Hlavní navigace

Přechod na DVB-T2 nabírá zpoždění, někteří aktéři se obávají oslabení pozemní platformy

15. 4. 2016
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Čestmír Polák
Pilotní vysílání v novém standardu DVB-T2 by mohlo začít nejdříve letos na podzim. Na konferenci Televizní digitalizace 2.0 to uvedl předseda expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák.

Úvodní slovo konference, kterou organizovala agentura Taktiq a ministerstvo průmyslu a obchodu, obstaral ministr Jan Mládek. Ve svém vystoupení potvrdil, že dokument nazvaný Strategie rozvoje terestrického televizního vysílání v České republice připravovaný zmíněnou expertní skupinou pod vedením Pavla Dvořáka by měl být předložen k projednání vládě do konce letošního června. Mládek ve svém vystoupení připomněl, že pozemní vysílání je jedinou možností bezplatného příjmu televizního signálu, který momentálně využívá zhruba šedesát procent českých domácností.

PODROBNĚJI: DVB-T2 v Česku nabírá zpoždění, ke startu přechodných sítí v červnu nedojde

Uvolnění pásma 700 MHz pro potřeby mobilních operátorů a zprovoznění služeb širokopásmového internetu by mělo v celé Evropské unii nastat v rozmezí let 2020 až 2022. Ministr průmyslu a obchodu ve svém příspěvku připustil, že Česká republika by se přimlouvala spíše za pozdější termín. Vyloučen není ani odklad dokonce o několik let. Nabízí se proto otázka, zda by k přechodu na DVB-T2/HEVC u nás vůbec došlo, pokud by na něj netlačilo Německo, které na nás rozhodně nebude čekat. Některé okolnosti provázející přípravu celého přechodu mohou budit dojem, že některé subjekty si přejí chystané změny co nejvíce odsunout, stejně jako tak činila televize Nova během první digitalizace.

Plán klíčových akcí do roku 2021

Do poloviny letošního roku by měl podle Pavla Dvořáka být schválen zmíněný strategický dokument, na podzim by pak byla udělena individuální oprávnění pro provoz přechodových sítí a do konce roku by měla začít jejich výstavba. Během příštího roku by mělo dojít k úpravě potřebné legislativy, jako je například novela zákona o elektronických komunikacích, dokončení výstavby naprosté většiny přechodových sítí a finalizace mezinárodní koordinace DVB-T2 sítí. Jak ale v diskusi poznamenal ředitel sekce regulace Českého telekomunikačního úřadu Marek Ebert, ne všechny sousední země jsou srozuměny s koordinací šesti sítí na území České republiky. Dřívější varianta totiž počítala s jejich počtem v podobě 4+1.


Autor: Čestmír Polák

Z prezentace Pavla Dvořáka (klikněte pro zvětšení).

Za nejzazší termín přijetí technického plánu přechodu na vysílání ve standardu DVB-T2 vládou označil Dvořák rok 2018. Během něj by se také měly uskutečnit nové příděly kmitočtů už bez pásma 700 MHz. V letech 2018 a 2019 by mělo probíhat souběžné vysílání v obou standardech, tedy jak ve stávajícím DVB-T, tak v chystaném DVB-T2. Na přelomu let 2020 a 2021 by pak mělo dojít k vypnutí vysílání ve standardu DVB-T a definitivnímu uvolnění pásma 700 MHz.

Do konce dubna by se expertní skupina měla podle Dvořáka vypořádat s připomínkami, které k připravované strategii zaslaly zúčastněné subjekty. Většina z nich se týkala finanční stránky přechodu, zhruba třetina z nich směřovala na propočet nákladů a výnosů celého procesu. S Úřadem na ochranu hospodářské soutěže spolupracuje zmíněná skupina na upřesnění navrhovaných kompenzací za uvolnění potřebných kmitočtů. Na otázku, zda by vláda neměla od určitého data zakázat dovoz přijímačů bez DVB-T2/HEVC tunerů, jak tomu bylo například v Itálii, odpověděl Dvořák, že o této variantě expertní skupina také uvažovala, ale z důvodu nejasné legislativy od ní raději upustila.

K TÉMATU: Ke strategii přechodu na DVB-T2 přišlo přes 90 připomínek. Jakých?

K otázce financování celého procesu Dvořák připomněl, že na rozdíl od přechodu z analogového na digitální vysílání nebudou k dispozici prostředky získané prodejem reklamy na kanálech České televize. Obecně zmínil Dvořák tři možné zdroje financí. Tím prvním je radiokomunikační účet, který spravuje Český telekomunikační úřad a přispívají do něj všichni uživatelé kmitočtového spektra.

Prostředky potřebné na komunikační kampaň, která by diváky informovala o chystaném přechodu, by podle Dvořáka mohly plynout z patřičně navýšeného rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu. Takové navýšení by podle Dvořáka nemělo být problémem. A třetím možným subjektem, který by se mohl podílet na uhrazení nákladů spojených s přechodem na vysílání ve standardu DVB-T2, by podle Dvořáka měla být Česká televize, pokud ovšem potřebné zdroje dokáže ve svém rozpočtu nalézt.


Autor: Čestmír Polák

Vystoupení Martina Gebauera, generálního ředitele Českých Radiokomunikací, sleduje Radim Pařízek, jednatel společnosti Digital Broadcasting.

Generální ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gebauer uvedl své vystoupení tvrzením, že pokud se přechod na vysílací standard nepovede, přijde v důsledku pozemní platforma o své diváky. Nesprávně provedený přechod by také mohl ohrozit veřejnoprávní funkci České televize. Terestrická platforma je podle Gebauera vynucenými změnami znevýhodňována oproti vysílání skrze kabelové rozvody nebo IPTV operátorům. Nepřiměřená podpora terestrického vysílání, na kterou poukazují konkurenční platformy, je podle Gebauera nesmyslem, naopak je kvůli podobným zásahům diskriminována. Gebauer také zmínil chybějící amortizaci investic operátorů do stávajících sítí.

Je souboj platforem jen marketingovou frází?

Konkurenci vysílacích platforem považuje za virtuální realitu i Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře České televize. Podle Hanuše je výsledkem snah jednotlivých operátorů o maximalizaci zisků. Oslabení terestrické platformy nastalo už během první digitalizace, za cíl jejího aktuálně plánovaného pokračování považuje Hanuš omezení bezplatného televizního vysílání a rozvoj placených služeb. Dvořák ale na přímý dotaz odpověděl, že s kódovaným (tedy ne nutně placeným) vysíláním se v připravované strategii nepočítá.

Hanuš také zmínil zajímavý údaj, kdy podle jeho výpočtů jde z koncesionářského poplatku ve výši 135 korun, který měsíčně platí diváci České televize, zhruba osm korun na pokrytí nákladů na pozemní vysílání. Upozornil také na fakt, že přechod na DVB-T2 fakticky vymaže možnost regionálního vysílání.


Autor: Čestmír Polák

Zleva Radim Pařízek, Pavel Hanuš, Martin Gebauer, Jan Mládek, Pavel Dvořák a Marek Ebert.

Na Hanušova slova o regionálním vysílání plynule navázal jednatel společnosti Digital Broadcasting Radim Pařízek, který v rámci přechodových multiplexů navrhl i vznik jednoho regionalizovatelného, který by měla využít i Česká televize. Podle Pařízka by tak místo navrhovaných dvou přechodových sítí měly vzniknout tři, jedna pro Českou televizi, druhá pro České Radiokomunikace a třetí pro Pařízkovu společnost Digital Broadcasting. Jako odstrašující příklad uvedl rozhlasovou digitalizaci, kdy žádný z komerčních subjektů nebude podle Pařízka chtít platit případný souběh digitálního a analogového rozhlasového vysílání.

ROZHOVOR: Radim Pařízek – Pokud má být zachována rovnováha, chceme v DVB-T2 dva multiplexy

Podle Pavla Hanuše by měl souběh vysílání ve standardu DVB-T a nástupnickém DVB-T2 trvat rok a půl až dva roky. Po uplynutí tohoto období by v ideálním případě mělo zůstat kolem osmnácti procent domácností, které nebudou mít potřebné vybavení pro příjem vysílání v novém formátu DVB-T2. Martin Gebauer uznal, že v současném stavu nevidí žádný výrazný argument, který by mohl diváky přesvědčit o výhodnosti přechodu na standard DVB-T2.

HD kanály České televize už po prázdninách

Hanuš v reakci přislíbil, že v blízké budoucnosti by chtěla Česká televize spustit všechny své programy ve vysokém rozlišení HD. Kanály ČT 24 a ČT:D by měly v HD začít vysílat už po prázdninách. Jak redakci serveru DigiZone prozradil technický ředitel České televize Ivo Ferkl, bude záležet na operátorech, zda nové HD programy zařadí do svých balíčků. Podle Marcela Procházky, ředitele regulace Českých Radiokomunikací, se přechod na DVB-T2 týká zhruba dvou a půl milionu domácností. Jen společných televizních antén na bytových domech, které bude potřeba upravit pro příjem nového vysílacího standardu, je podle něj na území České republice několik desítek tisíc.

BRAND24

Podle Tomáše Krátkého, vedoucího sekce spotřební elektroniky ve společnosti Euronics, splňuje podmínky pro příjem vysílání ve standardu DVB-T2 přibližně sedmdesát procent nových televizorů, které jsou dostupné na českém trhu. U některých z ale nich bude s největší pravděpodobností zapotřebí přehrát požadovaný software. V současné době výrobci čekají na finální technické zadání T2 digitálního vysílání. Podle Krátkého vyřeší více než polovina diváků přechod koupí set-top boxu.

Marcel Procházka v reakci na dotaz o složitosti kodeku HEVC vysvětlil, že všechny přijímače nemusí zobrazovat vysílání správně. HEVC se totiž skládá z mnoha stovek samostatných licencí, a když některé chybí, nemusí vybrané funkce u některých přijímačů fungovat tak, jak by měly.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od roku 2016 do února 2019 vedl DigiZone.cz. Do redakce přišel z týdeníku Marketing & Media. V minulosti působil jako marketingový manažer Českého rozhlasu, redaktor týdeníku Strategie nebo reportér pořadu Občanské judo.

Externí spolupracovník DigiZone se specializací na satelitní a terestrické vysílání, dálkový příjem televize i VKV rozhlasu a přítel elektroniky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).