Více

Petr Dvořák: Pátý kanál by ČT uživila, i když by to ovlivnilo Jedničku

Všeobecně je považován za favorita výběrového řízení na nového generálního ředitele České televize. O tuto funkci se „přihlásil“ už zkraje letošního roku, kdy nikdo nemohl tušit, že Jiří Janeček rezignuje a Kavčí hory opustí. Bývalý šéf televize Nova Petr Dvořák se na boj o toto křeslo připravoval celé měsíce. Jako jediný z kandidátů navrhuje rozšíření počtu programů ČT na pět, do konce příštího roku by zavedl dětský a vzdělávací kanál ČT 3. A jako jediný se sešel s premiérem Petrem Nečasem, což vrhá na volbu šéfa ČT stín podezření z politizace.

Proč chcete být generálním ředitelem České televize?

Protože si myslím, že mám velkou profesní zkušenost a televize a média obecně mě hrozně baví. Opravdu je miluji. Jsem dostatečně zajištěný na to, abych nemusel jít na Kavčí hory jenom kvůli penězům, nebo abych se proslavil. Kandiduji, protože mám pocit, že Česká televize má šanci dostat se na vzestupnou dráhu a myslím si, že já jsem ten, kdo ji tam dostane.

Váš loňský odchod z televize Nova, respektive CME, dosud nebyl dostatečně vysvětlen. Proč jste vlastně opouštěl pozici viceprezidenta CME pro televizní stanice, na kterou jste jen několik měsíců předtím získal tříletý kontrakt?

Na Nově jsme se dohodli, že důvody tohoto rozhodnutí nebudeme komentovat. Mám na to podepsanou smlouvu a velmi striktně ji dodržuji.

Dobře, tak alespoň řekněte, zda to bylo jednostranné direktivní rozhodnutí CME, že jste musel odejít?

My jsme se dohodli. Bylo to tak, že obě dvě strany uznaly, že pro nás bude lepší, když se rozejdeme, než bychom spolu dál nějakým způsobem fungovali.

Petr Dvořák - 6

Důvodem byly tedy rozdílné názory na to, jak vést Novu a celou CME dál?

Nejenom.

Co vlastně děláte teď, když už nepůsobíte na Nově?

První letošní půlrok jsem si trochu „čistil“ stůl. Prožíval jsem určitou formu rekonvalescence, po osmi letech na Nově jsem si přeci jenom potřebovat dát aspoň trochu volna. Dodělával jsem nějaké rodinné projekty, rozhlížel jsem se i po tom, co by mě mohlo v budoucnu zajímat a přemýšlel, kudy a jak dál, protože jsem věděl, že mi v polovině letošního roku vyprší konkurenční doložka od Novy.

Informace o tom, že byste rád vedl ČT, se začaly objevovat v médiích už letos v lednu, kdy se ještě nevědělo, že Jiří Janeček letos na svoji funkci rezignuje. Bylo to půl roku předtím, než v červnu oznámil úmysl odejít ke konci srpna ze zdravotních důvodů nejen z funkce, ale i z ČT.

To je mediální zkratka. Odešel jsem z Novy a oslovovala mě spousta lidí s myšlenkou, zda bych nechtěl jít řídit ČT. Tehdy jsem jim říkal, že kdyby ta pozice byla volná a kdyby v tu dobu, tedy již letos v lednu, byl vyhlášen tendr na generálního ředitele, určitě bych se do něj přihlásil, protože na ČT a veřejnoprávní média se moje konkurenční doložka nevztahovala. Ale vzhledem k tomu, že pozice generálního ředitele ČT byla obsazená a že management reálně fungoval, připadalo mi to stejné, jako kdyby mi pokládali otázku, zda bych nechtěl být prezidentem republiky. Říkal jsem jim, že budu rád, když za mnou přijdou ve chvíli, pokud se ta možnost objeví. Taková byla realita. Výsledek, který se objevil v novinách, byl spíš určitou teorií ze strany médií, než iniciativa z mojí strany.

Vy jste to ale začal přiživovat tím, že jste okamžitě začal chodit na různé odborné konference o médiích, zvlášť těch veřejnoprávních.

Na tyto konference jsem chodil proto, že jsem nechtěl vypadnout z mediálního byznysu. Chtěl jsem v něm zůstat a rozhlížet se. Víte dobře, že jsem se účastnil nejenom akcí o televizích, ale i konferencí o internetovém trhu, protože nezastírám, že i s některými lidmi z oblasti internetu jsem strávil pár chvil v diskusích o mojí případné budoucnosti. To, že jsem chtěl zůstat v byznysu, udržet si kontakt s lidmi a být vidět, byla samozřejmě i nějaká součást PR pro moje případné budoucí uplatnění.

Nejdiskutovanější částí vašeho kandidátského projektu je nápad na zavedení pátého programu České televize, dětského a vzdělávacího kanálu ČT 3. Kde by na něj ČT vzala peníze, když i vy uznáváte, že pokud se do tří let nezmění její hospodaření, dostane se do potíží i se současnými čtyřmi kanály?

Mne na tomhle nejvíc pobavilo, když jsem si pročítal projekty mých protikandidátů, že jsem byl jediný, kdo kromě obecných úvah o tom, že se musí šetřit, efektivně pracovat, racionalizovat a restrukturalizovat, přišel s nějakým rozvojovým plánem. Když se podíváte na ty projekty…

Pravda, že nikdo další neplánoval pátý program, ale třeba Alena Mullerová naopak uvažovala o tom, že jeden zruší a ČT zůstanou jenom tři.

To ale není rozvojový plán, to je snižování stavů. Jedině já jsem přišel s nějakým plánem rozvoje a pikantní je, že místo toho, aby všichni ostatní prosazovali a oponovali svoje myšlenky a projekty, pustili se do mě a začali spekulovat, jestli ten pátý kanál není drahý nebo levný, zda má, nebo nemá potenciál. Ale to byl i docela cíl, proč jsem o něm v projektu psal. Myslím si, že pátý kanál ČT má svůj smysl. Je to podle mě dobrá aktivita, přesně ten směr, na který ČT dostává koncesionářské poplatky.

Dobře, ale i vy sám ve svém projektu uznáváte, že ČT se svými současnými čtyřmi programy bude mít do tří let problém s příjmy, protože hodnota koncesionářských poplatků klesne. A vy byste do toho spustil ještě pátý kanál.

Každý rozumný manažer se o úspory snaží ne pro to samotné šetření, ale buď proto, že pracuje v komerční sféře a snaží se zvýšit ziskovost společnosti, kterou řídí, a nebo, pokud jde o veřejnoprávní sféru, která má pracovat s vyrovnaným rozpočtem, proto, aby ty ušetřené peníze rozumně investoval. Ve svém projektu jsem uvedl několik odhadů, kde bych chtěl v ČT šetřit, u nichž jsem vycházel z veřejných zdrojů, protože nemám přístup k interním datům z Kavčích hor.

Dokážu si představit, že bych měl být schopen v horizontu dvou až tří let snížit režijní náklady ČT v rozmezí sedmi až deseti procent, což je přepočteno na reálné peníze je okolo 100 milionů korun ročně. Chtěl bych také snížit personální náklady řádově o čtyři až šest procent, což zase přepočteno na reálné peníze dělá nějakých dalších 100 milionů korun. A do třetice bych chtěl snížit náročnost výroby přibližně o pět procent. Když vezmu sumu jak externích, tak interních nákladů, dostávám se na částku okolo dalších 150 až 200 milionů korun.

To jsou dost konkrétní čísla na to, že máte k dispozici jen veřejná data o ČT.

Čtu výroční zprávy ČT, vycházím z výsledků hospodaření v roce 2010. Jestliže sečtu všechny ušetřené peníze, budu mít k dispozici až 400 milionů korun ročně, z nichž část bych použil na podporu vlastní výroby a část na investice jinde, přičemž jedna z těch možných investic je pátý program ČT.

Tvrdíte, že roční provoz ČT 3 by vyšel na 120 milionů korun. Není to výrazně poddimenzované číslo? Jenom na distribuci signálu byste musel dát asi polovinu této částky.

Možná jsem se špatně vyjádřil, chtěl jsem tím říct, že dodatečné náklady, které by měla ČT nést při zřízení tohoto programu, by neměly být vyšší než 120 až 150 milionů korun. Kanál tohoto typu má tři hlavní skupiny nákladů: personální, technické a programové. U personálních nákladů nepředpokládám, že by ČT měla nést jakékoli velké břímě, měla by být schopna tento kanál jednoduše provozovat se stávajícím počtem zaměstnanců. Co se týče technologie, vím, že ČT je vybavena na to, aby byla schopna přidat další kanál na svoje odbavovací pracoviště bez toho, aniž by je musela rozšiřovat. Přijde mi rozumné a peněžně výhodné, kdyby tento kanál byl ve veřejnoprávním multiplexu. Sám víte lépe než já, že vysílání Českého rozhlasuDVB-T moc velkou budoucnost nemá.

To sice nemá, ale Český rozhlas opakovaně deklaroval, že se vysílání ve veřejnoprávním multiplexu České televize nehodlá vzdát.

Dobře, ale já jsem ve svém projektu napsal a vy jste si to určitě moc dobře přečetl, že pátý kanál bude ve veřejnoprávním multiplexu pouze, pokud to technické podmínky dovolí. A jednou z těch technických podmínek je, že se mi podaří vyjednat s Českým rozhlasem uvolnění části spektra. Dále jsem chtěl snížit datový tok ČT 2, která ho už nepotřebuje tak velký, protože do budoucna neplánuje žádné sportovní přenosy. Takže bychom za to technické šíření signálu žádné dodatečné peníze neplatili, kromě nějakých drobných technických nákladů.

Petr Dvořák - 4

Český rozhlas ale za svoji kapacitu ve veřejnoprávním multiplexu platí 26 milionů korun ročně. Pochybuji, že by České Radiokomunikace chtěly přijít o tohoto klienta nebo alespoň o tuto částku.

Záleží na vyjednávání s Českými Radiokomunikacemi. Znám ceny, které platí jiné televize za šíření signálu. Jednání se současným generálním ředitelem Českých Radiokomunikací Kamilem Levinským jsem podstoupil už na Nově a uměl bych s ním tedy vyjednávat i za ČT.

Vedle veřejnoprávního multiplexu byste ale musel pátý program umístit taky na satelit, a kapacita na družici také něco stojí.

Dobře, ale to spadne do těch technických nákladů. Poslední skupinou nákladů na pátý kanál jsou programové náklady, a u těch počítám s tím, že u pořadů z archivu ČT by žádné dodatečné náklady kromě provozovacích honorářů být neměly. Z hlediska nákupu nových pořadů jsem počítal u zahraničních akvizic s přibližně pěti hodinami nového programu denně. Takové pořady podle mé zkušenosti z Novy nebudou stát víc než nějakých 350 až 550 dolarů na hodinu. Když to všechno sečtete, vyjde vám, že celková dodatečná částka na provozování dětského kanálu, o které se bavíme, je někde mezi 115 a 130 miliony korun ročně. Což je nějakých 9,5 až 10,5 milionu korun měsíčně.

Neznamenal by vznik dětského kanálu ČT 3 stažení nebo omezení pořadů pro děti na ČT 1?

Postupně ano. Dětské pořady jsou dnes na Jedničce rozházeny takovým podivným způsobem. Kdo je chce sledovat, musí je ve schématu složitě vyhledávat. Druhý problém, který tu vzniká, je úzké cílení těchto pořadů na omezenou skupinu diváků, zatímco ČT 1 by měla cílit na širokou cílovou skupinu. Když se podíváte na průměrný věk diváků ČT, který se pohybuje okolo 54 let, je jednoznačné, že v momentu, kdy Jednička vysílá pořad pro děti, vytváří hodně velkou programovou díru. Přesun na dětský kanál by pomohl jednak dětem, ale zároveň i ČT 1, aby se její programový tok a sledovanost stabilizovaly.

Ale to by znamenalo, že nebudete mít náklady jenom s novým programem ČT 3, ale i se zaplňováním místa po dětských pořadech na ČT 1.

Většinou jde o odpolední časy a vykrytí těchto „děr“ podle mne dokáže ČT udělat za velmi rozumné peníze. Rozpočet dětského kanálu, který jsem zmínil v projektu, vznikl na základě jednoduché, jednostránkové kalkulace, která vycházela z mých zkušeností a historických znalostí. Samozřejmě bych ten kanál uměl udělat dvojnásobně drahý, pokud bych řekl, že pro něj má vznikat ještě nějaká vlastní výroba. To už je ale otázka diskusí. Samozřejmě předpokládám, že v případě, že bych s projektem dětského kanálu předstupoval před Radu ČT, nenavrhoval bych jednu variantu, ale minimálně dvě nebo tři. Levnou, střední a drahou. A zároveň bych ukazoval, kde bych byl schopen sehnat peníze na všechny tyto varianty. Bez toho, aniž bych měl jistotu, že jsem schopen všechny tyto tři varianty zafinancovat, bych si je vůbec nedovolit Radě ČT předložit.

Jak by se dětský kanál ČT 3 lišil od programů typu Disney Channel, Animax, Minimax nebo JimJam?

Nevysílaly by se na něm příšerné japonské animované filmy, Pokémoni, ale to, co může dětem něco dát a co by je nějakým způsobem vracelo k českému kulturnímu dědictví. A další velká změna, kterou bych chtěl navrhnout, je zákaz nebo maximální omezení reklamy na tomto programu, přestože ze zákona by na něm mohla být. Tím pádem bych děti před touto reklamou chránil.

Chcete dětským kanálem vytlouct místo na trhu původně plánované digitální TV Pohoda, která patřila k šestici prvních komerčních televizí s licencí pro celoplošné pozemní digitální vysílání v České republice, ale dosud nezahájila vysílání?

Neznám plán TV Pohoda, ale podle toho, co vím, se za poslední čtyři roky asi třikrát změnil. Nevím tedy, který typ kanálu bych tím chtěl vytlouct. Spíš si myslím, že pro děti a mládež, protože za diváky nového programu ČT považuji všechny od narození do patnácti až osmnácti let, tu dnes není dostatečně saturovaná potřeba televizního vysílání. Podle mě si takový kanál zaslouží a navíc si myslím, že se dá využít i situace, která dnes panuje v domácnostech, že řada z nich má už dvě televize. Děti jsou schopny sledovat svůj vlastní program, když se dospělí dívají na svůj odpolední seriál, pořad o vaření a podobně.

Vraťme se k úsporám nákladů ČT. Váš protikandidát Hynek Chudárek počítá s propouštěním pětiny všech stálých zaměstnanců, což odpovídá 500 lidem. Počítáte i vy s nějakým zeštíhlením počtu zaměstnanců?

Je to odvážný muž, protože si myslím, že střelit jen tak od boku takové číslo je risk.

Vy jste taky střelil čísla, kolik procent ušetříte na různých nákladech.

Ale já jsem „střílel“ čísla, která se týkají úspor a vycházejí z mojí vlastní zkušenosti. My jsme na Nově v rámci šetření meziročně z roku 2008 na rok 2009 dokázali snížit celkové náklady o 17 procent. Jenom tím, že jsme šli smlouvu po smlouvě a hledali úspory ve všech oblastech konání. To znamená, že když ve svém projektu u ČT mluvím o sedmi až deseti procentech, nechávám si ještě určitou rezervu.

Co se týče těch lidí a případného propouštění, je to mnohem složitější věc. A je vidět, že někdo, kdo je schopen střelit od boku takhle velké množství lidí, nikdy neprošel nějakou velkou restrukturalizací. U společnosti typu ČT to není o nějakém masovém propouštění, ale spíš o optimalizování jednotlivých procesů. Je potřeba vytvořit správné definice pracovních míst. Propouštění by mělo být až poslední možnou variantou, nejdříve bych hledal možnosti uplatnění stávajících zaměstnanců v rámci nové organizační struktury nebo nových procesů, případně bych se jim snažil nabídnout nějaký profesní růst a rekvalifikaci. Z jediného důvodu: do lidí, kteří už na Kavčích horách jsou, ČT už výrazně investovala.

Kdybych to chtěl bagatelizovat, kromě toho, že jsou proškolení a umí zacházet s technologií, tak dokonce ví, kde je jídelna, kde mzdové oddělení a ví, jakým způsobem se pohybovat po Kavčích horách. Učit to všechno nové lidi z ulice by stálo peníze. Navíc propouštění sebou nese ještě jednu věc: vyplácení odstupného. Jestliže bych v roce 2012 propustil 200 lidí, na hospodářském výsledku toho roku se vám to absolutně neprojeví, protože musíte vyplatit minimálně pětiměsíční odstupné. Úsporu byste tak zaznamenal až v roce 2013.

A ještě jeden důležitý bod k tomuto tématu: dokážu si představit snižování stavů v oblastech, které nejsou rizikové a kritické, jako je třeba nějaké režijní oddělení, správa a marketing. V těchto oblastech dokážete najít lidi na trhu práce, ale u technických a speciálně televizně technických profesí je hrozně složité takové profesionály hledat. Je mnohem lepší dát těm stávajícím novou vizi, možná je doškolit, naučit je zacházet s nějakým novým zařízením, než je propustit a potom následně složitě na trhu hledat náhradu. Trh je malý a profesionálů je tu opravdu málo.

Výrazně zeštíhlit chcete management ČT, ze 17 členů kolegia generálního ředitele byste jich ponechal osm. Už máte všechny tyto funkce předběžně obsazené?

Půjde o osm ředitelů na prvním stupni řízení, a obsazené je nemám ani zdaleka. Ani jsem zatím nechtěl, nesnažil jsem se o to, protože si myslím, že férový přístup je přijít na Kavčí hory a promluvit s lidmi, kteří jsou v těchto manažerských pozicích dnes. Vysvětlit jim, jaká je moje vize, jaká je cesta a cíl, jaká je rychlost, kterou si představuji, že bych chtěl tu cestu urazit, a dát jim šanci přejít z té dnešní pomalé chůze k mému běhu nebo sprintu. Pokud budou ochotni se trochu rozpohybovat, zatrénovat, aby stačili novému tempu, proč bych jim neměl dát šanci? Teprve tehdy, pokud si řeknou, že nechtějí sdílet moje vize nebo jim bude připadat, že cesta, kterou chci jít, není jejich, pak bude na jejich rozhodnutí, zda tu instituci opustí. Pak budu teprve hledat jiné manažery.

Petr Dvořák - 2

A když se vás ve středu radní při veřejném slyšení před volbou generálního ředitele ČT zeptají, jaké spolupracovníky byste si přivedl na Kavčí hory, žádná jména neřeknete?

Je to hrozně složité. Samozřejmě nějakou předběžnou představu pro pár míst mám, to nezastírám. Ale je to trochu lidský problém. Když si vezmete, že bych měl na některou oblast kandidáta z externích zdrojů a věděl jsem, že s tím člověkem, který tu funkci v ČT vykonává dnes, nechci spolupracovat, myslím si, že není fér, aby se to dozvěděl z nějakého veřejného slyšení, případně z médií. Férové je, aby se to nejprve dozvěděl ode mne, abych mu vysvětlil, proč si myslím, že spolu asi nebudeme umět spolupracovat, a teprve potom aby se to dozvěděla média.

Přesto se zeptám na jedno jméno: Zdeněk Šámal. Počítáte s ním do vedení zpravodajství?

Zdeněk Šámal je osoba, která je v tuto chvíli volná na trhu (aktuálně je programovým ředitelem pražské Metropol TV, pozn. red.) a je to člověk, který zpravodajství ČT velmi dobře zná. Určitě budu rád znát minimálně jeho názor na změny, které bych chtěl ve zpravodajství ČT udělat, což je jedno z témat, o kterém píši ve svém projektu. Zda mu budu schopen nabídnout nějakou pozici a zda ji bude ochoten přijmout, je otázka jednání po 21. září. Ale Zdeňka Šámala znám dobře, na Nově pro mě pracoval jako šéf internetového zpravodajství. Na Novu přecházel z pozice ředitele zpravodajství ČT a myslím si, že poté, co přešel z veřejnoprávní do komerční televize a prošel si i martyriem v televizi Z1 (byl posledním generálním ředitelem soukromé zpravodajské televize Z1, pozn.red.), jsou jeho zkušenosti v oblasti zpravodajství jedny z nejlepších na trhu.

Když si předběžně představíte svůj potenciální management ČT, jakou část by měli tvořit lidé zvenku a jakou současní manažeři ČT?

Tak půl na půl. Ono se to dá dnes těžko definovat.

Počítáte s některými lidmi z televize Nova – ať už těmi, kteří Novu opustili, nebo těmi, co v ní momentálně ještě jsou?

S lidmi, kteří zůstali na Nově, nepočítám a ani počítat nemůžu, protože smlouva, kterou mám se CME, mi zakazuje do konce letošního roku přetahovat lidi. Takže na ně nemůžu sázet, a ani bych to nedělal, protože by to nebylo fér.

Spousta lidí, kteří byli s vámi ve vedení Novy, ale už televizi opustila. Objevili by se někteří z nich s vámi na Kavčích horách?

Budu se určitě dívat a snažit se kontaktovat s lidmi, kteří jsou na trhu a jsou volní. Ale jestli za sebou mají profesní zkušenost z ČT, Novy nebo Primy, je úplně jedno. Náš trh je tak malý, že v řadě případů už prošli dvěma nebo třemi televizemi a spíš jde o konkrétní jména a jejich umístění v rámci mnou navrhované struktury.

Pokud byste se stal generálním ředitelem ČT, využil byste nějak svoje znalosti vnitřního prostředí Novy, včetně jejího programování, pro protiprogramování ČT 1?

Určitě se nebudu snažit nutit člověka odpovědného za programování ČT 1, aby programoval proti Nově. Myslím si, že speciálně programování Jedničky má být sebevědomé a nemá se bát ukázat to, co má k dispozici. Musí ale nejprve vycházet ze svých požadavků a potřeb, a teprve potom se dívat na to, jak programují jiní. Rozhodně bych nechtěl jít cestou, kterou jde stávající management ČT, který programuje tak, že se Novy bojí a snaží se jenom vykrývat místa, kde může být Nova trochu slabší.

Konkrétním příkladem může být letošní jaro, kdy ČT 1 v úterý nasazovala cyklus Rozmarná léta českého filmu od Petra Vachlera, a místo toho, aby to udělali tak, jak se to dělá správně, tedy od osmi hodin nasadili nejdříve úspěšný film a teprve potom na něj navázali dokumentem s diskusí, nebo ten dokument dali na ČT 2, udělali přesný opak. A udělali to tak proto – nebo mi to alespoň takto vysvětlovali – že nechtěli, aby jim Ordinace na Nově sebrala tolik diváků u filmu, který vysílali později, a aby tento film měl zároveň lepší podíl na publiku. Vtip je v tom, že podíl na publiku (share) není žádná hodnota, to je pouze informativní číslo. Z hlediska televizního programování je důležitý reálný počet diváků (rating).

Na ten se prodává reklama.

Ale nejenom to, vás přece zajímá, kolik lidí se na ten který pořad dívá. A ne, jaký máte podíl na publiku. To je pofidérní kritérium, kterému přikládá hodnotu pouze řada českých novinářů, kteří tomu moc nerozumí. Pro mě jako člověka, který strávil nějakou dobu v televizi, je to opravdu jenom čistě informativní věc.

Nikoli pro tisková a PR oddělení televizí, včetně toho nováckého nebo i ČT.

Ano, jasně. Je to dáno i tím, že existuje určitá dohoda mezi televizemi, že když v nějakých případech popisujeme chování konkurence, tak u toho používáme share místo ratingu.

Čím konkrétně by se měla Jednička lišit od Novy, Primy a Barrandova a jaké sledovanosti by jako plnoformátový program měla dosahovat?

Odlišení Jedničky je běh na dlouhou trať. Vzhledem k tomu, že televizní výroba se musí zadávat jeden a půl až dva roky dopředu u dramatické tvorby, nebo rok, pokud se jedná o dokumentární tvorbu, tak to nepůjde hned. Ale myslím si, že základní odlišení by mělo být takové, že u každého pořadu, který se na Jedničce objeví, by měl být poznat pokus o donesení jakéhosi druhého plánu. Kvality, která se těžko definuje obecně, ale která by měla být z těch jednotlivých pořadů zřejmá. Ambice ukázat něco navíc, a ukázat i tu možnost, že ČT se nemusí nutně vázat na ekonomickou efektivitu, na reklamní výtěžnost a že si může dovolit občas v některých případech zariskovat. A tohle by měl být hlavní rys pořadů, které by se měly objevovat speciálně v prime time. Není to o tom, že by se ČT 1 měla snažit vyhovět divákům a podbízet se jim, ale aby diváci, kteří na ni přepnou, věděli, že jsou na veřejnoprávním programu a cítili to z jeho vysílání. Když si přepnu z Ordinace na Četnické humoresky, abych věděl, že Ordinaci nevysílá ČT 1 a humoresky Nova, ale naopak. Těžko se to vysvětluje v obecném kontextu, jednodušší to je, když se člověk zaměří na jednotlivé typy pořadů. Ať už jde o dramatickou tvorbu, dokumenty, publicistiku a konec konců i zpravodajství. I to by mělo vypadat trošku jinak než dnes.

U toho se zastavme. Patříte mezi velké kritiky hlavní zpravodajské relace Události na ČT 1. Co vám na ní vadí nejvíc?

Že ČT totálně vyklidila pole komerčním televizím. Připadá mi to trestuhodné, protože v době, kdy jsem byl na Nově, v letech 2006, 2007 nebo 2008, s námi ČT sváděla poměrně vyrovnaný souboj. Vždycky byla druhým zpravodajským pořadem na trhu. Fungoval takový ten stereotyp, že si diváci nejprve pustili za pět minut sedm Primu, v sedm přešli na ČT a o půl osmé na Novu. Dnes to už vůbec nefunguje a vypadá to, že spousta lidí zůstává u primáckých zpráv a potom přepínají rovnou na Novu, aniž by se snažili na chvíli přeladit na zprávy ČT.

Události dnes mají skoro až poloviční podíl oproti zprávám na Primě. Myslím si, že je to dáno jednak tím, že se Události nesnaží odlišovat od celého zpravodajského kanálu ČT 24, takže vypadají jako jedna z mnoha zpravodajských relací, které tento program vysílá celý den. Což je podle mě špatně. Nemají také žádná originální témata. Místo toho, aby se tým ČT 24 snažil z hlavního zpravodajského pořadu udělat highlight celého dne, řadu důležitých aktualit si „vytluče“ ve vysílání ČT 24 během dne. Což zase jenom svědčí o nekoordinovanosti a o nedostatečném zaměření na hlavní zpravodajskou relaci.

Třetí problém je, že se Události z hlediska řazení zpráv, způsobu jejich prezentování, výběru a celkové editoriální politiky hodně přiblížily komerčním televizím. Takže místo toho, aby se snažily nacházet důležité věci a popisovaly je takovým způsobem, aby je široká divácká skupina dokázala dobře pochopit, hodně se snaží připodobňovat tomu, jakým způsobem s informacemi pracuje Nova nebo Prima. To jsou takové základní výtky, a pak je to samozřejmě o nějaké obsahové, editoriální a formální změně. O grafice, která by měla vypadat jinak, o odlišení Událostí od ČT 24.

Co moderátoři?

Víte co, to je těžké téma… Myslím si, že moderátoři by měli být osobnosti, kterým na rozdíl od komerčních televizí lidi uvěří, že tomu, co čtou a říkají, rozumí. To je základní rozdíl. Bylo správné dodržet pravidlo, že není třeba mít tam sexy blondýny a nebo mladé hezké fešáky, ale je potřeba, aby ti lidé byli důvěryhodní. Pokud takoví budou a budou vědět, co čtou, diváci jim budou důvěřovat.

Teď nevím, co z toho vyplývá pro nynější moderátory Událostí.

Jestli se mě ptáte na to, zda tam mají být dva moderátoři nebo jeden…

Petr Dvořák - 3

Ne, jde mi o to, jestli počítáte s jejich obměnou. Protože pokud chcete, aby Události byly dynamičtější a ponecháte v nich dnešní tváře, s nimiž mají diváci spojené ty přežilé Události z dneška, asi jim nevsugerujete, že došlo k nějaké změně.

Já bych tohle nechtěl střílet od boku, protože si myslím, že by to měl být, společně s celkovým redesignem, jeden z prvních úkolů pro tým, který bude řídit zpravodajství. Oni by s tím měli přijít. Nechal bych to na nich, protože si myslím, že je to tak správně.

V projektu požadujete návrat ke starému logu ČT. To ale Kavčí hory nikdy neopustily, co si pod tím tedy mám představit?

Ano, je zachované, ale je to přesně ten kočkopes, který nefunguje. Vedení ČT vymyslelo grafický design, který automaticky počítal s tím, že se logo ČT změní, avšak před dokončením projektu redesignu se toho najednou lekli a ten základní kámen, což je korporátní logo, nechali původní.

Ale za to nemůžou ti lidé, co dělali redesign, ale Jiří Janeček. On sliboval, že logo vymění a neustále posouval termíny, až se tak nakonec nestalo.

Je jedno, kdo to byl. Vedení ČT se toho leklo a vznikl kočkopes, který se dnes používá a který vlastně moc nefunguje. Myslím si, že původní logo ČT je logo, které zná 98 procent lidí v České republice, má stejnou váhu a hodnotu jako logo mladoboleslavské Škodovky, a kdybych to připodobnil ke světovým korporacím, i jako značky Nike nebo Coca-Cola. Loga tohoto typu se samozřejmě evolučně vyvíjejí. Když si vedle sebe položíte logo Coca-Coly z roku 1939 a její dnešní logo, vypadají jinak. Důležité ale je, že to logo prochází nějakou evoluční proměnou. Já si taky samozřejmě myslím, že logo ČT z padesátých a šedesátých let má zastaralé rysy.

Takže byste ho jenom upravil.

Existuje dost šikovných lidí, kteří jsou schopni udělat takový redesign, kdy by si logo ČT zachovalo svoje hlavní parametry a vlastnosti, ale zároveň by pořád drželo ty hodnoty, které za sebou má. Přijde mi úplně úchylné se těchto hodnot zbavovat a přecházet na něco jiného jenom proto, že to podle některých lidí vypadá lépe. Teď se stávají takové absurdní situace, kdy ČT místo toho, aby se prezentovala svým logem, tak na různých plakátech umisťuje někde Dvojku, někde Jedničku, někde staré korporátní logo… Dochází k totálnímu zmatení. Přesně proto, že nejsou jasně definovaná pravidla a že tato věc nebyla dotažená do konce.

A chápu to správně, že pokud byste zůstal u současného korporátního loga ČT a jenom ho upravil, vrátil byste ho i ve formě log programů a umístil do nich číslice?

Nevím. Nechci říkat, že bych to udělal a jak. Myslím si, že je správné původní logo zachovat, ale jak s ním pracovat, na to se potřebuji setkat s lidmi, kteří tomu opravdu rozumí, jsou v tom profesionálové a kteří mi navrhnou pokud možno co nejlepší řešení, které ve finále schválím společně s člověkem z topmanagementu, který za to bude odpovědný. V tomto případě s lidmi z programu, marketingu a obchodu.

Takže očekávání tvůrců redesignu, že nový ředitel dotáhne celý proces do konce a zavede nové logo, které už schválil předchozí management ČT v čele s Jiřím Janečkem, je liché?

Pokud budu novým ředitelem já, tak nové logo nezavedu, protože si myslím, že to není správné. V tomhle jsem poměrně tradiční člověk.

Nehrají v tom roli odbory, kvůli kterým nakonec Janeček nové logo nezavedl?

Ne, jestli se odborům logo líbí nebo ne, mě zase až tak netrápí. Myslím si, že odbory mají zasahovat do toho, co je pro ně důležité, a to je mzdová politika, kolektivní smlouva, zda budou zaměstnanci dostávat tolik a tolik stravenek, jestli bude nová jídelna a zda jsou dobře dodržovány pracovní podmínky, vypláceny přesčasy, apod. Ale jestli se v pondělí na obrazovce objeví ten nebo onen pořad, nebo jestli logo ČT bude červené, zelené, nebo žluté, není záležitostí odborů.

Odbočím ještě ke zpravodajství. V projektu píšete o záměru posílení regionálních redakcí ČT v krajských městech. Co by takové posílené redakce měly dělat navíc oproti tomu, co dělají už dnes?

Zatím nemám úplně přesnou představu. Ale připadá mi strašně škoda, když už ČT v regionech je, aby tam měla jenom jednoduchou zpravodajskou redakci, která ještě navíc není dostatečně vytěžovaná. V regionech se děje velká spousta věcí, i kulturních událostí, je možné se tam napojit na místní a regionální spolky, divadla, hledat nové talenty, nacházet impulsy a podněty. Nesnažil bych se být čistě pragocentrický, ale opravdu bych chtěl hledat i v regionech, protože regiony jsou to, čím tato republika žije.

To ale znamená mít v regionech víc lidí než dnes.

Ano. Možná je lepší mít víc lidí v regionech a méně na centrále. Dokážu si to představit. Ale v regionech jich můžu mít víc pouze tehdy, pokud budu vědět, co od nich chci a dám jim dostatek úkolů, abych zaplnil jejich veškerou pracovní dobu. Záleželo by to na diskusích s nynějšími redaktory v regionech, ale obecně si myslím, že nejvíc diváků můžeme oslovit hlavně v regionech. Základní pomýlení lidí, kteří žijí v Praze, je v tom, že důležité pro republiku je jen to, co se děje v Praze. Tak to není. Poznal jsem to na Nově, kde Televizní noviny fungovaly dobře právě tehdy, když jsme dali mnohem větší důraz na regiony a vytvořili si vlastní síť regionálních redakcí. Televize by měla jít do regionů, dělat tam osvětu. Člověk v Praze si dokáže dojít do Rudolfina na nějaký koncert nebo do divadla, v Havlíčkově Brodě, Českých Budějovicích nebo Opavě je to složitější. Tam těch věcí není tolik a tam je podle mého prioritní divák České televize.

Petr Dvořák - 1

Sledovanost prvního programu ČT neustále klesá, a i když sledovanost není hlavním měřítkem úspěchu veřejnoprávní televize, přeci jenom by se měla snažit oslovovat co největší publikum. Kde je hranice, pod kterou by neměl klesnout podíl ČT 1 na divácích?

Nedokážu to říct takhle od stolu. Pocitově si myslím, že by určitě neměla být pod 10 procenty. A myslím si, že optimální hranice je někde mezi 15 a 20 procenty.

A Česká televize jako celek?

Myslím si, že by se ČT celkově měla pohybovat okolo takových 30 procent.

To je víc, než dnes.

Jasně. V momentě, kdy se vám podaří správně nastrukturovat zásah diváckých skupin, kdy víc narovnáte a odlišíte pořady i jednotlivé kanály, tedy víc rozprostřete divácké skupiny, nastavíte to tak, že ty pořady budou opravdu dobré, mělo by to s sebou logicky kromě jiného přinést i to, že je diváci budou víc vyhledávat a tím pádem vám stoupne sledovanost.

A s tím asi souvisí i synergie jednotlivých programů ČT.

Samozřejmě by jednotlivé kanály ČT měly mezi sebou mnohem více kooperovat, měly by se navzájem podporovat, měly by si navzájem umět posílat diváky. Tedy to, co standardně multikanálová televize dělá.

Ono je zajímavé, že sledovanost ČT 1 sice klesá, ale když se podíváte na Českou televizi jako celek, její podíl na publiku se díky nárůstu tematických kanálů drží.

Plus mínus ano. Ale ono to není dané jenom tím, že by menší kanály byly extrémně úspěšné, ale rozšířením penetrace digitálních televizí, kdy domácnosti, které dříve přijímaly jen čtyři analogové televizní kanály dnes mají možnost přijímat těch kanálů víc. A tím vlastně automaticky narůstá zásah doplňkových kanálů. Když se například podíváte na ČT 2, což je program, který vysílal i před digitalizací, jeho výkonnost rapidně poklesla.

Za vašeho vedení Nova zavedla tradici Noci filmových nadějí a spolupráci s filmovými školami. Pokusil byste se ji přenést do ČT?

Asi ne stejným způsobem, ale každopádně tato idea je správná. Na Nově si nikdo nemůže dělat nárok na know-how Noci filmových nadějí, protože jsem to byl já společně s několika dalšími lidmi, kdo ji dal dohromady a prosadil ji. Rozhodně budu chtít najít nějakou cestu, jak oslovovat mladé talenty i umělecké školy. Možná jinou formou, protože opakování téhož je zbytečné. ČT by na takové projekty měla mít zdroje a měla by je umět efektivně využívat.

Návrat k producentskému systému je váš nápad, nebo jste ho do projektu zapracoval, protože po něm volají televizní odbory, někteří tvůrci a bývalý ředitel ČT Ivo Mathé?

Ne, myslím si, že producentský systém je jediný, který dokáže přinést nějakou kvalitu. Protože pokud v ČT nevzniknou skupiny, které budou řízené reálnými producenty, ne produkčními, tedy lidmi, kteří jsou ochotni a schopni přemýšlet, jak v ekonomických kategoriích, tak zároveň i v těch kreativních, a kteří jsou ochotni ručit svým jménem, renomé a profesní historií za to, co tam vzniká, kteří budou schopni se pod to podepisovat, a budou schopni aktivně hledat talenty a projekty, potom to bude cesta, kterou se dá jít do budoucna. A že tím vznikne nějaká vnitřní konkurence? To je přeci výborná věc. Zároveň půjde o určitý samočisticí mechanismus. Jestliže producentská skupina nebude schopna prosadit do vysílání žádný nový projekt třeba v rozmezí jednoho nebo jednoho a půl roku, protože nebude schopná nic najít, nebude dostatečně aktivní a nebude dostatečně sledovat, co se děje jak tady, tak i v zahraničí, budu se ptát, zda skupina takového typu má svoje oprávnění a zda ti lidé, kteří ji vedou, jsou ti správní.

V projektu slibujete pořádat i „Producentské dny“. Jak by to vypadalo?

Standardně, jak se to dělá i v zahraničí. Vypíšete poptávku s typy pořadů, které by vás zajímaly, které chcete vysílat do budoucna v rámci strategie jednotlivých kanálů i celé televize, tedy co požadujete a hledáte na trhu. Pak necháte externí producenty, aby vám v rámci nějakého definovaného času a formátu předvedli svoje nápady. Rozhodovala by o nich odborná komise a pokud by se ukázalo, že je konkrétní nápad životaschopný, s daným člověkem se dohodnete, možná mu i poskytnete nějaké finance, aby ten nápad trochu rozvinul. Nebo se domluvíte na systému financování, že on zaplatí scénář nebo dokonce i pilotní díl a podepíšete dohodu, že si je potom odkoupíte. Variant je strašná spousta, ale důležité je, že jdete aktivně na trh. Zároveň lidem říkáte, že pokud mají nějaký jiný nápad, mohou ho přinést taky. Může se stát, že se z toho neurodí nic, ale také to, že z jednoho producentského dne, kde uvidíte nějakých sto nápadů, se urodí dva. Pokud ale budou výborné, pánbůh zaplať.

Co budete dělat v případě, že vám kandidatura na generálního ředitele ČT nevyjde?

Nevím, tuhle myšlenku si vůbec nepřipouštím. Když nezvítězím, pojedu do lázní. Ale že bych měl nějaký plán B, to tedy ne.

Přijal byste nabídku na místo v managementu ČT, pokud by vyhrál někdo jiný a toto místo by vám nabídl?

Ne. Nemyslím to zle, ale jsem přesvědčen, že pod žádným z mých konkurentů bych nedokázal pracovat jako podřízený.

Pokud to bude naopak a vyhrajete, nabídnete manažerskou pozici některému ze svých protikandidátů? Případně kterému?

Nemyslím si. Nevidím tam zatím nějakou velkou skrytou kvalitu. Myslím, že by to ani nebylo moc fér, protože ti lidé vstupují do tendru s nějakou vlastní myšlenkou a v momentě, kdy by měli přecházet na nějakou nižší pozici, popírali by tím sami sebe. Existovalo by riziko, že by na tom místě nebyli šťastní, protože by měli pocit, že to musí dělat jinak, než sami navrhovali, a nebo by do toho dokonce začali zanášet svoje ideje, které by potom mohly přinášet nějaké budoucí konflikty. Takže si myslím, že by to nebylo dobře.

Petr Dvořák - 5

Myslíte si, že vám při volbě pomůže vaše schůzka s premiérem Petrem Nečasem? Předseda vlády se sešel jenom s vámi, s žádným z dalších čtyř kandidátů schůzku neměl.

Neřeším, jestli mi to pomůže, nebo ne. Myslím si, že lidé typu pana premiéra, ale i lidé v různých jiných pozicích v rámci politické garnitury mají právo ptát se, co se s institucí typu České televize stane. Já jsem zcela otevřeně řekl, že pro lidi, které to opravdu zajímá a kteří mají na paměti budoucnost televize, jsem rád připraven odprezentovat, jak to chci dělat, proč to chci dělat a proč si myslím, že bych měl být ředitelem ČT já. A to jsem udělal. Premiér mě o schůzku požádal, já jsem mu vyhověl. Nestrávili jsme spolu žádnou dlouhou dobu. V kostce jsem mu vysvětlil, co jsem chtěl svým projektem říct. Myslím si, že si jen potřeboval potvrdit, že to, co vidí na papíře, vidí i před sebou na živo. To je celé.

V rozhovoru pro Události, komentáře jste řekl, že jste se sešel ještě s dalšími politiky. S kým?

Nechci jmenovat, abych na někoho nezapomněl. Byli to lidé z různých parlamentních politických stran. Ve většině případů to byli ti, kteří mají na starosti mediální problematiku. Ať už šlo o členy volebního výboru nebo senátní mediální komise. Zkrátka lidé, kteří mají k médiím blíž a z titulu politických stran je nějakým způsobem monitorují a chtějí znát situaci do detailu. Jsou to lidé, s kterými jsem se potkával i v minulosti jako ředitel Novy v době, kdy jsme diskutovali o změnách zákona o reklamě, kinematografii, atd. Nejsou to lidé, které bych nikdy předtím nepotkal.

Pokud se stanete generálním ředitelem ČT, budete v těch schůzkách pokračovat?

To je přeci standardní role generálního ředitele takové instituce, aby za ni lobboval, ale v tom pozitivním slova smyslu. Aby prosazoval její zájmy a snažil se v rámci zákonného procesu, který se v řadě případů televize týká, aby měla co možná nejlepší podmínky do budoucna. Dalším úkolem člověka na takové pozici je, aby zároveň odstínil vztah mezi politiky a zpravodajstvím. To má vznikat nezávisle na jakékoli politické vůli. Pak samozřejmě někde musí být určitý hromosvod a je správně, že je na té úplné špičce, než aby politici řešili svoje stížnosti nebo podněty nějakou přímou cestou do zpravodajství ČT.

Takže ředitel bude chodit k politikům na kobereček, když se jim něco nebude líbit.

Ne, to není o koberečku, ale o vysvětlování. Myslím si, že většina lidí, kteří dnes dělají politiku, jsou rozumní. Samozřejmě, že některé věci berou víc citově a že některé informace považují za důležitější, než mnohdy jsou. Ale takový je život a myslím si, že tak fungují šéfové všech velkých mediálních domů. To není jen otázka televize.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Anketa

Kdo se stane novým generálním ředitelem České televize?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 9. 2011 16:40

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+