Více

Pavel Hanuš: Na Vánoce chce ČT digitálně vysílat v Plzni, Pardubicích a Jihlavě

Hned ve třech regionech se možná už letos na Vánoce dočkají takzvaného veřejnoprávního digitálního multiplexu se čtyřmi programy České televize a sedmi okruhy Českého rozhlasu. Vedle Plzeňska a Pardubicka, o kterých už minulý týden informoval předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák, půjde také o Jihlavsko. Naopak o analogovou ČT 2 by měli přijít diváci přímo v Plzni. V rozhovoru pro server DigiZone.cz to říkají vedoucí programu digitalizace ČT Pavel Hanuš a předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Můžete na začátek říci, na čem se vlastně Česká televize dohodla s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) a co je podstatou projektu samostatného postupu ČT při zavádění zemského digitálního vysílání v České republice?

Pavel Hanuš: Česká televize podala asi osmnáct připomínek k aktuálnímu znění Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání (TPP). Většinu z nich ČTÚ odmítl, aniž by ale mezi námi vznikl nějaký antagonický vztah. Ctili jsme fakt, že některé věci ČTÚ udělat nemůže, protože jeho zmocnění je takové, jaké je. Proto jsme na závěr našich připomínek přidali klauzuli, že pokud dojde k situaci, že TPP nebude přijat, respektive že ho zúčastněné subjekty odmítnou, vyhrazujeme si právo jednat s ČTÚ o variantě, která by po dobu, co bude trvat zablokovaná situace, digitalizaci trošku pomohla. Tedy že budeme jednat o tom, co bychom pro takové řešení mohli udělat. Přesně to se stalo, a tak jsme jednali.

Pavel Dvořák: Z hlediska TPP nastala přesně ta situace, že dokument je platný a činný, leč nefunkční a nevymahatelný. Obsahuje ale všechny příslušné články, které vyhrazují kmitočty pro digitální vysílání České televize. Totéž se týká sítí 2, 3 a 4. My teď neděláme nic jiného, než že vezmeme kmitočty vyhrazené pro ČT a budeme se je snažit dát do jiného časového rámce, který bude zatím nezávislý na krocích ostatních televizí. Nic jiného v tom není.

Kde tyto kmitočty pro veřejnoprávní multiplex vezmete? Půjde skutečně pouze a jen o původní analogové kmitočty ČT 2, případně ČT 1? Nebudou mezi nimi i kmitočty, které byly původně vyčleněny pro jiné digitální sítě?

Pavel Dvořák: Neustále slyšíme, že ČTÚ má někde v šuplíku schované nějaké kmitočty. Nemá. Odehrává se to na kmitočtech České televize.

Pavel Hanuš: Většinově.

Pavel Dvořák: Většinově, ale ty kmitočty nikomu jinému nepatří. Buď jsou dočasně přiděleny, nebo patří České televizi, a nebo jsou součástí licencí televize Nova, Prima a dalších stanic.

A o to mi právě jde. Jestli pro veřejnoprávní multiplex nepočítáte s některými kmitočty, které dnes v analogu používá Nova nebo Prima.

Pavel Hanuš portrét

Pavel Dvořák: Ne, ani omylem.

Pavel Hanuš: Všimněte si, že od dvou komerčních televizí vůči veřejnoprávnímu multiplexu nezazněly žádné zásadní protesty. Televize Nova ho sice píárově použila v prezentaci svých digitálních plánů na Českokrumlovské mediální konferenci, ale žádný přímý protest tam nezazněl. To proto, že náš postup skutečně nikoho nediskriminuje. Stavíme skutečně na kmitočtech, které jsou v gesci ČT, takže podle mého to je pokus posunout vysílání technicky zase o kus dál na co největší území. Nic víc, nic míň.

Vycházíte při tom pokusu ze studie společnosti Testcom Praha, která už v roce 2002 připravila projekt, jak by se dalo digitalizovat při použití analogových kmitočtů ČT 2, jak to nyní plánujete u veřejnoprávního multiplexu?

Pavel Hanuš: Za sebe mohu říci, že ne. Dnešní koncept je jiný, vychází ze současného stavu. Studie Testcomu byla dělaná v trošku jiné situaci s trošku jiným záměrem a s trošku jiným postupem.

Pavel Dvořák: Nevycházíme z té studie, pokud ji vezmete tak, jak je napsaná. Od jejího vzniku se odehrála spousta věcí, například ženevská konference. Vysílací prostor je sice pořád stejný, ale už jsou do něj vložené nějaké konstanty, byl upravený TPP, podle Ženevy je trošku jasnější, jak budou vypadat další digitální sítě. Proto pochopitelně nemůže být dnešní postup stejný jako ve studii Testcomu.

V té studii se objevují některé mapky předpokládaného pokrytí digitální sítě vybudované na původních analogových kmitočtech ČT 2. Ty používají stejné kóty a vysílače jako zamýšlený veřejnoprávní multiplex. Odpovídají tyto mapky předpokládanému pokrytí veřejnoprávního multiplexu?

Pavel Dvořák: Vysílače se pochopitelně nezměnily, pokud se tedy nezměnil výkon. Ale všechno se počítá znova.

Pavel Hanuš: Musí se počítat znova i z těch důvodů, že dnes tento postup generujeme do „analogového moře“. Existuje tu silné analogové vysílání, které je plošné, a my do něj budeme startovat další kmitočty pro digitální vysílání. Musíme tedy s ČTÚ řešit všechny problémy spojené se vzájemným rušením analogu a digitálu. Proto ani ty mapky od Testcomu nemůžete brát v tuto chvíli vážně, protože musíme teprve nastavit výkony a všechny další parametry tak, abychom někoho nepoškodili rušením jeho analogového signálu.

Pavel Dvořák: Musíme si modelově odhadnout, zda dojde k rušení či ne. Nemůžeme se dostat do situace, že nám kdokoli sdělí, že mu narušujeme analogové vysílání.

To znamená, že zatím ještě neexistuje harmonogram, jak se bude spouštět veřejnoprávní multiplex?

Pavel Hanuš: Co to je harmonogram spouštění multiplexu? V této chvíli není v tom stavu, jak vypadají tabulky v TPP.

Přesto jste v on line diskusi na serveru Technet.cz řekl, že už letos se veřejnoprávního multiplexu dočkají na Plzeňsku a Pardubicku.

Pavel Dvořák

Pavel Dvořák: Tak je to předběžně odhadováno.

Pavel Hanuš: Při prvním jednání s ČTÚ jsme představili pět kroků, jak postupovat při výstavbě tohoto multiplexu. Před nimi je ještě jako nultý krok spuštění digitálního vysílání z Bukové hory v severních Čechách. Následovat by měly ty oblasti, kde nemusíme řešit nějaké rozsáhlé problémy, pak budeme muset více vypínat analogovou ČT 2 a následně opustíme multiplex 2 (dnešní multiplex A). Potom by mělo začít plošné vypínání analogového vysílání podle již inovovaného TPP. Je potřeba si uvědomit, že jde skutečně o technickou záležitost, jak posunout digitální vysílání na co největší plochu i v situaci, kdy je celý proces digitalizace v problémech. Zároveň vycházíme z výsledků konference v Ženevě, z parametrů budoucí sítě, takže v ní například nemůže vysílat pět programů. I to je důvod, proč v této síti nemůže vysílat televize Nova a proč vlastně půjde o „jedničkový“ veřejnoprávní multiplex.

Ale v Ústí nad Labem budete digitálně vysílat s Novou.

Pavel Hanuš: Ústí je skutečně posledním místem s pilotním vysíláním, kde budeme společně v síti s Novou. V dalších nových lokalitách už budeme vysílat sami, ale v součtu se současnými lokalitami dosáhnou všechny programy ČT digitální pokrytí v celé republice. Neustále říkáme, že jsme připraveni kdykoli během tohoto procesu, pokud dojde k dohodě a legislativní změně, pokračovat v souladu s nějakým nově zvoleným postupem digitalizace. Čili jde skutečně o něco jiného, než je v posledních tabulkách TPP. Svým způsobem jde o jakési „step by step“, neustálé vyhodnocování a ladění přístupu. Pokud se situace nějakým způsobem pohne, jsme například schopni velmi rychle vypnout analogové vysílání v Praze nebo podniknout další podobné operace. Prostě jsme připraveni na všechny eventuality. I nadále budeme pracovat na různých variantách dalšího postupu. Nic jiného nám v této situaci nezbývá.

Čili v oblastech, kde už teď vysíláte digitálně v rámci multiplexu A, zůstane zachované společné digitální vysílání s Novou a v nových oblastech kromě Ústí nad Labem už bude vysílat ČT samostatně. Na kdy plánujete opustit multiplex A i v těch místech, kde v současné době vysíláte společně s Novou?

Pavel Hanuš: Teď jsme v situaci, kdy si to budeme muset z měsíce na měsíc vyhodnocovat. Nemáme prostor pro to, abychom si to dopředu „nalajnovali“. Existuje spousta neznámých, takže nějaké dlouhodobé plánování a stanovování pevných termínů není možné. Nicméně, pokud by všechno proběhlo tak, jak si to dnes představujeme, tak bychom multiplex A v oblastech, kde dnes vysíláme digitálně s Novou, měli postupně opustit někdy na počátku roku 2009. Tou dobou bychom tam spustili veřejnoprávní multiplex.

Stále jde ale jenom o přibližný odhad.

Pavel Hanuš: Ono to souvisí obecně s problematickou budování digitálních sítí. Když si čtu reakce pod články na DigiZone.cz, mnoho lidí si podle nich představuje přechod na digitál dost jednoduše. Vysílače stojí, výkony se nijak nezmění, jenom se někde vymění dvě bedničky a všechno bude v pořádku. To ale vůbec není pravda. Dojde k velkému množství změn, vysílače se kompletně přestavují a v nejlepším případě se mění jenom kompletně technologie, tzn. vysílací a přijímací části. A v některých místech, a není jich málo, týká se to více než poloviny vysílačů, se vyměňuje kompletně všechno i s anténními systémy. Když si vezmete, že ČT má celkem 1096 vysílačů a převaděčů, je to docela slušná dávka a představa, že by to všechno šlo udělat nějak rychle, je dost naivní.

Jenže úpravy vysílačů si nebude dělat sama Česká televize, ale operátor její digitální sítě. Už se ví, kdo jím bude, nebo jak ho ČT vybere? Podle zákona na něj musíte vypsat veřejnou obchodní soutěž.

Pavel Hanuš: Podívejme se, jak vypadá realita. Kdybychom skutečně vypisovali veřejnou obchodní soutěž, tak vzhledem k délce kontraktu, jehož spodní hranice je nevyhnutelně sedm let, spíše osm až deset let, by šlo z hlediska objemu transakce o evropské výběrové řízení. V tom případě je příprava a realizace takového výběrového řízení, ke kterému bychom museli mít od ČTÚ daleko přesněji definovány všechny parametry sítě, k čemuž ale nemá ČTÚ zmocnění, otázkou řekněme šestnácti měsíců. Reálný průběh řízení by se počítal na 18 až 20 měsíců. Zatím všichni, s nimiž jsme tento problém konzultovali, nám řekli, že normální průběh při takovém řízení v podstatě nikdy nenastane. Bohužel je taková doba, že u téměř každého výběrového řízení se podávají účelové žaloby. V tom momentě se můžeme bavit klidně o dvou až třech letech. Takový postup paralyzuje digitalizaci vysílání České televize.

Ale je součástí platného zákona.

Pavel Hanuš: Ano, ale v balíčku připravovaných změn mediálních zákonů se na to doufám myslí. Když se podíváte do zákona o veřejných zakázkách, je v něm jeden paragraf, tuším 18 odstavec i), který říká, že veřejný zadavatel při provozování sítí veřejných komunikací nemusí tento zákon dodržovat. Zákonodárce totiž moc dobře věděl, že výstavba digitálních sítí nemůže podléhat veřejné zakázce, protože je prostě příliš technicky determinována, než aby se z ní mohla stát volná a nediskriminační soutěž. Podle jednoho právního výkladu bychom tento paragraf mohli použít, protože stavíme multiplex veřejné služby a veřejná služba je i veřejná služba v oblasti elektronických komunikací. Ale má to jeden háček. Je to pouze jeden z právních výkladů. Máme další právní výklady, které to zpochybňují, a po generálním řediteli ČT nemůže nikdo chtít, aby podepsal něco, co by v následném právním výkladu mohlo dopadnout špatně, když jde o tak obrovskou zakázku. Takže jsme docela férově představili tento problém a říkáme, že si myslíme, že by stačilo jenom technicky upřesnit tento paragraf, který už v zákoně je, aby říkal, že se vztahuje i k tomuto případu, a pak podle něj můžeme postupovat standardně jako jakýkoli jiný subjekt, který podle něj postupuje, a vybírat si operátora. Vždyť už dnes si můžeme vybírat z mnoha dodavatelů, ČT nespolupracuje jenom s Radiokomuni­kacemi. Na různé vykrývání využíváme služby různých menších subjektů.

Dokud tedy tento problém se zákonem nevyřešíte, nebudete veřejnoprávní multiplex spouštět?

Pavel Hanuš: Existuje další výklad, který říká, že na našich kmitočtech se jedná jenom o technologickou změnu, takže výměnu analogu za digitál můžeme dělat v rámci stávajících smluv. I k tomuto názoru však existují názory opačné. Pevně věřím, že jde opravdu o technický detail, který by neměl nikomu vadit, tedy pokud se chce, abychom v téhle věci udělali něco pozitivního. Je to to nejmenší, co se dá v této chvíli odvalit z cesty, už vzhledem k tomu, že paragraf o veřejných zakázkách už v zákonu existuje.

Vy se tedy necítíte být vázáni povinností vypsat na operátora multiplexu veřejnou obchodní soutěž a spustíte svoji digitální síť i předtím, než dojde k úpravě zákona?

Pavel Hanuš: Ta příprava není krátká. Jsme teprve na jejím začátku. Když se o tom bavíme takto, první termín nějakého spuštění připadá na konec letošního roku. Myslím, že taková lhůta pro drobnou technickou úpravu v zákoně stačí. My tu přípravu pojedeme tak, jako by už byla změna zákona schválena. Pokud by tu nebyla ochota zvládnout ani tuto banalitu, pak těžko můžeme zvládnout takovou záležitost, jakou je celý proces digitalizace. Zákon pochopitelně porušovat nemůžeme, takže pak bychom asi zůstali stát. Pevně věřím, že k tomu nedojde.

Janeček Dvořák veřejnoprávní mux

Takže vzkaz pro diváky na Plzeňsku a Pardubicku zní, že letos na Vánoce budou mít veřejnoprávní multiplex?

Pavel Hanuš: My bychom se snažili na konec letošního a začátek příštího roku něco spustit. Plzeňsko je logické, protože navazuje na Ústí nad Labem a uzavírá i oblast Domažlic.

U Pardubic počítáte s vysílačem v Krásné, nebo s městským vysílačem TKB u Zimního stadionu?

Pavel Hanuš: S Krásným. A je tam ještě eventualita na Jihlavsku. Ta nám zase poměrně dobře vyřeší část Jihočeského kraje, protože tam dojde při přechodu na digitální vysílání k poměrně komplikovanému manévru a vysílání z Jihlavska by nám řešilo problémy ve východním okraji Jihočeského kraje. Tím bychom měli v podstatě pokrytou většinu Čech.

Takže ještě letos chcete spustit všechny tři oblasti: Plzeň, Pardubice a Jihlavu.

Pavel Hanuš: Přípravu jedeme na těchto třech lokalitách. Uvidíme, jakým budeme čelit potížím a co se objeví při výpočtech.

Pavel Dvořák: Záleží hlavně na výpočtech a možnostech technické realizace.

Pavel Hanuš: Jak jsem říkal, pro nás je v tuto chvíli největším problémem postupu vzájemné rušení s analogem. S tím si musíme poradit.

Jaké budou technické parametry veřejnoprávního multiplexu?

Pavel Hanuš: Jsou dány TPP. Rozhodujícím momentem je ochranný interval 1/8. V podstatě to znamená datový tok 19 Mbit/s, čili čtyři televizní programy. Pro zachování přijatelné kvality jiná možnost není.

O datový tok veřejnoprávního multiplexu se máte dělit s Českým rozhlasem. Probíhají tato jednání také s jeho zástupci?

Pavel Hanuš: Ano. Myslím, že dohoda s ČRo v tomto smyslu existuje. Nemáme na ní co měnit, bude pokračovat dál. Záleží jenom na ČRo, jaký díl současného datového toku bude chtít pro své programy. Samozřejmě DVB-T je primárně televizní síť, ale pro ČRo je důležité některé programy dostat do éteru, a my jim v tom bránit nebudeme, ale zároveň nemůžeme jejich datový tok navýšit.

Jak a kdy se o spouštění veřejnoprávního multiplexu dozví diváci?

Pavel Hanuš: V momentě, kdy uzavřeme s ČTÚ technické propočty. Máme za sebou druhé kolo těchto propočtů, tam jsme si něco upřesnili, a budeme v tom pokračovat. Je to docela komplikovaná věc. Musíme brát v úvahu, že se pojede v jiném rámci, než byl původní TPP, takže se počítá znova. Proto to není zdaleka tak jednoduché. Z hlediska technických řešení bych chtěl mít jasno, aby to pak už bylo realizovatelné, někdy v květnu nebo červnu.

Pavel Dvořák: Jinak se pravidelně scházíme co čtrnáct dní, děláme koordinační schůzky a zároveň na nich probíráme projekt Domažlice a Ústí.

Zahájení digitálního vysílání veřejnoprávního multiplexu v Plzni, Pardubicích a Jihlavě neznamená, že byste už letos v těchto lokalitách vypínali analogové kanály ČT?

Pavel Hanuš: Na Plzeňsku to znamená nějaké drobné vypnutí, ale tam by to mělo být tak dobře pokryté, že by divák neměl nic poznat.

Co to znamená „drobné vypnutí“?

Pavel Hanuš: To teď právě nemůžu specifikovat, protože nemáme výpočty. Nemůžu vám říct, jestli půjde o 20, 50 nebo více tisíc lidí. Je tam prostě vypnutí jednoho vysílače. Městského, pokud se nemýlím.

Pavel Dvořák: Ano, městského. Plzeň-město, analogový vysílač ČT 2.

Předtím, než budete vypínat analogovou síť ČT 2, na které vystavíte veřejnoprávní multiplex, musíte prohodit některé analogové kmitočty ČT 1 a ČT 2. Jak častý bude tento jev?

Pavel Hanuš: To není případ Plzně, ale nastane to. Týká se to zhruba poloviny případů. Nemám to teď přesně spočítané, protože záleží na tom, jaký vysílač ve finále použijeme. V mnoha případech existuje několik variant. Kdybych to odlehčil, můžeme vysílat z různých kopců.

Pavel Dvořák: Myslím, že koncem května nebo začátkem června bychom měli mít svodku výměn kmitočtů pro tuto první etapu a pak nebude problém ji zveřejnit.

Použijete v regionech, kde se bude vypínat analog, speciální piktogram jako v Domažlicích, který diváka přímo na obrazovce upozorní, že právě jeho vysílač ukončí analogové vysílání?

Pavel Hanuš: Ano, to je náš univerzální vynález, který budeme používat naprosto všude. Vychází ze zkušenosti v Domažlicích, kde jsme zjistili, že velká většina diváků v podstatě neví, z jakého vysílače přijímá signál. Považujeme ho za velmi účinný, čili tyto piktogramy budeme vkládat, a bude to standardní postup, i kdybychom potom pokračovali podle TPP. Myslím, že s tím souhlasila i televize Nova.

Piktogram ČT

Pavel Dvořák: Nova připravuje svůj vlastní piktogram. Je to efektivní. Ten, kdo sleduje televizi, zároveň vidí, že se něco děje.

Pavel Hanuš: A navíc to funguje i tak, že se piktogram objeví i těm lidem, kteří ten daný program sledují přes kabelovku a ta přijímá signál programu z vysílače, který se bude vypínat. Pak můžou tlačit na provozovatele kabelovky, aby s tím něco dělal. To samé se týká STA. Myslím, že to je optimální způsob informování diváka.

Bude součástí piktogramu i termín vypnutí daného vysílače?

Pavel Hanuš: Ne, to by bylo příliš rušivé.

Ještě k vypínání analogového vysílání ČT 2. Jak je to legislativně vyřešené? Dlouho se mluví o tom, že generální ředitel ČT nemůže rozhodnout o vypnutí analogových vysílačů.

Pavel Hanuš: To je druhý legislativní požadavek, který musí skutečně umožnit generálnímu řediteli, aby po dohodě s ČTÚ, což by rozdělilo odpovědnost mezi oba tyto subjekty, mohl nařídit vypnutí analogového vysílače. Nutnost dohody mezi ČT a ČTÚ by měla být proto, abychom zaručili opravdu adekvátní spravování kmitočtového spektra, protože někdy může mít ČTÚ zájem, aby se v určitém regionu analog nevypínal, a zrovna takový zájem může mít jinde ČT. Prostě by měl vždycky existoval soulad obou těchto institucí.

Tato zákonná úprava ale není nutná pro Domažlice, kde ČT 2 ruší svým analogovým vysíláním digitální rozhlas v sousedním Německu.

Pavel Hanuš: Ne, Domažlice jsou jiná kauza. Tam stačí v podstatě rozhodnutí ČTÚ ve správním rozhodnutí s ČT o odejmutí kmitočtu.

Ve čtvrtek přineseme druhou část rozhovoru, v níž se Pavel Hanuš a Pavel Dvořák vyjádří ke způsobu, jakým chce ČT přenášet Letní olympijské hry 2008 v Pekingu, k návrhu televize Nova na vysílání ve standardu MPEG-4 a vypínání analogových kmitočtů ČT 2.

Anketa

Jaký region je z vašeho hlediska nejzajímavější v harmonogramu zavádění veřejnoprávního multiplexu?

56 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 5. 2007 0:08
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+