Více

Průvodce digitálním vysíláním (27.): Problém společných antén

Obyvatelé sídlišť a činžovních domů, ale i lidé z rodinných domků s více televizory, ti všichni by měli zpozornět. Přechod na zemské digitální vysílání jim totiž přináší komplikaci v podobě rozvodů společné televizní antény (STA). Většina STA není na digitalizaci připravená, a nájemníci si k nim tak nemohou připojit své set-top-boxy. Řešením problému je rekonstrukce.

Čtyři možnosti Národní koordinační skupiny

Národní koordinační skupina pro digitální vysílání (NKS) sepsala ve svém materiálu z letošního května čtyři způsoby rekonstrukce STA. Před jejich výčtem uveďme, že zatímco skrze domovní rozvody je televizní vysílání šířené v pásmu VHF, zemské digitální vysílání (DVB-T) probíhá v Česku i jinde v Evropě v pásmu UHF (viz DIGI slovník). Právě z toho pramení většina potíží se STA.

První z možných změn je podle NKS úprava domovních rozvodů také pro pásmo UHF. Takové řešení je „nejčistší“, protože nájemníci si mohou do bytů pořizovat standardní set-top-boxy pro DVB-T a k dispozici budou mít nejen televizní programy, ale i všechny doplňkové služby digitálního vysílání. Mezi ně v současnosti patří elektronický programový průvodce (EPG) a vysílání rozhlasových stanic, do budoucna se od DVB-T čeká ale také větší důraz na Domácí multimediální platformu (MHP).

Nevýhodou šíření digitálních programů přímo v pásmu UHF jsou vysoké náklady. Všechny účastnické zásuvky instalované před rokem 1980 musí technici při rekonstrukci nahradit za nové, vyšší kmitočtové pásmo má také větší nároky na kvalitu rozvodů samotných. NKS v modelovém příkladě s domem o devíti vchodech, který byl postavený okolo roku 1970 a má 207 bytových jednotek, vyčíslila náklady na tuto variantu na 237 tisíc korun, přičemž další peníze zaplatí lidé za nákup set-top-boxů. V základní částce jsou pouze obvyklé náklady na jednu zásuvku včetně kabelů a montáže (tisíc korun na byt) a 30 tisíc korun za vybavení hlavní stanice a výměnu anténního systému.

STA úprava metoda 1

Přímý rozvod digitálního vysílání po domě.

Ačkoli je uvedená varianta ze všech čtyř nejnákladnější, kromě NKS si získala také čtenáře serveru DigiZone.cz. V anketě pod článkem představujícím jednotlivé možnosti ji jako nejpřijatelnější zvolilo 90 procent hlasujících.

DIGI slovník: VHF a UHF

Ilustrační slovník pojmů

Vysílání obecně probíhá na nejrůznějších vlnových délkách. Na některých kmitočtech si naladíte rádio, na jiných vysílá televize a další využívá váš mobilní telefon nebo počítač s Wi-Fi. Kmitočtové spektrum vhodné pro různé druhy vysílání je omezené, a tak musí jednotlivé státy a mezinárodní organizace regulovat jeho využití. V České republice zastává tuto úlohu Český telekomunikační úřad (ČTÚ), na nadnárodním poli Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).

Pro televizi šířenou zemskými vysílači nebo kabelovými rozvody se využívají pásma velmi vysokých frekvencí (Very High Frequency – VHF) a ultra vysokých frekvencí (Ultra High Frequency / UHF). Šíření televizního vysílání v pásmu VHF je historicky starší, ale nyní, s příchodem digitalizace, ustupuje do pozadí. Zemské digitální vysílání v České republice probíhá v pásmu UHF, analogové vysílání v obou pásmech.

VHF je kmitočtovým pásmem s rozsahem 30 až 300 MHz, což odpovídá vlnové délce deset metrů až jeden metr. Na těchto frekvencích je šířený analogový rozhlas (frekvence 88 až 108 MHz), ale jsou tu i tři pásma analogové televize. Ta využívá frekvence 48 až 230 MHz, což na televizoru uvidíte spíš jako 1. až 12. televizní ka­nál.

Kmitočtové pásmo UHF má rozsah 300 až 3000 MHz. Má proto vlny dlouhé jeden metr až 10 centimetrů. Na těchto frekvencích vysílají mobilní telefony, ale také analogová i digitální televize. Pro televizi jsou využité frekvence 470 až 862 MHz, tedy 21. až 69. televizní ka­nál.

Alternativy rekonstrukce STA

Kromě přímého rozvodu digitálního vysílání v pásmu UHF navrhla NKS tři další řešení. Jsou jimi převod DVB-T do kanálů pásma VHF, konverze digitálního vysílání na vysílání analogové nebo rozvádění programů v podobě digitální kabelové televize (DVB-C). Každá varianta má svoje přednosti, ale také svá úskalí.

Při převodu digitálního vysílání do pásma VHF ušetří nájemníci na změnách v domovním vedení, které byly u předchozí varianty zhruba tisíc korun na zásuvku. Na příjem DVB-T v pásmu VHF je ale připravená pouze menšina set-top-boxů, a tak si nájemníci budou moci vybírat z omezeného počtu digitálních přijímačů.

STA úprava metoda 2

Konverze digitálního vysílání na analogové.

Konverze digitálního vysílání na vysílání analogové umožňuje, aby byly převodníky v domě nainstalované pouze centrálně a jednotlivé rodiny v bytech si potom už nemusí kupovat set-top-boxy svoje. Jako převodník může posloužit set-top-box vybavený modulátorem, který jeden program z digitální sítě převede na jeden analogově vysílaný kanál ve VHF. Při deseti stanicích je takových převodníků potřeba deset. Dalšími náklady v této variantě jsou už jen peníze za výměnu anténního systému, což jsou v modelovém případě čtyři tisíce korun. Nevýhodou řešení je odříznutí televizních diváků od všech přidaných služeb DVB-T.

Poslední možností je rozvádět digitální vysílání nikoli jako zemské, ale jako kabelové. Při tomto řešení divákům zůstanou všechny výhody digitalizace a není nutná ani úprava STA pro šíření kanálů v pásmu UHF. Na druhou stranu ale nájemníci budou potřebovat set-top-boxy typu DVB-C, jejichž nabídka je na českém trhu výrazně omezená a tím pádem jsou i dražší než přijímače pro DVB-T.

Text byl napsaný pro časopis Týdeník Televize, kde vychází v úterý 13. listopadu 2007 (číslo 47/2007).

80 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 12. 2007 10:33

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+