Více

„Podzimní“ šéfka programu ČT: Dvojka se propadá, její diváci byli zvyklí na sport

Od září dočasně vede ředitelství programu České televize, které ke konci letošního roku zanikne a jeho kompetence převezmou výkonní ředitelé jednotlivých programů ČT, ředitel programových okruhů a ředitelka vývoje programu a programových formátů. Kristina Taberyová, dlouholetá šéfka výzkumného a analytického oddělení ČT převzala funkci po Kateřině Fričové a má připravit programové pracovníky na novou organizační strukturu ČT. „Je to zajímavá doba, celý trh prožívá ohromné změny,“ říká v rozhovoru pro server DigiZone.cz. České televizi se ovšem ne vždy daří.

V září jste dočasně převzala po Kateřině Fričové funkci ředitelky programu České televize. Změnila jste nějak vedení programového ředitelství ČT? A jak se připravujete na organizační změnu, která nastane od Nového roku, kdy společné ředitelství programu ČT zanikne?

Z hlediska programu se změnilo všechno a nic. Není to žádná filištínská odpověď, samozřejmě že musím řešit klasické provozní záležitosti, musím více méně připravovat chod nového uspořádání, ale to, jak bude toto nové uspořádání vypadat, řeší někdo jiný. Já jsem jenom „oslím můstkem“ mezi původním, starým systémem a tím novým.

A ten nový systém nastavuje Radek Žádník, budoucí ředitel programových okruhů ČT, pod kterého budou od Nového roku spadat výkonní ředitelé jednotlivých programů ČT?

Ne, nový systém nastavuje de facto generální ředitel, který pověřil určité osoby, aby rozpracovaly jednotlivé úkoly, jako je organizační schéma a další rozhodnutí generálního ředitele.

Takže jde asi spíš o Pavla Hanuše, který měl na starosti přípravu celé restrukturali­zace ČT.

Ano, Pavel Hanuš je koordinátorem přípravných týmů restrukturalizace.

Kristina Taberyová - 1

Pojďme k samotným programům ČT a jejich sledovanosti. Na Kavčích horách máte na starosti výzkum a analýzu. Co říkáte úbytku diváků programu ČT 1, který nastal v posledních dvou letech? Projevuje se i na poklesu výnosu z prodeje reklamních časů. Chystáte se s tím něco dělat?

Teď startují pořady, které zvedají čísla Jedničky, a zvedají je docela skokově. Také jsem se pokusila ovlivnit tento program vývojem nového formátu (pořad Jak se vede, sousede?, pozn. red.) a složením některých denních vysílacích schémat. Nepovedlo se, tak jsem je radši stáhla a zrušila, protože je evidentní, že na to, aby se změnilo divácké chování, je zapotřebí daleko víc komponent, než že vyvinete jeden pořad a druhý remastrujete a pokusíte se o jeho novou stavbu. Mluvím o našem úterním vysílání, které se v podílu na divácích propadlo asi o třetinu.

Kde se stala chyba?

Nechávám si na to dělat speciální výzkum na panelu našich diváků, protože tomu zcela nerozumím. Původní skladba diváků o úterních večerech na ČT 1, kde byl zahraniční dokument Letecké katastrofy, byla velmi úzká a specifická. Kvantitativně bylo toto publikum úplně stejné i u pořadu Jak se vede, sousede? Příliš to nestouplo, ani nekleslo. Ale proměnilo se strukturálně. I když celkové číslo bylo stejné, strukturálně šlo o úplně jiné diváky než u toho zahraničního dokumentu. Jiného diváka jsme nepřesvědčili.

Ordinace v růžové zahradě na Nově je zkrátka v úterý neporazitelná žádným jiným pořadem?

Myslím si, že porazitelná je, ale zkušenost je jasná v tom, že to nelze udělat za běhu: tak, že zruším diváckou skupinu, která někde „sedí“, a myslet si, že natáhnu rychle další diváky. Je to hořká, ale velmi cenná zkušenost.

ČT 1 se poslední dva týdny daří v prime time, zejména v pondělí, kdy dáváte nový seriál Cukrárna, tradičně v pátek, ale i v sobotu díky StarDance a v neděli, kdy bodují detektivky Ach, ty vraždy! s Jiřinou Bohdalovou. Jenže mimo prime time ČT 1 moc sledovaná není. Co s tím?

Ano, mimo prime time se Jedničce nedaří. Na to, aby celý den nějakým způsobem ovlivnil celková čísla, bychom museli absolutně proměnit vysílání ČT 1. Nebudu nic prozrazovat, ale myslím si, že se o to nový tým Jedničky pokouší.

Od ledna by tedy měli dojít k razantnějším změnám v programování ČT 1?

Ano, ale nebudu nic bližšího prozrazovat.

Čím si vysvětlujete horší výsledek pondělního seriálu Kriminálka Staré Město, který jste koprodukovali se Slovenskou televizí? Cukrárně, kterou jste nasadili po něm, se daří výrazně lépe.

Sondujeme to, protože hodnocení tohoto seriálu je průměrné. Diváci nebyli ani nadšení, ani konsternovaní. Spokojenost byla průměrná, ale iniciativní respondenti nám napsali, že byli vděční za slovenštinu, seriál se jim líbil. Z objektivních hodnocení se ukázalo, že vadila hovorová slovenština, která dělala divákům potíže. Diváci si vysloveně stěžovali na určité postavy a okamžiky, kdy tomu nerozuměli. Subjektivně bych řekla, že si tento seriál nevybral dobře žánr. Objevovalo se to i v některých diváckých reakcích. Musím podotknout, že autoři, včetně našeho týmu z ČT, jsou pyšní, že to nebyla ani klasická detektivka, ani klasický rodinný seriál, ale někde mezi. Podle mne to diváky zmátlo. Chtějí v tom mít jasno: buď má jít o detektivku, nebo o rodinný seriál.

Bude se Česká televize podílet na výrobě druhé řady Kriminálky Staré Město? Slovenská televize ji natáčet bude, účast zvažovala i rakouská veřejnoprávní televize ORF.

To už je na jiných, kteří o tom budou rozhodovat. Popravdě řečeno, ředitel výroby Václav Myslík, či producent Jaroslav Kučera by vám řekli, že to byl pro ČT velmi výhodný deal. Nevím, zda bude pokračovat Kriminálka Staré Město, ale spolupráce jako taková asi ano.

Velký problém Jedničky jsou Události, které už delší dobu výrazně prohrávají se Zprávami TV Prima, a nedosahují stěží třetiny sledovanosti Televizních novin na Nově. Budete s tím něco dělat?

S tím nelze dělat nic, snad jen zrušit ČT 24 (smích). Máme na to spoustu různých analýz. Divák zpravodajství České televize je velmi saturován. Poslední analýzu na toto téma jsme zaměřili na to, do jaké míry si ČT sama sobě konkuruje programy ČT 1 a ČT 24 a zprávami, které na těchto programech vysílá v 18:30 hod. Obrovsky. Diváci se podívají na zprávy v 18:30 na ČT 24 a pak už si jdou třeba na Primu, z té skočí na Novu, ale ten vlastní čas, který je vyhrazen pro Události, přitahuje jen tradiční jádro diváků ČT, kteří považují za zprávy České televize právě Události od 19:00 a nesledují ČT 24.

Ale těmto divákům vezmete od ledna na ČT 1 většinu zbylých zpravodajských relací. Zprávy ale dělají na Jedničce skokově vyšší sledovanost, nepovede k dalšímu poklesu celkových denních čísel ČT 1?

Jde o jasnou profilaci všech programů ČT. Takové bylo zadání od generálního ředitele: každý program by měl být naprosto samostatně vyprofilovaný, nezaměnitelný. Popravdě řečeno, podle této filosofie zpravodajství z Jedničky časem vymizí ještě výrazněji. Hlavní zpravodajskou relaci tam zřejmě necháme, aby ČT 1 byla nadále plnoformátovou stanicí. Ale jinak držíme myšlenku, že co je zpravodajské, mělo by být na ČT 24. A co není zpravodajské, mělo by z ČT 24 zmizet. Jednička má být rodinným programem, který oslovuje diváky mimo zpravodajské formáty.

Kristina Taberyová - 4

Když jsem v létě dělal rozhovor s budoucím výkonným ředitelem ČT 1 Radanem Dolejšem, řekl mi, že uvažuje o zkrácení Událostí na Jedničce, zatímco na ČT 24 by měla být hlavní zpravodajská relace delší.

To bylo mé doporučení na základě výzkumu.

ČT 1 má výrazně starší diváky než Nova nebo Prima. Zadavatelé reklamy se snaží hodně cílit na diváckou skupinu 15 až 54 let, kde se vám moc nedaří. Budete se snažit omladit publikum Jedničky?

Je to velká výzva a prestiž. Nejsem si jistá, jestli Jednička bude programem pro mladšího diváka, ale pevně věřím a doufám, že mladého diváka osloví Dvojka. Mladý divák se nespokojí jenom s nějakým rodinným seriálem, dokonce zaměřeným na mladší generaci. Pro něj to už není takový tahák, jako tomu bylo dříve. Tohle je asi ten nejtěžší úkol, který ČT čeká.

Takže na ČT 1 nepočítáte ani s nějakými programovými okny pro mladší diváky? Jde o většinový kanál, který by měl myslet na všechny věkové skupiny.

Pokud znám záměry vedení ČT 1, něco takového chystají, ale to se týká až podzimu příštího roku, respektive roku 2012. Musí vyvinout plánované formáty, začít točit.

U staršího publika si výrazněji konkurujete především s Barrandovem. Dá se říct, že tato televize sebrala nejvíc diváků právě ČT 1?

Teď jsem úplně čerstvě připravila pro kolegium generálního ředitele ČT analýzu odlivů diváků. Barrandov podle této analýzy ovlivňuje odliv diváků od ČT 1 minimálně. Fluktuace je mezi celoplošnými programy, a pak je obrovská fluktuace, kterou neumíme pochytat, byť už máme v peoplemetrech 22 programů. Neumíme identifikovat tématické programy, na které lidi brouzdají. Jsou to malé drobečky, které ale dohromady dají třeba 25 procent.

Vaše předchůdkyně Kateřina Fričová říkala, že jde také o kanibalizaci programů ČT mezi sebou, že ČT 1 přišla o část diváků, kteří přešli k ČT 24, od ČT 2 zase k ČT 4. Jsou tyto přelivy mezi programy ČT opravdu tak výrazné?

Pokud to berete z tohoto úhlu, pak ano. Například Dvojka teď živoří, protože celé sportovně založené publikum přešlo k ČT 4. V analýze, o které jsem hovořila, je afinita jednotlivých žánrů u ČT 2 úplně tristní. Je maximální a abnormální na sportovní pořady, které už ale na Dvojce nejsou. Všechno zbývající živoří. Myslím, že je to složitější, než si říct, že tihle diváci odešli sem a tamti tam. Je to vůbec strašně zajímavé období skutečného mediálního třesku. Každý z nás to vidí v celkových datech a analýzách, kam kdo odešel, ale důvody, co k tomu diváky vede, to jsou samá překvapení.

Myslela jsem si, že nedělní dramatika, jako byly detektivky Ach, ty vraždy, nebo pondělní seriál Cukrárna, přižene k ČT 1 staršího diváka, a ti ostatní u těchto pořadů budou zívat a řeknou si, že to není pořad pro jejich cílovou skupinu. Není tomu tak, sledují je všichni. Jde o směs všech generací, i vzdělanostně je to namixované, vedou spíše lidé více vzdělaní. Přiznám se, že mě to překvapilo. Musíte brát trh jako celek, včetně Novy a Primy, které pro mě trochu nepochopitelně postavily dva stejné projekty proti sobě. Jenže když se dva perou, třetí se směje.

To je pravda, cyklus Ach, ty vraždy! na ČT 1 má více diváků než talentové soutěže na Nově a Primě.

Ano.

Říkáte, že ČT 2 je na tom špatně. Její týdenní podíly na sledovanosti se propadly na historicky nejnižší úroveň od zavedení peoplemetrů. Dá se s tím něco dělat?

Musí se s tím něco dělat, samozřejmě.

Co?

Jednou z cest je, že divákovi dokážeme říct, co na ČT 2 vysíláme. Srdce mi krvácí, když hrajeme Zapomenuté transporty, což je podle mne svým významem cyklus minimálně tohoto roku, protože jde o původní český cyklus s takto fantastickou a potřebnou tematikou, a on si nenajde více diváků než zahraniční. Zahraniční, byť i reprízový historický dokument, a nemusí být jen o Hitlerovi nebo Goebbelsovi, má trojnásobnou sledovanost. Jsem samozřejmě strašně vděčná, že i tento těžký, devadesátiminutový dokumentární cyklus sledovalo až 300 tisíc dospělých diváků, ale jak jsem říkala, čekala jsem, že to bude divácká bomba.

Kristina Taberyová - 2

Teď se ČT 2 pohybuje okolo tříprocentního podílu na trhu. Jaký by byl její ideální průměrný podíl?

Nejprve jsme si říkali, že by to mělo být sedm procent, pak pět, a já to teď vidím na čtyři a půl až pět procent.

Pět procent chtějí dosáhnout o ředitelé zpravodajské ČT 24 a sportovní ČT 4. Kolik by pak zbylo na ČT 1?

V celodenním podílu sedmnáct procent.

Je možné dosáhnout takového rozdělení podílů jednotlivých programů ČT?

No, tak my jsme si kdysi dali do vínku, že bychom měli umět oslovit alespoň 30 procent publika.

To se ale už dlouho nestalo.

No… Stalo. Jakmile dojde ke kumulaci událostí, jak společenských, tak sportovních, bývalo to i víc. Ale jinak si myslím, že reálných je 25 procent pro všechny programy ČT najednou.

Z toho by na Jedničku připadalo sedmnáct?

Věřila bych spíš tomu, že by se Jednička dostala k nějakým 18 procentům v celodenním podílu.

Dvacet procent už není reálných?

Je, ale jen v takových případech, jaké žijeme právě v těchto týdnech, kdy máme tři premiérové, divácky úspěšné dramatiky (Vyprávěj, Ach ty vraždy, Cukrárna) a k tomu krásnou a výpravnou show (StarDance).

Souhrnný podíl všech programů ČT by tedy měl být podle vás okolo 25 procent. To je hodnota, kterou určila i Rada ČT generálnímu řediteli Jiřímu Janečkovi a váže na ni vyplácení odměn řediteli. Ještě přede dvěma lety byla ta hranice 27 procent. Pod jakou hodnotu by ČT neměla klesnout?

Pořád si myslím, že to je 25 procent. Pod ta bychom se neměli dostat. Beru to tak, že tematické kanály ČT 24 a ČT 4 by měly mít dohromady šest procent. Dělají svoji službu, ale největší zátěž musí být na Jedničce, ta je ze svého statutu postavena na tom, že musí oslovovat v prime time alespoň pětinu publika. U Dvojky si myslím, že je ta tolerance je velká, ale moc bych jí přála, aby se dostala na čtyři a půl procenta.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Jaký celodenní podíl na dospělém publiku by měly mít všechny čtyři programy České televize dohromady, aby se dalo říct, že jde o efektivní službu veřejnosti?

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 11. 2010 20:53

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+