Více

Přijímáme zemskou digitální televizi od sousedů: Slovensko

Koncem prosince se i Slovensko dočkalo řádného terestrického digitálního televizního vysílání. Tamní provozovatel Towercom spustil síť vysílačů přechodného prvního multiplexu, které pokrývají velkou část území státu. Na digitální vysílání od našich východních sousedů čeká i mnoho diváků na Moravě a ve Slezsku, kteří dnes přijímají slovenské televize v analogu. Příjem slovenských digitálních televizí je ale mnohem větším oříškem. UVNITŘ UNIKÁTNÍ MAPY POKRYTÍ

Provizorní anténní systémy a směrové diagramy

Důvody, proč k nám slovenské digitální vysílání nezamíří ve stejné síle a rozsahu jako to analogové, jsou dva. Prvním jsou použité vysílací kanály. Slovenský provozovatel stál před úkolem pokrýt co největší část státu bez toho, aby spuštění přechodného multiplexu nějak pocítili diváci klasické analogové televize. Towercom tedy šel po „rakouské cestě“, a použil pro přechodné vysílání výhradně kanály 61 – 69, které jsou volné, pro vysílání analogové televize se nevyužívaly. Tyto kanály mají několik nevýhod, kvůli kterým se většina evropských států rozhodla je pro vysílání digitální televize ve větší míře nepoužívat. Kvůli vysoké frekvenci mají vyšší útlum šířením, navíc čím je frekvence vyšší, tím méně se vlny ohýbají a odráží.

Pro příjem těchto vysokých kanálů je tak často třeba buď přímá viditelnost nebo alespoň dostatečně odkrytý směr na vysílač. Vysílač na velmi vysokém kanále nacházející se ve velmi členitém prostředí (například v horách) tak má často horší pokrytí ve svém blízkém okolí než několik desítek kilometrů daleko. Obecně shrnuto tak nejsou vysoké UHF kanály vhodné k použití ve více členitém prostředí (jakým je právě Slovensko), ovšem v oblastech nížin a málo členitých oblastí s jejich šířením nebývá problém a signál se k divákům dostane.

Vysílač Velká Javorina DVB-T

Vysílač Veľka Javorina, vyznačen nový provizorní systém pro DVB-T (zdroj původní neupravené fotografie www.velkajavo­rina.com)

Mnohem zásadnější pro přesah slovenského digitálního vysílání směrem na území České republiky jsou pak použité anténní systémy na slovenských vysílačích a jejich vyzařovací diagramy. Ve všech případech se vysílá do provizorních antén, které jsou často umístěny níže než hlavní anténní systémy používané pro analogové vysílání. Všechny vysílače slovenského přechodného multiplexu používají vertikální polarizaci, která by dle koordinací měla být zachována i pro finální sítě na nižších kanálech.

Programy prvního přechodného multiplexu na Slovensku
TV STV1 logo
TV STV2 logo
TV STV3 logo
TV Joj logo
TV2 JOJ Plus logo 2008

Co ovšem dosah směrem do našeho vnitrozemí ovlivňuje nejvíce, jsou právě vyzařovací diagramy. Ty jsou často velmi směrové, například vysílač na Velké Javorině v Bílých Karpatech má směrem do České republiky potlačení v hodnotě 25 – 35 dB. Ostatní vysílače sice nemají směrové omezení tak velké, ale jisté potlačení u nich také je. Analogové vysílání slovenských stanic naproti tomu směrem na naše území vysílá s mnohem menšími útlumy či naprosto bez nich – je třeba si uvědomit, že česká a slovenská síť páteřních analogových vysílačů byla původně projektována jako celek pro československou federaci.

U digitálního vysílání budou jistě přesahy menší i u finálních sítí už budou nové anténní systémy zohledňovat společnou hranici, a nebudou signál přespříliš „pálit“ směrem na Moravu a Slezsko. Aby si naši čtenáři mohli představit, jaké diagramy nově spuštěné slovenské vysílače používají a jak velké je potlačení vyzařování na naše území, přesné diagramy všech čtyř slovenských vysílačů zachytitelných v České republice přinášíme v grafické podobě na obrázku níže.

Vyzařovací diagramy SK: Velká Javorina, Kamzík, Magurka, Krížava

Vyzařovací diagramy vysílačů, které mají přesah do ČR (v grafech vynesen vyzářený výkon v dBW). Obrázek kliknutím zvětšíte. (Autor: David Kříž)

Výběr prvků pro příjem vysokých kanálů je velmi problematický

Jestliže se i tak nacházíte v oblasti, která je pokryta signálem na vysokých kanálech s intenzitou, která teoreticky k příjmu slovenského vysílání dostačuje, nemáte vyhráno. Přichází další komplikace, a tou jsou přijímací prvky. Začněme hned tím nejdůležitějším, tedy anténou. Většina pásmových UHF antén na trhu není pro příjem kanálů 61 – 69 ideálně uzpůsobena, ač to výrobci často tvrdí. Je to logické – pásmo UHF je beztak velmi široké, klasický rozsah je 470 – 790 MHz, pokud započítáme i kanály 61 – 69, končí UHF pásmo dokonce až kmitočtem 860 MHz. Zisk pásmových antén se pak pozvolna zvyšuje směrem k vyšším kanálům. Čím je tedy anténa laděna „šíře“, tím nižší zisk má na začátku přijímaného pásma a horší parametry. A protože se dříve používaly pouze kanály 21 – 60, je většina pásmových antén laděna právě tak, ideální hodnoty úhlů (a tím i zisku) mají většinou v oblasti nad kanálem 60, a poté se zisk většinou prudce snižuje.

Nejrozšířenější pásmové antény u nás, Color Super a klasické velké „plzeňské“ síto, jsou také navrženy pro klasické UHF pásmo 470 – 790 MHz. Pro příjem kanálů 61 – 69 je sice lze také použít, ale jejich vlastnosti nejsou ideální, zejména pak při příjmu kanálů 68 a 69. I velká část pásmových antén zahraniční výroby není pro příjem takto vysokých kanálů navržena, většina z nich je laděna maximálně do kanálu 65. Pokud lze tedy nějakou anténu speciálně pro příjem kanálů 61 – 69 opravdu doporučit, byla by to anténa úzkopásmová, určená pouze pro tento frekvenční rozsah, popřípadě kanálová pro daný vysoký kanál. Takových antén je ovšem na trhu jako šafránu (viz příloha DigiZone.cz Antény pro digitální příjem televize).

Snad ještě větší problémy než s výběrem antény budete mít s dalšími prvky rozvodu, zejména zesilovači. Ty pro pásmo UHF mají na vysokých kanálech již nižší zisk, širokopásmové zesilovače zase nelze doporučit z důvodu vysokých šumových čísel, a také kvůli možnému zesílení rušení. Kanály 61 – 69 totiž nejsou daleko od GSM pásma 900 MHz, kde se stejně jako na slovenských vysílačích používá vertikální polarizace. Při dnešní velmi husté síti základnových stanic GSM se nám tak může velmi lehce zesilovač tímto silným signálem zahltit. V tom případě pomůže buď výměna zesilovače, a nebo lépe pásmová propust, která by měla rušivý signál zeslabit či úplně odfiltrovat. S vyšší frekvencí také roste útlum koaxiálních kabelů. Zatímco na začátku UHF pásma je útlum kabelu roven cca 14 dB/100m, na kanále 69 se ve 100 metrech kabelu ztratí už celých 20 dB. Sečteno a podtrženo: pro dálkový příjem se kanály 61 – 69 moc nehodí.

ČTĚTE TAKÉ: Start digitálního vysílání na Slovensku provázejí problémy

Hranice přeletí signál ze čtyř vysílačů

I tak ale lze slovenské DVB-T na našem území zachytit, zejména v málo členitých oblastech jižní Moravy. Asi největší přesah do České republiky má vysílač Bratislava – Kamzík. Ten nemá směrem k nám až tak velké potlačení vyzařování, a šíření signálu směrem na Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko také nebrání mnoho překážek. Signál doletí i na Brněnsko a některá vyvýšená místa Třebíčska a Blanenska. V samotném Brně je ale signál slabý, jde zachytit spíše na vyvýšených místech a pouze na výkonnou anténu.

Mapa pokrytí - Bratislava Kamzík

Mapa pokrytí z vysílače Bratislava – Kamzík. Obrázek kliknutím zvětšíte. (Autor: Jakub Melín)

Asi největší část Moravy pokrýval analogovým signálem díky velmi výhodné poloze vysílač Velká Javorina z Bílých Karpat. Vzhledem k extrémně směrovému anténnímu systému, kdy dosahuje směrem na naše území vyzářený výkon jen 50 – 200 W, je signál slabý. Navíc je zde použit kanál 69, což k možnosti dálkového příjmu taktéž nepřispívá. I tak je ale možné zachytit signál z Javoriny na Hodonínsku, Uherskohradišťsku a Zlínsku. Díky příznivým terénním podmínkám doletí i na Olomoucko, a lze jej zachytit i na vyvýšených místech Brněnska. Ještě více než u příjmu z Bratislavy je pak nutná laděná výkonná anténa.

Mapa pokrytí - Veľká Javorina

Mapa pokrytí z vysílače Velká Javorina. Obrázek kliknutím zvětšíte. (Autor: Jakub Melín)

Hranici České republiky přeletí také signál z vysílače Krížava nad Žilinou. Opět je ho možné zachytit spíše ve vyvýšených polohách, zejména Olomoucka a Blanenska, teoreticky by ho mohli přijímat i diváci na Ostravsku, ovšem spíše ojediněle. Vysoký kanál se totiž neohne přes hřeben Beskyd. Na Ostravsku je místy možné zachytit i oravský vysílač Námestovo-Magurka. Podle ohlasů čtenářů serveru DigiZone je v samotné Ostravě možné chytat spíše tento vysílač nežli žilinskou Krížavu, se kterou vysílá v jednofrekvenční síti na kanále 68. Teoretické mapy pokrytí moc šancí nedávají, může se ale jednat o lokální „okna“, kde bude příjem možný. Opět ale platí, že pouze na vhodnou výkonnou anténu.

Mapa pokrytí - Žilina Krížava

Mapa pokrytí z vysílače Žilina – Krížava. Obrázek kliknutím zvětšíte. (Autor: Jakub Melín)

Mapa pokrytí - Námestovo Magurka

Mapa pokrytí z vysílače Námestovo – Magurka. Obrázek kliknutím zvětšíte. (Autor: Jakub Melín)

Kanály slovenských vysílačů zachytitelných u nás si můžete prohlédnout i v tabulce níže:

Slovenské vysílače DVB-T, zachytitelné v České republice
Kanál Frekvence Vysílač Výkon Polarizace
66 834 MHz Bratislava – Kamzík 50 kW V
68 850 MHz Žilina – Krížava 20 kW V
68 850 MHz Námestovo – Magurka 15 kW V
69 858 MHz Nové Mesto nad Váhom – Velká Javorina 50 kW V

Zdroj: Towercom, TÚ SR

Investici do antény pro vysoké kanály je třeba zvážit

Nakonec je třeba poznamenat, že je pouze na každém zájemci o příjem slovenských programů pozemní cestou, zda pro něj má cenu na přechodné období investovat do nového anténního systému optimalizovaného pro vysoké kanály, které se nyní používají. Během letošního roku se na Slovensku rozběhne modernizace vysílačů, podobně jako v České republice dostanou i slovenské vysílače nové anténní systémy připravené pro DVB-T. U našich východních sousedů musí být vyměněny na všech lokalitách, odkud se bude vysílat digitálně, protože všechny slovenské koordinační příděly počítají pouze s vertikální polarizací. Do konce roku 2012 pak vypne Slovensko stávající analogové vysílání a DVB-T bude převedeno do klasického UHF pásma, tedy na kanály 21–60.

Investici do antény pro příjem slovenského vysílání se sice nakonec diváci nevyhnou, protože budou potřebovat antény celkem dvě – jednu pro české vysílání s horizontální polarizací a druhou pro multiplexy ze Slovenska, které budou vertikálně. Ovšem rozdíl je v tom, že zatímco nyní je pro příjem přechodného slovenského vysílání ideální využít úzkopásmovou anténu laděnou pouze na konec UHF pásma, pro příjem v budoucnu vyhoví klasické pásmové UHF antény.

Většina slovenských vysílačů by pak měla používat výkon 50 kW, a útlumy anténních systémů směrem do našeho vnitrozemí budou také nižší. Šance diváků na Moravě a ve Slezsku na zachycení slovenského digitálního vysílání tedy budou v budoucnu mnohem větší nežli dnes.

Anketa

Pokud se nacházíte v oblasti, kde lze přijímat terestrický překryv slovenských televizí v analogu, podařilo se vám naladit i první slovenský celoplošný digitální multiplex?

60 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 1. 2010 12:12

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+