Více

Petr Pobořil: IPTV má budoucnost pouze v optice až do domu

Česká republika je z hlediska budování optických sítí pro datové služby zatím zaostalá a pokud se dá v nějakém oboru čekat bouřlivý vývoj, bude to právě vznik této infrastruktury. V rozhovoru pro server DigiZone.cz to říká Petr Pobořil, ředitel a jednatel společnosti Mattes AD, provozovatele placené digitální televize přes pevnou linku 802.tv. IPTV přes metalický drát, jak jej nabízí Telefónica O2, nemá podle Pobořila budoucnost.

Jako první jste začali ve své službě 802.tv nabízet televizi Barrandov ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). Jak jste se k téhle možnosti dostali a co tomuto vysílání předcházelo?

Oslovili jsme je s nabídkou. Barrandovu se ta myšlenka zalíbila, protože celé studio mají postavené na HD technologiích a veškerý nový obsah vyrábějí ve vysokém rozlišení. Náklady jsou stejné, i kdyby ho vyráběli jen ve standardním rozlišení. Technologie je sice o něco dražší, ale v dnešní době se už v podstatě nic v SD neprodává. Nápad byl tedy logický a bylo potřeba jenom dotáhnout výstupní cestu s naším enkodérem.

Jak potom putuje signál Barrandova HD z jejich studia k vám a pak k zákazníkům 802.tv?

Barrandovský kopec je propojený s telehousem Sitel našim optickým kabelem, který končí v televizi Nova a v TV Barrandov. Jsme schopni z tohoto kopce nabírat streamy v nejvyšším možném datovém toku, a tím pádem nejvyšší možné kvalitě. Záleží jenom na tom, jakým enkodérem se osadí rozhraní mezi studiem a naší optickou infrastrukturou.

Petr Pobořil - 1

V jakém rozlišení nabízíte Barrandov HD a jaký datový tok mu vyčleňujete?

U Barrandova HD jsme použili novou technologii enkodéru, který je MPEG-4 H.264, ale má implementované poměrně efektivnější algoritmy. Kodek, který je v tomto enkodéru, je řádově o 30 procent aktivnější oproti dosavadním, které jsme používali, takže šířka pásma u Barrandova je dnes 10 Mbit/s, a my si teď budeme vyhodnocovat úroveň kvality. Zatím to vypadá velice dobře.

Takže 10 Mbit/s má pro sebe jenom Barrandov?

Je to něco obdobného jako u jiných kanálů HDTV, které nabízíme. Některé mají řádově okolo 14 Mbit/s. Podle výrobce by to měl být alikvotní subjektivní obrazový zážitek.

Jaké je rozlišení obrazu u Barrandova HD?

Samozřejmě 1920×1080 bodů.

Čili stejné jako u televize Nova HD?

Ano, přičemž televize Nova má 10 Mbit/s, stejně jako Barrandov, ale na Barrandově máme efektivnější kodek, takže výsledná obrazová kvalita by měla být lepší než u Novy HD. Museli bychom ale srovnávat stejné televizory nebo zobrazovače, stejné nastavení, apod. Subjektivně hodnotit HD samozřejmě lze, ale museli bychom porovnávat identický obraz, což se většinou nepovede.

Jací zákazníci mohou TV Barrandov HD přijímat? Je v základní nabídce 802.tv, nebo v rozšířené, v HD balíčku…?

Barrandov HD jsme dali do základního balíku, takže ho mohou přijímat všichni naši zákazníci. V tuto chvíli se nejedná jen o naše kmenové klienty, ale v Citelu jsme zřídili startovní rozhraní pro další operátory, kteří přebírají signál. Máme už podepsané dvě první dohody s dvěma operátory. Ani jeden to ještě nemá fyzicky zprovozněno, takže bych nerad hovořil o tom, o koho jde. Jednáme s dalšími pěti operátory, kteří chtějí převzít stream Barrandova HD. Samozřejmě v tomto centru bude k dispozici i další obsah, a záleží potom na operátorech, jestli budou mít zájem převzít některé HD programy.

Zájemci o Barrandov HD se rekrutují z oblasti kabelových operátorů, nebo jsou to i poskytovatelé IPTV, satelitních služeb nebo pozemního digitálního vysílání?

Jsou to kabelové společnosti, které používají standard DVB-C a popravdě řečeno projevil zájem i jeden terestrický operátor pro svůj pilotní projekt a jeden satelitní operátor.

Z těch kabelových společností projevila zájem také UPC?

Je mezi nimi.

Z pozemních sítí se moc možností nenabízí, může to být buď operátor multiplexu 3 a nebo multiplexu 4.

Jedná se o úvahy o nějakém testu. Jestli se to dotyčné firmě povede zprovoznit nebo ne, nedokážu posoudit. My předáváme tento stream na IP rozhraní a tomu se musí operátor přizpůsobit.

Ze satelitních operátorů u nás nabízí HDTV zatím jenom Skylink. Projevil tedy o Barrandov zájem on?

Tam bych nechtěl poškozovat něčí obchodní zájmy, takže to nebudu komentovat.

Už předloni jste začali jako první nabízet komerční vysílání Novy HD. Letošní rok jste na konferenci Milníky digitální televize minulý týden nazval „rokem HDTV“. Co to znamená? Kolik nových programů v této kvalitě nabídnete?

V letošním roce tuším nějakou množinu. Dohodnuté jsou tři české originální HD programy. Včetně Barrandova, takže nové budou dva. Předpokládám, že budou ještě nějaké další, ale ty zatím nejsou dohodnuty.

A ty dva patří stejnému majiteli, nebo to je více provozovatelů?

Je to více skupin.

Takže jedna bude určitě Nova Sport, a ten druhý…?

Včas to oznámíme. Některé věci opravdu nejdou říkat dopředu.

Máte nějaký průzkum mezi zákazníky, jaký je o HD vysílání zájem? Třeba UPC tvrdí, že podle jejího průzkumu není HDTV zase takovým tahákem, protože HD ready televizor má stále ještě málo domácností.

Je třeba si přiznat, že jsme menší operátor. Zákazník si nás najde hlavně kvůli HDTV. Je spokojený s nějakým svým dosavadním řešením, má svého operátora, nebo přijímá digitální televizi pozemně, ale ve chvíli, kdy si koupí skutečný HD zobrazovač, zjistí, na jakou hrůzu se občas musí dívat a začíná pátrat, kde může získat pravé HD. Jednoduše to vidíme podle počtu přiobjednaných HDMI kabelů k našemu set-top-boxu. V 80 procentech případů distribuujeme set-top-boxy právě s přiobjednaným HDMI kabelem, tudíž usuzuji, že to bude právě kvůli HDTV.

Ale Mattes AD nemá zase tolik zákazníků placené digitální televize. Loni jste říkal o desítkách nebo jednotlivých stovkách domácností.

Bohužel jsme loni nepřesáhli tisícovku zákazníků. Nepovedlo se to, ale lze předpokládat, že se nám to velice rychle podaří.

Službu 802.tv provozujete jak ve vlastních sítích, tak ještě prostřednictvím lokálních partnerů. Co je pro vás lepší?

Na vlastních trasách to je nejpohodlnější, protože tam jsme limitovaní našimi kapacitami, a víme, co si můžeme dovolit. Cesta dalšího rozvoje je i formou partnerských projektů, což se povedlo v Prostějově a ve Vyškově. Tam se běžný internetový provider rozhodl růst od poskytovatele připojení směrem k optickým sítím. Tento trend tady jednoznačně bude, Česká republika vyniká počtem malých operátorů a je zde velký potenciál šikovných a chytrých lidí. Byla by veliká škoda tohoto potenciálu nevyužít. Jsme otevřeni těmto partnerům a nabízíme jim kompletní know-how řešení a v častých případech, dokonce už letos, i investičně vstupujeme do projektů, kdy partner bude v určité lokalitě zastupovat naši síť.

Petr Pobořil - 2

V místech, kde vaši službu nabízejí lokální partneři, si diváci objednávají stejný servis, jaký nabízíte ve vlastních sítích, tedy službu 802.tv?

Ano.

Jak to funguje v praxi? Ceník je úplně stejný jako ve vaší vlastní síti?

Cena je úplně stejná, zákazník má de facto naši službu.

Ale lokální poskytovatel si nechává část výdělku, ne? Takže vám z toho plyne menší zisk než kdybyste tu službu nabízeli prostřednictvím vlastní sítě.

My si od toho operátora de facto nakupujeme kapacity pro přenos naší služby.

Je pro vás výhodnější budovat si vlastní sítě, nebo uzavírat tato lokální partnerství?

Lokální partnerství je určitě zajímavá myšlenka, protože umožní podstatně rychlejší pokrytí České republiky, než bychom to dělali vlastními zdroji. Záleží skutečně na tom, kdo do té lokální infrastruktury investuje.

Chystáte nějaká nová partnerství jako v Prostějově a ve Vyškově také pro letošní rok? Můžete jmenovat konkrétní města?

Až ta města zapneme, nasvítíme optiky, určitě je zveřejníme.

Bude to spíš na Moravě, protože tam se zatím pohybujete nejvíc, nebo i v Čechách?

Tentokrát to bude i v Čechách. Bohužel to nejde říci jinak.

Od loňského ledna platí novela vysílacího zákona, která podstatně rozšiřuje počet povinně zařazovaných programů do základních nabídek kabelových a IPTV operátorů. Kabelové společnosti proti této novele protestují, jak ji berou provozovatelé IPTV?

Pro nás jako pro operátora to znamená další investice. Paradoxně, my jsme povinni ze zákona šířit tuto nabídku, jsme povinni ji šířit zdarma, ale musíme do ní investovat, musíme jí uzpůsobit infrastrukturu, a na rozdíl od terestrického operátora za to nedostaneme zaplaceno. Naopak tím, že spadáme pod působnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), se dostáváme do legislativní pasti, kdy musíme platit ochranným svazům autorským za to, že tyto televize šíříme.

Co konkrétně platíte?

To je věc, které absolutně nerozumím. Zákon říká, že u některých stanic tato práva nejsou vypořádána. Takže které stanice to vlastně jsou? Které stanice u nás vysílají a nemají vypořádána autorská práva? Řekl bych, že všechny, které jsou součástí must carry, musí mít práva vypořádána. Ale na druhé straně u placených stanic jsme už za možnost jejich šíření už jednou zaplatili. Takže teď jsme ve fázi zkoumání smluv, které jsou často v cizím jazyce a hledáme příslušnou klauzuli o daném vypořádání autorských práv. Skutečně nechápu, proč by IPTV platforma měla být takto diskriminována, navíc když Evropská komise hovoří o technologické neutralitě při podpoře digitálního vysílání, o evropské televizi bez hranic. Člověk si říká, že některé skupiny už neví, kde by si své břicho nacpaly.

Jak vůbec v praxi funguje zařazování povinných programů? Vy ho musíte zařadit, ale zároveň si o toto zařazení musíte požádat RRTV a zaplatit za to správní poplatek?

To jsou další paradoxy. Když ta televize už vysílá, musíme Radu požádat o možnost jejího převzatého vysílání, a musíme jí doložit, že ta televize má platnou licenci. Přitom tato televize je už povolena třeba u jiného operátora a má licenci od této Rady. Je tu řada nelogických kroků. Zvlášť když se jedná o zahraniční subjekt, musíme shánět soudní překlad jeho licence. Navrhoval bych formu nějakého registru, obdobně, jako to má Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Tam existuje registrační povinnost, že si ten kanál musíte zaregistrovat, ale pokud se té Radě určitá stanice nelíbí, ať následně koná. Určitě by mělo dojít k určitému uvolnění, protože je tady spousta nelogických, nesmyslných kroků. Zvláště poté, co jsme se minulý týden na Milnících digitální televize dozvěděli, že televizory Samsung budou mít internetové rozhraní a budou nativně zobrazovat online televizní kanály z celého světa. Kdo v tomto případě bude držitelem licence pro převzaté televizní vysílání? Samsung? Prodávající? Poskytovatel internetového připojení? No, to se skutečně těším na to, jak se s tím Rada popere. Myslím si, že nejjednodušší řešení by bylo v tom, kdyby se legislativci zamysleli a začali s tím něco dělat.

Zpátky k must carry kanálům. Ty nejsou zahraniční, to jsou současné české televize. Když je musíte ze zákona zdarma zařadit, připadá mi nelogické, že musíte Radu požádat, zda je můžete šířit a ještě jí za to platit správní poplatek 10 tisíc korun za jeden program.

Tam to není za program, ale za žádost a na té může být i několik stanic. Ale je to nesmysl.

Budete proti rozšířenému must carry podnikat nějaké kroky? Třeba společně s kabelovkami?

Máme snahu komunikovat s lidmi, kteří tvoří legislativu, ať už to je ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo kultury… Určitě se v tomto směru musí něco udělat, protože mediální zákon má stále spoustu nelogických částí, hlavně ve vztahu k novým technologiím. Zbytečně je diskriminuje, a naopak neumožňuje jejich svobodný rozvoj. Já bych naopak povolil dané platformě, ať se rozvíjí, a ve chvíli, kdy se uvidí, že daný rozvoj není v souladu se společenskou spotřebou a je třeba něco regulovat, diskutoval bych o regulaci a její formě. Ale ne ji od začátku hodit do společného pytle s nějakou starou technologií a doslova zbytečně ušlapávat křídla nápadů a rozvoje, v tomto případě IPTV.

IPTV je stále nejmenší digitální platformou u nás, tímto způsobem přijímají televizi dvě až tři procenta domácností. Čím si to vysvětlujete?

Je to jednoduché, v České republice je zastaralá infrastruktura. IPTV po drátech nemá budoucnost. Přiznejme si, že jsme rádi, že po něm běhá internet a hlasové služby, ale do toho ještě televizní stream? Myslím si, že to není zrovna vhodná fyzická vrstva pro IPTV. Jednoznačně prosazuji optické přístupové sítě přímo do domácností. Měla by tu být maximální snaha pokrýt Českou republiku optickým kabelem.

Ale kdo to zainvestuje? To jsou obrovské náklady.

Jsou tady možnosti, existují investoři. My fungujeme ve výstavbě optických sítí pět let z vlastních zdrojů. Samozřejmě jsme si museli vzít nějaký úvěr, ale všechny peníze, které jsme vydělali, jsme investovali zpátky do našich zákazníků. Těch sice nemáme mnoho, nicméně si myslím, že jsou všichni spokojeni a že mají službu, která je dnes ještě pro mnoho lidí otázkou budoucnosti.

Myslíte si, že vysílání IPTV přes sítě ADSL, jak ho dělá Telefónica O2 v případě své služby O2TV, není budoucností?

Pokud se bavíme o rozlišení HD, tak určitě ne. HDTV kanál potřebuje alespoň 10 Mbit/s, a když se podíváte, že základní služba na metalickém kabelu má nějakých 8 Mbit/s, a zkontrolujete si na webu dsl.cz, jaké jsou skutečně naměřené rychlosti, které jsou pod 50 procent deklarované rychlosti, tak zřejmě na většině těchto linek nelze vůbec provozovat televizi. Natožpak ve vysokém rozlišení. A pokud vím, tak konkrétně u Telefóniky se HD upravuje na rychlost okolo 7 Mbit/s, a to už bych skutečně za HD nepovažoval.

Nicméně O2TV je zatím jedinou IPTV službou, která je u nás dostupná celoplošně. Myslíte si, že existuje prostor pro další takovou celostátní službu? A přijde někdy?

Když se podíváme na trh s internetovým připojením, na podíly jednotlivých hráčů a koláčový graf, vidíme, že jednu třetinu v hrubých číslech tvoří lokální malí poskytovatelé, kteří dnes provozují WiFi technologii. Kdyby tato parta odborných lidí šla ve svých lokalitách do výstavby optických sítí, myslím si, že by to byla hodně zajímavá věc, která by nebývalým způsobem Českou republiku rozsvítila.

Čili by se mělo jít cestou přeprodávání služeb IPTV lokálním partnerům, kteří si sami vybudují optické sítě?

Subjektů, které nabízejí IPTV velkoobchodně, je už dnes několik. Je to Netbox od brněnské společnosti Smart Comp, Maxprogress

Prozeta

Prozeta je poskytovatel obsahu, ale není to provozovatel optické přístupové sítě. Nicméně konkrétně z hlediska výroby obsahu a současně provozování optické přístupové sítě je zde podle mého vědomí pouze Smart Comp a my. Protože všichni ostatní buď mají svoji optickou síť, a pak nakupují od někoho zdroj obsahu, a výrobou obsahu pro IPTV se takto zabývá například společnost Self servis. Abychom neskončili jenom u Prozety. Myslím si, že i Netbox je ochoten prodat své streamy, ale zase formou nějakého partnerství, protože zde je nutné si uvědomit, že v případě partnerství nelze prodávat tu službu jménem lokálního partnera, ale musí to být vždy jménem toho, kdo ten obsah vyrábí a streamuje, protože ten má podepsané licenční smlouvy s distributory a vlastníky obsahu. Tam se nepřipouští nějaký velkoobchodní přeprodej.

Petr Pobořil - 3

Je při tom hledání lokálních partnerů velká konkurence? Přetahujete se třeba se Smart Compem o potenciální spolupracovníky?

Řekl bych, že je i není. Hlavně v minulém roce jsme zaznamenali poměrně velký příliv partnerů od jednoho výše jmenovaného subjektu, který nebyl schopen dostát svým slibům, a tito partneři se najednou objevují u nás a vidí nejen u nás, ale i u dalších hotových projektů, že jsme skutečně schopni streamy poskytnout, že fungují, že nekostičkují a obsah tam je.

Co si myslíte o budoucnosti O2TV jako dosud nejrozšířenější IPTV službě u nás? Má Telefónica šanci ji dál rozvíjet, když poběží na DSL sítích? Nebo bude muset časem přejít na optiku až do domu?

IPTV je hodně pěkná platforma, umožňuje spoustu služeb, které jsou založeny na interaktivitě. Surfování po internetu, tím pádem jakoukoli internetovou aplikaci, přístup na bankovní účet, vzdálené nahrávání pořadů, které chci sledovat, třeba když jsem odjel na dovolenou a zapomněl jsem nastavit set-top-box – to jsou všechno záležitosti, které mohou velmi pěkně fungovat. I otázky bezpečnosti, sledování webových kamer, které se nacházejí v chodbě nebo ve výtahu, ale ostatně i ve městě… To jsou aplikace, které IPTV umí, může je dělat, ale popravdě řečeno, Telefónica zatím nemá k dispozici šířku pásma, hlavně pro obsah ve formátu HD. A já si myslím, že rok 2009 bude startovní pro masivní nástup HD obsahu, že se objeví několik českých stanic, na které jsou diváci zvyklí, které znají, a některé nové, a ty tu budou už ve vysokém rozlišení. Metalická infrastruktura nemá potenciál tyto programy šířit. Občas lze u Telefóniky zahlédnout nějaký lokální projekt s optikou u nějaké obytné zóny, ale určitě bude mít maximální snahu těžit ze svého metalického vedení. Ale to se bavíme o někom bez něho…

Předseda RRTV Václav Žák nedávno na jedné konferenci řekl, že by stát měl zafinancovat rozvoj optických sítí tak, aby každá domácnost měla přípojku 100 Mbit/s. Stejným způsobem to prý udělali v Singapuru. Co si o tom myslíte?

Klidně budeme pracovat pro stát a necháme si to od něj zaplatit. To, co my děláme dnes, je přesně ono. Naše přípojky jsou 100 Mbit/s, ale skutečná rychlost je u té nejrychlejší služby 30 Mbit/s a je to jenom otázka konkurenčního vztahu. Když druhá strana dá 20 Mbit/s, my dáme 30 Mbit/s. Když dají 50 Mbit/s, my dáme 70 Mbit/s, nebo dokonce 100 Mbit/s. Teď jsme ve fázi testovacího provozu, kdy máme prvních 50 domácností na nové technologii a standardně tyto domácnosti mají k dispozici přípojku 100 Mbit/s. Ale už tam je nachystaný gigabitový port, takže pokud aplikace budou vyžadovat tuto šířku pásma, jsme už dnes v podstatě připraveni. Můžeme se pohybovat v šířce pásma do 1 GB/s na účastnické přípojce do jedné domácnosti. Pokud nám stát v tomto případě pomůže, rozhodně s tím souhlasím.

Jak velkou konkurencí je pro vás jako poskytovatele IPTV digitální kabelová televize DVB-C? Dají se vůbec tyto dvě služby porovnávat, když IPTV nabízí zpětný kanál a tudíž interaktivitu?

Optika je jednoznačně lepší fyzické médium. Šířka pásma, která je na optice k dispozici, je řádech úplně jinde a již dnes umožní pohodlný přenos i Ultra HD videa a samozřejmě vyšší rychlost konektivity do internetu při nižších nákladech na uživatele, než například nejnovější DOCSIS 3. Morální životnost optiky je samozřejmě delší.

Ale třeba UPC uvažuje o úpravě své sítě, aby mohla poskytovat například službu domácí videotéka, kde je zpětný kanál nutný. Budou digitální kabelové televize něčeho takového u nás schopny?

To je spíš otázka na technické tvůrce této platformy. Já říkám, že jde všechno. Je to otázka úsilí, času a peněz. Ale jestli bude mít DVB-C tyto vlastnosti, to skutečně nevím. To bychom asi měli co nejdříve zjistit.

Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Jakou přípojku byste doma nejlépe využili?

58 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 1. 2009 12:08

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+