Více

Příští rok asi ještě internet regulovat nebudeme, říká šéfka Rady pro vysílání

Od 19. prosince podléhají všichni provozovatelé internetových stránek, kteří zároveň produkují a vyvěšují na síť video na vyžádání nebo jsou provozovateli internetových televizí, stejné regulaci jako klasické televizní stanice nebo rádia. V praxi jim ale nehrozí žádný postih za porušení zákona. Český parlament totiž dosud nepřijal zákon o audiovizuálních mediálních službách, který má regulaci internetového vysílání obsahovat. Proč, o tom mluví v rozhovoru pro server DigiZone.cz předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Kateřina Kalistová.

Pro příští rok jste žádali navýšit rozpočet Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o tři miliony korun. Důvodem měla být regulace videolužeb na internetu. Na co konkrétně byste tyto peníze využili?

Když se na podzim projednával návrh našeho rozpočtu na příští rok, upozornili jsme na neutěšenou finanční situaci, zejména v provozních nákladech, které nám byly sníženy zhruba o 20 procent. To odpovídá zhruba těm třem milionům korun, o které jsme chtěli navýšit, ale ve své podstatě spíš narovnat rozpočet Rady tak, abychom ho zachovali ve stejné výši jako letos. Školským a kulturním výborem sněmovny to prošlo, ale proti byl rozpočtový výbor. Na plénu Poslanecké sněmovny byl ještě pokus navýšení rozpočtu prosadit, ale to už nebyla naše iniciativa.

Kateřina Kalistová - 2

Takže se snížený rozpočet RRTV pro příští rok navyšovat nebude?

Ne, situace je taková, že máme provozní náklady sníženy o 20 procent a budeme mít o dva zaměstnance Úřadu RRTV méně. Přitom z nezávislé analýzy RIA k dopadům připravovaného zákona o audiovizuálních službách, která hodnotí dopady stanovených rozpočtů a vypracovává se vždy, když dochází k nějakým výraznějším změnám ve financování, vyšlo, že bychom měli dostat o osm zaměstnanců více. Ovšem jde o zaměstnance našeho úřadu, ne o členy RRTV, jak se mylně domnívala vláda, když letos v létě pod touto domněnkou nesouhlasila s návrhem zákona o audiovizuálních službách a vrátila ho ministerstvu kultury k přepracování. Takže místo osmi zaměstnanců více máme o dva méně.

Co to znamená pro fungování vysílací rady?

Ze zákona máme povinnost monitorovat rozhlasové a televizní vysílání, to se nijak nemění. Necháváme si k tomu vypracovávat analýzy od externích analytiků, například když se jedná o závadný obsah vysílání. Nedávno jsme takto oslovili Českou obezitologickou společnost. Při soudních sporech jsou tyto analýzy nezbytné, protože Rada není kompetentní rozhodovat o nějakých léčivých produktech nebo potravinových doplňcích a jejich slibovaných účincích. To nás tedy něco stojí. Navíc letos vznikla celá řada nových televizních stanic, především satelitních, a ty také musíme monitorovat.

Opravdu všechny?

Ano, naposledy jsme takto udělili licenci multikulturní televizi HE TV, která se zaměřuje na arabskou menšinu a vysílá v arabštině s českými titulky nebo česky s arabskými titulky. Kdybychom měli důsledně naplňovat zákon, museli bychom sledovat i soulad mluveného slova s těmi titulky. Je tedy jasné, že se snižujícím se rozpočtem nejsme schopni stoprocentně plnit povinnosti, které nám ukládá zákon. A týká se to i monitoringu nelineárních mediálních služeb, ale nejenom jich.

A k regulaci nelineárních služeb, tedy vysílání a videa na vyžádání na internetu, u nás skutečně dojde? Příslušná evropská směrnice, která ji nařizuje, ještě nebyla zapracovaná do našeho mediálního zákona.

Směrnice má přímou účinnost, takže v České republice platí od 19. prosince.

Takže i když není zapracovaná v našem zákoně o vysílání a tento zákon nebyl schválen parlamentem, už pro nás platí, že vysílání na internetu podléhá regulaci?

Ano, ale směrnice neobsahuje zmocnění, kdo má tuto regulační činnost u nás vykonávat. Není v ní explicitně řečeno, že by to měla být RRTV. Slyšela jsem, že se zákon s implementovanou směrnicí vrátí do sněmovny do druhého čtení. V takovém případě by ho poslanci zcela jistě nestihli přijmout do června příštího roku a odhaduji, že v platnost by zákon o audiovizuálních mediálních službách mohl vstoupit až na jaře 2011.

Tak pozdě?

Ano, dříve by se to nedalo stihnout. Jenže je třeba si uvědomit, že stejný návrh zákona obsahuje i u ustanovení o legalizaci product placementu v televizním vysílání, s nímž všechny české televize počítaly a připravovaly si na příští rok seriály a další pořady s tím, že v nich už uplatní zpoplatněný product placement. Pokud zákon nebude, spadlo by to pod stůl. Televize teď nemají vůbec žádnou jistotu, že product placement bude povolený a my jako Rada se s tím také budeme muset vypořádat.

Ono je dost dobře možné, že televize přes své lobisty sněmovnou zákon protlačí dříve.

Doufám, že se jim to podaří.

Kdyby tedy zákon parlamentem neprošel tak rychle, platila by pro Českou republiku v příštím roce regulace vysílání a videoslužeb na internetu, ale nebyl by nikdo, kdo by měl provozovatele takových webů regulovat?

V podstatě ano.

Kdyby zákon prošel, jak by taková regulace provozovatelů internetových služeb ze strany RRTV vypadala v praxi?

Úplně normálně, jako regulujeme všechno ostatní vysílání.

Čili namátkové kontroly vysílání vybraného média a posuzování, zda provozovatel neporušil zákon?

Ano.

Kateřina Kalistová - 3

Co by provozovatelům internetových služeb hrozilo ve chvíli, kdy by zákon překročili?

Sankce na základě tohoto zákona. Ale protože by šlo o první porušení zákona v oblasti nelineárních služeb, asi bychom spíše vydávali upozornění. Možná i několik upozornění po sobě, než bychom přistoupili k sankci. Záleželo by na tom, jak by reagoval provozovatel.

Oni by se ti provozovatelé internetového vysílání a videoslužeb asi měli evidovat u RRTV, že? Ve směrnici je napsáno, že by se měli evidovat, podobně jako se registrují provozovatelé satelitních nebo kabelových televizí. Jste na to jako Rada připraveni?

My ano, ale zda jsou na připraveni provozovatelé nelineárních služeb, nevím. Jurisdikce je ve směrnici opsána mnoha způsoby, například obsahuje podmínku, že v zemi, kde by médium podléhalo regulaci, musí sídlit převážná část jeho redakce. Jediné, s čím máme problém a co je druhotné, jsou uplinky, protože Český telekomunikační úřad (ČTÚ) k nim nevydává individuální oprávnění. Existuje všeobecné oprávnění, takže my dnes vlastně podle uplinků nevíme, kdo u nás vysílá, a kdo ne. Je to celoevropský problém a došlo to až do fáze, kdy to jeden stát hází na druhý, jen aby jeho národní regulátor nemusel monitorovat tolik audiovizuálních mé­dií.

Také je pravda, že spousta satelitních televizí ze zahraničí žádá o vydání satelitní licence u nás, protože máme jeden z nejnižších správních poplatků za její udělení.

Neřekla bych, že to je jenom z tohoto důvodu. Neméně závažným důvodem je i naše velice liberální mediální legislativa. Nemáme například labeling, který mají i na Slovensku, a ztěžuje nám to práci. Dalším důvodem je i časová a finanční omezenost Rady v monitoringu vysílání. Nestíháme všechno sledovat.

Takže když si zájemce z Francie požádá o satelitní licenci u nás, a bude vysílat pro francouzské diváky, platí pro něj české mediální zákony a ne francouzské?

Ano. Platí pro něj jurisdikce státu, kde mu byla udělena licence.

A kdyby se tento satelitní program objevil jako převzaté vysílání v pozemní digitální síti nebo na kabelu jako volně přístupný kanál, i tak by pro něj platily jen české zákony?

U převzatého vysílání ne. Týká se to pouze přímé licence, tedy subjektů licencovaných v České republice.

Když se vrátím k regulaci vysílání přes internet, budete mít vůbec dostatek lidí v Úřadu RRTV, abyste ji fyzicky zvládali?

Budeme muset.

I když budete mít příští rok o dva zaměstnance úřadu méně?

Nic jiného nám nezbývá. Náš úřad má snad rekordní počet správních rozhodnutí mezi ostatními úřady, přesto nám nezbude nic jiného. Přikazuje nám to zákon.

Proti připravované regulaci vysílacích služeb na internetu se vyslovilo Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR), které sdružuje hlavní provozovatele internetových služeb u nás. SPIR navrhuje, aby se uplatňovala spíš autoregulace, a to přímo jeho prostřednictvím. Co si o tom myslíte? Jednali jsme o tom spolu?

Oficiálně Radu tato organizace nikdy neoslovila, dokonce ani v době, kdy si vytvářela svůj vlastní etický kodex. SPIR pro mě v tuto chvíli není samoregulátorem. Každý samoregulátor, a SPIR to ostatně uvádí ve svém etickém kodexu, který částečně opsal z Pařížské úmluvy o regulaci reklamy, by měl stát na několika základech. SPIR sám hovoří o takovém trojúhelníku, který tvoří provozovatelé, zadavatelé reklam a zpracovatelé (reklamní agentury). Jim ale třetí část, reklamní agentury, chybí. Nebo jsem ji alespoň nedohledala na jejich webových stránkách. A to už nemluvím o tom, že SPIR ve svém etickém kodexu velmi neumně opsal zákon o ochraně spotřebitele a ještě více neumně mediální zákon. Takže svůj etický kodex, který má být takovou etickou a morální nadstavbou nad zákonem, smrsknul na špatné opsání zákona.

A samotná myšlenka samoregulace ze strany SPIRu se vám zamlouvá?

SPIR si nemůže myslet, že se stane státním orgánem a jeho členové budou rozhodovat sami o sobě. To neumožňuje ani evropská směrnice, z níž má vycházet nový zákon. Stačí si přečíst její úvodní ustanovení, preambuli. Samoregulace má být čitelná a pomáhat tomu odvětví, kterého se týká. Má být projevem společenské odpovědnosti. V konečném důsledku může podpořit rozvoj odvětví, které je jejím předmětem.

Kateřina Kalistová - 4

Čili by to muselo být něco jako Rada pro reklamu, která je samoregulačním orgánem, zřízeným reklamními agenturami, ale ne státním regulačním orgánem.

Do budoucna se nebráním tomu, aby měl SPIR větší roli, budeme přihlížet k jejich názoru. Budeme je žádat o vyjádření k našim rozhodnutím, tomu se nebráním. Naopak to vidím jako žádoucí, ale samoregulace musí mít nějakou tradici. Směrnice o regulaci audiovizuálních služeb platí od roku 2007 a já jsem od SPIRu neviděla za ty dva roky žádnou iniciativu. Nikdo od nich oficiálně nenavštívil Radu, nezaznamenala jsem od roku 2007 žádnou sérii rozhodnutí SPIRu, která by spočívala v samoregulaci. Mohli s tím začít už dávno.

Implementaci směrnice do našeho mediálního zákona mělo na starost ministerstvo kultury, kde jste působila přes svým zvolením do RRTV. Probíhala nějaká jednání mezi provozovateli internetových služeb, případně SPIRem a státem alespoň tam?

Na ministerstvu jsem skončila už v roce 2007, kdy jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, ale podle mých informací se zástupci SPIRu aktivně účastnili přípravy nového zákona až letos. Poté, co tento zákon v létě neprošel vládou a vrátil se ministerstvu k přepracování. Na nové verzi určitým způsobem spolupracovali, připomínkovali ho.

Kdyby se teď zástupci SPIRu obrátili na vás jako na předsedkyni vysílací rady s žádostí o schůzku a konzultaci ohledně chystané regulace, sešla byste se s nimi?

Byla bych ráda. Spolupráce Rady a samoregulátora je dokonce zapracovaná do návrhu zákona a obsahuje ji i samotná směrnice. Je to žádoucí. Samozřejmě, že když se obrátí vedení SPIRu na Radu, přijmeme je, stejně jako jakéhokoli jiného provozovatele.

Pojďme k digitalizaci. RRTV ještě za minulého vedení udělila regionálním televizím, které sdílí analogové kmitočty s televizí Prima, oprávnění pro zemské digitální televizní vysílání. Ne všechny tyto televize se ale v místech, kde už Prima digitálně vysílá, do jejího programu připojují. Platí pro ně nějaká lhůta, do kdy by měly zahájit zemské digitální vysílání?

Regionální televize, které sdílí analogové kmitočty s televizí Prima, mají právo vysílat digitálně, ale není to jejich povinnost. Toto právo jim bylo přiřknuto sérií rozhodnutí RRTV na podzim 2007, podle přechodných ustanovení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání z roku 2006. Z textu tohoto zákona vyplývá, že regionálním televizím vzniká právo po dobu platnosti licence šířit svůj program i digitálně. Není tam ale žádné časové omezení, do kdy by měly začít digitálně vysílat. Zákon prostě říká, že vznikne právo šířit jejich vysílání i digitálně.

A toto právo vysílat i digitálně se vztahuje na licenci, kterou už ty regionální televize získaly dříve pro zemské analogové vysílání, a platí po stejnou dobu jako licence pro analogové vysílání?

Ano.

Když se jim tedy vydalo oprávnění vysílat i digitálně, neplatí pro ně zákonná lhůta 360 dní od obdržení písemného rozhodnutí o udělení licence, do které by měly toto digitální vysílání zahájit?

Tady ta lhůta neplatí.

Ale ve chvíli, kdy na nějakém území, kde regionální televizi sdílí analogový kmitočet s Primou, vypne Prima analogový signál a bude vysílat pouze digitálně, budou muset nejpozději do 30 dnů zahájit digitální vysílání, protože potom by licenci přišly. Je to tak?

To je ale už jiná záležitost a nesouvisí s právem na digitální vysílání.

Ano, ale vyplývá z toho, že na rozdíl od celoplošných televizí mohou ty regionální čekat do vypnutí analogu a navázat na toto vypnutí digitálním vysíláním, aniž by musely nějakou dobu vysílat souběžně oběma způsoby a platit tak dvakrát za vysílání na stejném území.

Ano, mohou.

Zajímalo by mne také, jak se měnila pokrytí jednotlivých regionálních televizí při přechodu na digitální vysílání. Často totiž vysílají, nebo budou vysílat digitálně z jiných vysílačů a s jiným výkonem než v analogu. Takže to neodpovídá původnímu územnímu rozsahu v jejich licenci. Jak se to řešilo?

Toto byla záležitost ČTÚ a návazně na jeho rozhodnutí pak rozhodovala Rada. Spousta těchto věcí je spíše záležitostí ČTÚ a Rada s nimi nemá nic společného.

Regionální televize také mohly získat kompenzační licenci pro vysílání jednoho digitálního celoplošného kanálu, pokud vytvořily programovou síť, která pokrývá signálem alespoň třetinu území ČR nebo třetinu populace. Jedné z těchto sítí už uplynula lhůta pro zahájení vysílání a druhá si na ni stěžovala. Vysílat měla firma EBD svůj program TV7 a stěžovala si na ni firma Regio Media, pod kterou spadají regionální studia R1. Jak se tento spor vyvíjí?

Společnost Regio Media se na nás obrátila s podnětem na nenaplňování podmínek licence společnosti EBD. Ta skutečně nezahájila vysílání v zákonné lhůtě 360 dnů od obdržení písemného rozhodnutí o udělení licence. V současné době probíhá, pokud jsme dobře informováni, řízení před ČTÚ. Rada nařídila EBD podání vysvětlení, ke kterému by mělo dojít koncem ledna příštího roku. Víc vám k tomu asi neřeknu. Ještě jsme nevyslechli obě strany. Pozvali jsme k podání vysvětlení jak EBD, tak firmu Regio Media. Neradi bychom byli nějakým arbitrem, když jde o spor, který vyplývá ze zákona o elektronických komunikacích. Navíc v zákoně se mluví o tom, že „Rada může odejmout licenci“. Není tam uvedeno, že musí. Když tedy televize nezačne vysílat do 360 dnů od chvíle, kdy provozovatel obdrží písemné rozhodnutí o udělení licence, automaticky to neznamená, že o ni přijde.

Kateřina Kalistová - 5

V zákoně je také řečeno, že provozovatel může zahájit vysílání po uplynutí této lhůty, pokud mu v tom brání technické překážky. A za ty ČTÚ prohlásil obchodní spor firmy EBD s operátorem zemské digitální sítě 3, v níž má TV7 vysílat, o smluvní podmínky tohoto vysílání. Informuje vás ČTÚ, jak se tento obchodní spor vyvíjí?

Zažádali jsme ČTÚ o sdělení, jak spor pokračuje, abychom byli připraveni na lednové jednání s firmami EBD a Regio Media. Pokud je mi známo, ČTÚ ještě tento spor nerozhodl.

Jak dlouho se můžou takové spory táhnout? Kdy Rada řekne „dost“, licenci vám odebíráme?

To záleží na okolnostech. V tomto konkrétním případě vám nemůžu říci. Když se na mě obrátíte koncem ledna, po podání vysvětlení od EBD a Regio Media, budu moudřejší. Konec konců, určitě k tomu budeme mít nějaké usnesení.

ČTÚ nedávno vypsal tendr na operátora první celoplošné zemské sítě pro digitální rozhlas. Konzultujete spolu otázku programové náplně této sítě? Budete udělovat první licence pro digitální rádia?

My se přizpůsobíme tomu, jak dopadne toto výběrové řízení. Čekáme, kdo se do něj přihlásí a jak to bude vypadat. Budeme to vědět asi někdy v únoru, kdy by ČTÚ už mohl zveřejnit výsledek soutěže.

Existují už teď provozovatelé, kteří by mohli v této síti vysílat, aniž by museli žádat Radu o udělení speciální licence pro zemské digitální rozhlasové vysílání? Dejme tomu Český rozhlas, který je vysílatelem ze zákona? Nebo komerční rádia, která si požádala o takzvanou transformační licenci a počítají s přechodem na digitální vysílání?

Nerada bych to takto říkala, protože by mělo jít o stanovisko celé Rady. Asi narážíte na analogii s analogovými televizemi, když se upravovaly podmínky jejich přechodu na digitální vysílání.

Přesně tak.

Rada k tomu teprve zaujme stanovisko, jakmile ČTÚ rozhodne o operátorovi sítě.

Stále mi ale není jasné, zda rádio, které získá transformační licenci, může po jejím získání vysílat jak analogově, tak digitálně, nebo zda oprávnění vysílat digitálně začíná až v roce 2025, k němuž se držitel této transformační licence zavazuje opustit analogové kmitočty v FM pásmu.

Transformační licence se týká pouze analogového vysílání do roku 2025.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Měl by audiovizuální služby na internetu regulovat stát, nebo profesní organizace založená provozovateli těchto služeb?

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 12. 2009 18:10

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+