Více

Pavel Dvořák: Regionálním multiplexům ČTÚ nemůže po roce 2017 garantovat kmitočty

„Na způsob, jakým jsme zvládli přechod na digitální televizní vysílání, můžeme být hrdí,“ konstatuje v bilančním rozhovoru pro DigiZone.cz končící předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák

Vedení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) jste přebíral v době, kdy probíhaly kompetenční spory s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o roli v digitalizaci televizního vysílání. Ty pak skončily, ale i tak ještě nějakou dobu trvalo, než se podařilo najít takový model Technického plánu přechodu (TPP), pod který by se podepsaly jak televize, tak České Radiokomunikace. Co bylo tehdy největší překážkou, kvůli které první návrhy TPP neprošly?

Největším problémem asi bylo, že se nevědělo, jak k tomu přistoupit. Neexistovala shoda na tom, že se vytvoří jedna přechodná síť, do které by přešly všechny analogové televizní stanice. Nedokážu už zpětně identifikovat, co bylo hlavním důvodem. Proto se nějakou dobu hledal způsob, jak to vyřešit z hlediska kmitočtových přídělů, které byly vyčerpány, přičemž kanály 61 nebyly pro přechod na digitální vysílání vhodné. Nakonec se podařilo domluvit s Českou televizí, která se původně nechtěla vzdát analogových kmitočtů pro druhý program, že začne předčasně vypínat Dvojku. Na nějakou dobu tak ČT 2 „vyzmizíkovala“ z televizního trhu. Nakonec se ukázalo, že to je extrémně efektivní a optimální řešení pro všechny, a na tom se podařilo zkonstruovat nový plán přechodu na digitální vysílání.

Vzpomínám si ale ještě na boje okolo vymahatelnosti přechodu na digitální vysílání. Nova a Prima měly licence pro analogové vysílání do let 2017 a 2018…

Ano, druhým faktorem byla legislativa. U té je ale třeba si uvědomit, že zatímco v té první otázce technického řešení se ČTÚ mohl a významným podílem se zasadil o vyjednávání v rámci technické skupiny, u změn legislativy sehrál významnou roli tým kolem náměstka ministra vnitra Zajíčka a samotného ministra Langera. Oni vyjednali digitalizaci z politické pozice.

A co se týká oněch sporů ČTÚ a RRTV, kdo má přidělovat kmitočty novým digitálním televizím?

Myslím si, že po výměně předsedů obou regulačních orgánů (Pavel Dvořák vystřídal v čele Rady ČTÚ Davida Stádníka a předsedou RRTV se stal po Petru Pospíchalovi Václav Žák, pozn. red.) nastala zcela racionální komunikace. Konec konců, bylo to vidět i na celém procesu televizní digitalizace. Nevyměňovali jsme si s RRTV žádné vzkazy přes média, a to platí dodnes. Zcela normálně jsme jednali, chodil jsem na RRTV prezentovat, jak vypadá příprava Technického plánu přechodu. Samozřejmě se řešila otázka, jaký status bude mít TPP, protože se ukázalo, že opatření obecné povahy je slabý nástroj. Přeci jenom různé negativní postoje, animozity a snaha oddálit proces digitalizace byly značné. Teprve když se z Technického plánu přechodu stalo vládní nařízení, podařilo se ho realizovat.

Co bylo na celém procesu televizní digitalizace nejkomplikovanější, co zpětně považujete za největší oříšek za celou dobu naplňování TPP?

Nemyslím si, že by docházelo k nějakým výrazným komplikacím. Plán se dařilo z pohledu kmitočtového spektra relativně slušně naplňovat. ČTÚ měl výhodu v tom, že se nemusel starat o informační kampaň, které se chopila samostatná Národní koordinační skupina při ministerstvu vnitra pod vedením Zdeňka Duspivy. Oni se zase nemuseli starat o technické záležitosti, které jsme řešili my přímo s jednotlivými televizemi a operátory sítí v rámci technické skupiny. Celostátně jsme tedy nezaznamenávali nějaké větší problémy, jiné to bylo na lokální úrovni. Ďábel je vždy skryt v detailu a v tomto případě bylo tím detailem lokální pokrytí a potřeba dokrývačů. Ale i tak si myslím, že naše digitalizace dopadla extrémně dobře, v porovnání s některými sousedními státy určitě. Máme být na co pyšní.

Od digitalizace se obecně očekával větší počet televizních stanic, větší rozmanitost a pluralita vysílání. A také větší konkurence v oblasti provozování televizních vysílačů. Myslíte si, že tato očekávání digitalizace splnila?

Digitalizace hlavně nenaplnila rychlý start nových televizních stanic. Toto očekávání se začalo naplňovat až po nějaké době. Podepsaly se na tom dva faktory: vysoká očekávání samotných provozovatelů, kdy řada vznikajících stanic věřila, že bude stejně úspěšná jako nejmenovaná komerční televize a že jejich majitelé vydělají stejné peníze. Ukázalo se, že tomu tak není. Druhým faktorem byla ekonomická krize a s ní spojený tlak na reklamní trh. Určitou roli sehrál fakt, že celý proces nestartoval tak rychle, jak se asi očekávalo. Ale jakmile se digitalizaci podařilo spustit, postupovala rychle a v podstatě samospádem.

V čem se mýlili představitelé nových televizí, když měli od digitalizace taková očekávání?

Postupně se ukázalo, že ekonomický model u FTA vysílání není tak jednoduchý. Když už vyjmenováváme všechna očekávání, která nebyla naplněna, musíme zmínit i start televizního vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV) a se zvukem Dolby Digital 5.1. Ekonomika digitálního vysílání tlačila operátory sítí do toho, aby datový tok jednotlivých multiplexů zaplnili co největším počtem televizních programů, takže na HDTV nezbyl prostor. Také se trochu nenaplnila očekávání spojená s interaktivními službami. Ukázalo se, že televize je spíše předmětem pasivní zábavy, že interaktivita bude spojena spíše s jinými způsoby konzumace videa, ať už půjde o asynchronní příjem televize nebo internet. Předpokládám, že všechny tyto požadavky budou naplněny až přechodem na DVB-T2. Je to ale otázka obsahu, aby vlastně bylo co vysílat. Jsou s tím spojeny výměny celých vysílacích řetězců, a to je drahé.

Nebyl taky problém v tom, že ačkoli sítě pro digitální televizní vysílání mohl na začátku získat prakticky kdokoli, nakonec všechny reálně fungující celoplošné multiplexy nakonec provozovaly České Radiokomunikace? Jedinou alternativou byla síť, kterou vlastnila Telefónica, ale ta ji nerozvíjela.

Ano, to byla samozřejmě také potíž. Ukázalo se, že vytvoření konkurenčního prostředí v oblasti vysílacích služeb a šíření televizního signálu není tak jednoduché. Na začátku digitalizace tu byli čtyři držitelé kmitočtových přídělů, z toho tři komerční operátoři sítí (Česká televize získala veřejnoprávní multiplex ze zákona, pozn. red.): České Radiokomunikace, Czech Digital Group (CDG), která v mnoha lokalitách sdílela vysílače s Českými Radiokomunikacemi a Telefónica, která využívala vlastní vysílače a měla jistou vizi vlastního budování sítí.

Jenže i v digitalizaci platila jasná ekonomická pravidla, čtvrtá síť nezískala zákazníky a Telefónica se chovala tržně. Pod pohrůžkou odebrání kmitočtových přídělů se nakonec domluvila se společností Digital Broadcasting a převedla kmitočty multiplexu 4 na ni. Teprve poté se začala tato síť skutečně rozvíjet a funguje. Mezitím došlo k tomu, že stoprocentní podíl v CDG odkoupily České Radiokomunikace, takže z hlediska vysílacích sítí tady máme na jedné straně dominantního hráče České Radiokomunikace, něco má Digital Broadcasting a pak je tu hejno regionálních provozovatelů, kde to každý dělá, jak umí.

Na ty se chci právě zeptat. Digitalizace jako taková řešila celostátní multiplexy, po jejím dokončení jste začali vydávat kmitočty regionálním sítím DVB-T. Za poslední měsíce jich bylo několik, došlo k velkému boomu regionálního vysílání. ČTÚ už eviduje 13 regionálních sítí, ale většina zatím nezačala vysílat, protože má kmitočty jen krátce. Čím to, že jste najednou dali zelenou tolika regionálním projektům?

Když se podíváte na přílohu plánu rádiového spektra a jeho využití, digitalizace opravdu řešila celoplošné sítě a v případě sítě 4 regionalizaci po krajích. Po naplnění TPP ale zůstala celá řada kmitočtů, které byly v průběhu digitalizace ze zcela pochopitelných důvodů zablokovány – pro případ, že by byly potřeba pro realizaci plánu přechodu na digitální vysílání. Ještě v průběhu digitalizace totiž docházelo k určitým úpravám. V okamžiku formálního ukončení tohoto omezení, tedy 30. června 2012, byly tyto kmitočty v souladu se zákonem k dispozici případným zájemcům. Někteří to věděli, protože dobře četli dokumenty ČTÚ, a někteří se divili, že už nejsou volné kmitočty, protože na to přišli pozdě. Jenom bych chtěl upozornit, že tyto kmitočty pro regionální vysílání jsou udělovány jen do roku 2017.

Proč?

Kvůli pravděpodobné druhé digitální dividendě. Je tu snaha uvolnit další část kmitočtového spektra, která je v tuto chvíli vyčleněna pro digitální televizní vysílání, pro mobilní broadband. Musíme na to být připraveni. Plyne z toho pro nás velký úkol: zajistit stabilitu digitální televizní platformy tak, aby byly dodrženy kmitočtové příděly pro čtyři celoplošné sítě podle toho, jak je získaly a do doby, kdy jim platí oprávnění vysílat. Do té doby se musí najít koncepce, jak přejít na efektivnější vysílání a zároveň umožnit druhou digitální dividendu.

Tím máte na mysli přechod z DVB-T na DVB-T2?

Ano, ale v tomto případě se podle mého názoru bude muset postupovat jinak než při přechodu z analogového na digitální televizní vysílání. Lidé si teprve nedávno měnili televizní přijímače. Chci vidět toho politika nebo úředníka, který by předstoupil před kamery a řekl občanům, že si budou znovu muset kupovat nové televizory, protože se přechází na DVB-T2. A chci vidět vysílatele, kteří budou ochotni platit velké investice do nových vysílacích řetězců a techniky DVB-T2.

Takže i přes značný křik pro zavedení DVB-T2 si myslím, že je potřeba dosáhnout skutečné shody mezi provozovateli vysílání, zejména mezi klíčovými hráči, jakými jsou ČT a velké komerční stanice, kdy a jak přejít na DVB-T2. Osobně si myslím, že proces přechodu z DVB-T na DVB-T2 bude delší než v případě přechodu z analogu na digitál. Máme rok 2013, kmitočtové příděly pro celoplošné multiplexy DVB-T platí do let 2021 až 2022. Do té doby musíme zajistit stabilitu vysílání ve standardu DVB-T. Vedle nich nemáme dostatek kmitočtů, abychom vytvořili totožné čtyři celoplošné sítě DVB-T2, které by nahradily současné multiplexy 1 až 4.

Ale pokud by šlo o vysílání ve standardním rozlišení obrazu, současná programová nabídka v DVB-T by se dokázala vejít do dvou celoplošných multiplexů DVB-T2, zvlášť kdyby se použila komprese MPEG-4.

Je to možné, ale bude důležité, jaký mechanismus zvolí stát při přidělování těchto kmitočtů. Podle mě by stát neměl opakovat chybu, která se stala při přechodu z analogového na digitální televizní vysílání, kdy si experimentátoři v podstatě „vyseděli“ řádné sítě a dostali je zadarmo. Tato situace se již nemůže a neměla by se opakovat. Prostě za ně buď zaplatí, nebo by se měli dostat za dobře definovaných podmínek, které budou garantovat určité pokrytí. A ke všem držitelům celoplošným kmitočtových přídělů se musí přistupovat stejně.

Loni jste kvůli obavám z „vysezení“ kmitočtů pro DVB-T2 omezili podmínky testování tohoto vysílání u Českých Radiokomunikací.

Ano, zcela pochopitelně. Co je třeba nyní testovat? Vnímám snahu některých provozovatelů, kteří by rádi dělali testy DVB-T2 a potom opět vydírali stát tím, že budou mít 100 tisíc zákazníků, kterým přeci nemůžou takové vysílání vypnout. Takový přístup považuji za nepřijatelný.

Jak to vlastně bude s nynějším dlouhodobým testem DVB-T2 v Praze a Plzni? V létě končí Českým Radiokomunikacím oprávnění na jeho provoz, lze ho ještě prodloužit?

Nechci to predikovat. Domnívám se, že experiment je možné prodloužit pouze v případě, že bude existovat nějaká koncepce, na které se shodnou vysílatelé i operátoři sítí a budou jasné vstupy od technologických dodavatelů kdy, v jaké kvalitě a s jakými parametry budou na trhu televizory s tunery DVB-T2. Jejich počet se za poslední rok dramaticky zvýšil, většina nových modelů pro letošní rok už tyto tunery má. Já si ale kladu otázku, zda máme nadále počítat s kombinací DVB-T2 a MPEG-4, která je nyní obvyklá v zemích, kde už DVB-T2 mají, nebo se nesoustředit na kombinaci DVB-T2 a HVC. Z hlediska zajištění HD vysílání je tento model mnohem efektivnější, opět zdvojnásobuje kapacitu vysílacích sítí. HVC už je standardem, nepochybně se někde připravují příslušné přijímací „krabičky“.

Takže brzké zavedení řádného vysílání DVB-T2 nevidíte jako reálné?

Musíme respektovat budoucí záměry evropské harmonizace při přechodu na DVB-T2 a také závěry světové radiokomunikační konference, která proběhne v roce 2015. Zavádění DVB-T2 u nás musí být v souladu s touto konferencí, a do té nám zbývají ještě dva roky. Z hlediska experimentování proto považuji za daleko důležitější, abychom testovali interakce mezi DVB-T, DVB-T2 a sítěmi LTE pro mobilní broadband. To bude podle mého názoru daleko podstatnější záležitost. Vypadá to, že se v červnu podaří restartovat aukci kmitočtů pro mobilní služby, takže do konce roku by mohly být vydraženy kmitočty v pásmu 800 MHz. Tyto sítě by pak mohly začít fungovat v průběhu příštího roku. Už ke konci loňského roku jsme měl připraveny experimenty interakce mezi sítěmi LTE a DVB-T, potažmo DVB-T2, ale vzhledem k žádostem potenciálních účastníků aukce, aby nikdo z operátorů nezískal výhodu tím, že bude vědět, jak se budou tyto dvě služby vzájemně ovlivňovat a jak se musí technicky nastavit sítě, aby se tomu zabránilo, jsme je odložili.

Na kdy?

Na dobu po ukončení aukce. Jinak bychom museli provést společný experiment všech účastníků aukce a nejprve čekat, kdo se do ní přihlásí. S experimenty ale počítáme, zdokonalujeme si nástroje na měření testování, odhady pokrytí jak pro LTE, tak pro DVB-T a DVB-T2.

A ty testy interakce byste dělali podobně jako v Británii, kde je nejprve dělali ve venkovských oblastech a nyní testují ve vybrané části Londýna?

Ano, muselo by se to testovat v různých prostředích, protože v nich budou zřejmě nasazeny různé technologie. Pokud vím, všichni stávající mobilní operátoři počítají s tím, že sítě LTE spustí ještě před dokončením aukce, ale zřejmě jen v městských oblastech. Kmitočty v pásmu 1 800 MHz už mají k dispozici, jen musí provést revizi svých současných přídělů a část vyčlenit vedle 3G a 2G také na LTE. Rychlému zavádění LTE ale hraje do karet fakt, že tuto technologii podporuje nejvíc přijímacích zařízení, 1 800 MHz je hlavní technologický směr dodavatelů. Vzájemná interakce s televizními kanály v pásmu 800 MHz asi nebude nijak zásadní. Městské aglomerace budou v případě LTE většiny kryty kmitočty v pásmech 1 800 MHz a 2 600 MHz. Vzájemné rušení by tedy mohlo nastat spíš ve venkovních rurálních oblastech.

Vrátím se ještě k regionálním sítím DVB-T, které mají od ČTÚ kmitočtové příděly do roku 2017. Co když budou chtít pokračovat i po tomto datu? Dáte jim nějaké náhradní kmitočty?

Už jsem tu zmínil rok 2015, kdy bychom měli mít jasný požadavek na druhou digitální dividendu a bude už po aukci kmitočtů po mobilní služby, dojde k budování sítí LTE, bude odsouhlasena evropská harmonizace a budeme tedy vědět, které kmitočty budou na to vše potřeba a které ne. Vzhledem k tomu, že nové digitální přijímače budou zpětně kompatibilní s DVB-T, pokud tomu nebudou bránit kmitočtové důvody, tedy pokud nebudeme potřebovat konkrétní kmitočty na konkrétních vysílačích v regionech na přechod z DVB-T na DVB-T2, nebude jediný důvod, proč by regionální sítě DVB-T nemohly pokračovat. Osobně bych se ale přimlouval za systematičtější přístup k regionálnímu vysílání.

Jaký?

Nemyslím tím, že by to mělo být na konto krajských vlád, spíš mám na mysli, že by se měly pokrývat přirozené regiony jako je Chodsko nebo Vysočina, aby mohly mít svoji vlastní regionální televizi. Regionální sítě DVB-T ale mohou pokračovat, pokud jejich kmitočty nebudeme potřebovat k migraci celoplošných sítí na DVB-T2.

Nicméně ČTÚ toto pokračování regionům po roce 2017 negarantuje.

Negarantuje a ani nemůže garantovat, protože nevíme, co nastane. Domníval jsem se, že k tomuto rozhovoru už budu mít podklady, jak se připravují názory k přechodu z DVB-T na DVB-T2, ale kolegové byli zrovna ve Varšavě, kde minulý týden probíhala první diskuse se sousedními státy na téma druhé digitální dividendy. V různých zemích jsou totiž různé situace. Česká republika má zavedenou a fungující digitální televizní platformu, jinde tomu tak není. Mimochodem, v průběhu digitalizace se u nás snížilo procento lidí, kteří přijímali televizi terestricky, řada z nich přešla k satelitu. Podle aktuálních dat se ale ukazuje, že se vrací zpět k DVB-T, protože tato platforma je stabilnější, objevují se v ní nové programy…

… a neplatí se tam žádný servisní poplatek.

Ano, neplatí se servisní poplatek, což je zločin za bílého dne, abych ho nazval pravým jménem. Například Německo si s druhou digitální dividendou hlavu lámat nebude, naopak Polsko ano, protože to zatím ani nedokončilo přechod z analogového na digitální televizní vysílání. Já jen doufám, že se najde nějaký mechanismus a hlavně proběhne evropská harmonizace, abychom pak mohli hledat v kmitočtech, jak dále postupovat.

ČTÚ nedávno aktualizoval web věnovaný digitálnímu vysílání, nově jsou na něm kmitočtové příděly a mapy pokrytí všech sítí DVB-T, včetně regionálních, a také sítí pro digitální rozhlas. Proč u regionálních televizních multiplexů neuvádíte jejich provozovatele?

Osobně nevidím důvod, proč bychom to neřekli, ale podle §125 zákona o elektronických komunikacích neuveřejňujeme informace o držitelích individuálních oprávnění.

Třeba u Regionální sítě 7, která by měla pokrýt skoro 43 procent obyvatel České republiky, by to byla zajímavá informace. Zatím se stále ale neví, komu patří.

My to samozřejmě víme. Bude ji provozovat firma, kterou vlastní pan Pařízek.

Digital Broadcasting, která už provozuje celoplošný multiplex 4?

Ne, jiná firma. Digital Broadcasting je spojena s jistými vlastníky, a tuto další firmu vlastní někdo jiný. Je ale vidět, že se vyplácí sledovat normy ČTÚ. Ten, kdo věděl a přečetl si pečlivě veřejný dokument, tušil, co se po něm chce a co musí rychle udělat. Věděl, že má 1. července 2012 stát ve frontě na ČTÚ.

Tak to se Radimu Pařízkovi povedlo.

Myslím, že nebyl sám.

Je pravda, že hodně kmitočtů pro regionální multiplexy DVB-T získal také Ivo Brabec.

Ano, což je samozřejmě správné. Tam, kde zaspalo právní oddělení, se mohou jenom divit.

Ale velké firmy jako České Radiokomunikace v další vlně získaly také některé regionální multiplexy. A nejen v Praze, i v Českých Budějovicích.

Ano, také něco získali. Co se týká držitelů jednotlivých přídělů regionálních sítí DVB-T, asi nebude problém je zveřejnit, pokud o to bude zájem.

Zmínil jste digitální dividendu, aktuální probíhá ta první, která se týká kanálů nad 60. Z neděle na pondělí měnil multiplex 4 vysílací kanál na Ostravsku, další změna by se měla dotknout i multiplexu 2 na vysílači Černá hora ve východních Čechách. Ten se bude přelaďovat kdy?

Z hlavy to přesně nevím, ale určitě v nejbližší době, protože jsme se zavázali, že to vyřešíme v průběhu letošního roku. Myslím, že bude přeladěno ke konci června (podle Českých Radiokomunikací se tak stane 24. června, pozn. red.).

O druhé digitální dividendě by mělo být jasněji kdy? Ta se dotkne už všech kanálů nad 50.

Dokonce kanálů od 49 do 60, jichž je v sítích DVB-T o dost víc než těch „šedesátkových“ z první digitální dividendy. Kdybyste si vzpoměl na moje prezentace k digitalizaci, měl jsem jednu verzi přechodu na digitální vysílání, která se některým lidem nelíbila, protože jsem v ní zakroužkoval kanály, o které bychom mohli přijít. Dávno víme, které sítě by tím byly nejvíce postiženy (zejména multiplex 3, pozn. red.). Proto jasně říkám, že stát musí zajistit stabilitu těchto sítí, pokud se nenajde jiné řešení.

Rozhlasová digitalizace na rozdíl od té televizní poněkud pokulhává. ČTÚ sice vydal kmitočty pro vysílání v L-pásmu, ale operátoři spustili vysílání většinou jen s nejmenším možným pokrytím, aby nepřišli o kmitočty a běžný posluchač se o digitálním rozhlasu většinou ani nedozví. Jak jste spokojeni s postupem držitelů kmitočtových přídělů?

Spokojeni s ním nejsme, ale těžko s tím můžeme něco udělat. Jsme připraveni zahájit výběrová řízení na kmitočty ve III. pásmu. Příděly už jsou rámcově připraveny, ale vydávat je jen tak, aby je někdo držel na patnáct let bez toho, aby byl jasný koncept a shoda na tom, jak se bude digitalizovat rozhlasové vysílání a zda vůbec, kdy, za jakých podmínek… Není to jen záležitost ČTÚ. Čekáme, kdy se na nás obrátí Český rozhlas a komerční rádia, že chtějí digitálně vysílat a potřebují k tomu patřičné vysílací sítě. Nikdo ale zatím s takovým požadavkem nepřichází, takže světlo na konci tunelu zatím moc nevidím. ČTÚ v tomto smyslu připravuje principy na příslušná výběrová řízení. Po jejich konzultaci vyhlásíme výběrová řízení do konce tohoto roku.

Ale asi už svítá na lepší časy, Český rozhlas a komerční rádia založily společné DAB fórum.

Uvidíme, my jsme připraveni. U rozhlasové digitalizace nejsme v situaci, že by nás tlačil čas a potřeba vypínání analogového vysílání.

Naopak, stát prodloužil analogovým rádiím jejich licence do roku 2025.

Přesně tak, je to správní záležitost. V okamžiku, kdy bude jasná společenská poptávka a bude jasné, že nedojde k narušení trhu, tedy že se podaří vytvořit konkurenční prostředí a že se toho budou moci zúčastnit všichni zájemci o provozování sítí, jsme připraveni spustit výběrové řízení.

Vysílání stávajících tří operátorů v L-pásmu vás nenaplňuje optimismem?

Nenaplňuje, protože se jedná o přechodnou záležitost a protože je problém v malé vybavenosti posluchačů digitálními přijímači. Možná, že až Škodovka začne montovat do svých vozů digitální rádia, se to zlepší. Prostě se musí najít nějaký mechanismus, který by oživil poptávku na straně digitálního příjmu. Chci upozornit na to, že v EU probíhají diskuse o harmonizaci tohoto pásma a navrhuje se jeho využití pro jiné služby.

O digitálním rozhlasu teď není moc slyšet. Kromě lidí, kteří se po něm sami pídí a zajímají se o technologické novinky v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, o něm skoro nikdo vlastně neví. A operátoři digitálních sítí zprovoznili jen minimum vysílačů, aby nepřišli o kmitočtové příděly.

Ano, to máte plnou pravdu, pod to bych se podepsal. Je možné, že se tomuto tématu média příliš nevěnují. Já si ale kladu možná laickou otázku, proč v době, kdy lze na každém mobilu naladit rádio, nemají tyto mobily i tunery pro příjem digitálního rozhlasu ve III. nebo L-pásmu? Kdyby je měly, mohli by lidé přijímat digitální rozhlas už dnes. Myslím si, že by to rozhlasové digitalizaci hodně pomohlo.

Třeba se v novějších modelech objeví digitální tunery, teď jsou tam analogové pro FM pásmo.

Samozřejmě pak může nastat i situace, že tu budeme mít mobilní broadband a rádia se budou přijímat přes IP sítě.

Takhle se dají rádia přes mobil poslouchat už dnes, a nepotřebujte k tomu digitální multiplexy.

Ano, samozřejmě.

A navíc za takový poslech rádia nemusíte platit rozhlasový poplatek, pokud tedy v mobilu zároveň nemáte analogový tuner pro FM pásmo.

Pak je samozřejmě otázka, zda by bylo efektivní využívat kmitočty pro digitální rozhlasové vysílání. Zda spíše nevěnovat III. pásmo televizím, když přijdou o kus nynějšího pásma 800 MHz při druhé digitální dividendě. Jsou tam rezervovány kmitočty pro celou jednu celoplošnou síť. Ale je to ve III. pásmu.

Ona je otázka, zda v době, kdy budou končit opět prodloužené analogové licence dnešních rádií, bude DAB/DAB+ tím standardem, v němž se vyplatí vysílat, nebo zda tu nebude nějaký nový způsob šíření signálu.

Může to být broadband, pokud bude za rozumnou cenu. Tedy pokud bude pro lidi dostupný.

Dotkli jsme se otázky servisního poplatku, který loni zavedla společnost M7 Group všem zákazníkům satelitních služeb Skylink a CS Link. ČTÚ s touto firmou zahájil několik správních řízení. Jaký je aktuální vývoj těchto kauz?

ČTÚ dospěl k jistému vážnému rozhodnutí, které jsme zaslali M7 Group. Zatím nám nepřišla doručenka, takže ještě nemůžu říci více. Ukázalo se ale, že servisní poplatek není problémem jenom v České republice, že podobně se tyto a jiné společnosti chovají i v okolních státech, takže se to téma dostalo na evropskou úroveň. V rámci Evropské unie se nyní hledá nějaké řešení, aby k podobné situaci už nedocházelo.

ČTÚ také vedl správní řízení s UPC kvůli zpoplatnění pronájmu set-top-boxů a modemů. Jak dopadl tento případ?

UPC dostala pokutu a odvolala se. Zatím nebylo rozhodnuto.

Za několik dní vám vyprší mandát předsedy Rady ČTÚ. Když se ohlédnete na dobu, po kterou jste úřad vedl, co považujete za svůj největší úspěch a co naopak za neúspěch?

Podařilo se nám vypracovat systém analýz relevantních trhů, dnes už jsme ve třetím kole těchto analýz. Výrazně jsme oproti letům 2006 a 2007 zlepšili a zefektivnili sběr dat, už se to děje elektronicky. Jednou z velkých věcí bylo prosazení větších kompetencí ČTÚ v oblasti ochrany spotřebitelů. Dalo to hodně práce, protože nejsme nositelem legislativní iniciativy, takže jsme to museli připravit a přesvědčit ministerstvo průmyslu a obchodu, že to je natolik důležité, aby to na politické úrovni vyjednalo. Určitě se povedl přechod na digitální televizní vysílání. Významným úspěchem bylo zavedení nových informačních systémů a automatizovaného monitorování rádiového spektra, které jsme si prověřili i při digitalizaci. Zautomatizovali jsme celou řadu procesů, které se dříve dělaly ručně.

A na úrovni Rady ČTÚ?

Podle mě se podařilo docílit toho, že Rada je absolutně transparentní. Od roku 2006 vydáváme měsíční monitorovací zpráívy, takže ten, kdo chce a není líný, se dozví vše, co Rada v uplynulém měsíci rozhodla i jaký je stav trhu. Vše to najde na našem webu. Myslím si také, že došlo k větší komunikaci se sektorem, pořádáme mnohem častěji workshopy. U televizní digitalizace to bylo každou chvíli, v případě relevantních trhů to bylo automatickou nenařízenou záležitostí. To vše se nám podařilo díky tomu, že do loňského roku Rada fungovala kompaktně a na základě jasné dohody, že se má komunikovat otevřeně a bez podrazů.

A co se nepodařilo?

Nepovedlo se přesvědčit mobilní operátory, aby otevřeli dveře virtuálním operátorům, přestože o jejich roli mám svoje pochybnosti. Ceny mobilního volání také mohly klesat rychleji, ale zase – ČTÚ musí postupovat v souladu se zákonem, takže to bylo spíše na úkor toho, že jsme nedokázali operátory přesvědčit – nikoli nařídit – aby se chovali více ke kultivaci tržního prostředí a příznivěji vůči zákazníkům. ČTÚ se také nepodařilo za celá ta léta zbavit povinnosti řešit spory o peněžní plnění. Jsme jediný regulátor v Evropě, který tak činí. Všude jinde v Evropě je řeší soudy. ČTÚ plně v souladu s usnesením vlády propustil polovinu lidí, kteří se zabývali touto problematikou, ale zákon se dosud nezměnil, takže nám tato povinnost zůstává.

Jako předseda končíte, v Radě ČTÚ ale zůstáváte ještě do roku 2015. Na jakou oblast se chcete jako řadový radní nejvíc zaměřit?

Nejblíže zůstanu tématu, kterého jsem se chopil už jako radní, když jsem do ČTÚ nastupoval – tedy digitalizaci. Ať už rozhlasu nebo televize, nebo druhé digitální dividendě. Samozřejmě se jako bývalý statistik budue věnovat i analýzám, abychom rozhodovali na základě tvrdých dat a nikoli dojmů, předsudků a ideologických předpojatostí.

Už víte, co budete dělat, až vyprší i vaše členství v Radě ČTÚ?

Víte, kolik mi je let? Až za dva roky skončím v Radě ČTÚ, bude mi 67. To už je čas přemýšlet na odpočinek.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

57 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 4. 2013 21:28

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+