Více

Philips 46PFL8008S: vytříbený design, obraz i zvuk

Tenounký ocelový rámeček, 33 mm hluboký panel a výbava par excellence. Máme tu jeden z nejvyšších modelů od TP Vision a stojí za to!

Na rozdíl od Philips 60PFL9607S recenzovaného v únoru je tenhle o jedničku nižší model zcela jiná káva! Je především nesrovnatelně lepší, a to po všech stránkách. Za 46.999 Kč dostanete úhlopříčku 117 cm a naprosto špičkovou výbavu, to vše zabaleno do vysloveně stylového hávu.

Tenký panel nabízí třístranné osvětlení pozadí Ambilight, aktivní 3D, integrovanou kameru pro Skype a také procesor s dvojím jádrem, který z televizoru dělá většinou svižné zařízení. Je vidět, že vše bylo oproti výše zmiňovanému modelu urychleno, ale ještě chloupek by se hodil…

Zabudováno je certifikované Wi-Fi, nejen verze „n“, společně s taktéž certifikovaným Wi-Fi Miracast, což je zrcadlení obrazu z chytrých zařízení na televizoru. To jsem ale nevyzkoušel – je třeba kompatibilního zařízení, které nebylo po ruce.

Jsou tu i „chytré“ funkce, dálkový ovladač s klávesnicí na opačné straně usnadňující psaní textu a také Bluetooth, ovšem využitelné jen pro 3D brýle. Televizor také můžete řídit přes aplikaci MyRemote z chytrého zařízení. Jen musí být jako obvykle propojeny přes stejný Wi-Fi okruh a je nutno počítat s obvyklým zpožděním kurzoru. Tak tomu bude vždy, dokud nedojde k přímému propojení s televizorem.

Mimořádnou stylovost tohoto kousku podtrhuje vybrání spodní části ve které je umístěna kamera pro Skype. Ovládání najdete vpravo zezadu a je tu i elektronický vypínač.

Mimořádnou stylovost tohoto kousku podtrhuje vybrání spodní části ve které je umístěna kamera pro Skype. Ovládání najdete vpravo zezadu a je tu i elektronický vypínač.

Prakticky ukázková instalace a jedinečná satelitní

Zajímavý je už podstavec, a to tak i tak. Kvalitní výlisek nohy tvořící zároveň jeho zadní část zašroubujete dvěma inbusy do panelu, který se natáčí přímo na noze, a nikoli – jak je zvykem – ve spodní části podstavce. K noze připojíte druhou část vytvořenou z ocelové pásoviny (viz foto). I ta bohužel postrádá gumu, takže položit televizor na drahý nábytek bych rozhodně neriskoval a nad takovouto chybou rozhodně nemělo být mávnuto rukou.

Při samotné instalaci si odbudete základní volby (umístění, apod.) hned po nich se vám nabídne instalace satelitních kanálů následovaná pozemními. I když by televizor měl mít zabudován také tuner DVB-T2, samostatná volba pro něj chybí a zřejmě se při odmáčknutí „pozemní“ prolaďuje vše. Pokud jde o DVB-S/S2, v základu byly nastaveny tři družice (DiSEqC 1.0), které se poté bez jakéhokoliv dalšího nastavování vyhledaly a naladily (Astra 19,2, 23,5 a 28,2). K mému nesmírnému překvapení se následně objevil výběr poskytovatele satelitního signálu za Česko zastoupený Skylink/CS Link a nechyběla ani jeho slovenská obdoba. Po výběru je třeba zvolit rychlou nebo kompletní instalaci, a pokud vyberete první variantu, dostanete v mžiku (něco jako dvě sekundy) 213 televizních a 34 rozhlasových stanic. Dobrovolně přiznávám, že takovouto instalaci satelitu jsem ještě u žádného televizoru neviděl a pokud máte zajištěnu příjmovou infrastrukturu, rozhodně ušetříte peníze za odborníka. Tohle totiž zvládne opravdu každý!

Po naladění tunerů následuje možnost precizovat na ukázkách podle osobních preferencí obraz a zvuk. Je tu také připojení do internetové sítě a k mému překvapení i nabídka na připojení disku pro nahrávání, což vyžaduje minimální kapacitu 350 GB a disk si televizor sám přeformátuje a spáruje. Pokud byste však chtěli pouze pozastavovat živé televizní vysílání (TimeShift), vystačíte si jen se 4 GB flash pamětí. Po připojení mého standardního testovacího disku Freecom Mobile Drive Sq TV o kapacitě 1TB si televizor provedl naformátování a spárování a také si zkontroloval jeho rychlost. Po této operaci už následuje jen možnost spustit si nějaký ten HD klip, abyste viděli kvality zakoupeného přístroje.

Jak vidíte instalace je naprosto ukázková a chybí jen možnost setřídit kanály. To se dělá z menu přes oblíbené položky, nebo při prvním zmáčknutí tlačítka List, a dělá se to naprosto ukázkově. Jednoduše totiž zatrháváte kanály v pořadí, ve kterém je chcete mít. Kdykoli v budoucnu je ale můžete přidat i odebrat a navíc je v rámci oblíbených položek dokonce i přesunout. Tohle se opravdu hned tak někde nevidí!

Jak vidíte, dálkový ovladač je kombinovaný s klávesnicí typu QWERTY. Potíž spočívá v následujícím: posun kurzoru funguje jednak přes dotek tlačítka OK a jednak při samotném pohybu celým ovladačem. Klávesnice je ale na straně druhé než OK, takže pokud ovladač otočíte, bude kurzoru pracovat obráceně. Někdy tak neděláte nic jiného, než že otáčíte ovladač z jedné strany na druhou. Jinak je pohyb kurzoru po webové stránce rychlý a po troše cviku i přesný. Jen vše dotáhnout…

Jak vidíte, dálkový ovladač je kombinovaný s klávesnicí typu QWERTY. Potíž spočívá v následujícím: posun kurzoru funguje jednak přes dotek tlačítka OK a jednak při samotném pohybu celým ovladačem. Klávesnice je ale na straně druhé než OK, takže pokud ovladač otočíte, bude kurzor pracovat obráceně. Někdy tak neděláte nic jiného, než že otáčíte ovladač z jedné strany na druhou. Jinak je pohyb kurzoru po webové stránce rychlý a po troše cviku i přesný. Jen vše dotáhnout…

Ovládání příjemné, ale někdy nekonzistentní

Příjemně těžký dálkový ovladač kombinovaný s klávesnicí QWERTY se velice dobře drží v ruce a má výborné rozložení. Radost tak kazí pouze absence podsvícení. Komplikovanější někdy může být i to, že ovládání kurzoru není straně klávesnice, nýbrž na tlačítku OK, resp. spočívá i v pohybu celým ovladačem, což při práci s webem někdy vede k neustálému otáčení ze strany na stranu.

Multimédia se řídí v rámci samostatného bloku v horní části a také přes kurzorový kříž. OK zastaví či spouští přehrávání, šipky vpravo/vlevo ho posunou o asi deset sekund.

Do menu vstoupíte přes obvyklé tlačítko domečku a ovládání poznamenává to, že se v něm povětšinou nedá kolovat, což zbytečně prodlužuje úpravu parametrů. Kolovat ostatně nemůžete ani v souborovém manažeru. Potíž mi činilo i to, že z některých nabídek nevyskočíte ani Return, ani Exit, a tohle by určitě chtělo ujednotit.

Tlačítko OK v televizních tunerech nevyvolá žádnou reakci. Seznam kanálů se tu vyvolává speciálním tlačítkem List, které v multimédiích najede do souborového manažeru. V každém případě je ovládání multimédií vyřešeno výborně, souborový manažer sám o sobě je poněkud horší, ale k tomu se dostanu.

EPG vlevo si bere data z internetu, vpravo pak z televizní sítě a v tomto okamžiku v něm přijdete o zvuk i obraz. Nicméně nahrávat, a nechat se na pořad upozornit, můžete i bez internetu a dříve tomu tak u televizorů této značky nebývalo.

EPG vlevo si bere data z internetu, vpravo pak z televizní sítě a v tomto okamžiku v něm přijdete o zvuk i obraz. Nicméně nahrávat, a nechat se na pořad upozornit, můžete i bez internetu a dříve tomu tak u televizorů této značky nebývalo.

Dvojí EPG a pokaždé jiné

Po instalaci se mi EPG nastavilo pro příjem programové nabídky z internetu a vše je v tomto okamžiku zajišťováno přes společnost Gracenote patřící Sony (obrázek nahoře, foto vlevo). Bohužel jsem si po prvním vstupu musel vytrpět sáhodlouhé automatické odlistování „obecných podmínek“, které nešlo přerušit a rovnou odsouhlasit. Otrava na několik minut, ale nejen to. Na úplný závěr totiž televizor zamrzl a nepomohlo zhola nic, jen jeho vypnutí. Po dalším vstupu už bylo vše v pořádku a podmínky odklepnout šly. Poté se objevil dvousloupcový náhled, ve kterém jsem se mohl po pořadech i posouvat, zadat si připomínku (televizor se nikdy neprobudil z pohotovostního režimu) či naplánovat nahrávání. V tomto EPG je slyšet zvuk a vidět aktuální kanál, pořady se stahují sami případně tak, jak procházíte kanály a odklepáváte volbu pro jejich stažení. Na příslušné kanály se také můžete přes kontextové menu kdykoli přepnout.

Pokud změníte zdroj dat pro EPG na televizní síť, přijdete o obraz i zvuk, ale objeví se klasický náhled pro šest stanic na dvě, tři hodiny dopředu (obrázek nahoře, foto vpravo). U pořadů vidíte časy začátku a konce, bližší popisek však nikoli a ten se objeví po zmáčknutí „i“. Přes kontextové menu se pak přepnete na další den (celkem až devět) či vyhledáte pořad podle žánru. A není to tak nepohodlné, jak by se mohlo zdát.

Nahrávání funguje – jak bylo řečeno – pouze s vyhrazeným diskem, ale bez obvyklého vtipu TP Vision, totiž nutnosti být připojen k internetu. Jak vidíte, EPG stále zůstává poněkud složitou a problematickou částí, i když nabízí řadu možnosti.

Přehled základní nabídky widgetů, včetně vstupu na webový prohlížeč s možností zadat vlastní adresu (Internet). Vpravo nahoře obrazovku Smart TV někdy doplňují hry, jindy naposledy sledované kanály. Obrazovku si můžete i upravit podle svého (částečně).

Přehled základní nabídky widgetů, včetně vstupu na webový prohlížeč s možností zadat vlastní adresu (Internet). Vpravo nahoře obrazovku Smart TV někdy doplňují hry, jindy naposledy sledované kanály. Obrazovku si můžete i upravit podle svého (částečně).

Pohodový internet

Na internet, resp. na web (a také na Skype) se dostanete přes tlačítko Smart TV nebo tlačítko domečku. Následně uvidíte obrazovku z fotografie výše a z českých luhů a hájů tu mezi widgety pro vstup na jednotlivé servery uvidíte pouze Topfun. Připojit se ovšem můžete k otevřenému webovému prohlížeči, vstoupit na sociální sítě či využít výborných serverů Youtube a iConcerts. Celá stránka je navíc upravitelná, přidat si můžete i nové widgety (volba App Gallery) nebo si zahrát nějaké ty hry. Nicméně nabídka českých serverů je zatím stále ještě chudá a s tím by se také mělo něco udělat.

Na stránce Smart TV můžete použít i kurzor dostupný přes tlačítko OK, po němž stačí jen jemně přejíždět, zároveň ale funguje – a velice dobře – i pohyb celým ovladačem, takže navigace po stránce je po chvíli zvyku velice operativní. Tento způsob práce je použitelný i v otevřeném webovém prohlížeči a zmáčknutí OK pak funguje jako odklepnutí Enter na QWERTY straně dálkového ovladače.

„Přiměřené“ je slovo které vystihuje možnosti úprav obrazu asi nejlépe. Není to pro hračičky, ale docela se vyřádíte (ne, že by to televizor nějak potřeboval). Na místě je však opatrnost, protože obrazová nastavení nevrátíte na původní hodnoty. To jde pouze pro celý televizor v menu přes volbu Tovární nastavení.

„Přiměřené“ je slovo, které vystihuje možnosti úprav obrazu asi nejlépe. Není to pro hračičky, ale docela se vyřádíte (ne, že by to televizor nějak potřeboval). Na místě je však opatrnost, protože obrazová nastavení nevrátíte na původní hodnoty. To jde pouze pro celý televizor v menu přes volbu Tovární nastavení.

Přiměřené možnosti úprav

Mezi obrazovými nastaveními najdete devět režimů, z nichž jeden je speciálně určen (po zapnutí příslušné volby) pro úsporu energie, a dva nakalibrované podle isf (den a noc). Upravit pro všechny volby můžete např. barvu či ostrost, nebo v položce „Více možností“ ovlivnit senzor osvětlení okolí, gama korekci, teplotu barev či barvy v režimu RGB. Možnosti jsou určitě dostatečné, ale je vidět, že TP Vision myslí spíše na většinu a nikoli na fajnšmekry, což samozřejmě není nic proti ničemu, jen trochu jiný přístup. Možná proto nejde vrátit se v obrazu do původního nastavení. Můžete pouze zajistit celkový návrat do továrních hodnot.

Zvuk má k dispozici šest přednastavených režimů a změna volby je často výrazná, v tomto ohledu je vidět příjemná rezerva. A to si ještě můžete upravit basy a výšky a také zapnout virtuální zvuk v několika režimech.

Poměrů stran obrazu je šest a jako obvykle tu nenajdete pojmy typu 4:3 či Auto, nýbrž Auto-fill, tedy automatické doplnění obrazu, či Auto-zoom, tj. 4:3 (opravdu fungoval) a jsou tu i tzv. Rozšířený obraz 16:9, Širokoúhlý obraz a Nepřepočítaný. Co dělají, je myslím zřejmé.

Boční profil hodně vypovídá jak o panelu hlubokém pouze 33 mm, tak o podstavci u kterého je vidět použitá ocelové páskovina. Zadní část podstavce pak tvoří výlisek plynule přecházející v nohu za níž je přichycen panel dvěma inbusy. Právě nich se také otáčí

Boční profil hodně vypovídá jak o panelu hlubokém pouze 33 mm, tak o podstavci, u kterého je vidět použitá ocelová páskovina. Zadní část podstavce pak tvoří výlisek plynule přecházející v nohu za níž je přichycen panel dvěma inbusy. Právě v nich se také otáčí

Spotřeba kolem stovky, výtečné eko režimy

Televizor byl po instalaci nastaven na obraz typu Standard, zvuk Původní a ve stereu. Ambilight byl zapnut stejně, jako světelný senzor hlídající hladinu světla v místnosti. Úspora energie byla vypnuta, kdykoli ji však můžete po zmáčknutí zeleného teletextového tlačítka zapnout stejně, jako ovlivnit další eko režimy. A je dobře, že tohle TP Vision stále drží!

Spotřeba televizoru o úhlopříčce 117 cm byla na ČT24 (DVB-T) 103 W se značně velkým rozmezím 48–115 W. Po vypnutí osvětlení Ambilight klesla o pár wattů v závislosti na nastaveném režimu Dynamický, Statický a Teplá bílá. Výsledkem po hodině provozu bylo 96 W s opět značným rozmezím 48–112 W.

Jakmile jsem obraz vypnul a nechal zapnutý pouze zvuk, což se dělá jednoduše přes zmiňované zelené teletextové tlačítko, spotřeba klesla na 27 W, což ovšem nijak neuchvacuje.

Oficiálně udávaná spotřeba podle štítku EU je 83 W, pohotovostní režim < 0,1 W a roční spotřeba 115 kWh. Televizor je tak zařazen do energetické třídy A.

Souborový manažer má občasné potíže s firmwarem a zobrazoval mi někdy i vymazané soubory. Pozor si musíte dát i při ovládání.

Souborový manažer má občasné potíže s firmwarem a zobrazoval mi někdy i vymazané soubory. Pozor si musíte dát i při ovládání.

Solidní kompatibilita, jen občasné potíže s rozlišením

Multimédia nabízejí souborový manažer v němž si vedle obvyklého výběru (foto, muzika, film) můžete zvolit i adresářový náhled. Po pravdě – je jediný použitelný, protože např. film vypisuje z disku adresáře, ve kterých nalezl něco k přehrání, a i když je tato operace i na terabajtovém disku zaplněném zhruba ze 60 % (obvyklý Freecom Mobile Drive Sq TV) velice rychlá, ve výsledku se nevyzná ani pes. Bohužel adresářový náhled (Složka) má jeden zásadní problém. Z neznámých důvodů nevypisuje všechny soubory, a to včetně těch titulkových. U seriálových dílů s titulky tak nevidíte, kde je ještě máte a kde nikoli.

V ovládání manažeru také narazíte na jednu dlouho přetrvávající chybu – někdy pro vstup na další adresář funguje OK, jindy šipka vpravo, ale někdy se také stane, že se po stlačení OK automaticky spustí první video v adresáři. A to vadí nejen proto, že si televizor pamatuje pozici pouze u posledního přehraného pořadu, ale i proto, že to zdržuje.

Souborový manažer také občas k mému překvapení zobrazoval nedávno smazané soubory a bylo vidět, že TP Vision s firmwarem na tomto místě tak nějak bojuje. Mimochodem Philips, jako předešlý výrobce televizorů značky Philips, tyhle problémy co si pamatuji neměl.

Co se týče kompatibility, je více než solidní. Problém dělalo v podstatě pouze WMV HD, kde jsem až příliš často narážel na nepodporované rozlišení („nízké“, což je docela zvláštní). Pokud ale fungovalo, byl obraz výborný bez jakéhokoli zaváhání jak v režimu HD Ready, tak ve Full HD. Potíže nebyly ani s HD nahrávkami z kamer a fotoaparátů s koncovkami MOV (H.264), MP4, M2TS a MTS (AVCHD klidně i 1 080i). Bez potíží byly rovněž přehrány nahrávky z profesionální kamery, pouze nefungoval zvuk v dts, což je u televizoru dané ceny nepochybně chyba.

Filmy v XviD, X.264 či MKV (L4.0 a L4.1) s externími titulky bohužel vždy vyžadují manuální zapnutí titulků, znaková sada naštěstí nastavená zůstane. A ještě jedna drobnost vás tu potká: pokud pracujete s hlasitostí, titulky jsou prakticky nečitelné, nemluvě o nemožnosti seřídit jejich synchronizaci a zvětšit velikost. To druhé by se při 117 cm obzvláště hodilo, ale dlužno podotknout, že jsou opravdu výrazné a bílá je podbarvená tmavou, takže jsou výtečně čitelné.

Fotografie fungují v JPG, dlouhé názvy rotují a vidíte i koncovku, což platí i u jiných souborů. Muzika v MP3 a WMA hrála v nejvyšších datových tocích, pracovalo i WAV. FLAC ale bohužel nikoli. 

V solidní elektronické příručce se dozvíte i technická data zakoupeného přístroje a tak by to mělo i být! Nechybí ale ani informace o podporovaném 3D či třeba vysvětlení poměrů stran obrazu. Do příručky se dostanete i po dvojím zmáčknutí modrého teletextového tlačítka.

V solidní elektronické příručce se dozvíte i technická data zakoupeného přístroje, a tak by to mělo i být! Nechybí ale ani informace o podporovaném 3D či třeba vysvětlení poměrů stran obrazu. Do příručky se dostanete i po dvojím zmáčknutí modrého teletextového tlačítka.

Velice dobré aktivní 3D

Přehrávání prostorového obrazu má čtyři formáty, plus automatický pro přehrání obsahu z 3D Blu-ray disků a nechybí ani konverze 2D-3D. Brýle sednou velice dobře, mají výrazné bočnice a efektivně tak dokáží zabránit průniku světla ze strany, což je právě u mě doma klíčové. Rozhodně jsou tisíckrát lepší než podivné designové kousky, kvůli kterým musíte pomalu kompletně zatemňovat místnost.

Aktivní 3D funguje určitě solidně, hloubka směrem do a ven je dostatečná, i když jsem nepřišel na to, jak ji seřídit. Není to ale nijak nutné. Příjemné také bylo, že jsem nikde (ani při pouštění nahrávek z USB disku, ani přes Blu-ray přehrávač Philips Blu BDP 8000) neviděl dvojitou hranu. Sestava televizoru a přehrávače jen měla potíže s přehráváním extrémně náročného testovacího disku Panasoniku. Ale ty má naprostá většina zařízení.

Celkový dojem z prostorového obrazu 3D byl velice dobrý, a to včetně rozumných pohledových úhlů, a byl by ještě lepší, kdyby televizor uměl přehrát 3D fotografie. Nahrávky z 3D kamery Panasonic HDC-SDT750 ovšem zvládl bezchybně a navíc se automaticky přepínaly do prostorového obrazu. Jiné, opět ve formátu „obrazy vedle sebe“, bylo zapotřebí přepnout ručně, což se dělá jednoduše tlačítkem na dálkovém ovladači. Při přehrávání z originálních 3D disků přes zmiňovaný BD přehrávač Philips, se formát přepínal už opět automaticky, jak je ostatně dobrým zvykem.

Plochá pásovina podstavce šířkou v přední části sedí k rámečku panelu a z hlediska stylu tvoří naprosto dokonalý celek. Škoda, že TP Vision nedořešilo pogumování spodní části podstavce (a také jeho zadní části) tak, aby ocel a výlisek neležely přímo na nábytku.

Plochá pásovina podstavce šířkou v přední části sedí k rámečku panelu a z hlediska stylu tvoří naprosto dokonalý celek. Škoda, že TP Vision nedořešilo pogumování spodní části podstavce (a také jeho zadní části) tak, aby ocel a výlisek neležely přímo na nábytku.

Kvalita na úrovni

Pokud máte kvalitní nábytek a hledáte televizor, který byste na něj postavili, na tenhle rovnou zapomeňte. Podstavec by vám ho totiž nejspíše zničil při prvním drknutí. Na jiné problémy ale tu narazíte zřídka (např. EPG). To, co je tu třeba vyzdvihnout, je nádherný styl s mimořádně tenkými rámečky z nerezové oceli, zajímavé, ale překvapivě funkční umístění kamer pro Skype na místě, kde nesrovnatelně méně ruší (dole) a také reproduktory vyzařují směrem dozadu. Ty spolu se zesilovačem nabízejí hutný zvuk ani ne tak v muzice, jako spíše ve filmu a vzhledem k nízké hloubce panelu je to až obdivuhodné.

„Chytré funkce“ toho sice nenabízejí moc zejména u podpory českého prostředí, ale to se může kdykoli změnit. Topfun ale určitě potěší stejně jako velice dobře ovladatelný otevřený webový prohlížeč, a to i bez toho, abyste připojovali klávesnici či myš, což jde ovšem také.

Díky tomu, že kurzor ovládáte dvojím způsobem, tedy jednak pohybem po plošce na tlačítku OK a jednak pohybem celého ovladače, je práce se stránkou operativní a dokonce i pohodlná.

Kvalita obrazu, zvuku i resamplování je rozhodně na úrovni kategorie i ceny, resp. ještě o něco nad ní, a toho jsem nebyl svědkem u žádného televizoru značky Philips od té doby, co je převzala společnost TP Vision.

Přehrávání SD i HD obsahu ze všech možných zdrojů, boční švenky třeba i na vysoce kvalitním Full HD, vše bylo na úrovni, navíc potěšilo i kvalitní resamplování z nízkého rozlišení dokonce za velmi nízkého datového toku. Televizoru se dlouho daří nahrávku vylepšovat a dobře podat, a to s výbornými barvami se sklony k přirozenosti, nepřehnanou pleťovou barvou a rozumnou zelenou i modrou. Byť obrazový šum s nižším rozlišením, resp. s nižším datovým tokem, někdy pochopitelně více vystoupí.

Musím říci, že mě Philips 46PFL8008S velice příjemně překvapil a po několika televizorech této značky, které bych neoznačil za právě výkvět produkce, je tohle první přístroj, který opravdu potěší. Jen škoda pár pochybení, kterých byste si ovšem měli být před případným nákupem vědomi: absence přehrávání 3D fotografií ve formátu MPO a zejména pogumování podstavce. Takovéto chyby by mělo TP Vision urychleně napravovat. Pokud vám ale nevadí, dostanete za danou cenu výtečný televizor s hutným zvukem a velice příjemným obrazem. A to ještě nemluvím o jedinečném systému Ambilight a vyslovené stylovosti, která potěší nejen ženy.

pro: výtečná instalace, včetně excelentní satelitní (!) a neméně výtečného setřídění kanálů, osvětlení Ambilight, kdykoli dostupné eko volby, kvalitní obraz, zvuk i resamplování dokonce i z hodně špatných zdrojů, dvoje aktivní brýle v ceně, skvělý design…

proti: …až na prakticky nepogumovaný podstavec hrozící poškrábat nábytek, nepřehrává 3D fotografie, místy nekonzistentní ovládání, souborový manažer neukazuje v náhledu „Složka“ všechny soubory v adresáři, není podporován zvuk v dts

Balení obsahuje

– dálkový ovladač kombinovaný s klávesnicí QWERTY

– 2× mikrotužkové baterie (AAA)

– 2× aktivní 3D brýle

– adaptérové kabely pro YUV a SCART

– nenatáčitelný podstavec (natáčí se panel)

– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)

– uživatelská příručka přímo v televizoru, v papírové podobě dostanete „rychlé nastavení“

foto: autor a Philips

Anketa

Jak se vám líbí televizory Philips pod novým vlastníkem?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 7. 2013 16:44

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+