Více

Petr Žantovský: Na ČT 24 nechci mluvit s politiky

Patří mezi nejznámější kritiky televizní stávky na Kavčích horách. V minulosti dělal poradce Václavu Klausovi coby předsedovi Poslanecké sněmovny. Kritizuje současný systém veřejnoprávních médií, přesto přijal nabídku moderovat diskusní pořad Před půlnocí na zpravodajském kanálu ČT 24. Dramaturg relace Bob Fliedr a jeden z jejích moderátorů Marek Wollner kvůli němu rezignovali na své funkce. Co očekává bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Žantovský od spolupráce s ČT?

Jak jste se dostal k moderování pořadu Před půlnocí?

Velmi jednoduše. Seděli jsme s panem Zdeňkem Šámalem a plánovali praxe studentů Vysoké školy J. A. Komenského, kde vedu katedru mediálních studií, v redakci zpravodajství ČT. Slovo dalo slovo – ani už nevím, jestli to byl jeho nápad, nebo můj – a dohodli jsme se na této spolupráci. Já jsem už dva roky před započetím kanálu ČT 24 všude psal a propagoval zpravodajský kanál jako neskutečně potřebnou věc, která přesně odpovídá tomu, co považuji za veřejnou službu. Zdeněk Šámal to samozřejmě velmi dobře věděl a řekl mi, že mají na ČT 24 jeden formát, který by chtěl nějakým způsobem obohatit. Že se jmenuje Před půlnocí a moderují ho na střídačku různí lidé, většinou kmenoví zaměstnanci, a mají dost své práce, jsou vytíženi svými povinnostmi. A že má takový nápad dovést tam postupně různé externisty. Dá se to velmi jednoduše porovnat s Lidovými novinami, které teď tři měsíce den co den tiskly sloupky Miroslava Macka a teď je nahradí sloupky Jiřiny Šiklové. Po Miroslavu Mackovi mohl těžko přijít třeba Petr Hájek.

Takže máte být jakýmsi vyvážením sil mezi moderátory.

Petr Žantovský

Mám pocit, že Zdeněk Šámal uvažuje podobným způsobem jako Lidové noviny. Chce tam postupně nabrat externisty, kteří by ten pořad moderovali jinak než dnes. V tuto chvíli to je jakýsi doplňkový formát, který je podobný Událostem, komentářům. V podstatě to je z větší části zpravodajský rozhovor o stopáži téměř půl hodiny, směřovaný zpravidla k jednomu tématu. Zdeněk Šámal mě poprosil, zda bych nepomohl směřovat ten formát spíš k takovému osobnějšímu interview. To se mi líbí. Také mi řekl, že k tomu přistoupil i proto, že mám trošku jiné kontakty a stojí za mnou trošku jiní lidé z kultury, vědy nebo školství, než jsou běžně vidět na obrazovce ČT, a že tedy půjde o zpestření. Chce tam dostat jiné tváře a jiné pohledy na věc. Proto jsem na to kývnul.

Nedostanete se ale vzhledem ke své politické příslušnosti do střetu zájmů?

Mojí podmínkou bylo, že si tam nebudu zvát žádné politiky. Nechci s nimi mluvit. Dost pečlivě si hlídám, že jsem se přestěhoval z regulační polohy, od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z odborovo-cechovní polohy v Syndikátu novinářů a konzultační polohy v Poslanecké sněmovně za Václava Klause do polohy vysokoškolského pedagoga. To je nejvyšší forma nezávislosti, které jsem mohl docílit, a chtěl bych si ji udržet. Právě proto nechci v ČT vstupovat do formátů, kde se moderátoři baví s politiky. Jiná věc je, že o politice občas píšu, ale daleko více píšu o médiích ve vztahu k politice než o samotné politice.

A také patříte mezi velké kritiky České televize. Jak se s tím teď vyrovnáte?

Zkuste se zpětně podívat, co jsem za poslední dva tři roky napsal o ČT. Zjistíte, že ji nekritizuji, že se pozastavuji nad jejím nejasným statutem, nejasnou náplní pojmu veřejná služba, nejasnou náplní toho, co je to „veřejnoprávnost“, naprosto nepochopitelnými ekonomicko-statutovými vazbami, které zavdávají příležitost pro zpochybnění samotného důvodu existence té televize. Jestliže něco nemá jasné systémové uchopení – a to tato instituce nemá, což říkám do očí panu Jiřímu Janečkovi i panu Šámalovi – pak mi nezbývá, než na to upozorňovat. Ano, existuje zákon o ČT, existují pravidla, podle kterých ta televize funguje, jsou nějaké koncesionářské poplatky, a nakonec já jsem byl ten, kdo byl pro jejich zvýšení, zatímco Pavel Dostál a další lidé byli proti. Když se zpětně podíváte na to, co jsem psal, tak dlouho před tím, než byl vůbec přijat zákon, který kompenzuje úbytek reklamy na ČT nárůstkem poplatků, jsem o tomto modelu mluvil naprosto veřejně. Tehdy mě kvůli tomu tito lidé nenáviděli. Jenže to není kritika ČT.

Tak co to je?

Já se domnívám, že ČT by měla mít ambici přiblížit se více pojetí klasického modelu BBC než tomu dnešnímu. Ten je dost hybridní. Spíš bych si dokázal představit ten tradiční, státní. Tím neříkám, že by se ČT měla postátnit. Znovu odpovídám na vaši otázku: nekritizuji ČT jako instituci, jako instituce mi nikdy v životě nepřekážela a nebyl jsem pro její zrušení, ale vždycky jsem byl pro udělat ji natolik přehlednou, aby vyloučila jakékoli pochybnosti o svých úmyslech. A to nikdy nebylo vyloučeno – ani za Jiřího Hodače, ani za Dušana Chmelíčka, ani za Jiřího Balvína. Já jsem byl mimochodem ten, kdo kritizoval zvolení Jiřího Balvína generálním ředitelem ČT…

Proč?

Jiřího Balvína jsem osobně neznal, dnes ho znám a nic proti němu nemám, ale šlo o princip: v době, kdy ho poslanci volili jako prozatímního generálního ředitele, jsem jim říkal, že to je strašně nebezpečná situace, protože ten člověk tam pětadvacet nebo sedmadvacet let pracoval, všichni ho na Kavčích horách znají, má na všechny perfektní osobní vazby, a tudíž samozřejmě může ze všech stran podléhat různým zájmům. Že to není člověk, který v televizi udělá reformu, kterou po něm politici chtějí. Navrhoval jsem, aby tam dali někoho zvenčí nebo někoho zcela nezávislého, kdo se na televizi podívá manažerskýma očima – třeba tak, jak se na to teď dívá František Lambert.

ČT24 logo

Jak digitálně přijímat program ČT 24

Zpravodajský kanál ČT 24 vysílá v digitální síti A provozované Radiokomunikacemi v Praze na kanále 25. Na přelomu roku, nejpozději v únoru 2006, bude tato síť dostupná také divákům v Brně a Ostravě. Pro příjem pozemního digitálního vysílání ČT 24 je potřeba digitální set-top-box a pokojová nebo venkovní anténa (podle lokality, kde jej chcete přijímat). Společně s ČT 24 v multiplexu A naladíte také programy ČT 1, ČT 2 a TV Nova. Od února se síť rozroste o další tematický kanál ČT 4 Sport. Více o vysílání multiplexu A v článku Digitální televize je tu, startuje řádné vysílání.

Připouštíte, že můžete na zaměstnance ČT působit jako rudý hadr na býka, protože jste během stávky před pěti lety stál na opačné straně barikády?

Jistěže to připouštím. Ale co s tím mám dělat? Jsem ta oprávněná osoba, která by to měla komentovat? Jsou to jejich hnutí mysli a já proti nim vůbec nic nemám. Chcete-li mluvit o stávce, každý si o ní může myslet svoje. Já si o ní myslím, že to byla politicky motivovaná a politiky zneužitá akce. Politiky mnoha stran, nejenom Unie svobody, protože Jan Ruml bivakoval na Kavčích horách, nebo sociální demokracie, protože se Vladimír Špidla promenádoval na Václavském náměstí. Taky ODS, protože i ona si na stávce odehrála svoje politická témata. Prostě to byla politická akce a redaktoři ČT se dostali do situace, kdy se stali aktéry v tom politickém stroji, a to si myslím, že televizi nenáleží. Nemyslím si, že tam šlo o svobodu slova, ale čistě jenom o politiku.

To bezesporu. Teď jde o to, z jaké strany a co kdo chtěl.

Ono to bylo ze všech stran. Média jsou mocenský nástroj, ale jsou taky přeceňována. Když se podíváte na Novu, tak ta byla zejména za Vladimíra Železného, a velmi často oprávněně, osočována z toho, že zvýhodňuje některé politické strany nebo proudy, a naopak že některé zase znevýhodňuje. Za Miloše Zemana a opoziční smlouvy se říkalo, že na Nově diskutovali hlavně politici opoziční smlouvy a v menší míře ti ostatní. Myslím, že to byla často oprávněná výtka. Ale podívejte se na výsledek voleb z června 2002. Máte za to, že Nova, která určitě nevyřkla ani jedno slovo proti opoziční smlouvě, nemá žádný vliv na to, jak dopadly volby? Vždyť ty volby přece vyhráli politikové, kteří postavili svůj program na kritice opoziční smlouvy. A je úplně jedno, jestli byli z Unie svobody nebo ze Špidlovy ČSSD. Přičemž víme, že Vladimír Špidla byl místopředsedou Zemanovy vlády za opoziční smlouvy. Tím chci říct, že role médií je přeceňována, a to včetně role ČT. Důsledkem toho byla velmi emotivní situace, která nastala o Vánocích 2000 na Kavčích horách. Zcela nesmyslně.

Zpátky k vašemu působení v pořadu Před půlnocí. Jak často jej budete moderovat? Denně?

Ne, vůbec ne. To je další věc, která se mýtizuje. Bohužel ji nechtěně odstartovala Jana Perglerová v Právu, když dali s editorem moji fotku vedle fotky Veroniky Sedláčkové a vypadalo to, že jdu s Danielou Drtinovou uvádět Události, komentáře. Musel jsem to vysvětlovat mnoha lidem, kteří čtou jenom titulky a sledují fotky. Aktivní žurnalistiku už skutečně moc nestíhám. To, že mi občas něco vyjde v Lidových novinách nebo že jednou týdně píšu mediální sloupek do MF Plus, kde mě už v době, kdy tento časopis vznikl, oslovil tehdejší šéfredaktor Fabiano Golgo, je jenom taková doplňková činnost. Mojí hlavní náplní je pedagogická práce ve škole. Vedu katedru, je s tím hromada práce a chci si ji udržet, protože mi na ní záleží. Jestliže jsem Zdeňku Šámalovi kývnul na to, že budu rozprávět s nějakými hosty, na kterých se shodneme s dramaturgem, tak to pro mě osobně bude báječná zkušenost, opravdu doplňková činnost, které se budu věnovat jednou za týden nebo deset dní, možná jednou za dva týdny. Střídání moderátorů tam zůstane zachováno. Není to o tom, že jsem si uzurpoval formát a budu tam každý večer o půl dvanácté sedět.

Ale z reakcí, které přicházejí z Kavčích hor, to tak vypadá.

Je to absurdní. Podobně to probíhalo i na Českém rozhlase 6. Tam jsem jednou týdně v diskusním pořadu s Petrem Duhanem, který byl názorově vždycky na úplně opačné straně než já. Hádali jsme se o Novu, o principu arbitráží s Ronaldem Lauderem. Přesto jsme se sešli v jednom pořadu, který považuji za užitečný. A ještě tam k sobě máme levičáka Jiřího Svobodu, což je bývalý předseda KSČM a dnes se dají jeho názory vymezit někde mezi silné sociální cítění a stejně silné liberální přesvědčení. V této trojici vedeme jednou týdně půlhodinovou diskusi na ČRo 6, kterou poslouchá minimum lidí, ale i tak malý rybníček vyvolal spoustu emocí a nepříjemností.

Jakých nepříjemností?

Lidé jako Jana Šmídová nebo Karel Hvížďala vyčítají šéfredaktorovi Ivanu Šternovi, jak mohl připustit, že se nějaký Žantovský a Svoboda vůbec dostanou do vysílání. Jak to, že dostanou prostor?! Ivan Štern se jako statečný chlap zatím drží a říká jim, že když je tam Jan Rejžek, tak tam může být i Petr Žantovský. A že Žantovský za ním nechodí a neříká jak to, že tam je Rejžek? Ono se to všechno přeceňuje a démonizuje, určitý typ lidí si uzurpuje právo na monopol ve veřejném prostoru. Tak to přece nemůže být. Já o něco takového neusiluji. Jsem jenom pro to, abychom se v tom veřejném prostoru potkávali všichni, abychom si vyměnili názory a případně je i měnili. Když mě přesvědčíte, že se v tom či onom mýlím, není ostuda, že se nechám přesvědčit. Ostuda je, když vás nepustím ke slovu.

Co říkáte na to, že dramaturg pořadu Před půlnocí Bob Fliedr chce na protest proti vašemu angažmá rezignovat a že redaktor Marek Wollner se vzdá jeho moderování?

Nic tomu neříkám, je to jejich osobní právo. Mě se to netýká. Já se s těmi lidmi neznám, nikdy jsem se s nimi nepotkal a k ničemu jsem je nevyzval. Není to věc, kterou mi přísluší komentovat.

Je vaše spolupráce s ČT nějak časově ohraničena?

Ne. Prostě jsme si řekli, že ČT 24 je zpravodajský kanál, který je vysílán omezenými technickými prostředky, má pochopitelně také omezené publikum, i když Zdeněk Šámal má tendenci některé formáty přenášet do repríz na ČT 2. Nevím, do jaké míry se to může v budoucnu týkat i tohoto formátu. To se zeptejte spíš jeho. Dohodli jsme se velmi neformálně, že to zkusím, a pokud to bude po nějaké době oběma stranám vyhovovat, budeme v tom nějaký čas pokračovat. Ale co bude za půl roku, to opravdu nevím. Jenom mi přijde legrační, jak teď všichni zasvěceně mluví o formátu, který podle mě nikdo z nich ani pořádně neviděl. Pan Fliedr určitě ano, když je jeho dramaturg, ale ostatní kritici, kteří o něm zeširoka a zasvěceně s velkými emocemi hovoří, u těch bych chtěl vědět, kdo z nich se na ten pořad pravidelně den co den od 23:30 dívá. Obávám se, že nikdo.

Anketa

Měli by na ČT dostat prostor i lidé s odlišnými názory, než mají redaktoři na Kavčích horách?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 8. 2006 11:22

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+