Více

Peter Duhan: Český rozhlas Dvojka se opět přejmenuje. Usilujeme o čtvrtý okruh

Český rozhlas čekají na jaře další dramatické změny. „Možná, že sloučíme některé regiony,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz generální ředitel ČRo Peter Duhan.

Proč bylo třeba změnit logo Českého rozhlasu a všech jeho stanic – tedy kromě toho, že nejste fanoušek značky Nike?

Ne že bych považoval bývalé logo Českého rozhlasu za nešťastné, ale používali jsme ho 17 let. Za tu dobu se rozhlas výrazně vyvinul, přibyly nové stanice a když jste se podíval do našeho programového týdeníku, nebylo z jejich log úplně patrné, že patří k Českému rozhlasu. Každá měla vlastní značku, což byl velmi extenzivní a velmi nešťastný vývoj. Když si vezmete Týdeník Rozhlas dnes, všechny stanice patří pod společné korporátní logo, ono velké „R“. Tak je to správné, stejným způsobem postupovaly všechny mediální domy v Evropě.

Ne všem se ale nové logo líbí.

Myslím si, že i ti, kteří o něm dnes pochybují, si na něj zvyknou. Pro mě nebylo prioritní ani tak změnit vizitky, dopisní papíry a logo na budově rozhlasu, jako to, aby všechny stanice Českého rozhlasu byly okamžitě identifikovatelné, že patří k této instituci. V minulosti jsme si dělali průzkumy, z nichž vyplynulo, že mnozí posluchači ani nevěděli, že některá ze stanic, zejména těch novějších, vůbec patří k Českému rozhlasu. Tuto obrovskou chybu jsme novým korporátním logem odstranili. Navíc devadesáté výročí zahájení vysílání si o nové logo přímo říkalo.

Grafická studia, která se mohla ucházet o tuto zakázku, měla na zpracování všech log pouhý měsíc. Proč jste tolik spěchali? Nebylo to na škodu věci?

Ano, spěchali jsme, ale domnívám se, že i na tak krátký čas všechna studia odvedla naprosto perfektní práci. Četl jsem váš rozhovor s jedním z tvůrců nového loga a nezdálo se mi, že by si na to stěžoval. Časový limit byl skutečně velmi tvrdý, studio Marvil ale i v tom stresu pracovalo perfektně a spolehlivě. Na nové logo jsme spěchali i proto, že jsme ho chtěli představit v rámci oslav devadesátého výročí existence Českého rozhlasu. Navíc jsme spouštěli novou stanici Český rozhlas Plus, byť dnešní její podoba je jenom první fází vývoje. Startovalo i Rádio Junior, které je podle mě jednoznačným úspěchem Českého rozhlasu. Pro mě je i určitou satisfakcí, protože už při svém nástupu do funkce jsem řekl, že jsme hodně dlužní mladým lidem a dětem.

Z názvů celoplošných stanic zmizely číslice, ze stanice Praha je definitivně Dvojka. Má ale smysl označovat nějakou stanici číslicí, když jste se číslic tak dlouho chtěli zbavit a nakonec jste to udělali?

Je to správná úvaha a mohu vám prozradit, že v tomto roce dojde s největší pravděpodobností k přejmenování Dvojky. On ten její název nebyl dostatečně uznán, stále fungovala i pod značkou Praha, staré logo používalo tento název. Budeme mimo jiné zvažovat návrat k tomuto názvu. Ale stejně tak je možné, že se objeví zcela nový název, který nakonec upřednostníme. Rozhodně ale nepůjdeme tou krkolomnou cestou jako dosud, která se nelíbila posluchačům. Proto jsem ochoten ustoupit od původního rozhodnutí a třeba se i vrátit zpět k názvu Praha.

Kdy k tomu dojde?

Teď se dokončují programové změny na Radiožurnálu a asi od května bychom začali ještě více precizovat a profilovat programové schéma Dvojky. Až budeme mít první signály od posluchačů, že jsou tyto změny pozitivně přijímány, dojde i k přejmenování nebo znovupotvrzení starého názvu této stanice.

Čekal bych, že si název Praha schováte pro pražské regionální vysílání a přejmenujete Reginu. Přišlo by mi to logičtější. Navíc s tímhle názvem je i ten problém, že vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, dřívější Český rozhlas 7, se jmenuje také Radio Praha.

Jedním z důvodů přejmenování Českého rozhlasu Praha na Dvojku byla právě existence Českého rozhlasu Radio Praha. Česká nás několik kroků, které ještě musíme vyřešit. Proto říkám, že se Dvojka velmi pravděpodobně přejmenuje a že jednou z možností je i návrat k názvu Praha. Narazil jste ale na jednu zcela zásadní věc, kterou je pojmenování pražské regionální stanice. Jak jistě víte z mého kandidátského projektu, v roce 2014 by měl v Českém rozhlase fungovat nový národní okruh, který bude zajišťovat regionální vysílání, a s názvoslovím jednotlivých jeho součástí, tedy krajských studií, ještě nejsme u konce. Zejména se to týká Středních Čech a Prahy.

Dříve bylo jedno společné regionální studio pro Prahu i Střední Čechy, chcete se snad znovu vrátit k tomuto řešení?

Uvažujeme o tom. Máme k tomu dokonce dostatek sociologických informací. Střední Čechy jsou zcela výjimečný region s obrovskou koncentrací lidí s vyšším a vysokoškolským vzděláním, je tam velký počet mladých lidí a mladých rodin. Existuje tam i velká míra dojíždění za prací do Prahy, takže o sloučení těchto studií uvažujeme, ale zatím jen teoreticky. V dubnu bude tisková konference na téma národního okruhu Českého rozhlasu, kde se dozvíte víc.

Národní okruh bude fungovat pod značkou Český rozhlas Region, nebo tato značka zůstane vyloženě jen pro krajské vysílání, které by se do něj mělo připojovat dvakrát denně po čtyřech hodinách ze současných regionálních studií, jak jste už nastínil v minulosti?

Projekt národního okruhu Českého rozhlasu počítá se třemi segmenty programu. Jedním bude centrální program, který bude pro všechny regiony stejný, druhým sdílené pořady, jako třeba kulinářské magazíny, které si dnes vyrábí téměř každé krajské studio Českého rozhlasu samo. Je to zbytečné, stačí, když je vyrobí dvě tři studia a ta ostatní je od nich budou odebírat. Třetí, nejpodstatnější segment, bude vlastní regionální vysílání zaměřené skutečně jen na regionální problematiku. Zda to budou dvakrát čtyři hodiny denně, nebo dvakrát tři či dvakrát pět hodin, v tuto chvíli nevím. O tom se povedou diskuse, protože musíme brát v potaz sílu jednotlivých regionů. Jinak si vede Brno, České Budějovice a Plzeň, což jsou naše tři nejsilnější regionální stanice s velkým počtem denních a týdenních posluchačů, a jinak zbytek.

Takže silnější regiony by měly větší prostor pro vlastní regionální vysílání?

Určitě budeme brát v potaz toto výrazné specifikum. Pak máme regiony, které jsou někde ve středu pásma poslechovosti a poté studia, která jsou skutečně mimořádně slabá a nedostávají se v krajském žebříčku ani mezi deset nejposlouchanějších rádií. To všechno bude muset řešit, protože se ukazuje, že není efektivní, aby například studio v Jihlavě vysílalo 18 až 24 hodin vlastního programu denně při tom počtu posluchačů, které jím oslovuje. Lepší je vysílat tři hodiny skutečně regionálního programu speciálně zaměřeného na Vysočinu a o zbylý čas
se postarají sdílené pořady a centrální program.

Zmínili jsme problém označení pražského a středočeského studia Českého rozhlasu, ale to nejsou jediné regionální stanice, které nenesou název krajského města. Existuje ještě Český rozhlas Sever, společné vysílání pro Ústecký a Liberecký kraj. To jste také slibovali změnit.

Ano, na tento problém jsem narazil okamžitě poté, co jsem zasedl do ředitelské židle: naše regiony jsou označeny systémem „každý pes, jiná ves“. Označení Sever se vymyká, protože severní Čechy dnes zahrnují dva samostatné regiony. Uvažovali jsme také o případné centrální značce Regina nebo Region pro všechny regionální stanice. Slováci to mají jednodušší, tam existují tři samostatné Reginy pro západní, střední a východní Slovensko a nezměnilo se to ani poté, co se po osamostatnění Slovenska počet krajů zvýšil. Obrovsky se jim to rentuje, jednotlivé regionální stanice se dají velice rychle identifikovat. Abychom my měli Český rozhlas České Budějovice, Český rozhlas Sever a Český rozhlas Region Střední Čechy, je nesmysl, který musíme odstranit, aby i u nás byla ta identifikace jasná a zřetelná. Prvním krokem je ono velké“R“ coby korporátní značka, ve stejném duchu budeme postupovat i dál.

Na rozdíl od Slovenska vám ale zákon přikazuje mít regionální studio v každém krajském městě.

Zákon nám nepřikazuje, že musíme mít v každém krajském městě studio, hovoří obecně o programech regionálních studií. My v tuto chvíli máme zastoupení ve všech krajích. Jistě víte, že máme i jakési modifikace krajských studií. Jednou je Brno se Zlínem, druhou onen Český rozhlas Sever, který tvoří studia v Ústí nad Labem a Liberci a třetí je Plzeň s Karlovými Vary. Ukazuje se, že to je průchozí a dokonce i kvalitní spojení. Zejména v případě Brna se Zlínem a Plzně s Karlovými Vary. U Liberce je to trošku horší, protože Liberecký kraj má bohužel velmi špatné pokrytí a dokonce v samotném Liberci je poslech libereckého studia téměř vyloučen. Je slyšet jen na okrajích města, v centru nikoli, což je samozřejmě obrovský nedostatek.

V minulosti jste několikrát řekl, že systém napojení jednoho menšího krajského studia na větší, jako je Brno a Zlín nebo Plzeň a Karlovy Vary, by se dal naroubovat i na další regiony. Připravujete takové řešení?

Směřujete k Pardubicím?

Nejen k nim. Zmínil jste i Prahu a střední Čechy.

Skutečně to vypadá tak, že budeme uvažovat o propojení nebo spojení Hradce Králové a Pardubic, protože Pardubice vykazují mimořádně nízkou poslechovost. Bohužel obecně musím brát vždy v úvahu i poslechovost toho kterého regionálního studia.

Je pravda, že konkrétně Český rozhlas Pardubice v první desítce nejposlouchanějších regionálních rádií Pardubického kraje není.

Právě, takže ve hře je i toto řešení. Jak to dopadne, se dozvíte v dubnu nebo v květnu, až bude představena naše nová koncepce regionálního vysílání a kroky, které povedou k jejímu naplnění. Teď se okolo ní vedou velice vášnivé a dělné diskuse. Nebudu se tajit tím, že názory jsou rozdílné, od konzervativních až po vysloveně modernistické. Cesta pro regiony je ale asi někde uprostřed, protože regionální síť je největší chloubou veřejnoprávního rozhlasu.

Ale taky tím nejdražším na provoz.

Ano, ale kroky, které jsem vám naznačil, tedy tři segmenty programu od centrálního přes sdílený po regionální, plus některá spojení regionálních studií, povedou k určité efektivní úspoře. Ta však pro nás v tuto chvíli není zásadní, i když věřím, že tyto změny ji automaticky přinesou.

A centrální značkou krajských studií tedy bude Český rozhlas Region, který jste představili společně s novým logem Rozhlasu?

Značka Český rozhlas 5, která dosud zaštiťovala regionální vysílání, už jako značka neexistuje. Vlastně jsme ji nikdy nepoužívali. Bude to tedy zřejmě Český rozhlas Region, ale nechte mi prosím prostor na to, abych tento názor mohl změnit, protože jak jsem řekl, zatím o těchto úpravách diskutujeme a určitě přitom najdeme přijatelný název. Viděl bych to ale na Český rozhlas Region, protože s tímto označením se už pracuje a není tak cizí. Při představení nové vizuální identity ovšem značka Region fungovala pouze jako ukázka podoby loga pro regionální stanice.

Vedle změny loga a vizuálu jste ke konci února zrušili samostatné stanice Rádio Česko, Leonardo a Český rozhlas 6. Nahradila je nová stanice mluveného slova Český rozhlas Plus, ta je však jen slabým odvarem toho, co jste nabízeli do konce února. Předpokládám, že se vám ozývali nespokojení posluchači. Bylo jich hodně?

Začnu konstatováním, že Český rozhlas Plus v té podobě, jak ho vysíláme nyní, není naplněním mé vize. Je to jenom částečná, nebo spíše přechodová fáze. Jistě znáte historický vývoj, který vedl k tomu, že Rádio Česko skončilo, čili ono vlastně nebylo co slučovat. Nepochybujte o tom, že sloučení v té podobě, jak jsme ho chtěli, tedy integrace Českého rozhlasu 6, Rádia Česko a Leonarda, by na VKV vypadalo značně jinak než to, co dnes vysíláme na středních vlnách pod značkou Český rozhlas Plus. Proto říkám, že je to jenom první etapa. Nejsem z toho nadšen, protože jsme přišli o síť VKV, o čemž rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Už loni v červenci nebo v srpnu jsme měli připravený projekt, který by se po schválení změny licenčních podmínek BBC Radiocom objevil v éteru od letošního 1. ledna.

Dobře, ale všechno to přeci jenom záviselo na odsouhlasení změny licenčních podmínek české BBC, což u velké vysílací rady neprošlo.

Za Český rozhlas musím říci, že jsme udělali všechno pro to, aby náš společný projekt s BBC Radiocom pokračoval v důstojných podmínkách, a ještě by to navíc nebylo šest hodin vysílání v češtině denně, ale rovnou dvanáct hodin. RRTV ale rozhodla jinak. Je to suverénní orgán, který se odvolává na zákony. O změnu licenčních podmínek nežádal Český rozhlas, ale BBC Radiocom jako držitel licence pro vysílání BBC. My jsme nemohli postupovat jako Lagardere, která se dohodla s BBC na koupi společnosti BBC Radiocom, protože nám takové odkoupení firmy s licencí zákon znemožňuje.

A nemohli jste se domluvit na pokračování spolupráce s BBC Radiocom za jiných podmínek, když původní žádost na rozšíření vysílání v češtině na dvanáct hodin denně neprošlo?

Po loňském rozhodnutí RRTV se objevil konstrukt, že by Český rozhlas mohl nějakým způsobem zafinancovat další vysílání BBC World Service, tedy i to v angličtině, na frekvencích, které patří BBC Radiocom. Na to jsme nemohli přistoupit, nebylo by to slučitelné se zákonem. Ten konstrukt byl dokonce tak krkolomný, že by na něj nemohl přistoupit žádný generální ředitel Českého rozhlasu.

Když se vrátíme do loňského léta, kdy RRTV zamítla žádost BBC Radiocom o změnu licenční podmínky, která spočívala v rozšíření vysílání v češtině pod taktovkou Českého rozhlasu, tehdejší šéf české BBC Vít Kolář dnes tvrdí, že od té chvíle s ním Český rozhlas přestal komunikovat a nebyl schopen nabídnout nějaké náhradní řešení. Dokonce jste mu prý nezvedal ani telefon.

Rozhovor pana Koláře pro Médiář.cz jsem četl a v první chvíli jsem na něj chtěl reagovat, ale pak jsem si to rozmyslel. Pokud si vyrešeršujete moje vyjádření k této kauze, jméno Kolář jsem nikdy nikde nepoužil. Pan Kolář se hluboce mýlí, nešlo o žádný podraz z mé strany, jak to nazývá, já jsem mu pouze při posledním telefonátu zřetelně řekl, že na řešení, kdy by Český rozhlas měl financovat veškerý provoz vysílání BBC Radiocom, včetně anglické verze, nemůžeme přistoupit, protože by to bylo proti zákonu. Situaci navíc komplikoval fakt, že by to šlo přes třetí právnickou osobu, a to už by bylo naprosto nesmyslné, protože by najednou z Českého rozhlasu odtékaly peníze k soukromému vysílateli. S tím by naše dozorčí komise nikdy nesouhlasila a neprošlo by to ani každoročním auditem hospodaření, který si necháváme dělat. Poslední, co mi pan Kolář do telefonu řekl, bylo, že se obrátí na pana Fleischmanna. Tím naše komunikace skončila.

Takže jste věděl dopředu, že Lagardere usiluje o vstup do BBC Radiocom?

Ano, věděl. A nejen toto, věděl jsem i o určitých námluvách s dalšími komerčními subjekty, které probíhaly už dávno předtím, okolo roku 2010. Ale to jsou jen ústní informace, které se ke mně dostaly a nemohu je nijak prokázat.

Podle Víta Koláře rozhlas kalkuloval s tím, že po neschválení změny licenční podmínky o rozšíření vysílání BBC v češtině vrátí BBC Radiocom vysílací licenci a jeho frekvence získáte právě vy, abyste na nich mohli provozovat čtvrtý celoplošný okruh. Mezitím jste prý začal lobovat v Parlamentu, aby změnil zákon o Českém rozhlasu, který mu dovoluje na VKV provozovat jen tři celoplošné okruhy. Počítali jste s něčím takovým?

Neustále opakuji, že britská BBC získala kvalitní vysílače v České republice po konzultacích mezi československým prezidentem Václavem Havlem a britskou premiérkou Margaret Tchatcherovou. Ona požádala prezidenta, aby podnikl určité kroky ve prospěch zahájení vysílání BBC na území tehdejšího Československa. Prezident Havel to slíbil a tak se také stalo. BBC dostala na úkor Československého rozhlasu velice kvalitní frekvence VKV, které bezpochyby Československému a později Českému rozhlasu chyběly, protože se jedná o vysílače ve velkých městech s velkou koncentrací obyvatel. Kéž bychom je dnes měli!

Dnes to je poslední velká sada frekvencí na VKV, které by byly v případě vrácení licence BBC vůbec dispozici, takže není divu, že je o ně takový zájem.

Přesně tak, ale my jsme vždycky říkali, že to má kromě byznysu, kdy se handluje s frekvencemi a vysílači, i etický rozměr. Československý stát umožnil BBC vysílat a my jsme se domnívali, že tak slavná společnost, jako je BBC, se po rozhodnutí, že už si nemůže dovolit toto vysílání financovat, obrátí na český stát a licenci mu vrátí, aby si s ní dělal, co uzná za vhodné.

Jenže Český rozhlas by na frekvence po BBC mohl vznášet maximálně morální, nikoli právní nárok. RRTV by na ně musela vypsat veřejné licenční řízení a do toho by se jistě nepřihlásil jen Český rozhlas.

Zcela určitě, ale bezpochyby bychom měli alespoň nějakou šanci. A teď k meritu věci: Český rozhlas má tři celoplošné sady kmitočtů na VKV, které využívá Radiožurnál, Dvojka a Vltava, potom tu takzvanou regionální síť, rovněž na VKV a síť středních vln, u které není specifikováno, co na ní máme vysílat, takže ni můžeme de facto umístit cokoli. Český rozhlas vedl za posledních dvanáct nebo patnáct let na moje gusto příliš defenzivní politiku ohledně žádostí o nové kmitočtové příděly. Přitom spouštěl nové stanice. Podle mě to byla obrovská chyba, protože jako vysílatel ze zákona, pokud by svůj požadavek dobře vyargumentoval, by měl šanci nové frekvence získat. Ale to je minulost, my teď žádáme Parlament o změnu zákona, která by nám přiklepla čtvrtou celoplošnou síť VKV, ovšem bez nároku na nové vysílače. Ani ve své žádosti nezmiňujeme žádné nové frekvence, prostě pouze chceme, aby nám bylo přiznáno právo provozovat čtvrtou síť na VKV.

A jak ji tedy vytvoříte, když zároveň nechcete nové frekvence?

Jednou cestou by bylo žádat Český telekomunikační úřad (ČTÚ) o nové příděly, druhou přeskupení stávajících sítí Českého rozhlasu. Dobře víte, že bychom mohli z toho, co už máme, poskládat velmi solidní síť.

Možná nejen jednu.

Jde nám o jednu síť, která by byla schopna pokrýt alespoň 40 nebo 45 procent území pro tak cenný projekt, jakým je zpravodajská stanice.

S tím tedy zřejmě souvisí i ono přeskupení regionálních stanic Českého rozhlasu, kde byste získali asi nejvíc frekvencí.

Ano, jedno je provázáno s druhým. Ale cest, jak získat frekvence v rámci dnešních okruhů, je víc. K tomu ještě máme střední vlnu a pak se rozhodneme. Jakmile dostaneme do zákona možnost provozovat čtvrtý celoplošný okruh, budeme mít na výběr. Zda přeskupíme stávající frekvence, nebo vytvoříme zcela novou čtvrtou síť, kde budeme vysílat stanici mluveného slova, a nebo uvolníme celou síť středních vln a tam budeme tuto stanici provozovat, protože střední vlny poslední dobou vstaly z mrtvých a najednou je o ně zájem. Proč toho tedy nevyužít? Je to jen otázka jakési konvence a zvyku posluchačů. Pokud chtějí nějaký produkt poslouchat, určitě by si zvykli.

Jde ale o to, kteří posluchači a kde by tuto stanici na středních vlnách mohli poslouchat.

Ano, to máte taky pravdu. Největší bázi posluchačů z těch původních tří stanic, které ke konci února zanikly a vzniknul z nich Český rozhlas Plus, máme od Českého rozhlasu 6. Byly časy, kdy se jeho denní poslechovost blížila 40 tisícům lidí a týdenní byla okolo 60 tisíc. Proto jsme logicky s projektem Český rozhlas Plus zůstali na střední vlně. Teď nás čekají úvahy o tom, zda s ní nadále zůstat na střední vlně a rozšířit její vysílání na celý den, čímž bychom ale riskovali poslechovost dnešní Dvojky, kterou jen na střední vlně ladí 110 až 120 tisíc lidí, nebo ji potom přesunout na čtvrtou síť VKV, pokud nám ji zákonodárci povolí.

A pokud by tedy Český rozhlas Plus expandoval jen na střední vlně a zároveň byste získali čtvrtou síť VKV?

Na ní bychom vytvořili nový programový projekt. Když se podíváte do portfolia našich stanic, lehce si dovodíte, o co by mohlo jít. Asi by to byl program pro mladší publikum. Rádio Junior je sice řešení, ale není to řešení stoprocentní.

Chápu-li to správně, bylo by to Rádio Wave nebo něco úplně nového. Nebo kombinace?

Řekněme, že kombinace. Wave by podle mě po přechodu na internet a do digitálních sítí také potřeboval nějaký refresh, ale zatím na něj nechci sahat, protože všichni dosavadní generální ředitelé si s tímhle programem vždycky jenom naběhli. Ale když to shrnu, byla by tady možnost provozovat celoplošné rádio pro mladé posluchače na VKV sítích.

Proč pořád uvažujete o expanzi v FM pásmu a na středních vlnách, když vývoj směřuje k digitálnímu vysílání? Proč v té „malé novele“ zákona o Českém rozhlasu rovnou nežádáte o veřejnoprávní multiplex v systémech DAB a DAB+?

Pokud jde o rozhlasové digitální vysílání, myslím si, že vývoj v České republice je trochu na bodu mrazu. Abychom dostáli tomu, co máme uloženo v zákoně, tedy že máme být na špici prosazování moderních technologií, potřebujeme k tomu partnery. To není tak jednoduchá věc. Partnery musíme mít především v Poslanecké sněmovně, ale také mezi komerčními rádii, protože digitalizace může být jen spojeným úsilím. Takové to uvažování některých státních orgánů, že máme čas, že postačí, když se tím budeme zabývat v roce 2018 nebo 2020, protože až v roce 2025 končí komerčním rádiím analogové licence, je naprosto zcestné a špatné. Moji kolegové se nedávno vrátili z veletrhu v Barceloně a čtvrtá generace chytrých mobilních telefonů je už postavena pouze na možnostech digitálního příjmu. Proč to říkám? Prostě není čas, výrobci automobilů, telefonů a digitálních přijímačů nás předhoní a potom na nás vytvoří tlak, abychom s celým digitalizačním procesem hnuli.

A hnete? Zatím jsem zaznamenal, že jste v lednu pořádali na toto téma odborný seminář v Poslanecké sněmovně, ale ten byl spíš edukativní.

Podařilo se nám získat docela významného partnera v předsedovi sněmovního volebního výboru Václavu Menclovi. Uvědomuje si, že s rozhlasovou digitalizací nelze čekat a musíme učinit nějaký průrazný, jasný a zřetelný krok, na který navážou další etapy. Jednou z nich je samozřejmě získání veřejnoprávního multiplexu. Nemyslete si, že spíme, všechno to víme a snažíme se situaci minimálně moderovat v tom smyslu, aby se něco dělo. Letos uspořádáme velkou mezinárodní konferenci o digitalizaci rozhlasu, kterou zaštítí Evropská vysílací unie EBU. Na digitalizaci jsme připraveni technicky i programově, věnujeme se jí posledních osm nebo devět let velice intenzivně. Teď ale přešlapujeme na místě, protože nemáme partnery. Situace je naprosto odlišná než u televizní digitalizace.

Ale už teď vysíláte v sítích společnosti Teleko, jejíž rozhlasové multiplexy pokrývají Prahu, Brno, Ostravsko, severní a východní Čechy a Příbramsko. Proč v nich nevysílá nová stanice mluveného slova po celý den a neplní podobnou roli jako kdysi ČT 24, která nutila diváky pořizovat si set-top-boxy?

Ale co není, může být. My se tomu nebráníme, Český rozhlas Plus teprve odstartoval, můžete ho slyšet na internetu, na satelitu, v DVB-T… Jde o první krok. Teleko je zajímavý partner, nebráním se dalšímu jednání. Je to jedna z možností.

Český rozhlas si s Telekem navzájem poskytují služby, takže za vysílání v jeho sítích neplatíte penězi, ale vybarterovanou reklamou. Celodenní vysílání Českého rozhlasu Plus by vás tedy nestálo na poplatcích za šíření signálu nic.

Zatím ne, ale podnikatel nemůže žít jenom z propagace. Určitě přijde čas účtování, na který musíme být připraveni. Možná, že to bude ta vhodná chvíle pro uspořádání naší sady stanic i v multiplexech Teleko. Počkejme si na to.

Český rozhlas měl vysílat i v pilotním projektu rozhlasového multiplexu Českých Radiokomunikací v Praze, který odstartoval teprve nedávno. Vedle Frekvence 1 a Rádia Impuls v něm měl být i Radiožurnál. Nakonec tam ale není. Proč? Přišlo vám to zbytečné, když v Praze digitálně vysíláte už prostřednictvím multiplexu společnosti Teleko?

Pamatuji si jednání na půdě Českých Radiokomunikací. Původně tam byla určitá skepse, ale aktuálně jsme před uzavřením dohody. Radiožurnál tedy v multiplexu Českých Radiokomunikací bude brzy také.

Pak je tu ještě třetí operátor rozhlasových digitálních sítí, který pokrývá signálem Plzeňsko, Karlovarsko a Českobudějovicko – plzeňská společnost RTIcz. Do jejích multiplexů nevstoupíte? Na těchto místech Teleko ani České Radiokomunikace digitální rozhlas neprovozují.

Nechci předvídat. Dostal jsem dopis od našich kolegů z Plzně, že právě tato společnost oslovila naši regionální stanici. Myslím si, že co nejdřív začnou jednání, a nejen na téma regionálních stanic, ale i šíření dalších našich programů v této síti. Zatím to je ale jenom informace a k jednání dosud nedošlo.

Utekli jsme od tématu BBC. Poté, co Lagardere začala naplňovat vysílání v češtině vlastními silami, upozornila je RRTV na porušování licenčních podmínek, protože ho netvoří programy dodávané Českým rozhlasem. Vám ale BBC vypověděla ke konci února smlouvu.

My jsme samozřejmě jednali s Lagardere o možnostech spolupráce, ale tato jednání prozatím nikam nevedla. Pro nás je to ještě obtížnější než v době, kdy BBC Radiocom patřila přímo pod BBC, protože byla alespoň zaštítěna svojí centrálou v Londýně, ale tady jde čistě o komerční subjekt. U něj jsou omezení řádově větší než v případě samotné BBC. Při diskusích s Lagardere jsme upozorňovali, že licenční podmínky jsou stanoveny jasně a že je v nich explicitně řečeno, že majitel české BBC musí nabírat vysílání Českého rozhlasu. Lagardere si to představovala trošku jinak, viděli to poněkud zjednodušeně. Došlo na naše slova, RRTV to bez jakéhokoli našeho zásahu posoudila tak, jak jsme předpokládali a teď jsem zvědav, co se bude dít dál. Zda znovu zasedneme s Lagardere za jeden stůl.

A zasednete?

V době, kdy děláme tento rozhovor, to tak vypadá. Ale zda se domluvíme, to neumím vůbec předjímat, protože znovu zdůrazňuji, že případná spolupráce s Lagardere by s sebou nesla mnohem víc omezení než se samotnou BBC.

Jak by taková spolupráce mohla vypadat, když Rádio Česko, které živě vstupovalo do vysílání BBC, už neexistuje? Těžko budete Lagardere nabízet předtáčené pořady, když má jít o zpravodajství.

Jedna z variant je kupování pořadů od Českého rozhlasu. Mohly by to být předtočené pořady z Českého rozhlasu Plus doplněné o zpravodajské prvky nebo jejich části, které bychom pro tyto účely museli provozovat my. Ale to zase zvyšuje náklady.

Může vůbec veřejnoprávní rozhlas dělat subdodavatele programu pro komerční rádio?

No to je přesně to, o čem se bavíme. Náš licenční sazebník to umožňuje, můžeme prodávat své produkty i komerčním subjektům. Ale jak by to bylo v případě, že bychom museli dodávat i zpravodajské relace, nedokážu odhadnout. Proto říkám, že těch omezení je podstatně víc než v dobách spolupráce s BBC. I z těch důvodů, že Rádio Česko v té podobě, jak jsme ho znali, už nevysílá.

Ale předpokládáte, že se na nějakém způsobu spolupráce s Lagardere dohodnete?

Chcete můj odhad? Já momentálně nevidím možnost, že bychom se dohodli.

To znamená, že Lagardere bude dál porušovat licenční podmínky a BBC Radiocom může přijít o licenci.

Ale to je mimo vůli Českého rozhlasu. O tom rozhoduje pouze RRTV a ovlivnit to může společnost Lagardere. Velmi dobře víte, že Lagardere, která bezpochyby investovala do tohoto projektu hodně peněz tím, že koupila obchodní podíl v BBC Radiocom, by se asi proti odebrání licence odvolávala, čili by to byl proces na několik let. Co by zaznívalo z éteru po tu dobu, si neumím představit.

Pokud by k tomu ale došlo, mohl by se Český rozhlas pokusit získat frekvence po BBC. Vysílací rada by na ně musela vypsat licenční řízení.

Chcete naplnit ten konstrukt, že Český rozhlas nějakým způsobem počítá s tím, že BBC Radiocom přijde o licenci? Samozřejmě, že ve chvíli, kdy by se situace vyvinula takto a nabízela by se možnost, která by byla pro Český rozhlas výhodná, bychom do toho určitě šli. Ale než k tomu dojde, budou to měsíce i léta. Pro nás je v tuto chvíli aktuálnější pracovat na novele zákona a spolehnout se na vlastní síly. To je realistický odhad.

Pojďme krátce k personáliím. Server Česká média nedávno zveřejnil informaci, že se chystáte provést změny v obsazení svých náměstků. Jan Menger, který vede program Českého rozhlasu, by se měl stát koordinátorem nového národního okruhu a regionálních stanic, na jeho pozici se má přesunout nynější náměstek pro strategický rozvoj René Zavoral. Rozhlas to nijak nekomentoval. Chystáte tyto změny?

Změny v managementu Českého rozhlasu budou. Nebudu nikoho vyhazovat, chci navrhnout Radě Českého rozhlasu úpravy v souvislosti s cílovým projektem na rok 2013 a 2014, kterým je regionální síť. Podrobnosti k tomu ale sdělím nejprve Radě Českého rozhlasu na veřejném zasedání 27. března. Ale v zásadě mohu potvrdit, že informace, které se objevily na webu Česká média, se částečně zakládají na pravdě.

Vrátím se ještě k novému logu a vizuální podobě Českého rozhlasu. Proč jste si na organizaci tiskové konference, kterou jste pořádali ve svých prostorách, najímali externí firmy? Podle mých informací vás to údajně vyšlo na víc než 300 tisíc korun.

U té částky 300 tisíc korun bych skutečně použil slovo „údajně“, protože to zcela určitě tolik nebylo. Myslím, že vám k tomu už odpovídal pan Čížek (mluvčí Českého rozhlasu Jakub Čížek, pozn. red.).

Ano, dost obecně. Proto se na to ptám znovu.

Víte, my nechceme o některých konkrétních věcech mluvit podrobně. Myslím, že naše hospodaření je pod novou dozorčí komisí tak průhledné, že kdyby se mluvilo o 300 tisících korunách a byť jen v náznacích o nějakém „šméčku“ s těmito agenturami, určitě by nám to neprošlo. Tisková konference k novému logu měla i svoji vizuální stránku, kterou nám připravovaly právě tyto agentury. Kdyby to bylo tak krkolomné, jak říkáte, dozorčí komise by to nepřijala.

Ona je ale pravda, že externí PR agentury na tuto tiskovou konferenci svolávaly novináře, což mi přijde docela komické, když máte vlastní tiskové oddělení, které má jejich adresář a je s těmito novináři denně v kontaktu.

To je pro mě novinka, nevěděl jsem to. Budu se muset zeptat pana Čížka, jak to vlastně bylo. Možná tam byla nějaká dohoda, že si to nějak vzájemně obvolají. Vy jste dostal pozvání ze všech stran?

Ne, mě právě volala externí agentura, konkrétně Ogilvy PR. A volala i dalším lidem z firmy, která vydává DigiZone.cz a kteří nikdy o rozhlasu nepsali a nespadá to ani do jejich oboru.

Já se ne to zeptám, ale myslím, že to byly nějaké synergie, které byly v tomto případě úplně zbytečné. To jsme si mohli samozřejmě obstarat my.

Využíváte častěji externí agentury na pořádání tiskových konferencí?

Ne, bylo to výjimečné jenom v tomto případě v souvislosti s tím logem. Přikládali jsme tomu docela velký význam, tak to bylo pojištěno těmi synergickými efekty. Konference, kterou jsme pořádali poté na téma Rádia Junior a Českého rozhlasu Plus, byly jenom v naší režii. Většina tiskových konferencí, kterých se zúčastňuji, je zajištěna jenom námi. Toto byla výjimka.

Ono je těch tiskových konferencí rozhlasu poslední dobou poměrně dost. Během jediného týdne v době představování nového loga jste měli tři, teď chystáte na příští měsíc další k regionálním studiím.

Ale to si zaslouží tiskovou konferenci. Řekl jsem, že bude v dubnu, ale docela dobře může být až v květnu. Bude záležet na lidech, kteří ten projekt budou realizovat, jak si to sami zorganizují.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 3. 2013 14:14

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+