Více

Přemysl Svora: TV Barrandov by klidně koupila obrázky do zpráv i od Novy

Osmého srpna začne TV Barrandov vyrábět ve svých ateliérech na jednom z pražských kopců svůj první pořad. Sídlo televize v sousedství barrandovských ateliérů stejného vlastníka je už téměř hotové, ale plnoformátová televize plánuje odstartovat až 11. ledna 2009. Konkurovat chce hlavně Nově a Primě, zaměří se na diváky nad třicet let věku a zároveň „mladé duchem“. „Celoplošné televize, některé z nich, vyhnaly sladkou seriálovou tvorbou,“ míní ředitel programu TV Barrandov Přemysl Svora.

Do televize Barrandov jste přišel z Regionální televizní agentury (RTA) Jaroslava Berky. Co přesně jste tam měl na starosti?

V RTA jsem byl zhruba dva roky, šlo o konsolidaci nebo vystavění regionálních studií, které tehdy ještě dodávaly zpravodajské příspěvky pro Novu i pro Primu, částečně i pro Českou televizi, a která vysílala na sdílených kmitočtech s Primou. Měl jsem za úkol studia vybudovat poté, co je RTA vykoupila od původních majitelů. Práce se završila tím, že se studia dala dohromady a také tím, že spousta redaktorů odešla do Novy, protože ta se rozhodla, že je bude přímo zaměstnávat. Stěžejní prací bylo dodávání příspěvků na Novu a stavění jednotlivých regionálních zpravodajství, aby měla jednotnou linii. Aby měla obsah i kvalitu, protože ta se různila – od velmi dobrých ostravských zpráv po velmi slabé třeba brněnské zprávy.

Přemysl Svora 1

Kdo vám nabídl, abyste pracoval v televizi Barrandov?

Kamil Spáčil, s kterým jsem se krátce potkali právě v RTA. Vytvářel projekt televize, tehdy ještě pro barrandovské ateliéry. Dali jsme ho dohromady, představili ho investorům a od té doby jsem fungoval jako externí konzultant, s tím, že posléze povedu zpravodajství, ale hlavní práce byla konzultační, nad programem a celou strategií stanice.

Že jste teď ředitelem programu, je jen přechodná věc, a budete řídit zpravodajství?

Ne. Vzniklo to odchodem Kamila Spáčila, já jsem byl v televizi od začátku a vytvářel všechny strategické plány. Neberu krátký úsek, kdy tu byl Petr Chajda (šéfoval barrandovské televizi od července 2006 do března 2007 – pozn. red.), tehdy se program netvořil, jen se čekalo na licenci a strategické rozhodování se nedělalo. Až později došlo na budování značky, grafiku, směry, cílové skupiny. To jsme vytvářeli v kolektivu, který vedl Kamil Spáčil, já byl u všech takových jednání a po jeho odchodu jsem přebral vedení, jako jeho nejbližší programový konzultant.

Zmínil jste se o Petru Chajdovi, ten plánoval vytvořit televizi jako útlý organismus s nízkými fixními náklady, který by pořady hlavně nakupoval zvenčí, od externích produkcí. Tento model preferujete dál, nebo máte jiný?

Tento model tu byl docela dlouho, v zásadě jsme ho nerozšířili. Nicméně se ukázalo, že externí producenti nejsou schopni udělat celý program. To, co od nich přicházelo, nebylo podle našich kritérií k vysílání, kvalita nebyla dobrá. Bylo potřeba dramaturgického zásahu, proto jsme koncem loňska začali najímat dramaturgy, šéfredaktory publicistiky, zábavy, předtím i grafiky. Náš tým je menší než v Nově či Primě, s Českou televizí to ani nesrovnávám, ale každý jeden segment má námi placeného vedoucího – externistu či interního zaměstnance. Naším cílem je, aby všichni autoři, kteří pro nás něco vytvářejí, byli námi podchyceni, abychom my byli držiteli autorských práv a zároveň abychom s autorskými látkami ještě pracovali. A byť to není úplně jednoduché, protože kvalitních autorů není tolik a někteří zase mají své zvyklosti, pracujeme s nimi každý den. Je to dlouhodobá práce, ne že bychom vše dodané hned odvysílali. Chceme si zakládat na tom, že jsme televize, která pracuje tvůrčím způsobem. V zásadě máme tři postupy: buď si pořad vyrobíme interně, což budou určitě živé pořady a dva tři další formáty. Nebo jdeme do koprodukcí – něco platíme my, něco pro nás zabezpečuje externí produkce, protože to nestihneme vyrobit. Anebo nám někdo přinese výborný formát, pilot – což se děje, třeba dva formáty máme v případě skečové zábavy – a pak se dohodneme, že to s ním uděláme.

Kdo šéfuje jednotlivým vámi zmíněným sekcím televize?

Šéfem zpravodajství je Marek Vraný, šéfem publicistiky Radovan Slánský, který dvanáct let dělal dramaturga pořadu Na vlastní oči. O zábavu a hranou tvorbu se stará Marcel Šůcha, dříve dramaturgoval zábavu na Nově, předtím působil i v České televizi. Grafiku a celou vizáž má na starosti Ondřej Semotán, také z Novy. Skladbu programu dělá Jaroslava Vokurková, která zahajovala jak Novu, tak později slovenskou Jojku. Akvizici vede Jana Porybná, tomu se předtím věnovala v Nově i v Primě, kde působil i Petr Nezval, náš ředitel výroby. A v neposlední řadě k nám na stejné místo jako v Primě přišel ředitel techniky Michal Kratochvíl, který má podle nás největší znalosti v zemi co se týče šíření digitálního signálu.

Televize Prima vám naopak vzala Petra Chajdu, načas, než byl po necelém roce opět vystřídán. Slyšel jsem, že z Barrandova neodcházel úplně v dobré atmosféře – údajně si od svého zdejšího týmu nechal srovnat Primu s Barrandovem a pak s těmi poznatky odešel na Primu, je to pravda?

On je zvláštní postava, trochu introvert a těžko se s ním komunikuje. Zval si nás a bylo nám divné proč. Tehdy jsme vyráběli pro Primu Ber nebo neber a Hvězdy u piána. Všech se nás ptal, co Prima, a nám to nedocházelo. Je to televize konkurenční, říkali jsme si, vymezovali jsme se tedy vůči ní, říkali jsme, co dělají špatně a jak bychom to dělali my. Tehdy jsme dokonce říkali, že nejjednodušší by bylo Primu zavřít a znovu postavit, protože na co sáhla, nebylo optimální, po odchodu Martina Dvořáka. A zničehonic jsme se dozvěděli, že Petr Chajda jde na Primu, ze dne na den. Některé lidi chtěl přetáhnout, ale nepodařilo se mu to, a tak tam odešel jako sám voják v poli.

Určité rozladění tu po něm tedy zůstalo?

Nemělo to úplně dobrou atmosféru. Už je to dávno, vypadalo to jinak, než je to teď, taky jsme si nemysleli, že to bude mít tak krátkého trvání, mysleli jsme, že je zdatnější vyjednavač. V zásadě on programu nerozuměl. Byl dobrý finančník, ale o programu bylo složité se s ním bavit.

Krátce po Chajdově příchodu na Primu se rušily právě Hvězdy u piána

Myslím, že žádný vliv na to neměl, Prima je zastavila sama kvůli špatným číslům sledovanosti. Od začátku jsem jim říkali, že to pro ně není formát na pátek, tehdy to šlo proti Četnickým humoreskám na ČT 1, to nemělo šanci.

Ber nebo neber běží doteď.

Celý kontrakt s námi i licence je na dva roky, pořad Prima začala vysílat loni v lednu a zřejmě ho minimálně do konce roku využije. Po letní pauze se má určitě natáčet v září i v říjnu.

Proč byl odvolán z pozice šéfa Vladimír Kuba, můžete popsat?

S panem Kubou jsme nepřicházeli až tak do styku, o jeho odvolání jsem se dozvěděl oficiální cestou. Televizi přímo neřídil, jen koordinoval některé kroky, které její management dělal.

Jak moc jste v kontaktu se současnou šéfkou barrandovských studií a zároveň předsedkyní představenstva Janou Vozárovou?

Velmi úzce. Janka Vozárová se o televizi po odchodu Kuby začala starat, nastavila finanční pravidla. Jako cíl si vytkla postavit obě firmy, televize a ateliéry Barrandov, jako že je to jedna rodina. Je zvláštní, že ač v televizi nikdy nedělala, je i programovým přínosem, což bych od původně finanční ředitelky neočekával.

Může specifikovat rozpočet, případně již utracené prostředky?

Nás samozřejmě to čekání stálo nějaké peníze, úplně přesně čísla všech složek televize neznám.

Jak veliký máte tým?

Máme 95 zaměstnanců a zhruba devadesát externích pracovníků. To jsou služby, střihači, kameramani, které si najímají všechny televize, ti zpravidla nebývají zaměstnanci.

Přemysl Svora 2

Kde jich bude v rámci televize Barrandova nejvíc?

Nejvíc jich bude mít zpravodajství, ale zprávy pro nás nebudou to stěžejní. Není jednoduché udělat dobré zprávy na tak vysoce saturovaném trhu. Nova má dobře udělané zprávy, Prima se také snaží, Česká televize má dobrý kanál, Z1 určitě vývojem dojde k dobrému kanálu a v tomto oboru nemáme moc jak konkurovat.

Překvapivé je, že zpravodajství má být personálně nejsilnější, protože jak jste řekl iDNES, budete hodně kupovat zvenčí?

Jeví se to, ale není to pravda, lidé v zábavné tvorbě, autoři, dramaturgové, většinou chtějí být externisty. Do zpravodajství chceme od ostatních kupovat obrazový servis – oslovujeme všechny na trhu, zkoušíme. Něco si budeme točit i my, ale to nejzákladnější bychom rádi brali od agentury, která to umí. Buď od Z1, ale jejich zprávy jsou na náš vkus příliš veřejnoprávní; v případě, že by nám Nova své obrázky prodala, vůbec bychom se tomu nebránili. Nebo třeba RTA. Je to otevřené. Jednáme, vybíráme.

Pakliže je pro vás komerční Z1 příliš veřejnoprávní, jak budou vaše zprávy vypadat?

Základní informační servis, nebude nijak vybočovat z rámce standardní kvality zpravodajství. Není to nic, čím bychom chtěli trh obohatit. Jinými formáty ano, ale v tomto necítíme konkurenční výhodu.

Kdy a jak dlouhé budete zprávy vysílat?

Ve vysílání dostanou dvanáct patnáct minut jednou za den, plus počítáme s jedním blokem proudového vysílání, v němž budou obsaženy. Vysílací čas odvisí od vývoje na trhu, ale uvažujeme od osmé večerní výš. A zakládáme si na tom, že budeme vytvářet skutečně kvalitní předpověď počasí.

Na ostatních televizích jsou takové relace už poměrně obsažné, co se týče dat o počasí…

Nechte se překvapit. Dáme tomu jinou formu, která se nám jeví zajímavější, než jen hezké obrázky a pohledná moderátorka.

Nahá nebude?

Ne ne, ale spíš si myslíme, že by si to zasloužilo chlapa než modelku.

Dá se čekat, že se vrátí se pan Zákopčaník?

Nabízela nám ho jedna agentura, ale nejednali jsme s ním. Obecně: hledáme člověka, který bude mít počasí vepsané ve tváři. Aby mu rozuměl, aby diváci věřili, že počasí zažil.

Pokud nebude zpravodajství v programu stěžejní, co tedy?

Hlavní heslo, které razíme, je „baví nás bavit“. Pokoušíme se o nejtěžší kategorii – smích v televizi. Hlavní je, abychom přitáhli mladé autory, lidi, kteří třeba ještě pro televize nedělali. Diváci nám odpustí technickou nedokonalost, ale ne nedostatek nápadu a invence.

Bavit se dá různě. Jakými pořady to chcete dělat vy, jestliže zároveň deklarujete, že „chcete být jiní“?

Myslíme, že se tu ještě nikomu nepodařilo udělat dobrý sitcom. To je nejtěžší kategorie hrané tvorby. My bychom na trh chtěli uvést výborný sitcom. Nova se o to pokouší, ale myslím, že to dobré nebude.

Na konci června už jste vypsali výběrové řízení na námět a výrobu původního sitcomu, do poloviny července se vám sešlo 52 návrhů, profesionálních i amatérských, s náměty – cituji vaši tiskovou zprávu – třeba z prostředí vysokoškolské koleje, vesnického fotbalového klubu, psího útulku, maloměstské radnice, supermarketu, seznamovací agentury, soudní síně, rádia vysílajícího „do zdi“, garáže, kde čtyři mladí lidé nacvičují travesty show, soukromé herecké školy, maloměstské cukrárny, či tradiční a osvědčené prostředí vícegeneračního rodinného domku, činžovního domu s osobitými nájemníky nebo vojenské základny. Výsledek plánujete oznámit do konce srpna.

Tím výběrovým řízením chceme podchytit především autory, kteří evidentně v zemi jsou, ale samotní nejsou schopni ho utáhnout, protože to je náročná práce, každou chvíli gag. Není to legrace dělat v denním rytmu.

Další zábavné formáty?

Skečová show. Stejně jako HBO v případě Na stojáka nachází a vytváří pro televizi nové tváře, i my vidíme potenciál neokoukaných talentů. To se nám do jisté míry i zdařilo. Pak máme rozjednané další pořady a o nich zatím nechci mluvit, jsou svázány s konkrétními lidmi, s nimiž momentálně jednáme. Jistě ale přijde dobrá talk show, postavená na jedné osobě, netradiční.

Co se týče stěžejního prvku programu všech nynějších celoplošných stanic, tedy hraných seriálů, jak se k nim postavíte? Také nějaký uvedete?

Ne. Trh je sladkou seriálovou hranou tvorbou, jak bych to nazval, saturovaný, ať ji ostatní dělají dobře, my ji dělat vůbec nechceme.

Čím doplníte hlavní vysílací čas?

Kvalitní zahraniční filmovou akvizicí. Další důležitou věcí jsou pro nás dokumenty i docusoap.

Před radou jste mluvili i o kontaktním vysílání z nákupních center z regionů. Počítáte s ním nadále?

Jak nás zasáhlo několikaleté oddalování licence a nejasnosti kolem technického plánu přechodu, požádali jsme teď radu o změnu některých bodů licence a náběhovou křivku. Podobné formáty jsou drahé a budeme je tedy uvádět postupně. Zpočátku ne, i proto, že nebudeme mít dostatečné pokrytí signálem.

Avizované české a slovenské filmy předpokládám v plánu zůstávají…

Český film bude téměř každý den. Barrandov není držitelem práv žádného filmu, kupujeme práva od Bontonu či Národního filmového archivu. Vysílat budeme takové filmy, na které nejsou diváci zvyklí z České televize, z Novy ani z Primy. Prodejce je nazývá „neprávem zapomenuté filmy“. Kromě toho jednáme s vysokými školami o studentských snímcích, počítáme také s amatérskými.

V půli července jste spustili nový web pro nezávislé filmaře KinoBarrandov.tv. Co si od toho slibujete?

Že oslovíme alternativní části veřejnosti a navážeme spolupráci s nezávislými filmaři. Těsně před vysíláním vybereme nejlepší snímky a ty pak odvysíláme. Kino Barrandov navazuje na předchozí UkazSe.tv, který se zaměřil na amatérské video.

Jak je budete prezentovat ve vysílání? Přece jen mají různé stopáže, přitom většina spíše krátké.

Bude to mít jasnou konturu, sesazené budou do tématických celků – například krátké animované filmy, hra s kamerou a tak dál.

Berete to jako autorskou líheň talentů, s nimiž pak budete pracovat pro svoje formáty?

Je to přesně tak. Nebereme jejich tvorbu na lehkou váhu, také budeme jejich snímky dávat dřív než po půlnoci, jak to činí Nova se studentskými filmy. I proto, že chceme k takovým pořadům přitáhnout víc diváků, aby se stali jejich aktivními spolutvůrci.

Proč jste vůbec odložili start televize Barrandov, která avizovala, že se začne vysílat po létě?

Zvážili jsme všechna pro a proti, těch bylo několik a nebylo to tím, že jsme nebyli připraveni nebo že bychom neměli program. Jeden z hlavních důvodů byl ten, že jsme nevěděli, jak bude vypadat prostředí, které určí stát. Na trhu bylo nejasno, nevědělo se, jak bude vypadat technický plán přechodu a v jaké variantě ho schválí vláda, zároveň jsme čekali na odezvy stávajících analogových vysílatelů, jak se k plánu postaví a také jak se k němu postaví Česká televize.

Na prohlídce vašich prostor jste mi říkal, že máte pocit, že se Nova k technickému plánu přechodu přihlásí. Podle čeho tak usuzujete?

Jeden ze zástupců CME se na konferenci vyjádřil, že Nova přejde na digitál v roce 2012, což odpovídá technickému plánu přechodu. Máme signály, že Nova chce terestricky vysílat i jiné kanály, než jen svůj hlavní program – je možné, že podle nás neúspěšný projekt Nova Cinema třeba přetransformuje do něčeho jiného, spíš ale terestricky začne Nova Sport (tak chce televize pojmenovat svou Galaxii sport).

Přemysl Svora 3

Takové signály máte?

Ano. Jestli to je jen hra, těžko říci. Ale pro Novu by bylo výhodné se k tomu přihlásit a dobudovat to do roku 2012.

Jak konkrétně ty „signály“ vypadají?

Jsou jisté pohyby na trhu včetně zaměstnanců, které tomu nasvědčují.

Nova vám přebírá lidi?

Ne, o některé jsme se utkali.

Chcete lákat mladé autory, ale cílit přitom na diváka staršího třiceti let.

Mladé duchem. A starší třiceti let považujeme za mladé.

To ale také znamená, že si uvědomujete, že u televize zůstávají spíše starší lidé, než řekněme pod třicet…

Náš pokus bude stáhnout některé mladé diváky zpět k televizi. Oni ji opustili, z různých důvodů, tušíme proč. Není to jen proto, že by měli nové formy zábavy. Televize některé vyhnaly sladkou seriálovou tvorbou. Soustředila se na jinou skupinu diváků. Byť Nova říká, že cílí na 15–54, je to jen takový trik pro agentury; 55+ je stěžejní věková skupina. Pro nás musí být mladý duchem, ne že by jim bylo osmnáct nebo šestnáct.

Diváky pětapadesátileté a starší nechcete?

Se skupinou 55+ je to velmi komplikované, zvlášť u digitálních televizí, ale vyzkoušíme dva formáty, jestli se nám je podaří přitáhnout. Také chceme otestovat, jak tato cílová skupina bude na digitál reagovat, přece jen si musejí pořídit set-top-box, pohnout s anténou a podobně. Trh je proměnlivý, není možné to jednoznačně předpovědět.

Kromě pozemních vysílačů chcete vysílat i přes kabel nebo satelit. Jednáte už s nějakými operátory?

Jednáme s UPC, o zařazení do kabelové platformy jak do analogové, tak digitální. Se satelitem UPC to bude složité, protože tam není moc místa, ale budeme se snažit je přesvědčit, že budeme tak dobří, aby nás šířili. Využijeme všechny platformy, které jsou k dispozici, včetně IPTV. Je obrovská škoda, že Česká republika není dobře zakabelovaná a zasatelitovaná. Je zvláštní, že všichni mají na střeše „vidle“ a chytají televizi z vzduchu. Tím se znemožňuje trh s více stanicemi, protože náklady na terestrické šíření jsou diametrálně rozdílné, vyšší. Nám by se líbilo, kdyby všichni měli doma satelit nebo kabel.

Společnost Minority napadla žalobou rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o udělení kompenzační licence TV Barrandov. Neobáváte se, že to může oddálit váš start?

Vždycky si někdo neúspěšný bude stěžovat, s tím se asi nedá nic dělat. Silně pochybuju, že pravým záměrem Minority je začít vysílat. O kompenzační licenci jsme z původních subjektů požádali zatím jen my a Z1. Že by vzniklo šest televizí a do televizního byznysu se hrnuly desítky zájemců, není vidět. V případě, že stát chce digitalizovat a nějak k tomu přistoupil, myslím, že může být investorům Z1 a našim (vlastníkem TV Barrandov je akciová společnost Barrandov Televizní Studio, která má více akcionářů, přičemž majitelem největšího počtu akcií je akciová společnost Moravia Steel – pozn. red.) vděčný, že vůbec něco rozjíždíme. Kdybychom to neudělali, neudělá to žádná jiná finanční skupina.

Fotografie: Ivana Dvorská

Anketa

Ohrozí televize Barrandov pozice Novy a Primy?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 7. 2008 23:19

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+