Více

Pět let Radia Wave: Nadšení zatípnuté Radou Českého rozhlasu

13. ledna uplynulo pět let od chvíle, kdy se na pražské a středočeské frekvenci 100,7 MHz objevilo Radio Wave, nová stanice Českého rozhlasu pro mladé posluchače. Vydržela na ní jen dva a půl roku. Druhou polovinu své dosavadní existence strávilo Rádio Wave jako vyhnanec na internetu, naladit ho také lze přes televizi ve veřejnoprávním multiplexu České televize, v kabelových rozvodech a na internetu. Jenže tady si ho najde opravdu jen minimum posluchačů.

Jan Potůček

Ilustrace: Nenad Vitas

Wave, zlý sen komerčních rádií pro mladé

Když jsem ve čtvrtek ráno dával krátké vyjádření pro Radiožurnál k pátému výročí Radia Wave, ve stejnou dobu hovořila o stejném výročí i šéfredaktorka této stanice Judita Hrubešová na zpravodajském programu Rádio Česko. Z celého asi pětiminutového interview mi v hlavně utkvěla jedna věta: Do 31. srpna 2008 jsme byli o 100,7 procent šťastnější. Právě 31. srpna 2008 totiž zmizelo Radio Wave z jediného analogového vysílače Cukrák u Prahy a jeho vývoj nabral strmý pád. Není na škodu si ho připomenout, včetně hlavních postav této tragikomedie.

Radio Wave vzniklo po mnohaletých debatách o potřebě Českého rozhlasu vysílat speciální stanici pro mladé posluchače. Všechny programy ČRo totiž vždy oslovovaly starší publikum, a rozhlas si tak nepěstoval novou generaci posluchačů. Na rozhlasovém trhu došlo k nepsané dohodě, že pro mladé vysílají komerční ukřičená rádia, zatímco starším a nejstarším hraje Český rozhlas. Změnit to chtěl už historicky první ředitel samostatného Českého rozhlasu Vlastimil Ježek, do praxe však tuto myšlenku uvedl až jeho nástupce Václav Kasík. I jemu to ale trvalo sedm let.

Kasík se k plánu na vybudování stanice pro mladé dostal až ve svém druhém funkčním období, i když do funkce se před dvanácti lety dostal i díky projektu, v němž sliboval program pro mladé. Reálné přípravy na start Radia Wave začaly až v roce 2005, do té doby šlo jen o teoretické přípravy a projekt byl jen na papíře (či spíše projekty, stanici pro mladé například plánoval i dnešní šéf internetu Českého rozhlasu Alexandr Pícha a jeho idea se rozhodně lišila od později spuštěného Radia Wave).

„Ohýbání“ zákona: Wave je studio, ale ne krajské

Wave se v éteru objevil 13. ledna 2006, a ještě před svým startem se vymezil vůči pražskému alternativnímu Radiu 1, s nímž je často srovnáván (to vymezení bylo poněkud nešťastné, ale později se ukázalo, že Wave vysílá mnohem alternativnější hudbu než Radio 1). Hlavním problémem Radia Wave byl od začátku ale zákon o Českém rozhlasu a jeho sporný výklad, jaké programy veřejnoprávní rozhlas smí vysílat na analogových vysílačích v FM pásmu. Aby se Wave dostal do éteru a lidé ho mohli poslouchat na klasickém rádiu, ale třeba i v autě, musel rozhlas zákon trošku „ohnout“.

Ze zákona totiž rozhlas vysílá tři celoplošné okruhy (Radiožurnál, Prahu a Vltavu), krajská studia a speciální stanice, které ale do analogu nepatří. Radio Wave bylo od začátku označeno za „studio“, čímž se mínilo cosi jako „krajské studio“. Na základě této slovní hříčky pak generální ředitel ČRo Václav Kasík nechal na pražské a středočeské frekvenci 100,7 MHz z vysílače Cukrák vypnout krajské vysílání ČRo Region Střední Čechy (které pokračovalo na dalších vysílačích) a nahradil je právě Radiem Wave. Signál z Cukráku pokryl většinu Prahy a také střední Čechy, a Wave si postupně získal přes 20 tisíc denních posluchačů (týdně přes 50 tisíc).

Taková poslechovost je slušná i na komerční rádia, a těm se pochopitelně vstup veřejnoprávního rozhlasu do ranku mladých posluchačů nelíbil. Stejně jako se několika členům Rady Českého rozhlasu nelíbilo, že tato stanice vysílá alternativní hudbu a jeho moderátoři se vyjadřují jinak než jejich upjatější kolegové na Radiožurnálu nebo Praze. Radio Wave zkrátka od začátku vzbuzovalo kontroverze a získalo si hodně nepřátel mezi vlivnými lidmi v oboru. Mezi těmi nejvíce nebezpečnými byli rozhlasoví radní Dana Jaklová, Antonín Zelenka, Ladislav Jíša a tehdejší předseda Rady ČRo Jiří Florian. Právě oni opakovaně otevírali diskusi nad legálností vysílání Radia Wave v analogu.

Jednou je Rada je pro, podruhé je proti

Nutno podotknout, že start Radia Wave z vysílače Cukrák v roce 2005 schválila tehdejší Rada ČRo a už v tehdejším zápisu stojí, že má jít o „studio“. Jenže složení rozhlasové rady se krátce po vzniku Radia Wave změnilo, a stejně tak i názor rady jako celku na jeho analogové vysílání. A když se do věci vložila „velká“ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), které se nelíbilo, že si Český rozhlas bez jejího vědomí mění na pražské frekvenci 100,7 MHz programy, aniž by o to dopředu požádal, bylo zaděláno na velký problém. Vysílací rada žádala, aby se na Cukrák vrátilo vysílání středočeského studia ČRo, a rozhlas se to pokoušel právní cestou zhatit.

Spor se začal protahovat, jenže to se nelíbilo Radě ČRo, která chtěla stůj co stůj Radio Wave z analogového vysílání dostat pryč. Přetahovaná s vedením rozhlasu vygradovala v červenci 2008 udělením důtky generálnímu řediteli ČRo Václavu Kasíkovi a upozorněním na porušování zákona. Po této důtce mohl být Kasík, kdyby neuposlechl radní, odvolán. Rozhlas se tedy podvolil a 31. srpna 2008 analogové vysílání Radia Wave z vysílače Cukrák vypnul (paradoxní je, že na frekvenci 100,7 MHz se nevrátilo krajské vysílání ČRo Region Střední Čechy, ale začal ho využívat celoplošný program ČRo 2 – Praha).

Radním ale vypuzení Radia Wave z analogu nestačilo. Chtěli tuto stanici úplně zrušit a hledali všemožné důvody, jak zpochybnit jeho další existenci. Stanice tedy přišla o řadu posluchačů, ale zároveň nemohla investovat peníze do marketingové podpory a pro většinu lidí byla dostupná jen přes internet. Ve vedení rozhlasu se mezitím rozhořel boj mezi generálním ředitelem Václavem Kasíkem a programovým ředitelem Richardem Medkem, který si brousil zuby na jeho místo. Medek tolik usiloval o Kasíkův post, že se dokonce zapletl s radními do kauzy, která měla Radiu Wave zlomit vaz – totiž tvrzení, že tento program propaguje fašismus.

„Tito posluchači nejsou budoucností našeho národa“

Radní si totiž nechali zpracovávat externí posudky na vysílání Radia Wave a v jejich rámci si nechávali překládat texty anglických písní, které na této stanici zazní. Autor posudku na vysílání Radia Wave se však při překladu písně od skupiny Primal Scream zásadně zmýlil a interpretoval ji jako pronacistickou (přitom byla pravým opakem). Medek vytušil příležitost a na výjezdním zasedání rady v Ostravě v říjnu 2008 prohlásil, že Radio Wave se musí zásadně změnit a že jeho posluchači „nejsou budoucností tohoto národa“. To vyvolalo obrovský poprask nejen mezi posluchači Radia Wave, ale i ostatních médiích, která kauze věnovala obrovský prostor.

Nešťastná interpretace textu písně Primal Scream zřejmě prodloužila Václavu Kasíkovi ředitelování Českého rozhlasu o další rok, neboť to měl být jeden z důvodů, který mu měl zlomit vaz. Radní Kasíka nakonec odvolali z funkce až v červenci 2009, a Radio Wave v tom nehrálo téměř žádnou roli. Jenže Kasíkovým nástupcem se stal Richard Medek a v Radiu Wave opět zavládla nejistota. Medek si naštěstí ředitelování rozhlasu moc dlouho neužil. Do funkce nastoupil v září, ale v říjnu se psychicky zhroutil a do rozhlasu se vrátil až v lednu 2010, načež o dva týdny později, k 1. únoru 2010, ze zdravotních důvodů rezignoval.

Medkovu pozici dočasně zaujal Peter Duhan, někdejší šéf Českého rozhlasu 6 a po Kasíkově pádu programový ředitel celého rozhlasu. Jeho nástup byl razantní, nicméně už v prvních týdnech se ukázalo, že Duhan se chce stát řádným generálním ředitelem a proto se zaměří především na celoplošné stanice ČRo, které jsou více na očích. O Radiu Wave pouze prohlásil, že je příliš alternativní a že by se mělo přeformátovat. Pro jeho návrat do analogu, o který se změnou zákona pokoušela ještě z minulém funkčním období Poslanecké sněmovny vládní Strana zelených, ale nikdo nehoroval. Není divu: rozhlasoví radní, kterým leží Radio Wave v žaludku, mezitím radu zcela ovládli a mají vybrat budoucího ředitele rozhlasu.

Wave je před volbou ředitele rozhlasu neslušné slovo

S Radiem Wave se tak poslední dva roky v podstatě nic neděje, prostě si vysílá, ale jeho dosah je velmi omezený a na jakoukoli masovější propagaci může zapomenout. Radní Dana Jaklová, která si vzala boj proti němu za svůj osobní, se mezitím stala předsedkyní Rady ČRo, jež má rozhodnout o tom, zda se Duhan opravdu stane řádným generálním ředitelem rozhlasu. Strana Zelených a její předseda Ondřej Liška se v loňským parlamentních volbách nedostali do Poslanecké sněmovny a žádný ze současných poslanců si téma novely zákona Českého rozhlasu, která by vrátila Radio Wave do analogu, nevzal za své. Liškův návrh přitom počítal s tím, že by Wave vysílal v několika velkých univerzitních městech.

letni_akce

Václav Kasík, za něhož Radio Wave vzniklo, prošel po svém odvolání z vedení Českého rozhlasu oddělením komunikace pražského magistrátu (za primátorování Pavla Béma z ODS) a krátce šéfoval České filharmonii, do jejíhož čela ho jmenoval tehdejší ministr kultury bez výběrového řízení a jeho nástupce Kasíka zase stejně rychle odvolal. Richard Medek se po psychickém zhroucení zotavil a snažil se vrátit do vedení rozhlasu, ale jeho někdejší pravá ruka Peter Duhan to odmítl. Z rozhlasu si alespoň odnesl milionový zlatý padák, odsouhlasený rozhlasovou radou, které tak vehementně pomáhal s likvidací Radia Wave.

Další dějství má v rukou nejen Rada ČRo pod vedením Dany Jaklové, ale i Poslanecká sněmovna. Nového řádného ředitele Českého rozhlasu musí zvolit rozhlasová rada nejméně šesti hlasy. Rada má nyní pouze šest členů, pro konkrétního kandidáta by tedy museli hlasovat všichni. To je ale krajně nepravděpodobné. Záleží tedy na poslancích, koho vyberou za zbývající tři radní a kdo se v radě stane jazýčkem na vahách. Nepůjde přitom jen o rozhlasového ředitele, ale i o Radio Wave a osud celého Českého rozhlasu, kterému bez mladého publika postupně vymře většina posluchačů.

Anketa

Mělo by se Radio Wave vrátit do analogu?

47 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 1. 2011 6:57

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+