Více

Přinese digitální pozemní televize České republice pestřejší vysílání?

Na včerejším semináři Pozemní digitální televize, cesta k rozmanitosti se střetly pohledy představitelů mediálních rad Francie, Německa a České republiky. Ve Francii začalo řádné digitální vysílání letos v březnu a v prvním kole tu radní udělili 15 licencí. Německo má jenom minimum příjemců teresticky šířené televize, změnu na digitální vysílání je v rámci pozemní platformy schopné provést během jediného volebního období. Česká republika na licence pro programy do multiplexů B a C ještě čeká, radní od pondělí začnou jednotlivé žádosti třídit a vybírat vhodné uchazeče.

Debata u kulatého stolu se fakticky odehrávala jen za mírně zaobleným řečnickým pultem, jemuž byly protiváhou rovné řady židlí pro odbornou veřejnost. Seminář, který pořádal Goethe-Institut ve spolupráci s Francouzským velvyslanectvím v ČR, svedl dohromady dva zástupce Conseil Supérier de 'l Audiovisuel (CSA), francouzského nejvyššího regulačního orgánu v audiovizi, pány Christina Dutoita a Philippa Levriera, dále ředitele Mediálního úřadu Severního Porýní – Vestfálska, profesora Norberta Schneidera, a dva české zástupce – Petra KolářeRady pro rozhlasové a televizní vysílání (místo původně avizovaného předsedy Petra Pospíchala) a ředitele Odboru hromadných sdělovacích prostředků na ministerstva kultury, Jiřího Hnáta. Akcí provázela Daniela Drtinová, moderátorka pořadu Události, komentáře.

Cesta k rozmanitosti 5

Francie udělila v prvním tendru 15 digitálních licencí

Philippe Levrier otevřel svoje vystoupení konstatováním, že celé dvě třetiny francouzských domácností přijímají pouze pět programů. Satelit a kabel nejsou podle něj ve Francii příliš rozvinuté platformy, mezi bezplatnými programy terestické televize je pak malá konkurence. Většina Francouzů se může dívat jen na stanici TF1, tedy na komerční program se zhruba třetinovým podílem na publiku, dále na veřejnoprávní kanály France 2, France 3 a Arte, navíc pak i na metropolitní program M6, který se svojí nabídkou podobá zhruba české Primě, jen ve slabším vydání. Francouzskou specialitou je Canal+, placená televize s exkluzivním obsahem, která vysílá na kabelu i v síti pozemních vysílačů.

Digitalizace terestrického vysílání ve Francii počítá s polovinou pozic pro bezplatné a druhou pro placené stanice. Rozhodnutí, zda licencovat celý multiplex, nebo každou jednotlivou pozici, vyřešili francouzští radní druhým způsobem a oprávnění vysílat udílejí každému programu zvlášť. Žádná skupina nesmí mít víc jak sedm licencí, upozornil Levrier na bariéru proti vzniku monopolu. Do prvního tendru se ve Francii přihlásilo 60 uchazečů, CSA vybrala 15 z nich. Řádné digitální vysílání v zemi začalo 31. března letošního roku se čtrnácti bezplatnými programy, jejichž počet se za půl roku rozšířil o další čtyři a přidal se i placený Canal+. Veřejnoprávní stanice mají ve Francii při udílení míst v multiplexech prioritu, přesto vznikl zatím pouze jediný nový program veřejné služby, France 4.

Cesta k rozmanitosti 2

Motivací k přechodu komerčních vysílatelů na digitální platformu bylo několik pobídek. Komerčním stanicím končily analogové licence v letech 2006 a 2007 a vláda jim slíbila při přechodu na vysílání DVB-T dalších pět let zadarmo. Navíc dostaly příslib další programové pozice, a tak s digitalizací příliš neváhaly. Do budoucna se ve Francii počítá se šesti multiplexy, jejich rozvržení můžete vidět na obrázku nad odstavcem. Programy zatím vysílají v normě MPEG-2, vláda se však už rozhodla na přechod k technologii MPEG-4, díky které se do jednoho multiplexu vejde až dvanáct programů a vysílání bude moci probíhat i ve vysokém rozlišení. Zatím ve Francii platí, že bezplatné programy musí dodržovat standard MPEG-2 a kanály placené mají na výběr.

Naším cílem je totální digitalizace televizních služeb, prohlásil na semináři Levrier. Francouzská legislativa počítá s tím, že analogové vysílání může být vypnuté pět let po zahájení řádného digitálního provozu. Rok 2010 se jeví francouzským představitelům zatím jako příliš brzký. Levrier varoval před přílišným optimismem: Digitální televize se slibně rozběhla, ale abychom mohli zastavit analogové vysílání, musíme se ujistit, že jsme dosáhli stoprocentního pokrytí. Ve Francii bude využita proto nejspíše ostrůvková metoda, při které se analogové vysílání vypíná postupně v jednotlivých oblastech.

Cesta k rozmanitosti 3

Christian Dutoit doplnil svého kolegu jen v několika málo bodech. Při udělování frekvencí musíme dbát na to, aby byli malí a noví vysílaté chráněni, řekl například. Upozornil také, že CSA musí předem počítat se sdílením frekvencí v příhraničních oblastech a s frekvencemi pro městské televize, které ve Francii fungují už dnes a rozhodně by nechtěly kvůli digitalizaci zastavit svoji činnost.

V Německu čeká diváky adresnější programová nabídka a individuální účty

Cesta k rozmanitosti 4

Německá situace se od rozložení sil ve Francii i Česku výrazně liší. Televizor je součástí 35 milionů domácností, 60 procent jich přijímá vysílání kabelem, dalších 35 přes satelit – jinde klasický terestrický příjem je v zemi záležitostí pouhých pěti procent obyvatel. Kabelový příjem nabízí zhruba 30 až 35 programů, za které diváci platí sedm až 15 eur. Základní set-top-box pro domácnosti, které jsou závislé jen na pozemním vysílání a mají pouhých pět programů, stojí přibližně 50 eur (necelých 1500 korun). Přeorientování je možné v jednom volebním období, politici tak mají představu, že situaci mohou změnit, zmínil německé specifikum Norbert Schneider. Digitální terestrické vysílání přitom není podle něj motivací pro současné kabelové předplatitele. Na kabelu mají diváci 35 programů už nyní, digitální satelit jim nabízí bezplatně až 200 stanic, proč by je měla zajímat nová možnost zhruba 24 kanálů dostupných pozemní cestou? Přesto se německý dotovaný přechod k DVB-T stal trnem v oku Evropské komise, více v aktualitě EK potrestá Berlín a vymezuje podmínky státní podpory digitalizace.

Nejdůležitější bude pro Německo i tak přechod k digitální podobě kabelového vysílání DVB-C. Schneider vidí hlavní důvod ke změně: Digitální kabelová televize může být nově individualizovaný komunikační prostředek. Profesorova představa počítá s myšlenkou, že se na trhu objeví více tematických televizí, které budou ovšem placené. Každá domácnost si pak bude moci vybrat nabídku, na kterou se bude dívat, a platit pouze za ni. Diváci by tím získali individuální účty, které by nejlépe odpovídaly jejich zájmu a vkusu. V současnosti se odehrává v zemi souboj mezi kabelovými a satelitními provozovateli, kteří řeší otázku, komu připadne více z balíku peněz určených na digitalizaci. Než se ovšem dohodnou, může je předehnat digitální televize šířená internetovým protokolem nebo standardem pro mobilní zařízení DVB-H.

Německo počítá s vypnutím pozemní analogové televize v roce 2010, nejraději by termín ještě více přiblížilo součanosti. Ostrůvkový postup znamená, že například v Berlíně už naladíte pouze digitální programy. Hlavní otázka se týká přechodu na digitální vysílání v kabelu a satelitu. Zatím zde probíhá postupné zvykání publika formou současného vysílání obsahu v obou formách. Schneider ale míní: Problém lze vyřešit, jen když bude přechod skokový a tvrdý. Brzdí také iluze o pestřejší nabídce v širším vysílacím prostoru: Neustále se hlásí noví zájemci o digitální vysílání, jde především ale o provozovatele různých her, kuchařských programů a průměrné erotiky. To není zrovna vysoká kultura. Financování takových programů je podle něj navíc na hraně zákona, často jde o souběžné příjmy za přidružené telefonní služby, peníze od hotelových řetězců a další málo průkazné zdroje peněz. Cílem v Německu je zajistit, aby se digitalizace vysílání projevila na všech platformách a 99 procent domácností pocítilo tuto změnu.

RRTV začne od pondělí třídit a vybírat uchazeče do multiplexů B a C

Cesta k rozmanitosti 1

Dva čeští představitelé zrekapitulovali na semináři situaci v České republice. Server DigiZone.cz ji sleduje dlouhodobě, a proto se nyní zmíním jenom o nových informacích, které v Goethe-Institutu zazněly. Nejdůležitější je pravděpodobně prohlášení Petra Koláře: Od příštího týdne budeme třídit žádosti (zájemců o pozemní digitální televizní vysílání), zabere nám to čtyři až pět dní plné práce. Výběr bude probíhat z 52 žádostí a během příštího týdne se určitě nestihne celý, Kolář předem upozornil, že jednotlivé dny nebudou v těsné následnosti. Radní by přitom rád věděl, jak jsou na tom uchazeči o digitální licenci finančně. Podle něj je sice pestrost vysílání papírově zajištěna, ale bez znalostí zdroje peněz nemůže zaručit, že vybrané projekty budou životaschopné.

Česká situace je tedy plně v očekávání tzv. digitální novely vysílacího zákona, která by měla být dnes projednána ve druhém čtení a v pátek se konečně dočkat schválení. Realistický odhad mediálního odborníka Milana Šmída však hovoří o tom, že kvůli nedokončené debatě o VZP se projednávání zákona sice odsune, ale do letošních Vánoc bychom se ho měli dočkat. Druhý český zástupce, Jiří Hnát, na dotaz DigiZone.cz potvrdil, že vláda uvažuje po vzoru zahraničních kolegů např. z Británie nad sloučením regulátorů pro vysílání a telekomunikace, tedy Rady pro rozhlasového a televizního vysílání a Českého telekomunikačního úřadu. Nedovedl ale zatím konkretizovat, kdy ke spojení institucí dojde.

Foto: Autor

Anketa

Rozšíří digitální pozemní vysílání pestrost současné programové skladby?

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+