Hlavní navigace

Philips 40PFL5007K: podivné nahrávání, excelentní výbava, jednoduchý obraz

2. 11. 2012
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

Dobře vybavený a cenově dostupný televizor se třemi tunery, webovým prohlížečem, Wi-Fi a například i s ovládáním přes „chytrý telefon“.

Tak tu máme první televizor této značky z modelové řady pro rok 2012 oznámený letos na jaře, ovšem nikoli u nás. Philips se totiž v Česku na delší dobu odmlčel, byť se jeho produkty, či spíše bych měl říci produkty společnosti TP Vision, která nyní značku vlastní, stále prodávaly. Na tiskové konferenci v září, první po hodně dlouhé době, pak byly představeny i modely vyšších tříd určené pro příští rok, přesněji řečeno pro sezónu 2012/13. Podrobnější zprávu najdete zde.

Ve stručnosti vzato se s Philipsem už asi rok vše má tak, že značku i nově založenou společnost pro výrobu a prodej televizorů vlastní TP Vision ze 70 % a Philips Electronics ze 30 %.

Externí 2,5" disk Freecom Mobile Drive s rozměry 12×12 cm (tloušťka 1,1 cm), USB 3.0 a s obalem z nerezi je určen speciálně pro nahrávání televizního vysílání i když na něj samozřejmě můžete nahrát cokoliv. Freecom je pro televizor uzpůsoben i po stránce instalačně mechanické – dodává se totiž se šikovnou kolébkou a taktéž šikovně dlouhým kabelem, takže by jednak neměl za televizorem vlát
a jednak by neměl být krátký. Minirecenzi čtěte zde.

Nový styl – či chcete-li nový pohled – byl tohoto modelu s úhlopříčkou 102 cm za 17 999 Kč znát především na jednodušším zpracování a také – vzhledem k ceně – dosti jednoduché elektronice. To, co dříve představovala řada 5, tedy kombinaci cena/výkon s příklonem k výbornému obrazu jakoby z vyšší třídy, už neplatí. Nový výrobce zjevně redefinuje sortiment, čemuž se samozřejmě nemůžeme divit. Vše také doprovází snížení cen spolu s dalšími posuny, které vyplavou na povrch postupně.

Televizor na pohled vypadá velice dobře. Stříbrný rámeček kolem obrazovky je pochopitelně plastový a nikoli hliníkový. Nejlepší částí je však vysloveně exkluzivní podstavec, jako vystřižený z pomalu nejvyšší třídy (podívejte se ještě na pohled z boku).

Televizor na pohled vypadá velice dobře. Stříbrný rámeček kolem obrazovky je pochopitelně plastový a nikoli hliníkový. Nejlepší částí je však vysloveně exkluzivní podstavec, jako vystřižený z pomalu nejvyšší třídy (podívejte se ještě na pohled z boku).

Instalace poněkud rozpolcená

Prvotní instalace opravdu takto vypadá. Působí totiž nejprve jako instalace DVB-T, pak plynule přejde do instalace celkové s dotazem, zda chcete nainstalovat i satelitní kanály a pak se zase vrátí zpátky „na zem“.

Standardně je v tomto případě nastavena instalace jednoho satelitu, což je bohužel pro nás Astra 1 19,2E. Já zvolil instalaci přes LNB, kde jsem vybral 3–4 satelity. Následně televizor zjistí připojené konvertory (LNB), což trvá notně dlouho. V podrobné instalaci ještě můžete vybrat rychlé nebo kompletní proskenování pásma. Dnes je rozumnější vybrat to druhé, i když ladění trvá podstatně déle. Možná se tak vyhnete ručnímu dolaďování.

Zajímavé bylo, že po zjištění tří konvertorů televizor napsal, že nebyla nalezena žádná družice, i když signál k dispozici byl. Následně se přes dva opakované pokusy nedostal přes Astru 1 19,2E a po hodině a půl ladění jsem nakonec instalaci zrušil. Ladění pouze pro jednu družici už proběhlo bezproblémově, i když v tomto případě nejde zvolit, jaká se bude ladit, a automaticky se vezme ta na LNB 1.

Po naladění satelitu se objeví instalace DVB-T, která se i přes výslovný zákaz snažila naladit i analogové kanály, a možná i proto tak dlouho trvala. Nebo za to mohlo kompletní proladění pásma, které jsem zvolil.

Dalším krokem instalace je nabídka nastavit si vlastní obrázek a zvuk (překlad je poněkud kostrbatý), což ve skutečnosti znamená, nastavit si pomocí ukázek osobní audio a video preference. Na závěr si televizor můžete připojit do sítě („drátově“ i bezdrátově) a také si případně napojit externí zařízení a nechat si předvést ukázkové HD klipy.

Mezi satelitním a DVB-T tunerem se přepnete buď přes tlačítko Source, nebo přes domovské menu na tlačítku Home (domeček). Setřídění kanálů následně zajistíte přes tlačítko List a Options, což jde snadno a rychle stejně,  jako dřív.

Dálkový ovladač má široký záběr infrapaprsku a slušné rozložení. Chybí dvě věci – tlačítko EPG a tlačítko pro přímý vstup do nahraných pořadů. Ty bohužel neobsahuje ani jinak pěkný dálkový ovladač pro Android, který jsem s televizorem také vyzkoušel.

Dálkový ovladač má široký záběr infrapaprsku a slušné rozložení. Chybí dvě věci – tlačítko EPG a tlačítko pro přímý vstup do nahraných pořadů. Ty bohužel neobsahuje ani jinak pěkný dálkový ovladač pro Android, který jsem s televizorem také vyzkoušel.

Nedotažené ovládání

Domovské menu na tlačítku Home (ikona domečku) je poplatné modelové řadě 2011, a to včetně chyb, což bylo vidět při ladění a také v tom, že v menu například nemůžete ani kolovat (to platí i o těch dalších, textových). Pohyb je navíc poněkud ztížen tím, že v určitých okamžicích musíte v domovském menu používat pouze určitá tlačítka. Škoda, tady byla příležitost vše zpříjemnit, a v podstatě zadarmo.

Nezměnilo se ani vyvolání naladěných kanálů. Nedělá se to logicky tlačítkem OK, nýbrž nově zavedeným List, a v seznamu opět chybí nápověda říkající, že stačí zmáčknout tlačítko Options a objeví se volba, v níž můžete seřadit kanály.

Dálkový ovladač je nyní klasického tvaru a nikoli – jako dřív – tvaru elipsovitého. Po bližším ohledání cšak přijdete na to, že tlačítka zůstala prakticky zachována. Navíc je tu Smart TV zahrnující mj. přístup na internet, naopak stále chybí zejména tlačítko EPG, což bylo v minulosti často kritizováno, a je škoda, že ho TP Vision nezavedlo.

Na druhou stranu je příjemné, že se některé věci nezměnily. Typicky operace umístěné na teletextových tlačítkách. Zeleným se tak opět ocitnete v režimech úspory energie, žlutým vyvoláte poměrně kvalitní elektronickou příručku včetně parametrů televizoru, modré nemá žádnou funkci a červené zobrazí volby elektronické kontroly obrazu. Příručka není zcela přesná, což konkrétně u testovaného přístroje znamená, že se v části 3D dozvíte, že ho mají pouze některé modely, ale bez upřesnění jaké. Nejspíše se předpokládá, že víte, že jste si 3D nekoupili.

Ovládání v multimédiích obstarávají samostatná tlačítka na vrchu dálkového ovladače, výborné je, že Pause/Play je i na tlačítku OK ve středu kurzorového kříže. V hudbě bohužel chybí tlačítka pro přeskok po kapitolách (šipkové klávesy fungují jako převíjení), ve fotografiích k dispozici kupodivu jsou a tady se chovají relevantně.

Vlevo je EPG přijímané z DVB-T, vpravo EPG (TV Guide) přijímané přes internet. Všimněte si nápisu „1 nahrávka“, přes který vstoupíte do seznamu nahraných pořadů. V náhledu vlevo tuto možnost nemáte. Přes něj se na pořad můžete nechat upozornit, ale už ho nemůžete nahrát.

Vlevo je EPG přijímané z DVB-T, vpravo EPG (TV Guide) přijímané přes internet. Všimněte si nápisu „1 nahrávka“, přes který vstoupíte do seznamu nahraných pořadů. V náhledu vlevo tuto možnost nemáte. Přes něj se na pořad můžete nechat upozornit, ale už ho nemůžete nahrát.

Trochu komplikované osmidenní EPG

EPG máte klasicky, stejně jako u některých starších TV Philips, dvě možnosti – buď ho budete přijímat přes internet (TV Guide), nebo přes DVB-T vysílání (viz foto). V prvním případě se po vstupu nabídne obraz i zvuk a dva sloupce s programy, přičemž na další se můžete libovolně posouvat. V druhém případě je tu klasický náhled s programy na něco málo přes hodinu dopředu. Zvuk a obraz se po vstupu přeruší a u pořadu vidíte pouze čas jeho začátku, zbytek se objeví až s vyvoláním podrobnějších informací.

EPG, pokud ho přijímáte přes internet, nepatří – co do spuštění – k nejrychlejším a některé kanály budete muset nejprve přiřadit kanálům v TV Guide (např. CT1 HD, či Prima Love). Ani poté se však například u Prima Cool televizní program neobjevil.

Pokud zvolíte EPG klasické, tedy přes DVB-T vysílání, budete mít program pro opravdu všechny stanice, které ho poskytují, ale možná budete muset čekat na první natažení programu déle, než jste zvyklí. V mém případě to dokonce znamenalo vytažení televizoru ze zásuvky a krátké čekání. Teprve poté EPG přes DVB-T naběhlo.

Programová nabídka se stále vyvolává komplikovaně na cca čtyři zmáčknutí tlačítek a ovládá se povětšinou neméně komplikovaně. Pro prakticky každou akci musíte do kontextového menu na tlačítku Options, a dokonce ani OK nevyvolá nabídku s možností nechat se upozornit na pořad, nahrát si ho nebo se přepnout na daný kanál. Jen vyvolání podrobnějších informací k pořadu můžete vyřešit svižněji pomocí tlačítka Info. Pokud se na pořad necháte upozornit, televizor se probudí i z pohotovostního režimu.

Právě komplikované EPG patří k častým námitkám zákazníků. Nicméně pokud zvolíte verzi přes internet, uvidíte, že se už blíží možnostem konkurence. Musíte být ovšem připojeni a nejspíše nebudete mít k dispozici program pro všechny pozemně vysílané stanice.

Z tohoto pohledu to vypadá, že cenovka televizoru je někde u třiceti tisíc čí výš. Panel klame tělem, ale podstavec by takovéto ceně mohl klidně odpovídat. Stojí opravdu za to!

Z tohoto pohledu to vypadá, že cenovka televizoru je někde u třiceti tisíc čí výš. Panel klame tělem, ale podstavec by takovéto ceně mohl klidně odpovídat. Stojí opravdu za to!

Výborný internet s podporou klávesnice a myši

K vynikající výbavě televizoru můžeme připočítat i spousty rozhraní HDMI a USB, takže nouzí v tomto směru trpět rozhodně nebudete. Výhodou je samozřejmě také univerzální internetový přístup. Ten představují jak obvyklé widgety, tak webový prohlížeč, do kterého můžete zadat libovolnou adresu. Když jsem však zkusmo projížděl archivy televizních stanic, dopadl jsem díky absenci podpory Adobe Flash jako sedláci u Chlumce. To ale není nic neobvyklého. Naopak je to naprosto běžné a v tomto ohledu představují jedinou jistotu widgety. Tady ovšem stále na žádné české nenarazíte, jsou tu jen tradiční jména jako Youtube, iConcerts či rádia přes tunein.

Podstatně lépe jsem na tom byl při připojování klávesnice s dotykovou destičkou Logitech K400. Ta se bezproblémově nainstalovala včetně českého rozložení a fungoval i kurzor myši, takže práce s webovým prohlížečem byla řádově pohodlnější. I když nijak přehnaně rychlá, protože televizor s webem nezachází právě nejsvižněji, čemuž se vzhledem k jeho ceně nesmíme divit. Běžné stránky nevyžadující flash jsou však i přes menší čekání bez potíží.

Na internet vstoupíte buď z menu, nebo přes tlačítko Smart TV, a na obrazovce vidíte i aktuální kanál a také výběr z několika aktuálních pořadů převzatý z EPG. Bohužel Smart TV zřejmě nejprve vyžaduje připojení k serveru TP Vision, protože se mi několikrát stalo, že se objevilo hlášení, že připojení na server není k dispozici (internet pochopitelně k dispozici byl), a tlačítko tak nevyvolalo zhola nic. Škoda, že aplikace není udělána lépe. Takto to vypadá spíše tak, že k provozování přístupu na internet potřebujete nejen samotné připojení, ale i funkční server TP Vision. A ten během testování nebyl k dispozici několikrát.

Jednotlivé obrazové režimy jsou nastaveny dobře a vybere si každý. Pokud spokojen není, uloží si do volby Osobní své vlastní preference.

Jednotlivé obrazové režimy jsou nastaveny dobře a vybere si každý. Pokud spokojen není, uloží si do volby Osobní své vlastní preference.

Nastavení více než přiměřená

Poměrů stran obrazu je šest a nechybí obvyklý Auto-fill vyplňující panel beze zbytku a také Nepřepočítaný podávající ho 1:1. Pokud chcete, aby se vám poměr stran pořadu na obrazovce přepínal podle formátu příchozího pořadu, musíte přepnout na Auto-zoom, kde to bez potíží fungovalo.

Vše měníte jednoduše přímo na dálkovém ovladači nebo přes tlačítko Adjust, kde najdete i přednastavené zvukové a také obrazové režimy. Těch posledních je osm a nechybí mezi nimi ani „Úspora energie“, Kino a také u této značky obvyklý režim Fotografie, který se používá především v multimédiích.

Zvukových režimů je sedm a stejně jako u ostatních jsou pevně nastavené. Pokud upravíte některé parametry ručně, nastavení se přepne na Osobní. U obrazu jde o podsvícení, jas, barvu, ostrost, teplotu barev, případně barevný tón. Ti, kdo si troufnou, mohou upravit i tzv. „Osobní zabarvení“ pro šest barev.

U zvuku lze nastavit basy a výšky a také pustit virtuální prostorový zvuk.

V dalších nastaveních spustíte HbbTV, zkopírujete seznam kanálů na USB nebo do televizoru, a také si můžete vypnout nebo zapnout LED na čelním panelu.

Dialog pro nahrávání pořadu. Jméno se bere z EPG stejně, jako nahrávací časy. Ty ale můžete rovnou také snadno upravit.

Dialog pro nahrávání pořadu. Jméno se bere z EPG, stejně jako nahrávací časy. Ty ale můžete rovnou také snadno upravit.

Nahrávání (a přehrávání) – pouze s připojením k internetu

Co se týče nahrávání, připojil jsem terabajtový USB disk Freecom Mobile Drive Sq TV, o němž se více dozvíte ve vloženém článku. Televizor ho v tomto případě ani neidentifikoval, ani nerozpoznal, takže jsem ho musel několikrát připojovat a odpojovat, než se konečně chytil a nabídlo se formátování. Jako chyba disku to však nevypadá, protože předtím bezproblémově pracoval jak se Samsung UE40ES6540, tak s televizorem Huyndai LLH24924DVDCR.

Philips vlastní přeformátování USB disku vysloveně vyžaduje a navíc přidává upozornění, abyste se ho poté nepokoušeli připojovat k počítači, protože by se vaše nahrávky mohly narušit. Jak bylo řečeno, povídání k disku jako takovému najdete ve vloženém článku, tady se zaměřím na vlastní nahrávání u televizoru Philips. Není totiž bezproblémové. Paradoxně ale jenom tím, že VŽDY VYŽADUJE připojení k internetu, což je myslím světový unikát. Tím je ale i to, že připojení k internetu vyžaduje i následné přehrávání nahraného pořadu. A ještě něco nahrávání a následné přehrávání vyžaduje – EPG musí být přepnuto do režimu internet, jinak jste bez šance.

Sama myšlenka, že musíte splnit takového podmínky, je poněkud scestná a v praxi mnohé uživatele vlastně vylučuje. Ten, kdo nemá připojení k internetu nebo televizor prostě připojovat nechce, si nenahraje naprosto nic. Ještě že totéž nevyžaduje i přehrávání multimédií přes USB…

Jinak nahrávání i přehrávání nahraného pořadu fungovalo bez problémů, dokonce i navazovalo, a to i tehdy, když jsem ho přerušil a odskočil si do televizního tuneru. Bez potíží pracovalo i sledování pořadu s časovým posunem (TimeShift). Místa na disku Freecom k tomu ostatně bylo více než dost.

Televizory TP Vision podle elektronické příručky pro nahrávání požadují minimální kapacitu USB média 32 GB, doporučuje se však min. 250 GB. Přenosová rychlost by měla být alespoň 30 MB/s. Nahrávat pořad můžete buď ze zmiňovaného EPG jdoucího ovšem přes internet (čas začátku a konce nahrávání lze snadno upravit), nebo přímo přes tlačítko na dálkovém ovladači. K internetu jsem však musel být připojen vždy.

Z menu na tlačítku s domečkem (Home) uděláte prakticky všechny operace. Výjimkou je bohužel seznam nahraných pořadů. Ten tu opravdu nenajdete, resp. najdete ale přes volbu EPG a jen tehdy, když ho navíc berete z internetu a nikoli přes síť DVB-T.

Z menu na tlačítku s domečkem (Home) uděláte prakticky všechny operace. Výjimkou je bohužel seznam nahraných pořadů. Ten tu opravdu nenajdete, resp. najdete, ale přes volbu EPG a jen tehdy, když ho navíc berete z internetu a nikoli přes síť DVB-T.

Excelentní spotřeba

Televizor se přepne (resetuje) do továrního režimu, tj. obraz je na základním nastavení, zvuk také. V případě tohoto Philipsu to znamená obraz i zvuk v režimu Standard, senzor snímající úroveň okolního osvětlení byl zapnut stejně, jako volba Úspora energie.

Po hodině provozu si televizor vzal 46 W (11–70 W); v okamžiku, kdy jsem vypnul obrazovku a nechal zapnutý pouze zvuk, skončil jsem na naprosto excelentních 12 wattech. Obrazovku vypnete jednoduše s pomocí zeleného teletextového tlačítka, přes které rovněž můžete provést další úpravy správy energie.

Na rozhlasové stanici jsem naměřil 24 wattů, a i v tomto režimu můžete snadno a pohodlně vypnout panel a nechat puštěný pouze zvuk. K mému překvapení jsem v tomto okamžiku namísto 12 wattů naměřil wattů 14.

Oficiálně výrobce udává 51 W a energetickou třídu A+. Pro pohotovostní režim pak < 0,15 W. Tlačítko úplného vypnutí sice chybí, ale hodnoty zejména pohotovostního režimu jsou excelentní a v dané cenové relaci vskutku nevídané.

Souborový manažer zobrazuje české názvy správně a podporuje i dlouhá jména. Čeština však chyběla ve filmových titulcích, resp. se vždy správně nezobrazovala.

Souborový manažer zobrazuje české názvy správně a podporuje i dlouhá jména. Čeština však chyběla ve filmových titulcích, resp. se vždy správně nezobrazovala.

Nízká multimediální kompatibilita, potíže s lokalizací

Souborový manažer představuje tradiční Philips, tzn. je dobře ovladatelný, v češtině, a dopředu nemusíte vybírat, co chcete přehrát. To vše je samozřejmě pozitivum. Lokalizace si bohužel pohoršila a nikde se mi nepodařilo spustit titulky v úplné češtině. Na kodeku X.264 sice titulky v srt jdou zapnout, ale už jim nenastavíte znakovou sadu. Nejinak tomu bylo u XviD a MKV, které s profily L4.0 a L4.1 pracovalo bez potíží. Film také nedokáže navázat a u testovacího souboru se nespustily titulky v sub i když by podle příručky přehrány být měly. To je dnes ale podružné, protože drtivá většina titulků vzniká ve formátu srt.

Nepřehrálo se také WMV HD i když se v souborovém manažeru objevilo. Nahrávky z fotoaparátů a kamer pracovaly pouze ve formátu MPEG-4, resp. H.264 a s koncovkou MP4. Jinak se v souborovém manažeru vůbec neobjevily.

Fotografie v JPG se k mému překvapení natahovaly velice rychle, žádný jiný formát včetně PNG a MPO přehrán ani zobrazen nebyl.

V muzice nepřeskočíte o skladbu dále (tlačítko na dálkovém ovladači chybí) a na MP3 nešly vyvolat ani ID3 tagy, ani prosté informace o právě přehrávaném souboru. Philips si poradil ještě s formátem WMA, WAV se už ale nepřehrálo, byť je udáváno jako podporované.

Panel je hluboký 36 mm, ale pouze ve spodní části u podstavce. Jinak má nějaké tři centimetry.

Panel je hluboký 36 mm, ale pouze ve spodní části u podstavce. Jinak má nějaké tři centimetry.

Obraz jednoduchý, pod průměrem třídy

Katalogová cena je 17 999 Kč (televizor seženete o nějaké tři tisíce levněji), ale obraz odpovídá spíše ceně ještě nižší. Vše bylo hned po zapnutí vidět u DVB-T na resamplování z nízkého na vysoké rozlišení. Na horším „materiálu“, typicky z ČT24, televizor rychle hasne. Někdy jsem byl vysloveně vyděšen zubatými liniemi, a to jak na nízkém, tak občas kupodivu i na vysokém rozlišení. V případě satelitního příjmu bylo vše lepší, pokud byl k dispozici vyšší datový tok.

Nicméně je třeba si při uvahách cena/kvalita obrazu také uvědomit, že televizor má výtečnou výbavu, která to u některých zájemců může vyvážit. Vedle poněkud problematické podpory nahrávání a naopak většinou bezproblémového internetu (pokud funguje server TP Vision) je tu i zabudované Wi-Fi a podpora klávesnice a myši. Zpracování přístroje je sice jednodušší, což bylo vidět hned při prvním sáhnutí na panel, ale v rámci kategorie s přimhouřením oka odpovídající. Design je ovšem opravdu nádherný a překvapivě bytelný a kvalitní podstavec je jako vystřižený z vyšší třídy.

Postěžovat si musím na dálkový ovladač. Ten byl v mém případě poněkud nespolehlivý a někdy jsem tlačítko musel zmáčknout i dvakrát či třikrát. Bohužel si televizor často povel zapamatoval, takže někdy se akce opravdu i dvakrát provedla. Tendenci mačkat tlačítko vícekrát nahrává i jistá pomalost televizoru v některých operacích a někdy i při prostém přepnutí z externího vstupu na televizní příjem.

Pomalejší je ostatně už i zapnutí, které trvá nějakých šestnáct, sedmnáct sekund. Samotné přepínání kanálů je už podstatně svižnější (lehce přes sekundu). Nejrychlejší není ani samotný náběh EPG, ať už ho berete odkudkoliv. A zvláště je to znát, pokud se do něj chcete podívat hned po zapnutí televizoru. Počítejte rovněž s nižší citlivostí tuneru DVB-T, což bylo u mě okamžitě znát nejen při drobné změně počasí a nejen na „vyšších“ multiplexech, ale i na tom veřejnoprávním.

Co dodat? Společnost TP Vision, alespoň v tomto přístroji, nevyužila možnost dotáhnout ovládání a nabídnout uživateli to, co už dlouho očekává a v čem Philips také dlouho zaostává. Mám na mysli především samostatné tlačítko EPG a také kvalitnější a bezproblémovější EPG jako takové. Naprosto specificky se pak přistupuje k nahraným pořadům a musel jsem si vzít k ruce příručku, abych vůbec zjistil, odkud je vlastně spustím. Přes EPG to opravdu není štastné. Ještě nešťastnější je to, že je vždy v tomto okamžiku striktně vyžadováno připojení k internetu. Řada uživatelů tak může na nahrávání rovnou zapomenout a ti, co na něm trvají, by měli raději zvolit jinou značku.

Pro koho je?

Philips 40PFL5007K je určen pro ty, kteří chtějí co nejlepší výbavu za co nejnižší cenu a na nic jiného se neohlížejí. Tito zájemci by také měli mít možnost napojit televizor na internet, jinak se ochudí o nahrávání pořadů, ovšem TP Vision si tímto zvláštním přístupem přízeň nepochybně nevyslouží.

Pokud jste na kvalitu obrazu jen trochu náročnější, a typicky se bavíme o nízkém rozlišení, protože na HD je situace trochu jiná (lepší), poohlédněte se raději jinde. I proto, že obraz je trochu proměnlivý. Někdy překvapivě slušný, jindy vysloveně ulítne, objeví se zubaté hrany a je pomalu nekoukatelný. Neodhalil jsem, kde je příčina, ale pochopitelně i zde je znát tendence k lepšímu obrazu v případě lepší nahrávky. Rozumějte vyššího rozlišení a vyššího datového toku.

Výhodou je vedle zmiňované výbavy i excelentně nízká spotřeba zejména v pohotovostním režimu. A také výtečně udělané a kdykoli dostupné režimy úspory energie. A abych ještě nezapomněl – pokud chcete prostorový obraz, ten nabízí model 40PFL5507K s jinak obdobnými vlastnostmi a katalogovou cenou 19 999 Kč. Rozdíl v ceně je tedy dva tisíce, o čemž už stojí za to uvažovat. Upozorňuji však, že jde o aktivní 3D a že žádné brýle v ceně nejsou, což generuje dodatečné náklady. A ty nejsou právě nejnižší – minimálně nějakých patnáct set korun českých za jedny.

Balení obsahuje

BRAND24

– dálkový ovladač
– 2 mikrotužkové baterie (AAA)
– natáčitelný podstavec
– adaptér pro SCART, adaptér pro YUV
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
– uživatelská příručka je přímo v televizoru, v papírové podobě dostanete „rychlé nastavení“ (Quick Start)

foto: autor a TP Vision

Co říkáte tomu, že nahrávání pořadů vyžaduje připojení k internetu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).