Hlavní navigace

Pavel Dvořák: O osudu terestrické televizní platformy u nás musí rozhodnout politici

4. 3. 2014
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

„Návrh Strategie správy spektra je špatný, upozorňoval jsem na to už při jeho vzniku,“ říká radní a bývalý dlouholetý předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ)

Všichni důležití hráči na televizním trhu odmítají návrh Strategie správy spektra od ČTÚ, který počítá s uplatněním tzv. druhé digitální dividendy a vyčlenení kmitočtového pásma 700 MHz mobilnímu broadbandu. Jak vlastně tento návrh vznikl? Dost podstatně se liší od toho, co jste sám deklaroval ve svém pracovním návrhu rozvoje terestrické televizní platformy.

Můj návrh vyplynul z úvah, které jsem inicioval už v roce 2012 a z dalších údajů, z rozhovorů s operátory sítí, provozovateli vysílání a ze studia různých materiálů. Že se tento můj návrh nepromítnul do návrhu Strategie správy spektra, je věc úřadu ČTÚ. Jistě má připraven nějaký kvalitnější návrh, takže záleží na něm, co do svého materiálu zahrne.

Čili návrh Strategie správy spektra vznikal na úřadě ČTÚ a jeho Rada ho pouze schvalovala?

Vzhledem k tomu, že Strategie správy spektra není dokumentem, který má Rada ČTÚ ze zákona schvalovat, pouze ho projednávala. Vznesl jsem proti němu námitky, že zdaleka neobsahuje to, co by obsahovat měl, protože nebyl zpracován jako strategický dokument. Strategický plán by měl obsahovat výhled, nějaké scénáře budoucího vývoje, ať už technologického a ekonomického, včetně všech možných variant, a z nich pak vyplývající varianty rozhodování o tom či onom. Všechny varianty by v něm měly být vyhodnoceny. To ten materiál ani zdaleka neobsahuje.

Neříkám, že návrh Úřadu je úplně špatný, protože i s popisem toho, jak se spravuje spektrum, by se měla řada lidí seznámit. Za klíčové ale považuji, že neobsahuje alternativy, analýzy dopadů těch či oněch rozhodnutí v čase a zejména z hlediska koncových zákazníků. Nebere například v úvahu skutečnost, že dnes nikdo neví, jak se bude vyvíjet ekonomický model a úspěšnost nasazení LTE, jemuž byly nedávno přiděleny kmitočty. Mobilní operátoři mají sedm let na výstavbu sítí. Můžeme se jen dohadovat a mít zbožná přání, jak to bude vypadat. Budou operátoři tuto část spektra skutečně potřebovat? Budou schopni znovu investovat, nebo to za ně udělá někdo jiný? Tyto otázky si materiál bohužel vůbec neklade.

Samozřejmě tím – ono není explicitně napsáno, ale opatrní čtenáři si to tam najdou – v podstatě skutečně likviduje terestrickou televizi. Jestliže škrtnete ty počty kanálů, kterých se má dotknout druhá digitální dividenda (jde o kanály 48 až 60, pozn. red.) a měly by jít znovu do aukce nebo výběrového řízení na mobilní broadband, byl by to dost dramatický zásah do stávajících sítí DVB-T. A kdyby se to mělo odehrát v čase, který ten materiál naznačuje…

Píše se v něm o roce 2016.

Neumím si představit, kdo by v takovém případě zaplatil operátorům a provozovatelům vysílání náklady, které by s tím byly spojeny. Konec konců, všichni vědí, že Nova už vyhrožuje arbitráží. A nelze se divit: jestliže jim při odevzdání analogových kmitočtů někdo garantoval, že terestrická platforma bude zajištěna do roku 2021 až 2024, kdy končí platnost stávajících kmitočtových přídělů operátorům sítí pro terestrické televizní vysílání, a najednou se dozví, že to nastane o mnoho let dříve, samozřejmě se tomu budou bránit. Mimochodem, pokud to chce někdo udělat, a takové rozhodnutí padne, musí ho někdo zaplatit.

Hlavní výtkou ze strany televizí je fakt, že ČTÚ operuje s druhou digitální dividendou, jako kdyby už byly schválena a platila. Rozhodnout o ní ale má až mezinárodní konference WRC 2015 v příštím roce.

To má celou řadu aspektů. Fakt, že o tom má tato konference rozhodnout na koprimární bázi, je pouze návrhem. A z hlediska obecných pravidel platí, že koprimární služba znamená, že má stejnou hodnotu jako služba primární, a tou je v tomto případě i terestrické vysílání. Když tedy někdo bude chtít na příslušném kanálu spustit síť LTE, musí zajistit, aby nerušila terestrické vysílání a dokonce nesmí obsadit kanál, který je aktuálně vyčleněn terestrickému vysílání. Tudíž to není tak jednoduché. Návrh ČTÚ navíc bohužel předjímá celou řadu materiálů, které mají být k této problematice v budoucnosti zpracovány, než vůbec dojde k jakémukoli rozhodnutí na úrovni WRC 2015. 

Vyjmenuji jenom některé: například pracovní skupiny, ať už RSPG nebo CEPTu, zdaleka neukončily svoji činnost a nemají dosud relevantní výstupy. To znamená, že vůbec není jasné, jak se bude postupovat a jak se bude v budoucnu v Evropské unii nakládat s UHF pásmem. Na to existuje další expertní skupina, která byla ustavena teprve letos v lednu pod vedením Pascala Lamiho, a její výstupy mají být k dispozici v červnu. Jak známe podobné instituce, bude to chvíli trvat. Jenom například draft stanoviska RSPG na tuto světovou konferenci bude v listopadu letošního roku. Teprve v lednu 2015 budou finální stanoviska jednotlivých zemí, která by měla sjednotit stanovisko členských států EU na WRC 2015. Takže zdaleka předbíháme všechny tyto materiály a já myslím, že je oprávněné si klást otázku, proč bychom se měli vzdávat terestrického vysílání v pásmu 700 MHz.

Strategie správy spektra má být ze strany ČTÚ oficiálním stanoviskem České republiky ke konferenci WRC 2015?

Takto to zatím nikdo nedefinoval. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o politické rozhodnutí, v žádném případě to nemůže být materiál ČTÚ, ale rozhodnutí na úrovni ministerstva průmyslu a obchodu nebo dokonce vlády. Celá řada věcí, které obsahuje návrh Strategie správy spektra, naznačují rozhodnutí, která by měla být politická. O to silnější je protiargument, že neuvádí argumenty, neuvádí varianty a nevyhodnocuje důsledky toho či onoho rozhodnutí, jestliže má být přijato politické rozhodnutí o ztrátě 12 kmitočtů pro televizní vysílání, že snížíme určité procento pokrytí sítí, zrušíme dostupnost televizního vysílání pro značné procento obyvatel České republiky, že za to musí někdo nést politickou odpovědnost. Pochybuji, že to bude ČTÚ.

Z informací, které máte jako radní k dispozici – myslíte si, že druhá digitální dividenda na WRC 2015 projde?

Myslím, že taková šance existuje. Spor nyní běží o to, v jakém časovém rámci se odehraje. Když si vezmete, že první digitální dividenda byla na stejné úrovni schválena v roce 2007 s platností od loňského roku, tak to máte pět let od jakéhokoli rozhodnutí do začátku jeho platnosti, a to ještě víme, že do této chvíle zdaleka ještě není první digitální dividenda uplatněna reálně ve všech zemích Evropské unie.

Navíc se týkala minimálního počtu vysílacích kanálů, pouze od 61 do 69.

Týkala se menšího počtu kanálů, a my jsme navíc měli to štěstí, že šlo o kanály, které jsme de facto nepoužívali pro televizní vysílání. Podle mě ale i televizní sektor počítá s tím, že druhá digitální dividenda bude, protože objektivní potřeba spektra pro mobilní broadband tady nepochybně je a bude.

Ona je otázka, zda s ní přijít před vypršením platnosti kmitočtových přídělů pro celoplošné sítě DVB-T, nebo až po něm.

V mém materiálu, který byl uveřejněn na vašem webu, uvádím, že mohou nastat tři možné situace: když tato povinnost vznikne před rokem 2020, v té chvíli by byla Česká republika skutečně na hraně likvidace digitální terestrické platformy.

A navíc by jí hrozily arbitráže ze strany provozovatelů vysílání i operátorů sítí.

Ano. Pak je možnost, že by platnost druhé digitální dividendy nastala někdy v době ukončení platnosti kmitočtových přídělů operátorů DVB-T, tedy mezi lety 2021 až 2024. To je věc, s kterou bychom se stejně při transformaci sítí DVB-T museli vypořádat. A nebo tato skutečnost nastane až poté, když už to budeme mít vypořádané, a druhá digitální dividenda bude platit až od roku 2025. Z těchto tří možných scénářů je pro nás nejnákladnější ten, že bychom se buď dobrovolně, což si nemyslím, že bychom měli dělat, nebo nedobrovolně museli vzdát kmitočtů před rokem 2020. To by byla situace, která by pro nás byla velmi dramatická a téměř neřešitelná. Protože jestliže mluvíme o druhé digitální dividendě, tak zároveň musíme mluvit ve vztahu k tomu, že kmitočty používáme pro terestrické vysílání, o využití efektivnějšího způsobu šíření signálu, tedy nasazení DVB-T2. To je jasné už řadu let, ještě za mého předsednictví ČTÚ inicioval experimenty DVB-T2, jeden z nich pokračuje dodnes. Jestliže tedy chceme mluvit o druhé digitální dividendě, musíme současně mluvit o DVB-T2 a mít jasný plán migrace na tuto digitální platformu.

ČTÚ se už loni dohodl s provozovateli vysílání a operátory sítí na potřebě vytvořit pracovní skupinu, která připraví plán přechodu na DVB-T2. Letos měl vzniknout dokument a v příštím roce se mělo začít vysílat v první přechodné síti. Jak ta příprava pokračuje? Probíhají nějaká jednání?

Nevím. Přiznám se, že nevím, zda taková pracovní skupina vznikla. Osobně si myslím, že je nejvyšší čas, aby se tak stalo.

Myslel jsem, že máte v rámci Rady ČTÚ na starosti zemské digitální televizní vysílání…

To je zcela neformální záležitost. Nemám exekutivní pravomoci, takovou skupinu nemohu ustavit.

Takže ji může ustavit jen předseda Rady ČTÚ?

Ano.

Návrh Strategie správy spektra byl zveřejněn 9. prosince, připomínkování bylo možné do 24. ledna. Co se s tím dokumentem děje teď?

V této chvíli se vypracovává stanovisko Úřadu k tomuto stanovisku. Podle mých informací bychom měli mít ještě v březnu na stole verzi po připomínkách. Já sám jsem si pro sebe napsal svoje připomínky, podle nichž budu jako radní ČTÚ zkoumat budoucí materiál. Takže uvidíme, já předpokládám, že se jím bude zabývat i Rada ČTÚ, protože jde o materiál, který pak půjde do vlády, nebo alespoň na ministerstvo průmyslu a obchodu.

A na základě tohoto materiálu pak vláda rozhodne o postupu České republiky v případě druhé digitální dividendy na konferenci WRC 2015?

Nemyslím, že rozhodnutí vlády bude explicitně obsahovat ten samotný materiál. I když by v něm měl být obsažen.

Bude tedy podkladem pro jednání vlády.

Ano. Problém je v tom, že zatím nebyl žádným způsobem definován mandát pro jednání na WRC 2015: kdo tam bude jednat, jak bude vypadat delegace, jaký má mandát k jednání, jaká stanoviska má podpořit. Předpokládám, že v obdobné situaci jsou i ostatní země, protože pokud má být společné stanovisko EU v lednu příštího roku, myslím si, že na tom budou všichni podobně. Navíc si nemyslím, že to společné stanovisko zemí EU bude hotové s jistotou skutečně na začátku roku 2015.

Jak se vlastně vybírají lidé, kteří jednou na takovou konferenci hájit zájmy České republiky? Předpokládám, že tam jede předseda Rady ČTÚ, ale kdo další tvoří oficiální delegaci?

To je dané zákonem, kdo kde jedná. Jde o dělbu práce mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ČTÚ.

Kdybyste tam chtěl jet vy jako radní ČTÚ, měl byste šanci?

Záleží na tom, koho navrhne ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ale jezdí tam kromě předsedy Rady ČTÚ i další radní.

Za mého předsednictví ČTÚ tam byla výjimka, že na konferenci v roce 2006 jsem jel já a ředitel sekce elektronických komunikací, a vzájemně jsme se zastupovali. To je takový obvyklý postup. Vzhledem k tomu, že v roce 2006 se podepisoval plán, který se týkal terestrického vysílání a hlavně ČTÚ, podepisoval jsem za Českou republiku ženevský plán.

Na internetu se objevily první spekulace o třetí digitální dividendě, která by měla zasáhnout pásmo 600 MHz a připravit televizní platformu o kanály 42 až 48. Co si o tom myslíte? To by znamenalo definitivní likvidaci terestrické televizní platformy.

Třetí digitální dividenda je v této chvíli zbožným přáním, ale nelze ji vyloučit. Je třeba si uvědomit jednu věc: digitální dividendy 1, 2 a 3 jsou nejjednodušší cestou, jak dopravit efektivně využitelné spektrum mobilním operátorům pro zajištění mobilního broadbandu. Přičemž jsou k dispozici i další spektra, ovšem ta jsou pro mobilní broadband, WiFi a podobné služby mnohem méně snadno uvolnitelná. Domnívám se, že třetí digitální dividenda by měla přijít na přetřes až v okamžiku, kdy bude úplně jasno, jak to bude s pevnými sítěmi až do domácnosti. Chceme-li optiku až do domu, které je zatím jen minimum, musíme pro to něco udělat. Všichni ji chtějí a mají vize, ale nikdo pro to nic nedělá. V momentě, kdy bude jasnější substitut terestrické platformy, alespoň potenciální, tedy že bude pevné připojení do domu, tak je to něco jiného. Potom lze mluvit o třetí digitální dividendě. Ale je třeba si uvědomit, že terestrická televize má nezastupitelnou roli také v krizových situacích. Což pevné sítě nemusí splňovat, kdežto televize, která se šíří prostřednictvím vysílačů, je mnohem méně zranitelná než kabely, které jdou až do domu.

To sice ano, ale mobilní operátoři vám namítnou, proč musí existovat třicet volně šířených televizních stanic, když pro krizové situace stačí jedna nebo dvě.

To je obecný a poměrně rozsáhlý spor, který se vede v celé Evropě mezi mobilními operátory a producenty obsahu, tedy televizemi. A to do toho nezapočítávám ty, kteří participují na obém. Jak na tom, že někdo vytvořil obsah, tak na tom, že někdo zajistil přenos.

Myslíte provozovatele sítí?

Provozovatele ISP a dalších nejrůznějších služeb, ti na tom také participují. Takže ten spor se vede o to, kdo a za co bude platit. Já samozřejmě chápu, že mobilním operátorům se nemůže líbit, že spektrum, které by mohli využít pro své výnosy, je k dispozici pro free-to-air televizi. A šíří obsah, který, kdyby se šířil prostřednictvím jejich sítí, by byl nepochybně zpoplatněn. Nejsem si vůbec jist, že by se to líbilo v domácnostech.

Čistě teoreticky tedy zvítězí ten, kdo bude mít silnější lobby u politiků – zda mobilní operátoři nebo televize?

Asi tak.

Mobilní operátoři jsou ale silnější, mají tedy mnohem větší šanci prosadit vlastní pohled, ne?

Těžko říct, ale podle výsledků hlasování v Evropském parlamentu mi nepřipadalo, že by ICT a telekomunikace měly nějakou významnou sílu. Vzhledem k penězům, které se dostaly sektoru na podporu evropských sítí ve srovnání s energetikou a dalšími síťovými odvětvími, jsou skutečným zlomkem toho, co dostala energetika. Takže z pohledu této komparace mám své pochybnosti.

Ještě k migraci na DVB-T2: bude dost kmitočtů a to, aby se daly vytvořit přechodné sítě vedle stávajících multiplexů DVB-T?

V této chvíli jsou rezervovány v příloze plánu spektra kmitočty na dvě sítě.

A nejsou mezi nimi kmitočty v pásmu 700 MHz, které budou ohroženy druhou digitální dividendou?

Ne, ty tam nejsou. Jde o vysílací kanály cca 20 a výš.

DVB-T2 není technologicky vhodné pro regionálné vysílání. Počítá ČTÚ v tomto směru s částečným zachováním DVB-T pro regionální sítě?

Uvidíme, jak to vyjde, protože DVB-T2 je kmitočtově efektivnější, umožňuje stavět velké jednofrekvenční sítě. Což znamená značnou úsporu kmitočtů, na celoplošné pokrytí v případě České republiky stačí tři, čtyři, možná pět kmitočtů, kdežto dnes jich potřebujeme zhruba kolem deseti až patnácti. Ale samozřejmě to znamená, že regionalizace může mít i jiný charakter. Třeba časové sdílení, nebo regiony mohou být větší než dnes. Můžeme se přiblížit k statistickým jednotkám pro účely různých programů financování z evropských fondů NUTS, apod. Konec konců i ČT počítala s většími regiony, než jsou současné kraje. Stávající regionální sítě DVB-T, ať už velmi lokální, nebo téměř celoplošné, jako v případě Regionální sítě 7, mají platnost kmitočtových přídělů do roku 2017. To je taky jeden z důvodů, proč by se mělo začít pracovat na tom, jak má vypadat migrace na DVB-T2, aby bylo jasno, kolik kmitočtů zbude v momentě, kdy budeme muset nahradit čtyři celoplošné multiplexy.

V podstatě pět, protože Regionální síť 7 je také celoplošná.

Dá se počítat za celoplošnou, ona v podstatě je celoplošná díky technickému úsilí operátora. Migrační plán by měl respektovat hlavně potřeby diváků. Měl by vycházet i z toho velice důležitého faktoru, zda vůbec budou schopni, když se všechno transformuje na DVB-T2, přijímat televizní vysílání. Což je podle mého názoru další věc, o kterou se nikdo moc nestará. Vezměte si, že dnes je cyklus obměny televizorů v domácnostech okolo šesti až osmi let. Z výzkumů, které se dělaly v rámci monitorování digitalizace, jednoznačně vyplynulo, že v průběhu digitalizace se obměnila velká část televizorů. Zhruba okolo poloviny domácností je vyměnila v posledních čtyřech letech. Průměrné stáří televizorů se pohybuje okolo pěti, šesti let. No a teď ať si někdo stoupne před domácnosti, třeba ČTÚ (protože to tak napsal v rámci Strategie spektra), před lidi, a řekne jim, vážení, pořídili jste si nové televizory, tak si běžte pořídit znovu další, protože vypneme DVB-T a budeme vysílat v DVB-T2. 

To je podle mě zcela neprůchodné a nesprávné, protože nutit domácnosti, aby si znovu měnily televize, když to není potřeba, když se ten čas na migraci na DVB-T2 dá udělat tak, aby to bylo přirozenou obměnou televizorů dosažitelné, je zbytečné. Ale samozřejmě nikoli v čase roku 2018 nebo 2020, ale spíš 2021 nebo 2022, a to za předpokladu, že budou spolupracovat technologičtí dodavatelé a budou dodávat televizory s tunerem DVB-T2. Loni jich bylo na českém trhu minimum, teď už je jich čím dál tím více. Nemluvě o tom, že je také třeba uvažovat o kompresní technologii. Znovu se objeví otázka, která byla na startu přechodu na digitální vysílání – zda použít MPEG-2 nebo MPEG-4 – jenom se nyní budeme se rozhodovat mezi MPEG-4 a HEVC, protože na obzoru už máme televizi v Ultra HD rozlišení. Podle terminologie EBU jde o UHD 1, takže v budoucnu se dá počítat dokonce s ještě větším rozlišením. A říkat pak lidem, že si do roku 2020 musí vyměnit televizor kvůli nástupu DVB-T2 a potom znovu kvůli nové kompresi… Myslím, že by to byl velmi politicky nešťastný způsob práce s domácnostmi a skutečná likvidace terestrické platformy.

Na kom je teď vlastně iniciativa k zahájení jednání o přechodu na DVB-T2? Kdo by měl svolat vysílatele a operátory sítí k jednomu stolu?

Můj soukromý názor je, že by to mělo udělat ministerstvo průmyslu a obchodu. Protože to už je politická záležitost, vyžaduje spolupráci s ministerstvem kultury, Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Proto by ten výkop mělo učinit ministerstvo. To je ta platforma, na které by bylo možno dosáhnout nejen technické a věcné dohody, ale i jasného vyhodnocení politických a ekonomických souvislostí.

Navíc jde o nadřízený orgán ČTÚ.

BRAND24

Ministerstvo není nadřízeným orgánem ČTÚ, ale telekomunikační úřad spadá do jeho kompetence. Jde ale o digitální obsah, a tím se zabývá sekce digitální ekonomiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).