Více

Petr Pospíchal: Digitální licence brzdí pět radních

Podaří se Radě pro rozhlasové a televizní vysílání dokončit licenční řízení na digitální televize? Udělí programové pozice v přechodných digitálních sítích B a C, když poslanci schválili ve třetím čtení novelu vysílacího zákona, která upravuje podmínky přechodu na digitální vysílání, nebo počkají, až novela projde Senátem a podepíše ji prezident? A jak tendr ovlivní výměna předsedy RRTV, ke které dojde 1. března? Zeptali jsme se končícího šéfa Petra Pospíchala.

Začnu tradičně: Kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělí licence digitálním televizím?

Chápu, že to téma už novináře unavuje. Já jsem po mnoha odkladech, které nebyly zapříčiněny mou lenivostí nebo neochotou a které jsem už mnohokrát vysvětlil, určil, že celý první den následujícího zasedání rady (28. únor, pozn. red.) bude věnován rozhodování o digitálních licencích. Ale protože v průběhu tohoto zasedání dojde k předávání předsednictví rady a protože od druhého dne bude předsedou kolega Václav Žák a já nebudu přítomen, protože jedu na konferenci do Bratislavy, nemohu dopředu nic slibovat. Budeme o tom celý den jednat. Pokud se ale stane, že třeba tři lidé nepřijdou, nebo jich nepřijde pět jako minule, nebudeme schopni žádného rozhodnutí. Jinak bychom se měli dostat limitně blízko ke konečnému rozhodnutí.

Petr Pospíchal

Nemůže se stát, že se RRTV rozhodne posečkat na schválení novely vysílacího zákona v Senátu a na podpis prezidenta?

Stát se může všechno. Neříkám to s nijak velkým nadšením.

A tušíte, jaký je většinový názor RRTV? Udělovat licence ještě před účinností novelizovaného zákona, nebo ještě podle staré normy? V radě přece existovaly dva názorové proudy.

Většinu v radě mělo vždycky to stanovisko, že licence je možné udělit podle starého zákona. Nikdy to nebylo tak, že by toto stanovisko bylo v menšině. Je ale také fakt, že pro udělování licencí jsme nikdy neměli devět hlasů (podle zákona lze licenci udělit ve chvíli, kdy pro ni bude hlasovat minimálně devět ze třinácti členů rady, pozn. red.). Myslím si, že by to teď mohlo být jinak, ale to byste se musel zeptat přímo těch lidí.

Novela vysílacího zákona, která upravuje podmínky přechodu na zemské digitální vysílání, počítá s přerušením licenčního řízení na 90 dní. Znamená to, že pokud by rada čekala na účinnost zákona, licence by udělila nejdřív někdy na podzim. Bavil jste se o tom s Václavem Žákem, který vás od 1. března vystřídá ve funkci předsedy RRTV? Jaký na to má názor?

Doporučoval bych vám, abyste se na to zeptal přímo pana Václava Žáka. On měl původně určitý názor, teď se to možná posunulo, ale já mu nedělám mluvčího. Nebylo by korektní, kdybych měl mluvit za něj.

Překvapilo vás, že jste po dvou letech neobhájil funkci předsedy RRTV?

No tak překvapilo… Nenadchlo mě to, protože jsem svou kandidaturu bral vážně a mám pocit, že některé věci je třeba dodělat. Ale to se stává, byl to výsledek nejtěsnější možné volby. Šest hlasů proti sedmi, což si myslím, že pro radu není nejlepší situace. Ten poměr sil může někdy, bude-li se takto odrážet do různých rozhodnutí, dělat potíže. Oproti Václavu Žákovi jsem byl v poměrně komfortní situaci, protože když jsem byl poprvé zvolen předsedou rady, měl jsem převahu tří hlasů, podruhé dokonce pěti. Myslím si, že jsem radu za tři roky hodně posunul. Uvidíme, jak si s tím poradí můj nástupce. RRTV je ale kolektivní orgán a rozhoduje vždycky jenom hlasování, ne to, kdo je jejím předsedou.

V souvislosti s volbou nového vedení RRTV se objevila celá řada spekulací. Například že výměna předsedy byla dopředu domluvena mezi ČSSD a ODS. Právě radní za ODS navrhla na předsednictví Václava Žáka.

Nechtěl bych se v té události nějak víc hrabat. Je pravda, že jsem se pro média vyjádřil v tom smyslu, že ta volba nebyla úplně transparentní. Především proto, že jsme o ní na radě dopředu vůbec nemluvili a proběhlo tam silné zákulisní jednání. Netvrdím, že to tak nesmí být. Volbu to nikterak nezpochybňuje. Určitě to není tak, že jsme v radě jako vyslanci politických stran. Já ani Václav Žák nejsme členy sociální demokracie. Na druhou stranu si myslím, že máme být předvídatelní a že máme postupovat více konsensuálně a více ve shodě, než se překvapovat návrhy tohoto typu.

Václav Žák není konsensuální a není předvídatelný?

Ne, já mluvím o situaci v radě a o té volbě. Nemluvil jsem o Václavu Žákovi.

Jaký je vlastně váš vztah s Václavem Žákem? Oba vás do rady nominovala sociální demokracie, každý ale zastáváte jiný názorový proud ČSSD…

Nejsem si vědom, že bych zastával nějaký myšlenkový proud sociální demokracie. To určitě ne. Na řadu věcí máme rozdílné názory, mnohdy jsme schopni se domluvit. Činnost rady se neodehrává jenom okolo digitalizace.

Zpět k udělování digitálních licencí. Leoš Pohl, předseda představenstva společnosti Czech Digital Group, která provozuje multiplex B, tvrdí, že současná legislativa RRTV neumožňuje udělovat digitální licence pro příslušnou vysílací síť, ale že provozovatelé digitálních televizí mají právo si vybrat, v jakém multiplexu budou vysílat. Co si o tom myslíte?

Myslím si, že pan Leoš Pohl zbytečně moc mudruje a málo se dívá na zákon. Pokud jde o licenční řízení, to má nějaké zadávací podmínky. Není pochyb o tom, že se musí hledět na to, kdo se do něj přihlásil a o co se přihlásil, protože to je výraz jeho vůle. Jestliže se někdo přihlásil do sítě C, tak asi chce vysílat v síti C, a my to nemůžeme zpochybňovat. Na druhou stranu, bude-li potom v nové legislativní situaci učiněn posun k tomu, že RRTV bude rozhodovat jenom o tom, že program bude vysílán nebo ne, pak se tak zachováme. Nemyslím si, že to je nejšťastnější řešení, protože žádná síť nemá identické pokrytí a to je těžko oddělitelnou součástí programové úvahy. Jestliže má někdo program modelován tak, že by měl zasáhnout třeba obyvatelstvo severní Moravy, tak není zcela zaměnitelný s jiným, kdo chce zasáhnout jiná města nebo vesnice v Čechách. Jsou různé typy pokrytí, různé úhly pohledu na to, jak ten program uzpůsobit tomu kterému konkrétnímu pokrytí, takže licence se od sebe liší.

Ale je to tedy tak, že zákon dává za pravdu Leoši Pohlovi?

Takové technicistní úvahy sice zákon umožňuje, ale myslím si, že nejsou správné. Paragraf 24a se dá vysvětlovat různě. Jednou z interpretací je i to, že se nemá při udělování programových licencí hledět na síť. Nejsem si ale jist, zda se tak dá opravdu vysvětlovat. Já jsem toto ustanovení vždycky chápal jako transformační. Ale je fakt, že je napsáno způsobem, který umožňuje celou řadu výkladů.

Bude tedy RRTV udělovat licence „napevno“ do konkrétních multiplexů?

Já nevím, co bude, já říkám svůj názor. A ten budu obhajovat.

Kolik vlastně udělíte licencí? Na jedné konferenci jste řekl, že to bude něco mezi sedmi až dvanácti podle toho, kolik jich bude regionálních. Už v tom máte jasno?

Je to řečeno v zadávacích podmínkách. V síti B jsou celkem čtyři programové pozice pro celoplošné vysílání a v síti C jsou tři pro celoplošné a pět různých pro regionální vysílání. Ale to mělo různý vývoj. Ve veřejném slyšení si mohl každý z účastníků definovat, co to je území pokrytí, a ten, kdo se přihlásil o severní Čechy, mohl říct, že k tomu chce i Brno. Proto nebylo v různých fázích řízení jasné, kolik licencí udělíme. Teď se zdá velmi pravděpodobné, že regionální licence nebude možné udělit, protože neustálým prodlužováním licenčního řízení tyto regionální licence v podstatě ztrácejí smysl.

Jak to?

Jestliže jsou přechodné digitální sítě platné do 31. května 2007 a jestliže provozovatelé mají na zahájení vysílání 360 dnů, tak si asi snadno oba domyslíme, že už není prostor na využití takové licence. Čili pochybuji, že by o ni vůbec někdo měl zájem. Ale to je můj osobní názor na věc, záleží na rozhodnutí rady. Mně z toho ale logicky vyplývá, že těch licencí celkově můžeme udělit nanejvýš sedm, všechny celoplošné. Samozřejmě RRTV jich může udělit i méně…

Říkáte čtyři pozice v multiplexu B, ale v tom už přece napevno vysílá televize Prima. Čili tam zbývají už jenom tři pozice.

To sice vysílá, ale tam se pět pozic bez problémů vejde.

Nebude mít ale takový multiplex technické problémy? Po zařazení pátého televizního programu do přechodné sítě A dochází ke kostičkování obrazu…

To si musí vyřešit provozovatel sítě. My od něj máme stanovisko, že pět pozic není problém.

Pak je tu otázka kompresního standardu. Nynější multiplexy vysílají v MPEG-2, ale například Český Telecom už oznámil, že hodlá vysílat v modernějším standardu MPEG-4. Může to RRTV nějakým způsobem ovlivnit? Jak k tomu přijdou diváci, kteří si koupí set-top-box pro MPEG-2?

Myslím, že to nenáleží radě. RRTV v tomto ohledu nemá možnosti něco určovat, protože nemůže vydávat rozhodnutí obecné povahy, jako třeba Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Takže nečekám, že bychom něco určovali. Považuji ale za poněkud nešťastné, že každý volí svůj vlastní přístup. Od počátku jsem se toho obával a mnohokrát jsem varoval, že je potřeba digitalizaci dělat rychleji, aby to nevedlo k nějakému živelnému vývoji. A podívejte se: když si vezmete jakýkoli set-top-box, téměř žádný nezvládá v elektronickém programovém průvodci češtinu. Považuji to za velkou ztrátu hodnoty pro uživatele a jeden z těch důsledků pomalejšího postupu, před kterým jsem varoval.

Jak se rada vypořádá s otázkou placených digitálních kanálů? Tak malý trh asi neuživí velké množství neplacených televizí. Vy jste ale dopředu deklarovali, že placeným kanálům nedáte v první fázi přednost.

To RRTV neřekla, to je vaše interpretace. Kdyby to rada řekla, muselo by na to být usnesení. Na druhou stranu mezi uchazeči o digitální licence žádný projekt placené televize nebyl.

Jak to? Jiří Hojgr jako zástupce Galaxie sport tvrdil, že jejich projekt Sport 2 je projektem placené digitální televize.

Jestli vám to tvrdil, tak to je věc, kterou opravdu nemohu ovlivnit. Já se domnívám, že žádný takový projekt placené televize v řízení nebyl.

Máte už nějakou strategii, kolik programových pozic v definitivních digitálních sítích uvolníte pro placené kanály?

To opravdu hledíme do budoucnosti, která je skryta někde za horizontem.

Ten horizont je už podzim příštího roku.

Může být, ano. Jenže my nevíme, co se stane do konce příštího týdne.

I tak se zeptám: kdy by mohla RRTV vypsat licenční řízení na další digitální televize, tedy na prostor v definitivních vysílacích sítích?

To je především otázka ČTÚ, kdy ty sítě připraví a kdy nám oznámí, že jsou připraveny k tomu, aby jimi RRTV mohla disponovat. To zatím nenastalo, takže bych jenom hádal. Až k tomu dojde, budeme okamžitě reagovat.

Nemohla by RRTV do doby, než dojde k udělení prvních digitálních licencí, resp. než začnou tito provozovatelé vysílat, povolit další experimenty v přechodných digitálních sítích B a C?

To je dost složitá otázka. Experimentální vysílání tu probíhalo řadu let.

Ano, v Praze.

Tam, kde mohlo probíhat. Pro letošní rok si ani jeden z těch dvou provozovatelů nepožádal o prodloužení experimentálního vysílání. Respektive, s jistou podmínkou si o to požádala síť B, kde probíhá část experimentálního a část řádného vysílání za podmínky, že tento souběh potrvá nejdéle do spuštění řádného vysílání na celé síti. Čili neexistuje žádný další prostor, kde by se dalo další experimentální vysílání povolit.

Jak to? Co třeba multiplex C provozovaný Českým Telecomem?

RRTV o to nikdo nepožádal. A i kdyby požádal, pravděpodobně by musela zvažovat legislativní situaci, a ta to podle mého názoru neumožňuje. Vysílací zákon z roku 2001 nepočítá s možností provozovat dlouhodobé experimentální vysílání, operuje pouze s možností vysílat po dobu 60 dnů v roce.

Čili když sítě A a B vysílaly experimentálně, získaly licenci podle zákona před novelizací v roce 2001 a potom už jen žádaly o prodloužení experimentu, kdežto Český Telecom požádal až po roce 2001, a tudíž může dostat jen krátkodobé licence na 60 dní v roce?

Ano.

Anketa

Kdy podle vás RRTV udělí licence pro digitální programy v sítích B a C?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 3. 2006 20:16

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+