Více

Petr Dvořák: Události ČT poráží Primu, Televizním novinám ale konkurovat nechceme

Může se stát, že nové programy ČT :D a ČT art nebude šířit žádný z celoplošných multiplexů, připouští v rozhovoru pro DigiZone.cz generální ředitel České televize Petr Dvořák

Prvního dubna jste oslavili první výročí Událostí v nové podobě. Česká televize se už pochlubila meziročním nárůstem sledovanosti i spokojenosti. Je něco, co se naopak zatím nedaří?

Nemůžu říct, že by se něco nepovedlo. Nový formát Událostí prošel určitým vývojem, ale to jsme říkali hned na začátku, že všechno neděláme hned na první dobrou. Prokázalo se ale, že celkový koncept má smysl a svoji logiku, diváci po určitém prvotním překvapení pochopili, proč jsme to udělali a přijali tuto změnu za svou. Nové Události tedy zafungovaly dobře. A že některé drobné, spíš formální změny nedopadly tak, jak jsme si mysleli? Testovali jsme si je a dokázali je poměrně rychle změnit. Zareagovali jsme tak rychle, jak bylo třeba.

Myslíte slogan „Jasné a spolehlivé“?

Nejenom slogan, museli jsme například pracovat i s pohybem moderátorů ve studiu. Pro všechny zúčastněné to byla novinka – jak pro tvůrce, kteří připravují vysílání, tak pro samotné moderátory. Nový byl i systém práce s tématy ve větší šíři, než bylo v ČT zvykem. Reportéři se to museli učit, aby jejich příspěvky zafungovaly tak, jak mají. Takže toho bylo víc, ale myslím si, že žádnou úplně zásadní chybu jsme neudělali.

Sepsal jsem si nejzásadnější výtky, které na adresu současné podoby Událostí padají v internetových diskusích. Zaznívá mezi nimi, že jste zrušili logické řazení zpráv, nemáte třeba blok zahraničních zpráv a pak domácích, divák neví, kdy uvidí něco důležitého a kdy ho čeká nějaké regionální téma.

Logické řazení zpráv v ČT nefungovalo už před změnou Událostí. Je to fikce a jenom taková reminiscence do osmdesátých let, protože ČT zavedla stejné řazení zpráv jako komerční televize ještě před změnou Událostí a dokonce i před mým nástupem do funkce. A že se na konci zpráv dříve pravidelně objevovala kultura? ČT to nedělala proto, že by to mělo nějaký hluboký smysl, ale tak trochu se těchto témat zbavovala, protože zjistila, že nejsou divácky atraktivní. Což podle mě bylo z pohledu toho, co má zpravodajství přinášet, horší. My jsme nynější řazení zpráv nedělali jenom tak, že bychom se zamysleli a přišli na vlastní řešení, inspirovali jsme se i jinde. Blokové řazení zpráv se nepoužívá prakticky už v žádné z velkých veřejnoprávních televizí.

Častou výtkou bývají i vaše upoutávky během Událostí na to, co ještě budete vysílat. Není to zbytečné mrhání času, který by mohla vyplnit nějaká další reportáž?

Používáme klasické prostředky televizního vysílání. Je to poutání na to, aby divák vydržel u Událostí, protože jsou dlouhé a obsáhlé, a samozřejmě si neděláme ambici na to, že ho zaujme úplně každá reportáž, kterou ten den připravíme. Myslíme si, že toto poutání může divákovi posloužit i k tomu, že během čekání na poutané téma sleduje i věci, které by pro něj jinak nebyly úplně prioritně zajímavé.

Prostě ho chcete udržet u sledování Událostí, aby neodešel jinam.

Jistě. Dnešní digitální doba ještě víc zvýraznila používání dálkového ovladače. Bez toho, aniž bychom lidem říkali, co bude za chvíli, co za půl hodiny a co za dvě hodiny, existuje reálná možnost, že v momentě, kdy se začnou nudit, přepnou jinam. Upoutávky na další reportáže mají řádově jednotky, možná nižší desítky vteřin, takže jejich zrušením by nedošlo k žádné velké časové úspoře. Divákovi je potřeba jednoznačně ukazovat, co ho ještě čeká. Je to klasická práce s televizním divákem.

Mezi výtkami na adresu Událostí se objevuje i práce moderátorů s velkou plazmovou obrazovkou ve studiu. Kdyby informace, které na ní zobrazují a v podstatě čtou, řekli rovnou, zabralo by to mnohem méně času. Nenarušuje to dynamiku Událostí?

Práce s plazmou je jednou z věcí, kterou se musí naši reportéři a moderátoři ještě do určité míry učit. Musíme je naučit předkládat touto formou informace, které jsou doplňkové, a když se vizualizují, dodávají něco dalšího k tématu reportáže. Souhlasím s tím, že jenom čisté přepisování nějakých odrážek a textů srozumitelnosti reportáže nijak výrazně nepřispívá. Přirovnal bych to k učení dnešních manažerů, jak vytvářet prezentaci. Když chcete vytvořit zajímavou prezentaci, také do ní nenapíšete jen to, co chcete říkat, slidy tvoří jenom doprovod toho, co verbálně prezentujete. Konec konců, Steve Jobs ve svých prezentacích nepoužíval téměr žádné texty a stejně byly nejlepší.

Ještě k obsahovým výtkám: dost často bývá zmiňováno, že se Události příliš přizpůsobují vkusu většinového diváka a řeší témata jako oblečení prvních dam a stále více nabízí spotřebitelská témata místo aktuálních událostí.

Snažíme se to korigovat, není to podle mě v nesnesitelné míře. V některých případech ale musíme brát v potaz to, že žijeme v České republice, která má deset milionů obyvatel a kde ne každý den přinese tolik zajímavých témat a aktuálních událostí, které by stálo za to reflektovat v hlavní zpravodajské relaci. Potom je pravda, že čas, který potřebujete zaplnit, abyste dodržel celkovou stopáž zpráv, občas musíte doplnit jakousi „výplní“. Ale my se snažíme o to, aby taková „výplň“ měla vždycky nějakou přidanou hodnotu. Uznávám, že možná šaty první dámy takovou přidanou hodnotu moc neměly, ale spotřebitelské záležitosti, pokud řešíme témata, která jednoznačně přímo zasahují diváka, mají v Událostech opodstatnění. Pokud je nebudeme nabízet v nějaké široké míře, myslím si, že do Událostí patří.

Liší se ve vašem pohledu divák Událostí a divák zpravodajské ČT 24? Protože spousta lidí píše, že se z krátkých zpráv od osmi večer na ČT 24 mnohdy dozví víc aktuálních informací než z téměř padesátiminutových Událostí.

Liší. Divák Událostí je podle nás obecně divákem programu ČT 1 a ten má většinovější charakter než divák ČT 24. Proto souhlasím s tím, že pro diváka, který má dlouhodobě puštěnou ČT 24 a sleduje ji průběžně přes den, ať už klasicky na televizi nebo v okně při práci na počítači, mohou být Události trochu hůře stravitelné. Na druhou stranu se snažíme o to, aby si v Událostech našel nějakou doplňkovou informaci i divák ČT 24, třeba z trochu jiného pohledu, z jiného úhlu, než z těch běžných, rychlých a klipovitých zpráv, které přes den nabízí ČT 24. Ty mají odrážet to, co se právě stalo, klidně i v jakési hrubé formě, ale hlavně co nejrychleji reflektovat danou skutečnost. U Událostí by takové téma mělo mít vždycky nějakou nadstavbu, zdůraznit důsledky dané události a některé věci možná vysvětlit ještě podrobněji než v klasických zprávách na ČT 24.

Minulý týden jste oznámili, že Události za první čtvrtletí letošního roku pokořily ve sledovanosti Zprávy FTV Prima. Není to ale jenom sezónní záležitost? ČT 1 měla mimořádně silný leden a nadprůměrný únor, březen už tak jednoznačný nebyl.

Na jednu stranu je možné, že jde o sezónní záležitost, nebyl to náš proritní cíl, ale vzhledem k tomu, že neustále dostáváme na toto téma dotazy od novinářů, kteří žijí televizní sledovaností, jsme toto číslo zveřejnili. Výsledky obou pořadů ale nelze porovnávat úplně dokonale, protože porovnáváme relaci, která má 45 nebo 48 minut se zprávami, které mají řádově okolo 25 minut. Je to tedy trošku jako srovnávání jablek s hruškami. Pokud bychom měli být úplně přesní a konkrétní, museli bychom porovnávat časový úsek, kdy se tyto dvě relace překrývají, tedy od 19:00 do 19:25. A tam je pravda, že se křivka naší sledovanosti dostala nad relaci FTV Prima prakticky ve stejný čas, kdy je porazily i celé Události. Pokud to tak budeme mít po celé první pololetí, nebo i celý rok 2013, bude to fajn, ale důležité je, ze naše zprávy začaly být pro diváky relevantní. To byl náš hlavní cíl.

Snahu porazit zprávy Primy a stát se druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací v zemi jste ale měl mezi svými plány při kandidatuře na ředitele ČT.

Nechal jsem si vytáhnout čísla, jak se vyvíjela sledovanost Událostí od chvíle, kdy jsem nastoupil do funkce. Tehdy byl poměr Událostí a jejich absolutní rating sečtený za ČT 1 a ČT 24 proti Primě a proti Televizním novinám na Nově takový, že naše zprávy měly okolo 800 tisíc diváků, Prima přes milion a Televizní noviny přes 2,2 milionu diváků. V okamžiku, kdy jsme dělali změnu Událostí, jsme byli na 850 tisících divácích, takže už úpravy, které jsme začali dělat od okamžiku, kdy jsme sem nastoupili, diváci reflektovali. Zprávy Primy měly v tu dobu 980 tisíc diváků a Televizní noviny 1,99 milionu diváků. To znamená, že část diváků komerčních zpráv už přešla k Událostem ČT.

Od 1. dubna loňského roku, kdy došlo k zásadní proměně Událostí, samozřejmě došlo k propadu jejich sledovanosti, protože konzervativní divák, který byl zvyklý sledovat naše zprávy, byl jejich novou podobou trochu vyděšen, ale ukázalo se, že už v říjnu jsme byli na stejných číslech jako loni v březnu, tedy před změnou. Nyní průměrný počet diváků Událostí na ČT 1 a ČT 24 přesahuje 900 tisíc, zprávy Primy jsou pod 900 tisíc diváků a Televizní noviny na Nově mají 1,85 milionu diváků. Růstový trend je z toho zřejmý. Události jsou jedinou hlavní zpravodajskou relací u nás, která průběžně meziročně rostla.

Můžete se v budoucnu dostat i na čísla Televizních novin, nebo to je zcela nemožné?

Ne, ani to není naše ambice, byl by to nesmysl. Nemůže to tak být. Pokud bychom se chtěli dostat na toho totálně většinového diváka, pak bychom museli ke zprávám přistoupit úplně jiným způsobem. Museli bychom jít komerční cestou a dělat čistý infotainment. Teprve potom bychom se mohli dostat do souboje s Televizními novinami, ale já jsem takovou ambici nikdy neměl a myslím, že ji nemají ani naši lidé, kteří zprávy řídí a dělají. Naším cílem je dělat relevantní zprávy, které zaujmou důležitou část diváků, což je řádově okolo třetiny publika, které v tu dobu sedí u televize a zprávy sleduje.V takové situaci už podle mě jsme. Navíc nás prioritně zajímají cílové skupiny vzdělaných lidí, městští diváci, ale zároveň chceme přinášet informace z regionů. Naše zprávy asi budou mít větší úspěch u staršího publika než u komerčních televizí, ale podle mě to je dobře. Způsob, jakým Události připravujeme, vyžaduje o těch věcech více přemýšlet.

Sledujete kromě Televizních novin a Zpráv FTV Prima i vývoj Hlavních zpráv na televizi Barrandov, které existují od letošního ledna?

Ne. Obecně si myslím, že televize typu Barrandova nemůže mít – při rozpočtu, který je mi znám z veřejných zdrojů – ambici dělat relevantní zprávy. Zpravodajství je hrozně drahá disciplína, prvotní investice je hodně vysoká. Kdybych řídil TV Barrandov, rozhodně bych zprávy tohoto typu nedělal.

Majitel Barrandova ale chce využít synergie s dalšími svými médii, zejména zpravodajským časopisem Týden, jehož reportéři Hlavní zprávy připravují. Je to podle vás nesmyslná myšlenka?

Otázka je, zda ta synergie může vznikat, protože já obecně nevěřím na typ univerzálního reportéra, který běží po dálnici a natáčí něco na mobilní telefon, k tomu něco na kameru, něco namlouvá pro rádio, k tomu si píše reportáž a ještě analýzu, a ještě si to fotí, nejlépe všechno najednou. Podle mě jsou ve všech těchto oborech specialisté a my se snažíme jít právě cestou specialistů. Snažíme se učit naše reportéry, aby dělali dobře televizní zpravodajství, aby chápali, že je hodně vizuální, aby věděli, že práce kameramana a vůbec celá obrazová výbava je hrozně důležitá, že je potřeba psát texty tak, aby byly srozumitelné, ale zároveň výstižné, že je potřeba, aby reportáže i celé zprávy měly nějaký definovaný rytmus. Takové věci můžete naučit člověka, který se zabývá právě jen televizním zpravodajstvím. Po reportérech ještě chceme jednu důležitou věc: aby tomu, o čem reportují, sami rozuměli. To všechno dohromady je už docela těžké zadání a nutit ještě ty samé lidi, aby současně psali o tom samém do tištěného média a dělali další práce, je nesmysl. Tudy cesta určitě nevede.

Zmínil jste, že Události mají starší publikum. Totéž platí o celé ČT 1. Moc si nepomáháte ani tím, že jste oproti loňsku rapidně navýšili počet repríz starších zábavných pořadů a seriálů. Dá se to sice skrýt pod oslavy 60 let televizního vysílání v Československu, ale z Jedničky se stává reprízový kanál.

Počet repríz jsme výrazně nezvýšili. Kdybychom změřili počet premiér, které jsme odvysílali v roce 2012 oproti roku 2011, byli jsme na tom podstatně lépe. Vizuálně to teď vypadá, že se ve vysílání objevuje více archivních věcí, ale je to proto, že jsme se snažili plánovat speciální program k 60. výročí zahájení pravidelného televizního vysílání jako celek. První půlrok chceme hodně sázet na tradici a vrátíme divákům reminiscenci na to, co pro ně ČT připravovala v minulých letech, druhá polovina roku by pak měla přinést novější věci. Souhlasím tedy, že dnes je „střiháků“ a různých archivních pořadů víc než normálně, ale není to trend. Nechceme v tom dlouhodobě pokračovat, je to opravdu proto, že 1. května oslavíme výročí 60 let zahájení televizního vysílání a k tomuto datu toto speciální vysílání vztahujeme.

Nebude ale divák ČT 1, který si nyní zvyká právě na časté reprízování starších pořadů, zejména zábavných a dramatické tvorby, v druhé polovině roku šokován zcela rozdílnou podobou tohoto programu?

Myslím si, že šokován nebude. Když vidím, jakým způsobem přijímá úplně novou věc, která se na ČT moc neobjevovala, jakou je cyklus Nevinné lži, věřím, že pokud budeme přinášet dostatečně zajímavé, pestré a kvalitní věci i do budoucna, budeme stejně úspěšní.

S dovolením vám do toho skočím, protože jsem chtěl říct i to, že divák Nevinných lží a divák repríz 3 + 1 s Miroslavem Donutilem asi nebude tentýž.

Nejsem si tím jistý. V dnešní složité mediální době, kdy existuje takové množství různých televizních kanálů a typů pořadů, bude rozhodovat něco, co bude nad tím, a to je jednoznačně značka – brand. Myslím si, že brand ČT obecně během loňského roku významně posílil. Nemám to zatím podloženo výzkumem, ale jeho výsledky očekáváme do měsíce. Brand ČT pro diváky najednou získává vlastnosti, které předtím neměl. Kromě tradice a důvěryhodnosti, s nimiž si diváci spojovali ČT vždycky, je to i inovativnost a odvaha dělat nové věci. Pokud divák, který sledoval ČT už dříve a ona mu nadále zachovala onu tradici a důvěryhodnost, na tuto televizi nezanevřel, je schopen se podívat i na 3 + 1 s Miroslavem Donutilem. Možná v trochu jiném hávu, možná s trochu jiným průvodním slovem a v trochu jiné sestavě, ale vedle toho je ochoten konzumovat i novou podobu Událostí nebo novou formu dramatické tvorby, jako jsou Nevinné lži. Trvá to nějakou dobu, protože český divák je obecně konzervativní tvor, ale myslím si, že si na tuto cestu ve finále zvyká.

Počítáte na „nové“ Jedničce i s mladšími skupinami diváků, nebo si je necháte pro Dvojku?

Mladé diváky je strašně těžké oslovit, zvlášť v případě diváckých skupin ČT. Pokud se budeme bavit o lidech od 15 do 25 let, u nich zase tolik nefunguje cesta přes jednotlivé brandy, protože jsou zvyklí dělat paralelně několik věcí najednou – dívat se na televizi, přitom si něco číst na iPadu, zároveň něco psát do počítače vedle a přitom ještě chatovat přes Facebook se svými kamarády ze třídy. U takových diváků fungují spíš jednotlivé značky a produkty, protože se nechají ovlivnit tím, co najdou na Facebooku nebo YouTube. Jde tedy o jednotlivé pořady, které lze umisťovat na různé typy kanálů. Asi nebudou prioritně na Jedničce, ta je spíše pro většinového diváka.

Mladými diváky jsem spíš myslel cílovou skupinu od 15 do 54 let, která je mantrou prodejců televizních časů u komerčních televizí a vy sám jste ji kdysi zaváděl na Nově.

15 až 54 let není cílová skupina, která nás celkově zajímá. Je to komerční cílová skupina, která ČT netrápí. Měli bychom oslovovat diváky od čtyř let, kdy začínají chápat, že jim televize něco přináší, až do pozdního důchodu. Schéma musíme vystavět tak, abychom tyto všechny cílové skupiny dokázali obsloužit.

Proč tedy tuto mladší cílovou skupinu zmiňoval programový ředitel ČT Milan Fridrich v souvislosti s novým zaměřením Dvojky po plánovaném vzniku dětského kanálu ČT :D?

15 až 54 let?

Možná řekl 15 až 40 let, každopádně to bylo hodně podobné té věkové skupině, na kterou cílí Nova.

Možná tím chtěl jenom vyjádřit, že se snažíme nacházet takové pořady, které budou vhodné jak pro starší cílové skupiny odrostlých dětí, což je zase definováno z toho, že obecně celková populace České republiky je starší. Hledání pořadů, které bychom nabídli i mladšímu divákovi, je správná cesta, funguje to tak u všech televizních vysílatelů. Pokud nějaká televize zavádí nový pořad, který chce cílit na nějakou specifickou skupinu, a je jedno, zda jde o veřejnoprávní nebo komerční stanici, umisťuje ho nejprve na kanál, kde tuto cílovou skupinu může jednoznačně očekávat. Jakmile ten pořad začne mít nějaký přesah a větší úspěch, zasáhne i další cílové skupiny, může se posouvat do širších pásem. Co se týká mladších cílových skupin, Dvojka je dnes oslovuje více než v minulosti.

Už máte jasno, v jakém multiplexu bude vysílat ČT :D a ČT art?

Dojednáváme finální verzi. Máme v hlavě řešení, které nebude asi úplně dlouhodobé v tom smyslu, že by vydrželo na příštích dvacet let. Vychází z toho, že situace v oblasti plánování frekvencí není v současné době úplně jasně definovaná. Existuje první a druhá digitální dividenda, možný budoucí přechod na DVB-T2, který ale zatím není podporován státem a kde jak komerční provozovatelé, tak ale třeba i my nevidíme důvod, proč bychom měli platit vyšší náklady za to, že přejdeme na tento typ šíření signálu. Proto si myslím, že najdeme řešení, které nám umožní určitý rozvoj v příštích pěti letech, a během té doby budeme muset hledat cestu, jakým způsobem budeme vysílat po uplynutí tohoto období.

Hodně to ovlivní změna, která by podle ČTÚ měla nastat v roce 2015 nebo 2016 a kdo vyhraje v „souboji“ o frekvence. Zda je získají telefonní operátoři na provozování doplňkových služeb nebo rychlého internetu, nebo zda část těchto frekvencí zůstane k dispozici televizním vysílatelům. Podle mě by mělo být v zájmu státu, aby část spektra zůstala televizím, protože terestrická platforma je v České republice silná a mohla by zkolabovat, pokud nebude mít k dispozici frekvence. Pak by se přístup k obyvatelstvu prostřednictvím televizního vysílání výrazně zhoršil.

Zeptám se konkrétněji: připadá pro dětský a kulturní kanál v úvahu spíše multiplex 3, nebo multiplex 4? Anebo chcete využít několik různých regionálních sítí a složit si z nich celoplošné pokrytí?

V tuto chvíli to ještě nemůžu říct.

Existuje ta možnost spojení regionálních sítí?

Existuje řada variant, které zvažujeme a vybereme tu nejlepší pro ČT. Ale teď nechci být ještě úplně konkrétní, protože nejsme v situaci, kdy bych to mohl komentovat.

Kdy myslíte, že tu síť nebo sítě vyberete? Na tiskové konferenci o ČT :D a ČT art koncem února jste říkal, že do měsíce by mělo být jasno.

Chtěl bych, abychom měli jasno pokud možno do prázdnin. To znamená tak, abychom minimálně dva tři měsíce před zahájením vysílání dvou nových kanálů využívajících jednu programovou pozici, měli jasno. Vzhledem k tomu, že jsme už ohlásili start Déčka a ČT art na 31. srpen, znamená to, že bychom to měli vědět někdy do konce května nebo června.

Už máte nějaký časový harmonogram na oddělení těchto dvou programů na samostatné vysílací pozice?

To bych nepředjímal. Samozřejmě v optimální variantě by to mělo být do jednoho roku od jejich vzniku, ale zase bychom museli vyřešit dva problémy: technologický, protože bychom potřebovali najít prostor, kam ten druhý kanál umístit, a druhý problém by byl s tím, čím ho naplnit. ČT art zatím bude podle našeho plánu vysílat od osmi večer do dvou hodin v noci, a to je určité množství televizního produktu. Pokud bychom jeho vysílání prodloužili a nechtěli ho plnit jenom reprízami pořadů, které odvysíláme na jiných programech, museli bychom najít nějaké dodatečné finance. A vzhledem k tomu, že máme jen jeden balík peněz, do kterého nám přichází televizní poplatky, které se nevalorizují, programové posilování jednoho kanálu by bylo na úkor jiných, těch stávajících.

Takže nepočítáte s tím, že by ČT art vysílala podle modelu Primy Zoom, která má tři hodiny premiérového programu každý večer a pak ty samé dokumenty ve zbývajícím čase, byť různě obměněné, reprízuje?

Ne. Ono se ukázalo, že myšlenka dokumentárního kanálu byla správná, protože po něm byla poptávka na trhu. Popravdě řečeno, bylo to i díky tomu, že jsme diváky prostřednictvím jednotlivých stripů na ČT 2 naučili sledovat dokumenty. U Primy Zoom se ale ukázalo, že nefunguje jenom dobrý zaváděcí marketing, musí fungovat i produkt jako takový. Dnes se tento úspěšně zavedený kanál dostal na čísla, která jsou poloviční oproti těm, jichž dosahoval na startu.

Nepočítáte v souvislosti s osamostatněním ČT :D a ČT art s žádostí o zvýšení koncesionářského poplatku?

Ve svém kandidátském projektu jsem napsal, že nechci dostat ČT do situace, kdy by nutně potřebovala navyšování televizního poplatku. Platí to po celé moje funkční období. Ani naše pětileté plány, které minulý rok schválila Rada ČT, s navyšováním poplatku nepočítají. Pokud vznikne potřeba rozšíření veřejné služby, k jejímuž naplňování nebudou stačit stávající i nově chystané programy, třeba v oblasti regionálního vysílání, nějaké peníze by si to vyžádalo. I tak si nemyslím, že jedinou cestou by bylo navýšení televizního poplatku. Variant financování by existovalo víc. Ale takový scénář dnes není na pořadu dne.

Právě na případný regionální program jsem se chtěl zeptat. To byste už společně se samostatným dětským a kulturním kanálem měli celkem sedm programů, a na to by vám současný rozpočet asi nestačil.

Strategie, kterou jsem do ČT přinesl a kterou se mnou pomáhají realizovat lidé, kteří sem buď nově nastoupili, nebo jsme je nově potvrdili ve funkcích, je ukázat, že tato televize je schopna za peníze, které inkasuje, poskytovat divákům větší servis než v minulosti. Myslím si, že se nám to zatím daří.

Nebude se ČT art, až bude v budoucnu samostatným programem, obsahově dublovat s ČT 2? Nebo na něj z Dvojky přesunete všechny menšinové žánry?

Nemyslím si, že by to bylo nějak významné. Dvojka v podobě, v jaké je dnes definovaná a jak se ji podařilo Milanu Fridrichovi vyprofilovat, nabízí jednotlivé kulturní věci spíše v okrajových vysílacích časech. My teď tento kvalitní produkt přeneseme do hlavního vysílacího času. Vlastně ty programy postavíme proti sobě. Je samozřejmě možné, že dojde k částečné kanibalizaci mezi Dvojkou a Artem, ale k tomu dochází vždycky, když spouštíte nějaký nový kanál. Vždy k němu přejde část diváků stávajících programů. Pokud by ale někteří diváci Dvojky přešli k novému kulturnímu kanálu ČT, neztratíme je, zůstanou stále u nás a oni si najdou svůj program, který od veřejnoprávní televize očekávají. A pokud se na ně nabalí ještě nějaká nová divácká skupina, bude to úplně nejlepší.

ČT 1 nedávno po letech přestala pozemně vysílat v HD rozlišení, v satelitním Skylinku a CS Linku změnila kódování a diváci s Kartami ČT si musí za její další příjem připlatit kvůli výměně karty. Počítáte někdy s návratem ČT 1 HD mezi neplacené kanály?

Dosud jsme vysílali HD programy v terestrice jako experiment v rámci dohody s provozovateli, kdy jsme jim řekli, že kdokoli bude chtít tyto programy šířit prostřednictvím terestrické platformy, poskytneme mu HD signal zdarma, ale zároveň po nás nesmí chtít platby za jeho šíření . Netýkalo se to jen ČT 1 HD, ale během loňské olympiády i ČT sport HD a ČT 2 HD. Myslím si, že do budoucna nebude tato strategie úplně udržitelná. Cílem budoucího nastavení, které jsem zmínil u otázky na umístění ČT :D a ČT art, je po změnách v kmitočtovém spektru a digitálních dividendách najít řešení, kdy bychom byli schopni v terestrice nabídnout alespoň některé kanály ČT v HD kvalitě. Samozřejmě to bude zase otázka budoucích nákladů, protože vždycky musíme vážit, kolik to stojí a co to vlastně divákům přinese. Na druhou stranu nám je jasné, že se HD vysílání nevyhneme, protože divácká odezva na něj, ať už v době olympiády, nebo vysílání ČT 1 HD, byla velká. Za peníze, které domácnosti platí prostřednictvím televizního poplatku, si tuto službu zaslouží.

A co se týká satelitu?

Tam budeme chtít provozovat HD programy i nadále, ale nemůžeme si dovolit pro ně provozovat vlastní satelitní platformu . Bohužel jsme tedy v tuto chvíli tak trochu v rukou satelitních operátorů. Je pravda, že jsme vytvořili produkt s názvem ČT karta, ale zájem o něj nebyl velký, protože nabízí přístup pouze ke čtyřem programům ČT. To většinou není dostatečný počet stanic, který divák požaduje, takže si pak stejně musí kupovat kartu nějakého satelitního operátora, na kterou jsou naše programy zařazeny automaticky. V tom tedy nebudeme umět divákům pomoci, ale věřím, že pokud se dostaneme v dohledné době s HD vysíláním do terestriky, vytvoříme tím rozumnou, bezplatnou alternativu k satelitnímu šíření HD programů ČT.

Jediným programem ČT, který ještě vysílá pozemní cestou v HD kvalitě, je ČT sport – ale jen v Praze. Neuvažujete o jeho zapojení do některých dalších regionálních multiplexů, třeba v Brně a Ostravě?

Pokud by nám přišla nějaká nabídka a dávala by nám smysl, a byla by alespoň střednědobá, proč ne?

Za pražské vysílání ČT sport HD platíte, nebo to je opět experiment, kdy náklady za šíření signálu hradí operátor sítě?

Neplatíme, jedná se o experimentální vysílání, v rámci kterého jsme nabídli náš signál v HD všem provozovatelům, a to jak v terestrických, tak satelitních nebo kabelových sítích, a kdo má zájem, může ho bezplatně vysílat.

Takže ČT sport HD vlastně funguje jako lákadlo, aby si Pražané naladili nový pražský multiplex a s ním i všechny jeho další programy.

Přesně. Nevýhoda tohoto řešení je v tom, že ve chvíli, kdy operátor bude potřebovat tuto kapacitu pro komerčního klienta, a už se mu podařilo ke svojí síti dostat potřebný počet diváků, náš program vyřadí.

Pojďme krátce ke spolupráci ČT a Českého rozhlasu. Peter Duhan mi při nedávném rozhovoru naznačil, že připravujete nějaké užší vazby obou médií, dokonce naznačil i možnost využívání společných prostor na Kavčích horách. Chystá se něco takového?

S panem ředitelem Duhanem jsme se na toto téma sešli několikrát. Dokonce jsme v tom postoupili ještě dál, že nejde jenom o jakousi akademickou diskusi dvou generálních ředitelů, ale dali jsme dohromady i topmanagementy obou institucí. Sešli jsme se do této doby dvakrát nebo třikrát, jak na půdě ČT, tak na půdě Českého rozhlasu, bavíme se o konkrétních projektech, ať už v rámci 60. výročí zahájení televizního vysílání u nás, tak i 90. výročí zahájení rozhlasového vysílání. Projednáváme společné projekty na platformě Evropské vysílací unie (EBU), které zahrnují jak rádio, tak televizi, protože v řadě zemí jsou tato veřejnoprávní média propojena. Hledáme například cesty, jak si pomáhat v rámci zpravodajství.

K čemu jste došli?

Prioritně se bavíme o podpoře v oblasti zahraničních zpravodajů. Obě instituce mají poměrně stabilní a kvalitní síť vlastních zpravodajů, ale v momentě, kdy se ve světě něco děje, je lepší mít více zdrojů. V tom si už snažíme pomáhat, ať už šlo o Vatikán nebo Jižní a Severní Koreu. Do budoucna se budeme snažit nacházet spíše programové než operativní synergie, protože vytvářet společné oddělení pro účetnictví nebo nákup by podle mě nedávalo smysl. U programu ano, ale musíme neustále myslet na to, každé médium má svoje specifika, kterým se přizpůsobuje.

Neuvažovali jste o tom, že byste propojili zázemí krajských redakcí ČT a ČRo? Rozhlas plánuje velké změny v regionálním vysílání, vy uvažujete o speciálním regionálním kanálu.

Je to jedno z témat, o kterých se chceme do budoucna bavit. Domluvili jsme se, že se k němu dostaneme někdy do léta, protože rozhlas teď připravuje velkou restrukturalizaci regionálního vysílání a musí si otestovat, jak bude nový systém fungovat. I my jsme v situaci, kdy naše stávající nastavení regionálních studií stabilizujeme. A to jak dvě velká studia v Brně a Ostravě, tak i menší regionální. Do budoucna ale určitě dává velký smysl, kdybychom minimálně programově, nebo v rámci regionů i provozně, dokázali nějakým způsobem spojit.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

29 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 4. 2013 14:33

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+