Hlavní navigace

Problémy českých televizních stanic s vysílacím formátem při přechodu na DVB-T2

13. 10. 2016
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Klíčovým prvkem ve vysílacím řetězu bývá zařízení převádějící prokládaný formát na neprokládaný, tzv. deinterlacer. Ten ale může někdy udělat více škody než užitku.

Před nedávnem jsem navštívil panelový blok Kulatého stolu Ultra HD věnovaný tématu DVB-T2, který pořádala společnost provozující portál DigiZone.cz. Na panelovou diskusi jsem se těšil, protože byla vedena interaktivní formou, která zpravidla informačně obohatí jak posluchače v auditoriu, tak také účastníky panelu. Panel DVB-T2 se věnoval různým otázkám přechodu na tuto platformu a dotkl se také certifikace přijímačů DVB-T2, kterou začala provádět společnost České Radiokomunikace.

Přežije prokládaný formát?

Ta ovšem představuje různá úskalí a jedním z nich je prověření schopnosti přijímačů správně dekódovat prokládaný a neprokládaný formát obrazu kódovaného pomocí schématu H.265 (HEVC). Celá diskuse kolem prověřování u prokládaného formátu je u nás naprosto zbytečná, protože D-book vydaný Českým telekomunikačním úřadem nepočítá u minimálních požadavků na přijímač s tímto formátem, ledaže bychom připustili nesmyslný formát se sto půlsnímky u HD rozlišení, který je v tomto dokumentu uveden (navíc ještě jako povinný).

S překvapením jsem zjistil, že o této skutečnosti nikdo na konferenci nevěděl a dále se vedla diskuse o tom, zda-li se bude vysílat v DVB-T2 v dnešním používaném formátu 1080i25, či se přejde na formát 1080p50. Zcela logicky se do diskuse přihlásili zástupci provozovatelů televizního vysílání, Česká televize a TV NOVA, protože na nich bude, aby začali odbavovat signál v neprokládaném formátu. Klíčovým prvkem ve vysílacím řetězu bývá zařízení převádějící prokládaný formát na neprokládaný, tzv. deinterlacer. Ten ale může někdy udělat více škody než užitku.

Převod neznamená jen dvojnásobný datový tok

Zpracování obrazu v něm totiž není u některých obrazových sekvencí úplně triviální záležitostí. Představte si, že na vstupu tohoto zařízení přicházejí každých 20 ms půlsnímky o velikostech 1920 × 540 (formát 1920 × 1080i25), které nejenom že představují různé časové okamžiky ve scénách, ale jsou vůči sobě prostorově posunuté (každý pár). Na výstupu chceme, aby signál byl ve formátu neprokládaném, tj. 1920 × 1080p50, čili každých 20 ms v obrazové kvalitě 1920×1080.

Při převodu dojde tedy nejenom k dvojnásobnému zvětšení datového toku na výstupu, ale obrazovým procesem deinterlaceru se mnohdy vygenerují škodlivé vysokofrekvenční prostorové složky, které mohou následně zaměstnat H.265 kodér natolik, že ztratí potřebnou efektivitu v kódování. V důsledku toho by se vešlo méně televizních kanálů do multiplexu DVB-T2 při požadavku určité obrazové kvality.

UX DAy - tip 2

Problematika převodu je samozřejmě mnohem složitější, protože v obrazovém procesu hrají roli i barvonosné složky a jejich formát k jasové složce, ale nyní bude záležet na provozovatelích televizního vysílání, jakou optimální variantu/nastavení zvolí s ohledem na platnost a nastavení parametrů v D-booku.

Pokud by došlo k revizi D-booku a povolil by se standardní prokládaný formát 1080i25 v DVB-T2 vysílání, pak důležitou roli bude hrát signalizace prokládaného formátu a její korektní zpracování na straně DVB-T2 přijímače.


Autor: Český telekomunikační úřad

Výňatek z platného D-booku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Bývalý dlouholetý pracovník České televize a člen Technické komise Evropské vysílací unie EBU v letech 2000 až 2015. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).