Více

Podmínka Primy pro vypnutí analogu: řešení otázky regionů

Líbí se nám nabídka dvou kompenzačních licencí, chtěli bychom i čtyři, ale pro nás je při přechodu na zemské digitální vysílání důležitá otázka regionů a jejich připojování do našeho vysílání. Chceme, aby digitální vysílání nastolilo rovné a nediskriminační podmínky pro všechny. Asi tak by se dal shrnout hlavní závěr pondělní tiskové konference televize Prima k připravované „diginovele“ zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.

Chceme vysílat stejně jako Nova

Televize Prima vůbec poprvé veřejně (nepočítáme-li dopis ministrovi průmyslu a obchodu Martinu Římanovi) formulovala požadavky, za jakých je ochotna předčasně opustit analogové frekvence a přejít na zemské digitální vysílání. Hlavním a nejzásadnějším požadavkem je vyřešení problému sdílených kmitočtů s regionálními televizemi. Prima by totiž podle současné licence musela i v digitálním vysílání poskytovat „trhací“ časy pro vstupy regionů. To však Prima odmítá a zdůrazňuje, že v éře digitálního vysílání postrádá takové řešení jakoukoli logiku, protože kmitočtů bude dostatek pro všechny.

KOMENTÁŘ: Prima se motá v bludném kruhu

Dělení o vysílací frekvence je věčným problémem televize Prima. Když se tato televize před lety rozhodla vysílat celoplošně, zvolila tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) netradiční řešení: protože z analogových kmitočtů už nebylo možné sestavit další síť pro celostátní televizi, rozhodla se druhou komerční televizi navázat na regiony, přidělila jim společné vysílací kanály a formou licenčních podmínek je donutila vzájemně spolupracovat. Digitalizaci vnímáme jako proces, který Primě nastolí rovnoprávné podmínky v oblasti televizního podnikání bez věcných břemen, pramenících z analogové éry, prohlásil na pondělní tiskové konferenci výkonný ředitel Primy Petr Chajda.

„Umožněme regionům, ať se rozvíjí“

Podle Chajdy by bylo férové, kdyby stát očistil Primu od povinnosti vyčleňovat odpojovací časy regionům a ty by měly získat svůj vlastní prostor, aby mohly vysílat jak dlouho chtějí, kdy chtějí a co chtějí. Chceme umožnit rozvoj regionů, včetně naší společnosti Regio Media, která nám předkládá různé byznysplány a ony nejsou tak úplně realizovatelné, což by už v digitální éře být mohly, říká výkonný šéf Primy. Firma Regio Media, ovládaná českým spolumajitelem Primy, je vlastníkem části regionálních studií, která sdílí vysílací kmitočty s Primou. Další skupinou, jejíž studia sdílí stejné frekvence jako Prima, je Regionální televizní agentura (RTA) podnikatele Jaroslava Berky.

Petr Chajda 100

Prezentace a audiozáznam tiskové konference Primy

Pro zájemce o úplné informace z pondělní tiskové konference televize Prima, věnované digitalizaci, přinášíme kompletní audiozáznam akce a také prezentaci výkonného ředitele Primy Petra Chajdy:

Zatímco se studii ovládanými firmou Regio Media se Prima logicky domluví, se studii RTA má potíž: pětice regionálních televizí, které vysílají v šesti krajích České republiky asi pro polovinu diváků Primy, se od ledna letošního roku rozhodla využívat maximální možný čas pro vlastní regionální vysílání. Na polovině území republiky tak od sedmé do osmé hodiny ráno a od čtvrté do šesté hodiny odpoledne vysílá místo Primy jedna z pěti mutací studií RTA. Primě se takové řešení nelíbí, kvůli definici vlastní licence a licencí studií, která ovládá RTA, s ním ale nemůže nic dělat. Nyní tedy navrhuje, aby studia RTA vysílala samostatně, třeba s jiným celostátním programem, který pro ně připraví provozovatel Primy.

Ať si vysílají za svoje a na svém

Připadáme si tak, jako bychom žili s někým ve společné domácnosti, měli nějakého spolubydlícího, s nímž musíme sdílet z určitých důvodů jednu místnost a on nám nijak nepřispívá na společnou domácnost. My platíme energii, nájmy a staráme se o to, aby to hezky vypadalo, a nemáme pocit, že by spolubydlící nějak aktivně participoval, naopak říká, že se mu nelíbí, jak je natřená fasáda a chce pořád něco jiného, parafrázoval Chajda potíže Primy s regiony. Protože ale po přechodu na digitální vysílání bude dostatek vysílacích kmitočtů, regiony by podle něj měly dostat šanci rozvinout se a realizovat svoje plány i programové schéma.

Prima regiony sdílené kmitočty mapka

Mapka pokrytí analogovým signálem televize Prima podle jednotlivých regionálních studií, s nimiž sdílí vysílací kmitočty (stav k 5. září 2003)

Vnímáme to u regionů, které nějakým způsobem spolupracují s televizí Prima, a které říkají, že by chtěly vysílat jindy. Dejme jim proboha šanci vysílat, ať ukáží, čeho jsou schopni. A to je to, co nám digitalizace umožňuje. Pokud chceme dát stejnou možnost vstupu všem novým televizím, tak dejme stejnou možnost vstupu i těmto regionálním vysílatelům, navrhuje Chajda. Problém je v tom, že pro studia RTA je soužití s Primou výhodné a důležité. Prima totiž regionálnímu vysílání dodává diváky a tudíž i sledovanost potřebnou pro regionální inzerenty. RTA proto odmítá, aby se na sdílení kmitočtů cokoli měnilo i po přechodu na digitální vysílání: a to ani tak, že by jim Prima poskytla jiný celoplošný program, do kterého by se studia RTA mohla připojovat.

Chajda: Změňte nám zákonem licenci

Problém je v podstatě neřešitelný, protože pokud by Prima trvala na pokračování své současné licence, platné do roku 2018, nezbaví se ani licenční podmínky, podle níž sdílí kmitočty s regiony a musí je pouštět do svého vysílání. Podle Petra Chajdy by ale tuto situaci mohla vyřešit novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Dnes se nacházíme v situaci, kdy nám stát říká: chceme, abyste opustili analog. Vzdejte se analogových kmitočtů a my vám za to něco musíme nabídnout. Stát nám nabízí dvě kompenzační licence. Já na to říkám dobře, chtěli jsme čtyři, ale akceptujeme dvě, a zároveň bychom chtěli dát regionům šanci, aby s námi nemusely sdílet frekvence, protože ten důvod, proč bychom měli žít ve společné domácnosti, pominul, líčí Chajda.

Prima tak v podstatě staví stát před rozhodnutí: pokud chcete, abychom se vzdali vlastních analogových kmitočtů, které můžeme podle licence využívat do roku 2018, zbavte nás zákonem sdílení kmitočtů s regiony. Od kdy? Podle Chajdy by sdílení kmitočtů mělo odpadnout od chvíle, kdy se v České republice vypne analogové vysílání. Nechci to stavět jako podmínku buď a nebo. Je to jedna z věcí, které se neustále snažíme komunikovat se státem, ale nemáme pocit, že by nám někdo chtěl naslouchat. Ale chceme tu věc komunikovat stále silněji a budeme v tom dále pokračovat, prohlásil Chajda na pondělní tiskové konferenci.

Zachování reklamy v ČT? Ano, ale…

Primě podle Chajdy nevadí počet kompenzačních licencí za vrácení analogových kmitočtů ani zachování reklamy v České televizi, pokud se tím jednou provždy vyřeší financování české kinematografie. Jakékoli další požadavky filmařů na procenta ze zisků komerčních televizí na prodeji reklamních časů ale Chajda odmítá. Zrušení a poté obnovení reklamy v ČT nevnímám jako systémové řešení, ale pokud k němu dojde, mělo by to být definitivní a konečné řešení zákona o kinematografii, řekl výkonný šéf Primy. Podle dohody filmařů a premiéra Mirka Topolánka by třetina zisků z prodeje reklamních časů na ČT měla od 1. ledna 2008 plynout právě do Státního fondu na podporu kinematografie.

Opravdu bychom se neměli dál bavit o tom, jestli komerční televize přispějí nějakým jedním nebo dvěma procenty reklamního obratu, protože zítra se mohou ozvat malíři, že chtějí nějakým způsobem podpořit nové trendy v malířství, pozítří to budou sochaři a popozítří sběratelé brouků a všichni budou říkat, že jejich průmysl je hrozně důležitý, tak nám na něj přispějte, hájil Chajda pozici komerčních televizí. Chystaný a prezidentem republiky již jednou odmítnutý zákon o kinematografii totiž počítá s tím, že by privátní stanice přispívaly na kinematografii třemi procenty z reklamních zisků. Dvě procenta zisků by rozdaly filmařům podle svého uvážení a jedno by šlo do fondu na podporu kinematografie. Chajda ale takové řešení odmítá jako zbytečnou podporu jednomu uměleckému odvětví.

Ideální zákon podle Primy

Primě se nelíbí ani přechodné licence pro nové digitální televize, jejichž vítězství v licenčním řízení zpochybnili neúspěšní žadatelé u soudu. Vnímáme to jako citlivé téma. Z pohledu práva by bylo pro stát lepší, kdyby dal přednost řádnému rozhodnutí RRTV nebo soudní kontrole licenčního řízení, ale to opravdu záleží jenom na státu, uvedl Chajda, který donedávna působil jako generální ředitel digitální TV Barrandov, tedy jedné ze stanic, jejíž licence byly zpochybněny právě neúspěšnými zájemci o digitální vysílání. Důležitější je ale podle Chajdy zajistit součinnost tří hlavních televizí, ČT, Novy a Primy, na digitalizaci.

Aby se mohlo digitalizovat, měl by stát zajistit základní podmínky pro bezproblémový příjem všech tří televizí. Chajda tak opakuje argument Novy, že by v každé fázi přechodu z analogového na digitální zemské vysílání měli mít diváci dostupné ty programy, které mohli sledovat v „analogové éře“. Stát by měl také stanovit přesné podmínky, za jakých je možné vypnout analogové vysílání. Tedy dosažené pokrytí digitálním signálem a poměr domácností vybavených digitálními přijímači. Zákon by měl také pamatovat na to, zda-li se kompenzačními licencemi myslí i vysílání HDTV. protože ve standardu MPEG-2 jeden program zabere celý multiplex a ve standardu MPEG-4 ne, řekl Chajda.

Vypínání analogu: dvakrát měř, jednou řež

Výkonný ředitel Primy také zopakoval výtky komerční dvojky vůči institutu programového multiplexu, který podle návrhu diginovely umožní pěti televizním sdruženým v jedné digitální síti obsadit šestou a každou další pozici v této síti bez licenčního řízení, pouze formou registrace u RRTV. Podle Chajdy reálně hrozí, že se televize sdružené v takovém multiplexu nedohodnou a jedna podlehne nátlaku druhé, silnější. „Ponechal bych na operátorovi multiplexu, kdo bude v té síti vysílat a kdo ne. Zcela určitě bych to nepsal do zákonů, protože ty nemohou odhadnout, jak se bude celá situace vyvíjet,“ míní Chajda. Do budoucna by se klonil k maximálnímu zjednodušení udělování vysílacích licencí. Vysílat by se mělo v podstatě na živnostenský list, dodal.

S vypínáním analogového vysílání by měl být stát podle výkonného ředitele Primy velmi opatrný a zachovat pravidlo dvakrát měř a jednou řež. Pokud si budeme klást příliš mnoho ambiciózních plánů, nakonec to povede k tomu, že nebude vůbec nic. Nechtěl bych se třeba dostat do pozice, že slíbím k nějakému datu digitální vysílání v nějaké lokalitě a pak vpředvečer toho vysílání vydáme tiskovou zprávu, že z nějakého důvodu nebudeme vysílat, kritizoval Chajda přístup Novy v severních Čechách. My si klademe za cíl začít raději později, ale když řekneme nějaké datum, tak abychom si za ním stáli a nenašly se žádné překážky, které by ho zpochybnily.

Uspěchaný přechod připraví diváky o televizi

Petr Chajda je přesvědčen, že pokud se přechod na zemské digitální vysílání uspěchá, můžou někteří diváci úplně přijít o televizní signál z pozemních vysílačů. Myslíme si, že je trošku škoda, že stát dává ruce pryč od větší garance pokrytí jednotlivých území a nechává to na nás a na síťařích. Opravdu se může stát, že při velkém spěchu, bez nějaké větší koordinace, můžou existovat určitá místa bez analogového nebo i digitálního signálu, varoval výkonný šéf Primy. Postěžoval si přitom, že zatímco ČT a Nova mohou na digitální vysílání čerpat příspěvky z Radiokomuni­kačního účtu spravovaného Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ), Prima tuto možnost zatím nemá a proto také digitální vysílání nerozšiřuje do dalších lokalit.

Nemyslím si, že je úplně spravedlivé, že Nova s ČT čerpají z Radiokomuni­kačního účtu, nicméně si myslím, že pokud existuje takováto forma spolupráce pro finanční podporu, my bychom v tomto smyslu chtěli být také přizváni do této hry a mít možnost nějakým způsobem komunikovat a případně čerpat z tohoto účtu i v budoucnu, prohlásil Chajda. Podle předsedy Rady ČTÚ Pavla Dvořáka je ale pohled Primy mylný, protože z Radiokomuni­kačního účtu nečerpá žádná televize. Tento účet se určený pro operátory sítí v místech, kde se musí vypínat analogové vysílání z důvodu rušení digitálními kmitočty ze zahraničí. Kryje jen malou část výdajů operátorů a to pouze tu, která je spojena s demontáží technických prostředků pro analogové vysílání, řekl Dvořák serveru DigiZone.cz.

Prima nemá partnery pro digitální vysílání

Buková hora

Pokud by tedy Prima chtěla zahájit digitální vysílání kdekoli jinde než v Praze, kde už digitálně prostřednictvím multiplexu B vysílá, musela by si toto vysílání kompletně financovat sama – stejně jako ČT a Nova. Primě ale v expanzi do dalších lokalit brání skutečnost, že se nemůže podělit o náklady na provozování multiplexu s dalšími televizemi, tak jak to dělá ČT a Nova v případě „jejich“ multiplexu A. Proto také Prima nezačala vysílat například z Bukové hory u Ústí nad Labem. Máme plány, máme je zpracované, ale v současné době vám neřeknu časově, jak to bude probíhat, protože my zatím Bukovou horu nemusíme opustit, prohlásil na konferenci Chajda.

Nejen že Prima nemusí Bukovou horu opustit, ale ona na ní dosud nevysílá ani analogově. Severní Čechy pokrývá jenom vysílači menšího výkonu a na většině území tohoto regionu je prakticky nedostupná. Digitální vysílání z Bukové hory by jí tedy rozhodně zlepšilo pokrytí a přineslo nové diváky. Podle Chajdy ale záleží na výpočtech, co se televizi vyplatí a co ne: Dopočítáváme si dopad, co se stane, pokud někde vypneme analog a zapneme digitál. Jaký to bude mít dopad na diváky, protože si nemůžeme dovolit, abychom ztratili pokrytí. Máme horší analogovou síť a trošku horší pokrytí než naši konkurenti a nemůžeme si dovolit, abychom ztratili ještě víc.

Když ne Ústí, proč ne Brno a Ostrava?

Na dotaz serveru DigiZone.cz, proč Prima dosud nezahájila digitální vysílání v Brně nebo Ostravě, Chajda odpověděl, že to nezáleží pouze na televizi, ale také operátorovi multiplexu B, společnosti Czech Digital Group (CDG): Tuto možnost s nimi intenzivně komunikujeme. V současnosti vám neřeknu přesný termín, kdy to bude. Primě by přitom rychlé spuštění zemského digitálního vysílání prospělo. Podle výpočtů ČTÚ z loňského podzimu nyní Prima pokrývá analogovým signálem pouze 74 procent území České republiky a asi 85 procent obyvatel. V celoplošném digitálním multiplexu by Primu naladili diváci na 97,3 procenta území České republiky.

Jestliže tedy dnes dosahuje Prima s menším pokrytím zhruba dvacetiprocentního podílu na trhu mezi diváky staršími patnácti let, vyšším pokrytím by tento podíl i sledovanost Primy stouply. Úměrně tím by Prima mohla vydělat více na prodeji reklamních časů. Faktem ale je, že Prima nyní nemá s kým v multiplexu vysílat, protože v Praze se s ní o digitální síť dělí pouze televize, které zde vysílají experimentálně a nemají digitální licenci. Česká televize ale připravuje vlastní veřejnoprávní multiplex, takže Prima by mohla utvořit společnou síť s Novou. Podle Chajdy o tom dokonce probíhala předběžná jednání: Takovou spolupráci bych vítal, ale je otázka, jak by se k ní postavila druhá strana. Ty myšlenky tady byly, rozhovory tady byly, ale nezrealizovali jsme je.

Vzkaz státu: analog jsme si předplatili

Digitální vysílání v dalších regionech Prima podmiňuje nejen existencí dalších partnerů s řádnými digitálními licencemi (kteří by již existovali, pokud právě Prima a další neúspěšní účastníci licenčního řízení na nové digitální programy výsledek této soutěže nenapadli u soudu), ale také vstřícností státu a dialogem o jejích podmínkách. Tedy očištění licence Primy od regionů a určení jasných podmínek pro vypínání analogu. Pokud tento dialog nenastane, hrozí zakonzervování současného stavu. V podstatě se nic nezmění a budeme vysílat dál tak, jak vysíláme teď, pohrozil Chajda. Násilné vypínání analogu odmítá, neboť Prima zaplatila státu za prodloužení stávající licence 200 milionů korun a má tedy právo ji využívat až do konce její platnosti.

Protože naše potřeby v podstatě nebyly nijak zohledněny, nemůžeme se ani přihlásit ke Koalici pro digitální televizi. Není to ani tak proto, že bychom někde viděli nějaký dramatický moment, ale chybí nám prostě ten dialog, vysvětlil Chajda, podle něhož připravovaná diginovela zbytečně řeší mnoho věcí, které spolu nejsou nijak nesouvisí. Ohledně budoucnosti Primy je ale Chajda optimistický. Narozdíl od Michaela Garina, generálního ředitele společnosti CME, která vlastní konkurenční Novu, si totiž nemyslí, že by televize jako médium do deseti let zanikla: V historii moderních médií se ještě nikdy nestalo, aby jeden typ média nahradil jiný. Staré médium se vždycky muselo přizpůsobit nové situaci, ale nezmizelo. Stejně jako nezmizel tisk, tak si myslím, že se to nestane ani v případě televize. Internet ji určitě nevytlačí.

Anketa

Souhlasíte s Primou, že by jí poslanci měli zákonem zbavit povinnosti sdílení kmitočtů s regiony od data vypnutí analogového vysílání?

99 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 7. 2007 14:26

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+