Více

Philips 40PFL8007K: drahá a problematická televize

Cena 39.999 Kč není nejnižší, ale výbava je na úrovni a dostanete i zvukový podstavec SoundStage. Televizor však měl i své záporné stránky.

Přiznám se, že postoji TP Vison, který nyní v oblasti televizorů „vlastní“ značku Philips, nerozumím. Posuďte se mnou: Pokud nejste na internetu, nemůžete nahrávat. Připojit USB médium, ať už pro nahrávání či přehrávání, rovněž nebylo zcela triviální, navíc při dané ceně nejsou v balení ani jedny aktivní brýle. A ty přijdou skoro na dva tisíce. Zesilovač má sice výkon 2× 20 W, ale při 30% zkreslení THD, zatímco obvykle výrobci udávají stav při 10%. Při dané ceně bych také očekával minimálně basreflex, či spíše opravdový „basák“. Ten tu ale není.

Abyste rozuměli: podstavec SoundStage je v každém případě pro panel s hloubkou pouhé tři centimetry lepším řešením než zabudování nějakých ultratenkých reproduktorů. Navíc je díky tomu panel stejně hluboký v každé části a vypadá dobře i zezadu (pokud vás tedy nebudou oslňovat LED diody osvětlení Ambilight). Absence výraznějších basů je však na zvuku znát a žene ho k průměru. Díky tenkému panelu rovněž počítejte s menšími či speciálními konektory, ale jak je zvykem, adaptéry dostanete v ceně.

Zmiňovanou výbavu na úrovni potvrzuje zabudování dvoujádrového procesoru, nahrávání, včetně režimu TimeShift, tedy sledování živého TV vysílání se zpožděním, a mj. i fakt, že televizor jde ovládat za pomoci chytrého telefonu či tabletu. Stačí stáhnout (i pro Android) aplikaci Philips MyRemote. Mělo by fungovat i převzetí vysílání na tablet, ale bohužel jen u produktů Apple (WiFi Smart Screen). Jinak nechybí 3D konverze či nastavení hloubky prostorového obrazu a možná vás bude zajímat také HbbTV či režim hraní dvou hráčů na celé obrazovce pro 2D hry k čemuž ovšem potřebujete 3D brýle. Jak vidíte, spolu se zabudovanou WiFi toho není málo ani na televizor za „třicet“.

Televizor má velice tenké rámečky. Ovládání je umístěno do spodní části panelu, reproduktory v podstavci SoundStage (na snímku je ještě klasický podstavec).

Televizor má velice tenké rámečky. Ovládání je umístěno do spodní části panelu, reproduktory v podstavci SoundStage (na snímku je ještě klasický podstavec).

Instalace zcela komplexní

Na montáž podstavce jsem si málem musel vzít příručku. Nakonec se ale prosadilo srdce technika (děkuji výtečné vlašimské SPŠS a neméně skvělému ČVUT) a vše se vyřešilo. Jak bylo naznačeno, podstavec je zvukový a jeho horní část je magneticky připevněna k té spodní skrývající i reproduktory. Jakmile víko odeberete, teprve pak máte nohu podstavce kam připevnit. Následně jen stačí připojit zvukový kabel od podstavce k panelu televizoru (speciální konektor), víko opět zaklopit a vše je hotovo.

Mimochodem panel se otáčí nikoli v podstavci, nýbrž v části, kde je k němu noha připevněna. Je to šikovný a hlavně jednoduchý návrh se kterým Philips přišel už před několika lety. Jen by to chtělo více zpracovatelské pečlivosti. U daného kusu jsem totiž ve zbroušené části nohy narazil na jednu nesraženou hranu a o šponu byste se mohli při troše štěstí snadno říznout. A když jsem u kvality zpracování. Jakmile jsem vzal panel televizoru do ruky, ucítil jsem na několika místech špatné přisazení jeho zadní strany. Ale to bude nejspíše problém daného kusu.

Připojení podstavce k panelu je vyřešeno originálně. Natáčení je zajištěno přímo v noze v místě, kde je přes půlkulové šrouby a plastovou plochu v níž se otáčí, přidělána k obrazovce. Na snímku je dobře vidět magneticky připevněné víko zvukového podstavce SoundStage.

Připojení podstavce k panelu je vyřešeno originálně. Natáčení je zajištěno přímo v noze v místě, kde je přes půlkulové šrouby a plastovou plochu, v níž se otáčí, přidělána k obrazovce. Na snímku je dobře vidět magneticky připevněné víko zvukového podstavce SoundStage.

V instalaci začínáme satelitními kanály, ale můžete je i přeskočit a jít rovnou na DVB-T. Tady je to tradičně snadné. Následně můžete nainstalovat bezdrátovou síť nechat si pomoci se základním nastavením a či si promítnout ukázky. Fyzické třídění kanálů chybí, stejně jako u satelitu, ale položky můžete setřídit přes Oblíbené. Naštěstí si televizor pamatuje, v jakém pořadí je vkládáte, a v tom také kanály seřadí.

Satelitní instalace nepředstavuje větší problém ani při třech družicích a podrobně byla popsána u testu Philips 42PDL6907 (xxx pls připojit odkaz). Na závěr instalace se pak můžete připojit na internet a nechat si pomoci se základním nastavením obrazu a zvuku.

Ovladač pracující s RF frekvencí představuje propracovanou kombinaci klasické „dálky“ a klávesnice typu QWERTY s klasickým kurzorovým křížem. Tlačítko OK jde přepnout i do režimu dotykové plošky, ale spíše by se hodilo u klávesnice. Více se o ovladači dozvíte u recenze nejvyššího modelu „9“, kterou pro vás připravujeme.

Ovladač pracující s RF frekvencí představuje propracovanou kombinaci klasické „dálky“ a klávesnice typu QWERTY s klasickým kurzorovým křížem. Tlačítko OK jde přepnout i do režimu dotykové plošky, ale spíše by se hodilo u klávesnice. Více se o ovladači dozvíte u recenze nejvyššího modelu „9“, kterou pro vás připravujeme.

Ovládání většinou příjemné

Kombinace dálkového ovladače a QWERTY klávesnice je jedním slovem výtečná. „Dálka“ sice k provozu potřebuje tři mini tužkové baterie, ale nevyužívá infračervený přenos, nýbrž RF frekvence, což je pochopitelně o to lepší! Nicméně o co je strana klávesnice s rozdělenými znaky pohodovější (např. na jedno tlačítko zapíše „www“), o to je druhá poněkud odfláknutější. Například menu na tlačítku Options je horší než to z minulého roku, Exit se jednou chová jako Exit a po druhé nikoli, a někdy je na tom podobně i Return. Ještě že přibyla tlačítka Guide (EPG) či 3D, ovšem vyhrazené tlačítko pro Ambilight je naopak naprosto zbytečné, protože ho potřebujete jednou za čas. Navíc i přes zabudování dvoujádrového procesoru na některé akce čekáte déle, než je zdrávo.

Kompletní tlačítka pro ovládání multimédií, včetně nahrávání, najdete zcela nahoře, tlačítko OK ale funguje i jako Play/Pause, takže vše je pohodlnější. Hlavní menu na tlačítku domečku i následující textové menu je sice přehledné, ale kvůli absenci  kolování v nabídkách, zabírá někdy ovládání zbytečně moc času. A přitom zavést tuto funkci je tak triviální. Velice nepříjemné je to pak v souborovém manažeru zvláště když je souborů povícero, jako tomu bylo v případě použitého terabajtového disku Freecom.

Jednoduché dvousloupcové EPG dovolovalo přejití na další program v pořadí a podle druhu připojení si stahovalo data buď přes internet nebo DVB-T síť.

Jednoduché dvousloupcové EPG dovolovalo přejití na další program v pořadí a podle druhu připojení si stahovalo data buď přes internet nebo DVB-T síť.

Slušné devítidenní EPG

U Philipsu obvyklou volbu pro nastavení EPG kanálu, tedy toho, odkud se mají brát data, jsem nikde nenašel. Vše fungovalo tak, že pokud jsem byl připojen k internetu, EPG se velice rychle stáhlo přes něj, pokud nikoli, šlo např. přes DVB-T, což ovšem trvalo déle. V každém případě nebylo třeba pro stahování dat o pořadech vstoupit na danou stanici, vše se nahrálo na pozadí. Obraz a zvuk se také po vstupu do EPG nepřeruší, na další den či na nahrávací volby se dostanete přes tlačítko Options.

Hlavní menu na tlačítku domečku se stále drží starých zásad, jen ikony jsou trochu jemnější.

Hlavní menu na tlačítku domečku se stále drží starých zásad, jen ikony jsou trochu jemnější.

Spousta možností nastavení

Přednastavených obrazových režimů je devět a vedle těch obvyklých jsou tu i pokročilé volby „isf Den“ a „isf Noc“.

Ručně pak upravíte barvu a ostrost, v pokročilých nastaveních isf pak ještě práci senzoru osvětlení, gama korekce, teplotu barev, jas a mj. saturaci barev, barevný tón a najdete tu i volbu „Pouze režim RGB“. V něm si můžete nechat zbarvit obraz do zelena, červena či do modra. K čemu to ale je, opravdu nevím. Faktem je, že nic jiného mi volba nedělala.

V případě zvuku můžete tradičně nastavit basy i výšky, virtuální zvuk a důležitá je i „Automatická úprava hlasitosti“ užitečná při nárůstu zvuku v reklamách. Přednastavených zvukových režimů je šest, lišily se však minimálně.

Poměry stran obrazu nastavíte rovněž do šesti režimů a nechybí ani Auto-fill vyplňující vždy celou plochu obrazovky a Auto-zoom reagující automaticky na formát příchozího pořadu. Co jsem mohl posoudit, fungoval bezproblémově.

Televizor jsem vyzkoušel i s klávesnici Logitech k400 s dotykovou destičkou a ze začátku si s ním rozuměla výborně a nabídla i české rozložení. Bohužel následně v manažeru souborů vůbec nepracovala, na internetu už ale vše bylo v pořádku, k čemuž se ještě vrátím.

Příručka je bohužel obecná, její ovládání je však poměrně pohodlné.

Příručka je bohužel obecná, její ovládání je však poměrně pohodlné.

Měření spotřeby

Televizor jsem měřil hned po instalaci opět na DVB-T a stanici ČT 24. Obraz byl nastaven na Standard, zvuk na Původní, senzor hlídající hladinu okolního světla byl zapnut a úspora energie byla opět Standardní.

Bez zapnutého Ambilight si televizor vzal 61 W s rozmezím 42–64 W. V okamžiku zapnutí osvícení pozadí televizoru, což zajišťují LED diody na třech stranách, jsem se dostal na rozmezí 51–68 W s průměrem 67 W. V okamžiku vypnutí obrazu, kdy byl puštěn pouze zvuk, což se dělá velice jednoduše přes zelené teletextové tlačítko, jsem naměřil 22 W a v tomto okamžiku se vypíná i Ambilight. V případě rozhlasové stanice byla spotřeba 35 W, ale i zde můžete panel vypnout a tak opět přes deset wattíků ušetřit.

Udávaná spotřeba dělá za provozu 63 W, pohotovostní režim < 0,1 W (tlačítko úplného vypnutí chybí) a roční spotřeba 87 kWh. Philips 40PFL8007K byl podle směrnic EU zařazen do energetické třídy A.

Možnosti pokročilé úpravy obrazu nejsou nijak značné a více voleb by televizoru určitě prospělo.

Možnosti pokročilé úpravy obrazu nejsou nijak značné a více voleb by televizoru určitě prospělo.

Internet na dva způsoby, klávesnice taktéž

Bezdrátové připojení k internetu bylo bezproblémové, potíž nastala v okamžiku, kdy se televizor zeptal, zda chci dát pod zámek widgety pro dospělé. Následně se volba nedala odmáčknout a zbavil jsem se jí až po několika úplných vypnutích televizoru.

Na internet vstoupíte přes tlačítko Smart TV a je k dispozici jak widgetový (bez českých serverů), tak otevřený, tedy s možnosti zadat vlastní adresu. U widgetů je ovládání snadné, u otevřeného internetu náročnější, i když tady za vás kus práce udělá výborná klávesnice na zadní straně dálkového ovladače, která díky rádiové technologií nemá problémy ani při natočení na bok či z větší vzdálenosti. Webové stránky, které projdete, se automaticky zapisují do historie, i když je také můžete uložit mezi záložky. Po připojení klávesnice Logitech už fungovala i dotyková destička, jinde jsem na její podporu nenarazil, a to ani v aplikaci Smart TV. Maximálně byly povoleny šipkové klávesy, někdy pracoval i Enter.

Souborový manažer nabízí jak celkový výpis veškerého obsahu média, tak jednotlivé náhledy (foto, video, hudba) a nechybí ani nahrané pořady.

Souborový manažer nabízí jak celkový výpis veškerého obsahu média, tak jednotlivé náhledy (foto, video, hudba) a nechybí ani nahrané pořady.

Potíže s USB i multimédii

Připojit disk či USB paměť se ukázalo kupodivu náročnější. U disku Freecom Mobile Drive Sq TV s kapacitou 1 TB (1 024 GB) televizor několikrát napsal, že nic nenalezl. Pokud ho spatřil a připojil, vše skončilo na hlášení „Paměťové zařízení USB nalezeno. Načítání souborů…“. Hlášení ale následně nezmizelo ani po deseti minutách a disk k dispozici nebyl. Totéž se bohužel opakovalo i s 16GB USB pamětí Philips. Potíže částečně zmizely až v okamžiku, kdy jsem nechal zformátovat druhý disk Freecom pro nahrávání a TimeShift. Pak se jakoby zázrakem rozeběhlo připojení i toho prvního. Ovšem ne vždy a výše uvedené hlášení se tu a tam opět objevovalo a disk tak někdy připojen byl, jindy nebyl.

Co jsem tedy stihl vyzkoušet? Souborový manažer se choval slušně, až na to, že vyhledat např. film, jehož jméno začíná na „Z“, na zaplněnějším terabajtovém disku zabere hodně času, protože se ve výpisu filmů nedá kolovat. Při přehrávání film dokázal navázat jen do té doby, než jsem vyskočil do tuneru nebo pustil něco jiného. Pak vše začínalo od začátku a protože tu chybí skok na čas, návrat na pozici nějaký čas zabere.

Titulky pracovaly až po jejich zapnutí, v x.264 se však neobjevovaly. Více jsem vyzkoušet nezvládl. V této části se tak problematický firmware televizoru projevoval nejvíce.

Při pohledu z boku je vidět čistý, technicistní profil.

Při pohledu z boku je vidět čistý, technicistní profil.

Chybky a chybičky

Kvůli problémům televizoru, a v některých případech zřejmě půjde o potíž daného kusu, jsem zejména z počátku (a ke konci) nemohl vedle přehrávání multimédií vyzkoušet, ani nahrávání. Do USB jsem totiž nemohl připojit zhola nic.

U nahrávání je pak základní problémem nutnost zformátovat disk, To sice není nic divného, ale divný je způsob, jak se to dělá. Televizor totiž sice USB disk zjistí, ale nepřipojí, dokud nezmáčknete tlačítko Pause. Alespoň v mém případě tomu tak bylo a dozvěděl jsem se to až z příručky. Pak teprve proběhne naformátování, které ovšem nikde v menu neuděláte. Teprve po této operaci se mi připojila i další USB média (pevný disk a USB paměť), což ale byla nejspíše náhoda. Korunu všemu nasadil fakt, že pokud jsem nebyl připojen k internetu, nic jsem nenahrál. Nicméně pokud byste přesto nahrávat chtěli, musíte mít připojen disk s minimální volnou kapacitou 250 GB, pro TimeShift stačí 32 GB a minimální rychlost zápisu 30 MB/s. Na terabajtovém disku Freecom bylo v tomto ohledu místa dost.

Obraz byl poměrně solidní, s nepatrně lepším resamplováním než u šestkové řady (Philips 42PDL6907) a lepší, i když nikoli ideální, reakcí na rychlejší pochyb či švenk kamery. Barvy měly sklon k přirozenosti, pleťová však bývala mírně vyšisovaná, sklon do červena jsem nijak nepozoroval. V rámci kategorie roku 2012 šlo zhruba o průměr, resp. nepatrný podprůměr, ale laťka je ovšem oproti roku 2011 nastavena níže. V podstatě průměrný byl i zvuk, a to i přes použití podstavce SoundStage, přičemž chyběly zejména basy. Oba tunery se za provozu chovaly solidně s minimálními výpadky, satelitní tuner potěší snadným laděním, a to i v případě tří družic. Nicméně díky nestabilnímu firmwaru a potížím zejména s rozhraním USB nelze tento přístroj zatím doporučit. Na výši ostatně není ani poměr cena/výkon.

pro: výtečná kombinace dálkového ovladače a klávesnice, výborná papírová příručka, bohaté příslušenství

proti: někdy pomalejší, nahrávání vyžaduje připojení k internetu (!), problémy s připojením USB média, občasné samovolné vypnutí, někdy potíže s ovládáním a firmwarem, atd.

Balení obsahuje:

– 2× 3D brýle
– kamera Skype PTA317
– dálkový ovladač kombinovaný s klávesnicí
– 3× mikrotužkové baterie (AAA)
– natáčitelný podstavec
– adaptérové kabely
– úchyty pro montáž na stěnu
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
– uživatelská příručka je přímo v televizoru, papírová k dispozici na stažení

foto: autor a TP Vison

Anketa

Chystáte se nakoupit televizor z roku 2012 v letošním výprodeji?

56 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 1. 2013 13:39

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+