Hlavní navigace

Perspektivy televizního vysílání v roce 1939 podle časopisu Life

30. 11. 2016
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Melantrich
UVNITŘ GALERIE – Historické okénko pokračuje autentickým shrnutím aktuálního stavu televizního vysílání na konci třicátých let minulého století.

Díky zájmu čtenářů o minulotýdenní procházku televizní historií z pera analytika České televize Milana Krumla jsme se rozhodli v historické tématice pokračovat a podělit se s našimi čtenáři o vybrané archivní poklady týkající se vývoje rozhlasu a televize.

PSALI JSME: Milan Kruml zve na procházku televizní historií

Následující článek vyšel česky ve sborníku Světový zdroj zábavy a poučení, který jednou za čtrnáct dnů vydával pražský Melantrich. Jde o jeho osmý sešit z 15. července 1939. Článek s jednoduchým nadpisem Televise byl přeložen z amerického časopisu Life, který vycházel v New Yorku.

V roce 1939 zahájila společnost RCA experimentální televizní vysílání z budovy Empire State Building v New Yorku, které bylo mohutně propagováno i na probíhající světové výstavě.

Televise (Life, Nový York)

Televise je záhadou i svým vynálezcům. Drobné elektrony, do nichž se při televizní vysílání obraz skládá, jsou věci velmi nepravidelné a elektromagnetické vlny, jež nesou obrazy prostorem, se chovají velmi neočekávaně. Tak na příklad proti všem pravidlům byl obraz vysílaný z Londýna chycen pokusným přijímačem na Long Islandu.

Televise je těžkým oříškem pro techniky, protože potřebuje tří rozličných prostředí, než obraz dojde do přijímače. Světlo předmětu je soustředěnou čočkou na desku, složenou ze statisíců malých fotoelektrických buněk, do ikonoskopu.

Kdykoliv světlo narazí na přední část buňky, vytvoří se vzadu malý elektrický náboj. Tyto náboje, jeden za druhým uvolněné, promění obraz v déšť elektronů. Elektrony, vysílané z anteny, se promění v elektromagnetické vlny.

Ty jsou sbírány antenou v okruhu 80 kilometrů, znovu proměněny v déšť elektronů, které vstupují do přijímací trubice, dráždíce fotoelektrické buňky na zadní straně, aby vydalo světlo ve tvaru původního obrazu. Elektronová prška (sic!, pozn. redakce) přeběhne desku třinácttisíckrát za vteřinu.


Autor: Melantrich

Schéma televize podle amerického časopisu Life v roce 1939 (klikněte pro zvětšení).

Jako dříve vědci studovali čočky a methody k výrobě silnějšího světla, tak dnes studují elektronové čočky a elektronové paprsky, aby obrazy na televisním přijímači byly dokonalejší. Protože věda na tomto poli je doposud v plenách, nemohou badatelé řešit mnoho svých problémů s matematickou přesností. Jejich práce je plna vzrušení, protože nikdy nevědí, co zítra objeví.

Pravidelné televisní vysílání má dnes Anglie a 30. dubna t. r. (1939, pozn. redakce) bylo zahájeno i ve Spojených státech u příležitostí otevření světové výstavy. První stanice je zřízena v New Yorku, místě výstavy. Ale protože dosah vln vysílaných televisní antenou je jen asi 80 kilometrů, bude se moci z tohoto vynálezu těšit jen malý okruh lidí – je to veliká nevýhoda proti rozhlasu.

Druhou je veliká nákladnost televise: vysílací přístroje jsou desetkrát dražší než u rozhlasu a hodina vysílání stojí kolem 60.000 K (tehdejších protektorátních korun, pozn. redakce). Televisní přijímače s dobrým výkonem stojí od šesti tisíc do třiceti tisíc K (příklady cenové hladiny zboží za protektorátu naleznete na webu terezínského památníku, pozn. redakce).

UX DAy - tip 2

Dobrý příjem nezávisí ovšem jen na kvalitě přístroje; pracující diathermický stroj v lékařově ordinaci nebo jiskření v motoru kolem jedoucího automobilu mohou úplně znemožnit příjem. A zatím co jeden přijímač může být na takovém místě, že zachytí vysílání z několika stanic, nechytí třeba ve vedlejším domě nic nebo dvojitý obraz, způsobený odrazem vln o blízkou zeď.

Takové jsou vyhlídky televise pro nejbližší dobu. Ale můžeme doufati, že během deseti let zdokonalí odborníci vynález tak, že se jeho prostřednictvím stane svět ještě menším, než je dnes v době radia.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od roku 2016 do února 2019 vedl DigiZone.cz. Do redakce přišel z týdeníku Marketing & Media. V minulosti působil jako marketingový manažer Českého rozhlasu, redaktor týdeníku Strategie nebo reportér pořadu Občanské judo.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).