Více

Pavel Dvořák: Tendr na digitální rozhlas se týká pouze L-pásma

Výběrové řízení na operátory prvních sítí pro zemský digitální rozhlas se chystá koncem srpna vypsat Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Předběžné podmínky tendru visí už třetí týden bez větší pozornosti médií na webu ČTÚ. O co vlastně v tomto výběrovém řízení jde a kdy bychom se mohli dočkat startu řádného digitálního rozhlasového vysílání? Na otázky serveru DigiZone.cz odpovídal předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Koncem června jste na webu zveřejnili podmínky výběrového řízení [PDF, 149kB] na operátory zemských digitálních rozhlasových sítí. Proč až teď? Zájem o provozování digitálního rozhlasu byl už dříve.

Bylo ta dané kapacitou našeho úřadu. V minulých letech jsme se plně soustředili na digitální televizní vysílání, pracovali na Technickém plánu přechodu a souvisejících předpisech. Museli jsme plánovat kmitočty pro digitální televizi. Nešlo dělat dvě věci najednou. Řekněme si upřímně, že přechod na digitální rozhlasové vysílání je i nyní věc hodně výhledová. Rozhlas je navíc v jiné situaci než televize, nemusí nutně vypínat analogové vysílání. I to je důvod, proč příprava výběrového řízení na kmitočtové příděly v L-pásmu probíhá až nyní. A vypisovat výběrové řízení v době, kdy probíhaly pouze některé pilotní projekty a znali jsme jen určité záměry operátorů, by bylo trošku předčasné.

Pavel Dvořák - 1

Takže tendr se bude týkat pouze L-pásma?

Ano, pouze L-pásma. Popravdě řečeno, je to pro nás určitý zkušební postup. Jdeme nad zákon, nevypsali jsme rovnou výběrové řízení, ale zveřejnili jsme principy tendru a chceme o nich diskutovat se všemi zájemci. Teprve potom budeme postupovat tak, jak nám ukládá zákon, čili vypíšeme vlastní výběrové řízení.

V minulosti ČTÚ argumentoval tím, že nemůže vypsat výběrové řízení na operátory zemských digitálních rozhlasových sítí, protože nejsou uvolněné všechny kmitočty. Hlavně se mluvilo o 12. televizním kanálu v severních Čechách, který využívá pro své analogové vysílání televize Nova. A bude ho využívat až do srpna 2010. To se L-pásma netýká?

Netýká. To se bude týkat až tendrů na sítě pro zemský digitální rozhlas ve III. pásmu. A ano, 12. kanál je stále blokovaný, ale jinak tyto tendry pravděpodobně proběhnou podobným způsobem jako výběrové řízení na sítě v L-pásmu. Záleží na tom, jak se nám toto řízení osvědčí. Pro vypsání tendru na sítě ve III. pásmu podle mne ještě nenastal správný čas. K tomu dojde skutečně až po ukončení zemského analogového televizního vysílání (v červnu 2012, pozn. red.) a vyklizení III. pásma od televizí. A ještě tam proběhnou určité mezikroky spojené s ujasněním, jaký se u zemského digitálního rozhlasu použije vysílací standard. Není jasné, zda budeme postupovat přesně podle ženevského plánu, který počítá s tím, že se jedna síť ve III. pásmu použije pro digitální televizi, dokonce mobilní. Tam je otázka, jaký vysílací standard by se použil.

Mohl by to být korejský standard DMB, který už provozovali někteří mobilní operátoři v Německu.

Možná ano.

V zadání aktuálního výběrového řízení na operátory sítí v L-pásmu píšete, že půjde o jednu celoplošnou síť, 13 krajských a 13 městských sítí. Můžete nějak specifikovat ty krajské a městské sítě? Jeden čtenář nám zaslal seznam kanálových přídělů pro digitální rozhlas v České republice, ale ten se zřejmě týká III. televizního pásma, tedy toho, ke kterému budete přidělovat oprávnění až po vypnutí analogového televizního vysílání.

Ano, to, co uvádí čtenář, jsou kanály III. televizního pásma. Seznam kmitočtů pro L-pásmo existuje, včetně městských sítí.

Jde tedy o všechna krajská města?

Myslím, že jde v podstatě o všechna krajská města.

V zadání soutěže píšete, že jeden zájemce nesmí získat v konkrétní lokalitě oprávnění pro provozování více sítí najednou.

Je to taková snaha o to, aby dopředu někdo neskoupil kmitočtové příděly. Chceme dosáhnout určité míry konkurence i ve struktuře plánovaných sítí.

Když zájemce o celoplošnou síť nezíská tuto síť, může získat všech 13 krajských sítí a sestavit si z nich vlastní celoplošnou síť?

Může. Krajské sítě se ale budou přidělovat jednotlivě. Teoreticky může jeden zájemce získat všech 13 krajských sítí a pak si to poskládat.

Pavel Dvořák - 2

Je to tak, že Český rozhlas by byl v tomto řízení v podobném postavení jako Česká televize u zemského digitálního televizního vysílání, tedy že by si byl vlastním operátorem své sítě a jenom by si k ní sehnal technického provozovatele?

To je otázka, protože Český rozhlas zatím z hlediska dikce zákona není ve stejné situaci jako Česká televize. Tendr se navíc týká L-pásma, a my počítáme s tím, že pro Český rozhlas vyhradíme kmitočty ve III. televizním pásmu. Pokud by se ale chtěl rozhlas zúčastnit tohoto tendru, musel by se stát podnikatelem v oboru elektronických komunikací a pak si zvolit operátora sítě.

Takže komerční rádia by se tohoto výběrového řízení sama za sebe vůbec zúčastnit nemohla? O sítě mohou žádat pouze České Radiokomunikace nebo Telefónica O2, či firma Teleko, která s digitálním rozhlasem dlouhodobě experimentuje?

Může je získat podnikatel v oboru elektronických komunikací. Protože bariéry pro vstup do odvětví jsou minimální, může to být v podstatě kdokoli. Máme velmi liberální prostředí, zájemce se jenom musí stát podnikatelem v oboru elektronických komunikací.

A to se stane jak?

Jenom tak, že mimo ČTÚ ohlásí obchodnímu rejstříku další živnost.

Takže kdyby si společnost Londa, která provozuje Rádio Impuls, zapsala do obchodního rejstříku podnikání v oboru elektronických komunikací, může žádat o svoji vlastní síť digitálních vysílačů?

Ano, ale pak by pro ní samozřejmě platily všechny povinnosti podnikatele v oboru elektronických komunikací, takže by se jí například za určitých podmínek dotkla i povinnost přispívat do fondu univerzální služby atd.

V zadání soutěže není zmíněný žádný vysílací standard. Znamená to, že si každý operátor může vybrat, jak bude vysílat?

Ano, standard neurčujeme.

Takže by někdo mohl vysílat ve standardu DAB, další v DAB+ a další třeba v DMB?

Ano, to se může stát.

Není to z hlediska koncového uživatele, tedy posluchače, nepříjemné? Potom by si musel pořizovat různé rozhlasové přijímače pro různé typy vysílání.

To si musí uvážit účastníci výběrového řízení. Já jsem v této chvíli osobně nepřítelem toho, aby regulátor na trhu elektronických komunikací určoval vysílací standard. Protože stát je vždycky trošku pozadu. Pravda je, že někdy se to povede a stát je natolik jasnozřivý, že ten standard vybere správně. Leč z pohledu standardu digitálního rozhlasu není situace jasná. Ukážu vám obrázek, jaké standardy pro zemské digitální rozhlasové vysílání se používají ve světě. Vidíte, že rozmanitost standardů a jejich stabilizace vůbec není tak jasná, jako tomu je v případě zemské digitální televize. Na jedné straně existuje mix standardů DAB, DAB+ a DMB, potom je samostatný standard pro Rusko, jiný pro Jižní Ameriku, jiný na Severní Americe. A další je v Japonsku.

Takže necháte na trhu, ať se dohodne? Protože jinak by operátoři a rádia na rozdílných vysílacích standardech tratily.

Samozřejmě, to by se jim nevyplatilo. On ten standard bude také podmíněn tím, v jaké míře a v jakém čase a za jakou cenu nabídnou výrobci spotřební elektroniky digitální rozhlasové přijímače. Zda budou specializované přijímače pro jeden standard, nebo univerzální pro více standardů najednou, zabudované do mobilů, apod. V tuto chvíli to není vůbec jasné.

Pavel Dvořák - 3

Výběrové řízení probíhá formou aukce, rozhoduje tedy nabídnutá cena. Proč jste to tak neudělali už u zemské digitální televize? Tyto kmitočty se přidělovaly zadarmo.

Je třeba vidět zásadní odlišnost mezi okamžikem, kdy se přidělovaly sítě pro zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T, a dneškem. To bylo za jiného zákona a jiného právního rámce než dnes. Také jsme si to teď jinak vyhodnotili. Úřad volí metody, které po zvážení, diskusích a analýzách považuje v této chvíli za optimální pro rozvoj trhu. Samozřejmě jsme mohli určit jiná kritéria než cenu. Ale jak je určit? Myslím, že to dnes neumíme. Nevíme, jaká kritéria zvolit pro digitální rozhlas. Možná, že bychom to uměli pro digitální televizi, možná že by to vyšlo lépe, než kdybychom vítěze vybírali jinak než formou aukce, ale to je otázka vyhodnocení postupu. Zákon nám umožňuje postupovat obojím způsobem.

Jaká je zavádějící cena do aukce?

Cena se bude řídit podle počtu pokrytých obyvatel, což považujeme za nejlepší měřítko (jde o 500 Kč za každých 10 tisíc obyvatel u celoplošné sítě a 1000 Kč za každých 10 tisíc obyvatel u krajských a městských sítí, pozn. red,). Samozřejmě jde o potenciální počet obyvatel. Uvidíme, jestli ty ceny nebudeme muset do začátku snižovat.

Myslíte, že tím poplatkem zajistíte, aby operátor skutečně začal budovat síť a vysílal, a neskončilo to jako s televizním multiplexem 4, který se přes ujišťování Telefoniky O2 nerozvíjí?

Je to jeden z důvodů, proč jsme se tak rozhodli. Měli jsme to připraveno i dříve, ale počítali jsme s tím, že parlamentem projde novela zákona o elektronických komunikacích, která tak, jak byla napsaná a dostala se až do třetího čtení ve sněmovně, dávala úřadu možnost lepší správy kmitočtů. ČTÚ by je mohl nejen přidělovat, ale také odebírat, což stávající zákon prakticky neumožňuje. Teoreticky ano, ale prakticky z hlediska správních řízení, která by musela probíhat, tomu tak není. Takže se to trošku zpozdilo, ale teď si myslíme, že už nemá smysl váhat. Navíc si uvědomujeme, že vysílat v L-pásmu bude nepochybně obtížné. Myslím, že sami případní držitelé kmitočtů usoudí, jak jim to bude vycházet ekonomicky. My v historicky krátké době, míněno v rámci přechodu televizního vysílání, kdy se nám uvolní III. pásmo, spustíme obdobný proces pro kmitočty v tomto pásmu, takže budou další možnosti. Uvidíme.

Říkáte, že vám zákon neumožňuje odebírat již jednou přidělené kmitočty…

On to umožňuje, ale procedura je natolik zpochybnitelná a složitá, na rozdíl od návrhu ve zmiňované novele, který byl mnohem jasnější, čitelnější a procedurálně nepochybně efektivnější.

V zadání tendru na operátory sítí v L-pásmu ale píšete, že provozovatelé mají určitou lhůtu pro zahájení vysílání, jinak o ty kmitočty přijdou. Takže to už jde?

Ano, to je právě jedna z novinek…

A k tomu máte oporu v zákoně?

Máme. Pokud by operátor nesplnil podmínky výběrového řízení, o kmitočty přijde. Podle nového právního rámce, když napíšeme do zadání výběrového řízení podmínky, například že pokrytí musí dosáhnout určité úrovně do tří let, tak když je operátor nesplní, může o příděly přijít.

Když se tedy vrátím k televiznímu multiplexu 4, u přidělování jeho kmitočtů byly špatně napsané podmínky výběrového řízení?

Ne, tam se takto nedaly napsat, protože v té době to zákon v tehdejším znění neumožňoval. Dnes už ano. Byla to jiná situace. U každého správního rozhodnutí ČTÚ je potřeba uvažovat v kontextu tehdy platného zákona. Rozhodnutí se v různých letech liší. Nepochybně se budou lišit rozhodnutí z roku 1995 a letoška, a jiná budou rozhodnutí v roce 2015. Trh se mění, doufejme k lepšímu.

Pavel Dvořák - 4

Myslíte, že bude mezi operátory o provozování sítě zemského digitálního rozhlasu v L-pásmu zájem? Kmitočty dražíte, vyvolávací cena je celkem vysoká, sám provoz vysílání v L-pásmu je oproti připravovanému digitálnímu rozhlasu v III. televizním pásmu mnohem dražší…

Uvidíme. Zatím jsme zaznamenali určitý zájem, a zda-li se to uskuteční, nebo ne, to jinak než výběrovým řízením nezjistíme.

Výběrové řízení začíná 31. srpna a končí 31. prosince. Do kdy musí vítězové zahájit vysílání? Kdy se dočkáme prvního řádného zemského digitálního rozhlasového vysílání?

To bude napsáno v konečném zadání výběrového řízení. Zvážíme to podle toho, jak se nám podnikatelé v oboru elektronických komunikací ozvou na tyto principy výběrového řízení. Podle toho zvolíme dobu, do které musí postavit klíčovou část sítě nebo celou síť.

Zájemci o tendr mají ČTÚ do 20. července předat případné připomínky. Znamená to, že se můžou podmínky výběrového řízení ještě změnit?

Ano, mohou. Jsou to volně formulované principy a my se jich budeme snažit držet. Diskutovali jsme o nich poměrně rozsáhle. I při různých setkáních s potenciálně dotčenými subjekty. Nevylučuji, že se podmínky změní, nebo že se upřesní a lépe kvantifikují. Třeba do kdy má být postavena síť o určitém pokrytí.

Kdy byste zveřejnili tyto změny? K 31. srpnu, nebo to je už termín uzávěrky přihlášek?

Ne, 31. srpna výběrové řízení oficiálně vypíšeme. Pokud budeme měnit podmínky tendru, principy se musí přeformulovat do jazyka výběrového řízení. To stihneme do 31. srpna.

Kmitočtové příděly udělíte na deset let. Co když operátor bude chtít skončit dříve a převést je na někoho jiného? Půjde to?

Může je vrátit, ale také je může převést na někoho jiného. To může už dnes, ale pouze se souhlasem ČTÚ.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Podaří se ČTÚ vydražit všechny sítě pro zemské digitální rozhlasové vysílání v L-pásmu?

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 7. 2009 21:36

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+