Více

Pavel Dvořák: DVB-T2 by nám usnadnilo řešit problémy spojené s druhou digitální dividendou

Pro přechod na DVB-T2 máme připraveny dvě sítě, říká v rozhovoru pro DigiZone.cz člen Rady ČTÚ Pavel Dvořák

Odborná veřejnost vnímala poslední léta Český telekomunikační úřad (ČTÚ) jako brzdu DVB-T2, teď najednou chcete vytvořit strategii přechodu na druhou generaci zemské digitální televize. Co vás přimělo k tak radikální změně názoru?

To je pouze dojem určité části odborné veřejnosti, že ČTÚ je brzdou DVB-T2. V rámci dostupných kmitočtů není jednoduché naplánovat řádně sítě. Nemyslím si, že by ČTÚ byl brzdou, naopak – ČTÚ s nástupem DVB-T2 počítal, inicioval dokonce již v době dokončování procesu přechodu dle Technického plánu přechodu experimenty (zadané prostřednictvím Českého metrologického institutu).Takže tento názor je spíše snahou házet negativa na úřad, který se o zajištění dalšího rozvoje zemského vysílání snažil již v průběhu samotné digitalizace televizního vysílání. Tyto názory tedy odmítám, úvahy o DVB-T2 nejsou pro ČTÚ nic nového a je to logické vyústění dosavadní práce ČTÚ.

DVB-T2 už druhým rokem testují České Radiokomunikace, těm jste ale nepovolili plnohodnotné vysílání, takže diváci nejsou motivovaní pořizovat si přijímače s DVB-T2 tunery a toto vysílání už nyní přijímat. Nepomohlo by vám ale v budoucnu při přechodu na řádné vysílání DVB-T2, kdyby už část diváků toto vysílání přijímala?

Ano, to je samozřejmě jeden z možných názorů. Ale experimentální a pilotní vysílání musí být jasně deklarováno a ohraničeno časovým rámcem. Nemůže se stát, že se z diváků stanou rukojmí operátorů sítí nebo vysílatelů, kteří realizují experimentální, respektive pilotní vysílání. To je koncept, který se použil na začátku přechodu z analogového vysílání na digitální a tento postup zásadním způsobem odmítám – už kvůli divákům. Samozřejmě chápu, že někteří „pionýři“, kteří chtějí mít rychle nový systém vysílání k dispozici, pro tento postup horují. Jde i firmy, které za něj chtějí utrácet peníze, nejlépe však peníze diváků či provozovatelů vysílání. Tudy ale cesta nevede.

Je třeba jasně říct, že experiment, který provozují České Radiokomunikace, má svoje technické cíle, ale nikoli cíle komerční ve smyslu získání masy diváků. To bude předmětem přechodových sítí. Nemluvě o tom, že dostupnost televizí s tunerem DVB-T2 v době, kdy začínal experiment Českých Radiokomunikací, byla minimální. V té době šlo o jeden model televizoru, v této chvíli má tuner DVB-T2 asi 20 až 30 procent televizních přijímačů nabízených na českém trhu. Proto si myslím, že by takový postup nebyl správný a vedl by k tomu, že by se z diváka opravdu stalo rukojmí.

Nemohli jste to udělat tak, že byste povolili plnohodnotné experimentální vysílání na přesně stanovenou dobu a poté na stejný kmitočet vypsali aukci, takže by ho nemusely získat České Radiokomunikace, ale jakýkoli jiný zájemce? Vysílání by pak pokračovalo dál, diváci by nebyli za rukojmí, protože České Radiokomunikace by neměly jistotu, že ve vysílání budou pokračovat zrovna ony.

I to by se mohlo stát. Ale musel by tam být jasný časový rámec a určitá návaznost. V této chvíli je DVB-T2 nástrojem k tomu, abychom mohli z hlediska využití kmitočtů zefektivnit vysílání a abychom se v budoucnu mohli řádně připravit na dopady potenciální připravované druhé digitální dividendy. Kdybychom nebyli připraveni prostřednictvím DVB-T2, došlo by pravděpodobně k devastaci terestrické televizní platformy v České republice.

O druhé digitální dividendě, tedy uvolňování kanálů 49 až 59 pro mobilní služby, ale ještě nebylo rozhodnuto. Navíc i kdyby bylo, Česká republika se k ní nemusí připojit. Vy s ní ale v draftu strategie rozvoje pozemního vysílání počítáte jako s hotovou věcí, jen nevíte, kdy přijde.

To jsou dvě roviny. Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání počítá s několika různými variantami, minimálně z hlediska času. Druhá digitální dividenda je věc, o které se můžete běžně dočíst v novinách, ale je to politické rozhodnutí, ke kterému ještě musí dojít. Pak se k němu musí přihlásit celá Evropa. Jenom samotné přeplánovávání kmitočtů pro terestrickou televizi bude trvat několik let. Než se přeplánuje rozhodnutí ze ženevské konference z roku 2006 a všechny ty věci si „sednou“, najdou se metody, které povedou ke správnému naplánování kmitočtů uplyne jistě určitá doba. Protože správa kmitočtů není jenom o tom, že někomu přidělíte kmitočty, ale také plánování na mezinárodní úrovni, koordinace a hledání náhrad, třeba momentálně za část spektra, která bude vyčleněna pro LTE, a také zkoušky, zda si tyto různé technologie vedle sebe nebudou vadit, jestli nebude docházet k nežádoucímu rušení. Na to všechno se budou dělat experimenty a pilotní vysílání.

Může nastat situace, že druhá digitální dividenda bude přijata, ale některé státy ji odmítnou? Mohla by se Česká republika postavit proti takovému rozhodnutí a kmitočty si ponechat pro televizní vysílání?

Tato situace může nastat, některé státy se už nyní k druhé digitální dividendě vyjadřují velice rezervovaně. Já osobně si myslím, že v našem případě rozhodne to, nakolik zaváděná technologie LTE naruší nebo nenaruší vysílací sítě DVB-T nebo DVB-T2. Na prvním místě ale bude pořád ekonomická otázka. Tedy kdo celý proces migrace na DVB-T2 zaplatí.

Nemyslíte si tedy, že ČTÚ je v otázce druhé digitální dividendy příliš defenzivní? Některé okolní státy na ni totiž nehledí. Rakousko, Slovensko nebo Polsko přiděluje nové kmitočty pro televizní vysílání i daleko za rok 2020, kdežto ČTÚ veškeré nové vysílací kanály pro DVB-T vydává jen do roku 2017.

ČTÚ má podle plánu využití spektra rezervovány tři sady kmitočtů, které se dají potenciálně využít pro přechodové sítě na DVB-T2. Kdybychom v tuto chvíli tyto kmitočty vydali pro používání do roku 2017 nebo 2018, tak bychom nemohli budovat přechodové sítě DVB-T2. Proto se domnívám, že je lepší počkat si na rok 2015, do té doby dělat experimenty, ověřit si různé technické variace a parametry a poté poměrně rychle rozhodnout o přechodových sítích. To je podle mě daleko efektivnější, než přidělit krátkodobě na pět let sítě DVB-T2. Bude to daleko hodnotnější pro vysílatele, pro stát i pro operátory, aby tyto nové přechodové sítě byly k dispozici ne na dobu pěti let, ale na mnohem delší, investičně zajímavé.

Ve svém návrhu píšete, že pro přechod na DVB-T2 by se mohly využít dvě přechodové sítě které by nemusely mít nutně celoplošné pokrytí, přičemž jedna by byla pro veřejnoprávní programy a druhá pro komerční. Jenže Česká televize má aktuálně šest programů a komerčních televizí je v DVB-T už skoro dvacet. Nebylo by to zbytečné plýtvání prostorem, kdyby ČT měla pro šest programů celý multiplex DVB-T2?

Ano, v této chvíli je to možná nepoměr. Do budoucna ale lze legislativně ošetřit, aby v síti vyhrazené pro veřejnoprávní vysílání bylo možné vysílat i komerční programy, takže v tom nevidím žádný rozpor. V dokumentu Strategie rozvoje terestrického vysílání jsem napsal, že jednu přechodovou síť bychom vyčlenili pro vysílání veřejné služby, ale to nevylučuje možnost, že by v ní vysílaly i komerční televize. Navíc je nutno si uvědomit, že síť pro televizi veřejné služby musí být připravena i pro regionalizaci vysílání.

Nastiňujete také postupný přechod na vysílání Ultra HD. Bude mít ale tento typ rozlišení uplatnění u domácích televizorů? Už dnes je těžko rozeznatelná kvalita HD ready a Full HD, pro Ultra HD (UHDTV) by muselo jít o velmi velké obrazovky, které se jednoduše v domácnosti neuplatní. Vždyť rozlišení 4K se používá v kinech…

Z diskusí a materiálů na úrovni EBU a ITU i z nejrůznějších letošních výstav audiovizuální techniky je zřejmé, že další vývoj televizního vysílání je spojen s využitím UHDTV, i když zatím není tento standard plně a kompletně definován. Není např. dořešena otázka frekvence obnovování obrazu, použití větší barevnosti (místo 8 bitů 10 bitp), apod. Jde zřejmé, že UHDTV bude mít nesporně své místo i v terestrické televizní platformě. Jinak řečeno udržitelný rozvoj terestrické televizní platformy je spojen s významnou přidanou hodnotou pro diváky, kterou UHDTV nesporně může být.

Nemá být Ultra HD jenom záminkou pro to, aby se přechod na DVB-T2 dělal už s kompresní technologií H.265?

Takto je samozřejmě možné interpretovat spojení dvou podstatných a zřetelných inovačních kroků v rozvoji zemské televizní platformy – DVB-T2 a uplatnění HEVC/H.265 do jednoho kroku. Tyto technologie jsou samozřejmě podstatné i bez návazného využití UHDTV pro další rozvoj vysílání jak z hlediska širšího uplatnění HDTV, tak i z hlediska efektivního využití kmitočtů. To, jestli bude těchto nutných technologií využito „jen“ pro zvýšení počtu HDTV vysílání nebo i pro uplatnění UHDTV, rozhodne celá řada dalších okolnosti v delším časovém rámci.

Kdy předpokládáte, že by přechod na DVB-T2 mohl začít, tedy kdy dojde k zahájení řádného vysílání v tomto standardu, byť v přechodných sítích?

Migrace na DVB-T2 musí divákům, provozovatelům vysílání i operátorům sítí přinést jasně definovanou přidanou hodnotu. To podle mého názoru případné spuštění pravidelného vysílání v DVB-T2 v nejbližší době nepřinese. Přinést přidanou hodnotu může jen v případě promyšlení celého procesu, rizik i podmínek.

Jsem tedy přesvědčen, že nejbližší období, kdy se zároveň budeme připravovat na konferenci WRC 2015 (kde se očekává rozhodnutí o digitální dividendě 2), by mělo být věnováno věcné diskusi o procesu, podmínkách, tempu procesu migrace na DVB-T2. Po období diskuse, vyhodnocení diskuse a přijetí nutných politických rozhodnutí (o digitální dividendě 2, o úpravě příslušných zákonů, apod.) je možno spustit pravidelné vysílání v přechodových sítích. Očekávám, že by to mohlo být v roce 2015.

Stranou ponechávám v této odpovědi skutečnost, že již nyní mohou operátoři sítí šířit signál v standardu DVB-T2 ve stávajících sítích vzhledem k technologické neutralitě. Nejsem si však jist, že by se tento postup setkal s příznivou odezvou u provozovatelů vysílání a drtivé většiny diváků. Jde totiž o to, že rázem by přišla většina diváků o televizní signál již nyní.

A kdy se dá očekávat vypnutí sítí DVB-T, tedy kdy se diváci už neobejdou bez přijímačů s DVB-T2 tunery?

Vypnutí sítí DVB-T musí být nutně provázáno na přirozenou obměnu televizních přijímačů v domácnostech. Každý si umí spočítat, že vzhledem k cyklu obměny televizorů v domácnostech (který se snížil v době realizace Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání z osmi až devíti let na pět až šest let) není možné očekávat přirozenou náhradu dříve než v letech 2022 až 2024. Samozřejmě, je možné diskutovat opatření k urychlení tohoto procesu. Vypnutí sítí DVB-T je také spojeno s dobou platnosti stávajících přídělů sítí DVB-T, které jsou limitovány lety 2021 až 2024.

Je tedy pravděpodobné, že po vypršení platnosti kmitočtových přídělů pro celoplošné multiplexy 1 až 4 budou tyto sítě po získání nové sady kmitočtů nebo prodloužení těch stávajících vysílat už jen v DVB-T2?

V zásadě ano, ale je nutno zdůraznit že proces migrace z DVB-T na DVB-T2 nevytvoří nové, další sítě. Počet celoplošných sítí v terestrické platformě bude stejný jako nyní – čtyři celoplošné sítě. To, jak dlouho a za jakých podmínek či rizik se udrží vysílání ve standardu DVB-T, by mělo být jedním z témat výše uvedené diskuse.

V návrhu strategie rozvoje pozemní televize přímo píšete, že nedoporučujete dávat v DVB-T2 prostor placené televizi. Právě tu by ale v tomto standardu chtěly šířit České Radiokomunikace. V přechodných sítích na placené kanály asi nebude místo, ale pokud pak budou existovat čtyři celoplošné multiplexy DVB-T2, bude to znamenat mnohem větší kapacitu, kterou současné volně šířené televizní stanice nezaplní. Proč by tedy ČTÚ bránil možnosti využít část volné kapacity pro Pay TV?

Takto to není uvedeno. Je nutno zdůraznit, že cílem migrace z DVB-T na DVB-T2 není zavedení placené televize, ale zajištění udržitelného rozvoje zemské digitální platformy. To, jestli bude placená televize využita v této platformě může, být jen nástrojem nebo důsledkem procesu této migrace. Navíc si myslím, že zavádění placené televize na startu migrace na DVB-T2 by mohlo akceptaci procesu a nutnosti si pořídit nové přijímače spíše uškodit. Tím neříkám, že vylučuji placené formy televizního vysílání z budoucích sítí DVB-T2.

Co se teď bude sít s návrhem Strategie rozvoje DTT? Je to vaše osobní pracovní verze, bude jde o oficiální dokument ČTÚ? A kdy by měla být známa finální podoba tété strategie?

Publikovaný dokument je autorským shrnutím širšího osobně zpracovaného pracovního materiálu. K zpracování materiálu jsem přistoupil na základě zkušeností z celého procesu přechodu, jeho vyhodnocení i studia postupu v ostatních zemích a technologického vývoje. Jde tedy o osobní verzi, nejde o oficiální dokument ČTÚ. Ten nyní zpracovává druhou verzi Strategie správy spektra. Lze očekávat, že v nějaké době dojde i na rozpracování Strategie rozvoje DTT.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

48 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 9. 2013 19:22

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+