Hlavní navigace

Petr Dvořák v poločase: co se mu povedlo s ČT, a na čem ještě musí zapracovat?

26. 8. 2014
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Českou televizi řídí tři roky, další tři mu zbývají do konce prvního mandátu. V čem se liší Dvořákova ČT od Janečkovy a nakolik se současný šéf dokázal oprostit od „nováckého“ stylu?

Neodkladně k řešení: Události

Minulý týden to byly tři roky, co Petr Dvořák podal oficiální přihlášku do konkurzu na generálního ředitele České televize. Koncem září 2011 ve výběrovém řízení zvítězil a 1. října téhož roku usedl do křesla šéfa Kavčích hor. Nyní má tedy za sebou polovinu šestiletého mandátu, což je ideální čas na zhodnocení jeho dosavadní práce. Co vlastně Petr Dvořák před těmi třemi lety sliboval a jak to nakonec dopadlo? Vezměme si jeho kandidátský projekt a porovnejme s realitou. Pamětníci si jistě vzpomenou, že Dvořákovu kandidaturu provázelo několik mediálně atraktivních témat, mezi nimiž vyčnívala myšlenka samostatného dětského kanálu a proměna hlavní zpravodajské relace Události.

Události Dvořák kritizoval opakovaně, v kandidátském projektu o nich dokonce napsal, že jsou „základním problémem k řešení v nejbližší době“, což se odrazilo ještě na sklonku roku 2011 v prodlužování stopáže reportáží a změně výběru témat. Největší změna ale nastala v dubnu 2012, kdy Události dostaly zcela novou grafickou i obsahovou podobu od týmu Alana Záruby (nyní kreativní ředitel Novy, který stojí za současným vizuálem Televizních novin). Z reálného studia přešly do virtuálního a po letech z nich zmizeli moderátoři Bohumil Klepetko, Josef Maršál, Roman PistoriusIveta Toušlová. Později je následovala i Jolana Voldánová, takže z původní šestice zbyla jen Marcela Augustová. Přišly mladší, hezčí tváře – a také poněkud komerčnější pojetí zpráv.


Foto: archiv DigiZone.cz

Pamatujete? Ještě před třemi lety vypadaly Události ČT takto.

Místo zpráv spotřebitelská témata

Události opustily logické řazení témat podle důležitosti nebo tematických bloků a převzaly systém komerčních televizí, kdy se zprávy z domova míchají s událostmi ze zahraničí, spotřebitelskými tématy či kulturou. Dvořák přitom ve svém kandidátském projektu napsal: „Je třeba zpátky vrátit okruhy, charakteristické pro zpravodajství veřejné služby – fundovaně zpracovaná politická, společenská, ekonomická a zahraniční témata a regionální dění zasazené do kontextu České republiky.“ Při delší stopáži zpráv ale spíše přibylo více spotřebitelských témat, takže Události se podobně jako Televizní noviny na Nově nerozpakují hodnotit kvalitu zmrzliny na českém trhu nebo vyrážejí do supermarketů monitorovat popisky na potravinách.

Formální změny doplnil příchod tváří z komerčních televizí, takže diváci Událostí se nyní každodenně setkávají s bývalými reportéry Novy i Primy. Reportéři Událostí obecně dost omladili, zejména pak v pražské centrále. Jako by ČT opět více sázela na vizuální atraktivitu redaktorů a ne na jejich letité zkušenosti. Dvořákovi se sice podařilo splnit svůj závazek, že Události opět v počtu diváků i podílu na trhu předběhnou Zprávy FTV Prima, ovšem v porovnání s érou generálního ředitele Jiřího Janečka mají menší publikum a zřídkakdy se přiblíží hranici milionu diváků (v součtu kanálů ČT 1 a ČT 24, které je souběžně vysílají). Kavčí hory ovšem pravidelně šermují výsledky výzkumu spokojenosti diváků, podle nichž jsou Události stále lepší a lepší.

Jolana Voldánová se rozloučila s diváky
Repro: DigiZone.cz

Takto se Jolana Voldánová se rozloučila s diváky Událostí

Dvořákovo dědictví: nový vizuální kabát ČT

Vizuální proměna Událostí z dubna 2012, na niž navázala letošní dubnová proměna jejich grafiky i studia, předcházela zásadnější proměně celé ČT – Petr Dvořák se rozhodl opustit vizuální styl, který Kavčí hory nasadily za Jiřího Janečka a nedokončily jej zavedením zcela nového loga od Štěpána Malovce. Tak jako každý ambiciózní manažer, který po sobě chce zanechat něco hodně viditelného, Petr Dvořák sáhl přímo na korporátní logo ČT a spolu s ním na vizuály všech programů. Studio Najbrt, které bylo vybráno pro realizaci této zakázky, dostalo od začátku zadání, že základní prvky korporátního loga mají být zachovány, takže změna nebyla zase až tak revoluční. Každopádně do loga všech kanálů ČT se vrátilo i korporátní označení, které zmizelo společně se zavedením prostých čísel se stříškami za Jiřího Janečka.

Společně s vizuální proměnou Dvořák zapracoval i na jasnější definici a zaměření jednotlivých kanálů ČT. Stále se však nelze zbavit dojmu, že proměna ČT 2 a odsun menšinových formátů na samostatný kanál ČT art, který je vlastně jen večerním „podotekem“ dětského Déčka, navíc v SD kvalitě, měly vyčistit Dvojku a zajistit jí vyšší sledovanost, aby se z ní stal veřejnoprávní kanál pro mladé – tedy pro stejné publikum, o které soupeří komerční televize. Každopádně Dvojka dnes nabízí velmi kvalitní akviziční a původní dramatickou tvorbu a dokumenty, které by se při dřívějším pojetí objevovaly spíše na Jedničce. Ta je naopak nadále hodně reprízovacím kanálem, jež snad ještě více než dříve vytahuje z archivu staré zábavné pořady, což ne úplně odpovídá Dvořákovu plánu z kandidátského projektu, že má jít o vlajkovou loď, kde by ČT měla ukazovat to nejlepší, co má k dispozici.


Zdroj: Česká televize

Petr Dvořák sáhl na korporátní logo ČT a po letech ho změnil

ČT 1 – nejkomplikovanější program Kavčích hor

„Televizní kanál ČT 1 s kvalitní programovou nabídkou by měl být hlavním důvodem pro diváky – koncesionáře, aby platili televizní poplatky,“ napsal před třemi lety Petr Dvořák coby kandidát na ředitele ČT. Ruku na srdce: lze Jedničku opravdu považovat za to nejlepší, co ČT nabízí? Jistě, je to její nejsledovanější program. Daří se jí tu a tam přijít s něčím opravdu hodně dobrým, jako byly seriály Případy 1. oddělení, Čtvrtá hvězda, České století nebo První republika. Svým programingem se ale Jednička za Dvořákovy éry stále více blíží komerčním televizím. Ne jinak tomu bude i letos na podzim, kdy pět dní v týdnu nabídne v hlavním vysílacím čase od 20 hodin seriály. Sice vlastní, ale seriály, takže neseriálový divák nebude mít důvod ČT 1 v tuto dobu sledovat.

Petr Dvořák sice namítá, že nelze srovnávat dramatickou seriálovou tvorbu Novy, Primy a České televize, protože komerční stanice nabízí výhradně vztahové seriály, většinou z nemocničního prostředí. Jenže za „vztahovku“ lze považovat i První republiku, jejíž druhá řada se začne točit už letos na podzim. Případy 1. oddělení jsou excelentní seriál s uzavřenými epizodami, jenže ten samý koncept použila za Dvořákova vedení už televize Nova u kriminálky Anděl, jejíž novou premiérovou řadu nabídne už příští měsíc. Opravdu unikátním seriálem ČT bylo (je) České století, jehož první díly ale Kavčí hory poněkud utopily a s jejich propagací se moc nepřetrhly. Kéž by jeho pokračování nepotkal stejný osud.


Zdroj: Česká televize

Vyprávěj dvakrát týdně proti Ordinaci na Nově? Tak okatý protiprograming ČT před Dvořákem nedělala.

Personální lapsy

Kapitolou samou pro sebe byly Dvořákovy personální změny ve vedení ČT. Ačkoli ještě před finální volbou generálního ředitele na podzim 2011 tvrdil, že do svého týmu nevezme žádného z svých protikandidátů, ze čtveřice dalších finalistů konkurzu nakonec do svého managementu přizval dva: nejprve Jana Svobodu, který krátce vedl marketingové a obchodní oddělení, a poté Hynka Chudárka, který převzal už jen obchod. Překvapivé bylo i krátké angažmá Jany Kasalové, několikanásobné finalistky konkurzu na generálního ředitele ČT, která pouhý půlrok zastávala funkci ředitelky vývoje nových formátů (nyní sedí za hnutí ANO v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání). Svoboda a Kasalová byli zřejmě úlitbou Dvořáka vlivným skupinám, které mu pomohly vyhrát v konkurzu na generálního ředitele.

Stejné úlitby se ale děly i za všech předchozích ředitelů ČT a nelze se jim divit. Pozice generálního ředitele ČT je navýsost politická, bez podpory vládní koalice se žádný z šéfů ČT neobejde. V tomhle ale Petr Dvořák umí chodit, má vlastní lobisty a analytiky, kteří pro něj neustále monitorují situaci v Parlamentu i ve vládě a na ministerstvech klíčových pro mediální trh. Skvěle to Petr Dvořák umí i s Radou ČT. Poté, co skončil mandát radnímu Radku Mezuláníkovi, který byl jediným zarputilým Dvořákovým kritikem, už mezi radními nikdo takový není. A šestice nových radních, která byla zvolena letos na jaře, sice dopředu deklarovala kritičtější pohled na práci šéfa ČT, v praxi se to ale zase tak neprojevilo. Například jejich silná slova na adresu Událostí zůstala jen v novinových rozhovorech.

BRAND24

Dosavadní ředitelka vývoje pořadů a programových formátů České televize Jana Kasalová s ředitelem výroby Václavem Myslíkem.
Foto: Česká televize

Jana Kasalová (vlevo) se ve vedení ČT moc neohřála. Dnes sedí za hnutí ANO v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

A co odbory? Mlčí

Úspěch slaví Petr Dvořák i uvnitř ČT. Zatímco všichni předchozí ředitelé museli neustále řešit riziko stávky televizních odborů, za Dvořáka se odboráři moc neozývají. Kolektivní smlouvu s nimi podepsal na několik let dopředu a posledním neuralgickým bodem byla loňská stížnost 24 redaktorů zpravodajství na údajné zasahování do politického zpravodajství na ČT 24, která nebyla nikdy spolehlivě vyšetřena (Rada ČT ještě ve starém složení ji zahrála do autu). Dvořák se sice rozhodně nemůže těšit z odchodu kompletního týmu Událostí, komentářů, včetně moderátorů Daniely DrtinovéMartina Veselovského, víc než jejich ztrátu ale prožíval špatný mediální obraz, který to vrhlo na ČT. Pokud si totiž Petr Dvořák na něčem zakládá, jsou to dobré mediální výstupy o ČT i o něm samém. Ostatně, vždy si velmi pečlivě volí média, jimž nabídne rozhovor a při jaké příležitosti se tak stane. Ne jinak tomu je i nyní, v polovině jeho ředitelského mandátu.

Pokud bychom vzali všechny změny, ať už pozitivní nebo negativní, jimiž ČT za Petra Dvořáka zatím prošla, musíme konstatovat, že výsledek je velmi dobrý. Ačkoli to je stále ta samá televize, co vysílá z obrovitého normalizačního komplexu na Kavčích horách, je rozhodně modernější, atraktivnější a zajímavější než dřív. Jen občas to vypadá, jako by příliš vstupovala do ranku komerčních televizí a chtěla jim dát lekci. Ale možná to je prostě jen tím, že za Petrem Dvořákem do ČT přišlo příliš mnoho lidí z Novy, kteří to tak prostě mají nastavené a jen těžko se přeorientovávají na veřejnoprávní televizi. Pokud to tedy vůbec jde.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).