Více

Pavel Dvořák: Diskuse o MPEG-4 je zbytečná a zavádějící

Představy televize Nova o rychlém zavedení zemského digitálního vysílání ve standardu MPEG-4 jsou liché a odporují reálným možnostem bezplatně šířených televizních kanálů. V rozhovoru pro server DigiZone.cz se na tom shodují předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák a vedoucí programu digitalizace ČT Pavel Hanuš. Zároveň ujišťují, že ani v příštím roce nepřijde většina diváků o analogový příjem programu ČT 2.

Několikrát jste zmínil, že Letní olympijské hry 2008 v Pekingu bude Česká televize vysílat už digitálně. To znamená, že se budete snažit na většině území České republiky spustit veřejnoprávní multiplex a bude se vypínat analogová ČT 2. Vyhláška ministerstva kultury vás ale zavazuje vysílat události mimořádného společenského významu, mezi něž patří i olympiáda, na otevřených kanálech přístupných všem. Tím sice veřejnoprávní multiplex bude, pro jeho sledování si ale divák bude muset pořídit set-top-box. Nečekáte kvůli takovému řešení problémy?

Pavel Hanuš: V podstatě ve všem, na co v digitalizaci sáhnete, můžete očekávat problémy. Takže i toto bude problém. Nikdy jsem ale neřekl, že pustíme olympiádu na veřejnoprávním multiplexu a tím pádem nebude na analogové ČT 2, nebo potažmo část na ČT 1. Řekl jsem pouze, že programová nabídka z olympiády bude tentokrát natolik rozsáhlá, že můžeme poskytnout atraktivní obsah jak na ČT 4 Sport, tak na ČT 2. Pokud se týče rozsahu vypnutí ČT 2, nebude toto analogové vysílání v roce 2008 zdecimováno natolik, aby se dalo mluvit o jeho úplném vypnutí. Analogová ČT 2 bude mít v určitých regionech omezený příjem pro nějaký limitovaný okruh diváků. V tuto chvíli nevím, jak moc to bude pod 95 procenty obyvatel, ale rozhodně nepůjde o masivní úbytek, který by říkal, že jde už jenom o zbytkové analogové vysílání. Jestliže už letos chceme vypnout městský analogový vysílač ČT 2 v Plzni a vůbec provést v této lokalitě potřebné změny ve vysílání, tak to děláme jenom proto, abychom eliminovali či omezili negativní dopad na diváky. Nezastírám, že v tuto chvíli to je problém. Ideální by byl synchronní postup s komerčními televizemi, kdy by se v daném regionu vypnulo analogové vysílání úplně všem. Ale i v takovém případě bychom se nevyhnuli problémům v okrajových oblastech vypínaného území. A na druhou stranu, jaký by v tom byl rozdíl, kdybychom vypínali všichni najednou? Stejně bychom de facto nutili diváka, aby si koupil set-top-box. Už jsem to opakoval na mnoha konferencích: značná část přechodu na digitální vysílání je vůči divákovi vynuceným krokem. Tak to ale probíhá všude na světě. Bohužel ti, co digitalizaci prezentovali před námi, tento aspekt zamlčovali. Toto prostě není technologická změna, u které by měl divák volbu. Dřív nebo později k ní bude donucen.

V tomto konkrétním případě je ale problém, že ho nebudou nutit všechny televize, ale jenom veřejnoprávní ČT. Ta, které platí koncesionářský poplatek.

Pavel Hanuš: Legislativní rámec v tomto případě vytváří stát. Ten nám musí odpovědět na otázku, co je veřejným zájmem. Jestliže jím je skutečnost, aby ČT v rámci evropského kontextu, kde se všude digitalizuje, pokračovala v přechodu na digitální vysílání, pak musíme mít pro tento krok podporu. Jestliže řekneme, že digitalizace veřejným zájmem není, tak ji samozřejmě dělat nebudeme a počkáme na komerční televize, abychom digitalizovali synchronně. My v této chvíli neděláme nic jiného, než že připravujeme veřejnou nabídku, protože ČT je technicky, organizačně, ekonomicky i manažersky schopna takový krok udělat a ČTÚ je ochoten na tom spolupracovat, že bychom pohnuli s řešením digitalizace dopředu. Jestliže bude většinový názor, že takový krok je škodlivý, tak ho ČT neudělá.

Televize Nova navrhuje, aby se v definitivních digitálních sítích začalo vysílat ve standardu MPEG-4 místo dosavadního MPEG-2. Přejde na něj taky veřejnoprávní multiplex?

Pavel Dvořák

Pavel Hanuš: Představa televize Nova o zavádění vysílání v MPEG-4 mě nepotěšila. MPEG-4 je velký mýtus. Pokročilejší komprese MPEG-4 AVC vyžaduje menší datový tok pro dosažení srovnatelné kvality s MPEG-2. To je vše. Je více kompresních technologií, které jsou možná dokonce perspektivnější než MPEG-4. Pracuje se například na systémech MJPEG 2000, DIRAC nebo VC1. Microsoft investuje do této oblasti velké prostředky a našli by se i další. Dalším problémem je úplná implementace normy MPEG-4 AVC do laciného komerčního chipsetu. To v této chvíli také není splněno. Ano, MPEG-4 chipsety existují, ale většinou jsou to upravované MPEG-2 chipsety. Jiná je také licenční politika pro MPEG-4. U tohoto standardu se platí jak vysílací, tak přijímací strana, kodér i dekodér, takže už ze své podstaty jde o dražší záležitost. Možná stojí za zmínku i to, že v rámci EU je standardizováno jen MPEG-2 a s MPEG-4 se výhledově počítá jen pro HDTV. Přesto si dovedu představit, že bychom se bavili o MPEG-4. Jestliže ho chce někdo uzákonit, nechť tak učiní, ale já v tom případě říkám, že to, o čem jsme doposud bavili, tedy o spouštění veřejnoprávního multiplexu v Plzni a všech našich pilotních projektech v Ústí nad Labem nebo Domažlicích, jsou v podstatě zbytečné operace, protože v takovém případě bychom se museli připravit na masivní změnu.Vrátili bychom se zpátky do fáze experimentu. Pokud bychom začali s přípravou dnes, nastolili bychom toto vysílání někdy v roce 2010 nebo 2011.

Pavel Dvořák: Pak se samozřejmě celý proces přechodu od analogu bude muset zvládnout velice rychle, s úplně jinými problémy, které dnes ani neumíme předvídat. A rovnou také řekněme lidem, ať si připraví daleko více peněz na nákup digitálních přijímačů.

Pavel Hanuš: Když někdo mluví o MPEG-4, musí naprosto otevřeně říct, že v tuto chvíli je na českém trhu dostupný pouze jeden MPEG-4 přijímač od Telefóniky O2. Nechci zasahovat do jejich komerčních práv, tak se k němu nebudu vyjadřovat. Když se podíváte na Evropu, tak že by situace byla bůhví jak lepší, to tedy není. Ale co je hlavní, obchodní model pro MPEG-4, vzhledem k ceně vysílání, je zvládnutý pro placené televize. Pro ty obchodní model funguje. Zvýšené náklady na MPEG-4 se tímto placeným modelem v podstatě pokryjí. Pro neplacené volné vysílání v MPEG-4 situace zatím nedozrála, takže pokud bychom na něj chtěli přejít, znamená to prolongace čekání na rok 2010 nebo 2011. Ale jestli má někdo zájem to takto dělat, prosím.

Pavel Dvořák: Já bych chtěl říct, že jsem mluvil s francouzskými kolegy, a ti mi jasně řekli, ať nediskutujeme otázku MPEG-2 a MPEG-4, ať na ni zapomeneme, protože si tak zpozdíme veškerý proces o tři čtyři roky. My jsme tu chybu udělali a platíme za to, prohlásili.

Může se stát, že u nás budou vedle sebe paralelně fungovat sítě v MPEG-2 i MPEG-4? Třeba že vznikne jedna síť v MPEG-4 pro placené kanály?

Pavel Hanuš: Ano, samozřejmě. Ale u placených kanálů se o tom nebavme. U nich nechť si každý vysílá, v čem chce, pokud to nevadí správě kmitočtového spektra.

Pavel Dvořák: To se správou kmitočtového spektra samozřejmě nemá primárně nic společného – tedy nevadí. Sekundárně ale ano, protože na použití kompresního standardu závisí počet dostupných pozic.

Pavel Hanuš: Ale to nám nemusí vadit, protože celý ten ekonomický model funguje jinak. Zákazník, který si pořizuje placenou televizi, ví, co si kupuje, proč si to kupuje a proč za to chce platit. V tom není problém. U volně přístupné televize ale musí provozovatelé podle mého názoru cílit na většinového diváka a zaručit mu maximální dostupnost tohoto vysílání. To je podle mne imperativ pro veřejnou televizi i pro televizi vysílanou ve volném módu bez podmíněného přístupu. To ale momentálně MPEG-4 technologie nesplňuje.

Proč tedy Nova trvá na vysílání v MPEG-4? Je to zase zdržovací taktika digitalizace?

Pavel Hanuš: Já bych neřekl, že to je až tak primárně tento důvod. Při koncepci, kterou Petr Dvořák představil v Českém Krumlově, chybí dvě programové pozice (podle představ TV Nova by multiplex 1 obsadila ČT, multiplex 2 televize Nova, multiplex 3 televize Prima s regiony a multiplex 4 by zbyl na nové komerční televize, pozn. red.). Kdybychom řekli, že v multiplexu C, pozdější síti 4, jich bude šest pozic pro všechny nové digitální programy, tak by byla Dvořákova koncepce průchodná. Čistě aritmeticky vzato. Jenže ona aritmeticky průchodná není, protože tam ty dvě pozice v MPEG-2 chybí. Jedinou cestou tedy bylo zvětšit prostor v multiplexu C a použít jinou kompresi.

A dát všechny nové televize do MPEG-4, aby je nikdo neviděl.

Pavel Dvořák: Těm se tak ještě vytvoří další bariéra vstupu na trh, nemluvě ani o tom, že by to bylo možno považovat za diskriminaci, nerovný přístup na trh.

Pavel Hanuš: Myslím si, že je zbytečné o téhle koncepci hovořit, protože je ekonomicky prostě neprůchodná. Za těchto okolností by do ní podle mého názoru nešla ani Telefónica O2 (operátor multiplexu C, pozn. red.), pokud by tedy nechtěla spustit placené kanály nebo neměla v záloze nějaký jiný obchodní model v kombinaci se svými ostatními službami. Pokud by chtěla nové digitální programy nabízet jako placenou službu, bavíme se o něčem jiném. Ale Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nevypisovala licenční řízení na placené programy. Taková koncepce se nikde neobjevila.

Pavel Dvořák: Dokonce ve vládní koncepci digitalizace (PDF, 495kB) je řečeno, že nebudou placené kanály.

Ano, ale jenom v první fázi přechodu na digitální vysílání.

Pavel Hanuš: Pokud by Telefónica O2 chtěla přistoupit k takovému modelu, pak si dovedu představit, že multiplex C respektive 4 bude vysílat v MPEG-4. Protože pak by to bylo v jejím obchodním zájmu. Na druhou stranu, pak by měl být součástí licence i požadavek na zpětnou kompatibilitu s MPEG-2, aby diváci nepřišli o volně šířené programy v tomto standardu. Dlužno dodat, že IPTV set-top-boxy od Telefóniky O2 to v současnosti umí.

Zpátky k opouštění analogových kmitočtů ČT 2. Kdy předpokládáte úplný switch off analogové ČT 2?

Pavel Hanuš portrét

Pavel Hanuš: Úplný switch off obou dvou analogových kanálů ČT může nastat teprve tehdy, až proběhne switch off analogového vysílání jako celku. My si nemůžeme klást za cíl, že tímto postupem vytrvoříme síť, která bude pokrývat 98 procent území. To není reálné. Problémy se vzájemným rušením prostě existují a vyčerpanost kmitočtového spektra je značná. Máme omezené možnosti pro převaděče a jsme omezeni i v tom, že nemůžeme blokovat další postup digitalizace. Jsme takový předskokan toho, aby bylo digitální vysílání dostupné pro většinu lidí. Naším cílem je, aby se s ním mohlo seznámit maximum diváků, aby se zmenšil ostych a zvětšila pravděpodobnost, že si lidé budou kupovat set-top-boxy. Aby se zvýšila účinnost celoplošné kampaně a aby se optimálně využívalo kmitočtové spektrum. Neklademe si za cíl odblokovat všechny problémy digitalizace, protože na to tento postup nemá. Nemůžeme vyřešit všechny ekonomické, legislativní a politické otázky spojené s digitalizací.

Poslední věc: ve chvíli, kdy veřejnoprávním multiplexem pokryjete celou republiku, kolik lidí nebude moci sledovat analogově ČT 2? Už to víte?

Pavel Hanuš: Ne, to ani nemůžeme vědět, protože to je otázka probíhajících výpočtů. Skutečně musíme postupovat „step by step“, abychom zjistili, co nás ve skutečnosti čeká, protože toto je opravdu jiný postup, než jaký plánoval Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání (TPP). Všechny výpočty, které proběhly předtím, nejsou pro tento plán relevantní, protože můžeme dojít třeba k závěru, že i když podle TPP můžeme z nějakého kopce vysílat výkonem 100 kW, výpočtem zjistíme, že můžeme vysílat jen 60 kW, abychom někomu nenarušili analogové vysílání. Použitím nižšího výkonu nám někde vznikne „digitální díra“ a tu budeme muset nějak vyřešit. Třeba zachováním analogového vysílání, protože diváci v lokalitě, která nebude pokryta digitálním signálem, nemůžou přijít o analog. Pak si taky musíme říci, jestli to pro nás je ekonomicky únosné nebo ne. Čeká nás obrovské množství problémů, ale myslíme si, že to za to stojí, protože se tím digitalizace pohne dopředu. Samozřejmě synchronní postup s komerčními televizemi by znamenal, že bychom spoustu těchto problémů vůbec nemuseli řešit.

Pavel Dvořák: Pravdou je, že raději oba dva řešíme tyto problémy než otázky světové revoluce. V tom si oba moc dobře rozumíme, protože raději řešíme konkrétní problém a konkrétní projekty.

Pavel Hanuš: Ono je to totiž tak, že oba moc dobře víme, že máme větší šanci řešit tyto konkrétní problémy, v nichž si docela věříme, než to, co se řeší na konferencích, jako byla ta v Krumlově, tedy ekonomické a politické otázky. U nich můžeme jenom apelovat a vyzývat, upozorňovat, že digitalizace není primárně technologický, ale ekonomický a politický problém. V první řadě ale ekonomický. Je potřeba si uvědomit, že licence současných analogových komerčních televizí byly bezpodmínečně prodlouženy do roku 2017 a 2018. Přestaňme už o tomto faktu diskutovat. Ten existuje a v jeho rámci musíme hledat řešení. Všechna silová řešení nemají cenu, respektive nákladově mají cenu až moc velkou.

Pavel Dvořák: Jinak mimochodem, diskuse nad MPEG-2 versus MPEG-4 je klasický příklad nepochopení, že sama technologie digitalizaci nevyřeší. Technologie se pohybuje v nějakém tržním prostoru a když přijde nějaká krásná nová technologie, kterou si nikdo nebude kupovat, protože bude drahá, tak ten problém nevyřeší.

Pavel Hanuš: Opravdu je nutné si uvědomit, že celý ten proces je skutečně do značné míry vynucený. S tím se musíme všichni vyrovnat včetně toho, že to u určité skupiny obyvatelstva vyvolá nevoli. Musí to akceptovat vysílatelé, musí to akceptovat správní úřady a musí to akceptovat také politická reprezentace. To je první krok k tomu, abychom vůbec něco vyřešili.

Ještě k MPEG-4: berete ho jako další vývojový krok digitalizace, tedy že se na něj jednou stejně přejde?

Pavel Hanuš: V Krumlově zaznělo, a často se o tom píše i v reakcích na DigiZone.cz, jak je digitální vysílání lacinější a vysílá se s menšími výkony. Když vysíláte 100 kW analogově nebo digitálně, tak v tom moc velký rozdíl není. Druhá věc je, že digitalizace prudce urychluje inovační cykly. To všichni moc dobře víme. Analogové zařízení vydrželo nějakou dobu, digitální zařízení jenom zlomek této doby. To samozřejmě celý proces zdržuje. Obrovská inovační síla IT průmyslu v podstatě permanentně vytváří nové technologie. Bavme se v této chvíli, o čem chceme, ale za dva roky uvidíme, že jsme se určitě pletli. V podstatě se dá říct, že to, co bude za dva tři čtyři roky, nikdo seriózní nemůže odhadnout. Cena přijímacího zařízení musí být tak malá, aby odpovídala krátkému odpisu. To je podstata digitalizace, protože jestliže set-top-box bude stát tisíc korun nebo dvanáct set, a odepíšete ho za tři roky, tak to je adekvátní odpis. Ale jestliže bude stát deset tisíc korun a odepíšete ho za dva roky, tak to není adekvátní odpis. Pro většinového diváka určitě ne.

Pavel Dvořák: Tady je důležité si uvědomit, je že skutečně důležité dosáhnout určitého bodu zvratu. A toho dosáhneme v okamžiku, kdy se zbavíme analogových kmitočtů a budeme se pohybovat jenom v digitálním prostoru. Až v té chvíli můžou nastoupit všechny nové technologie, budou jasnější sítě, budeme s nimi mít už nějakou zkušenost, dokážeme je optimalizovat a předpokládáme, že na to trh spotřební elektroniky adekvátně zareaguje. Mimochodem cyklus výměny televizních přijímačů se bude nepochybně urychlovat. Jestliže se dnes bavíme o sedmi nebo devíti letech obměny, tak brzy to budou už jen čtyři roky.

Pavel Hanuš: Jak říkám, je třeba vidět, že i tak vyspělá země, jakými jsou Spojené státy, předpokládá, že 15 procent diváků přijde o terestrický příjem. Soukromým subjektům se zkrátka nevyplatí pro těch 15 procent diváků zajišťovat terestrický signál a odkáží je na jiný druh příjmu televize: satelit nebo kabel. Proto i tak vyspělá země a liberální jako USA realizuje příspěvek na nákup set-top-boxů. Jenom z toho je vidět, že ten proces je skutečně neobyčejně komplikovaný, politicky, technologicky, ale hlavně ekonomicky. Je třeba za tím vším vidět náklady, a když nedokážete u nějakého nápadu odpovědět, kdo je jeho nositelem a kdo ho uhradí, pak nemáte ten proces správně nastaven. Česká digitalizace nemá mapu investorů a jejich možností dostatečně zpracovanou. Otevřeně řečeno: nemá ji vůbec.

Pavel Dvořák: My se stále bavíme ve vztahu k digitalizaci jen o terestrickém vysílání, ale digitalizace se týká i kabelových společností, satelitu, takže těch platforem tu bude daleko více a budou mnohem dostupnější a divák bude mít větší možnost volby platformy, která mu bude vyhovovat.

Ony jsou už teď, ale spousta lidí o nich buď neví, nebo se jim jeví příliš složité a drahé.

Pavel Hanuš: Uvědomte si jednu věc: dochází ke změně, která má dopady i na reklamní trh. Není to jednoznačně o tom, že by digitalizaci všichni tleskali. Nemyslím teď jenom televizi Nova, ale také inzerenty a mediální agentury. Dnes máme tři dominantní televizní kanály. Když se na ně podíváme z hlediska datařiny, distribuce reklamního sdělení a jeho zásah jsou úžasně plošné. Jakmile ale vzniknou digitální sítě a spousty nových programů, tak udělat reklamní kampaň, která by spolehlivě zasáhla tři miliony diváků, nebude zdaleka tak jednoduché jako dnes.

Pavel Dvořák: K tomu bych měl poznámku, že v digitální éře nebude stát otázka tak, jak zasáhnout tři miliony diváků ze všech diváků, ale tři miliony lidí nějaké konkrétní cílové skupiny. Digitalizace dává nesmírnou možnost cílit kampaně. Ale znamená to více práce.

Pavel Hanuš: Je to více práce a je to o přístupu k ní. Trh se zásadně změní.

Ale je to efektivnější.

Pavel Dvořák: Je samozřejmě mnohem jednodušší spočítat reklamní zásah na tři miliony lidí a plácnout kampaň na určitou televizní stanici než přemýšlet nad tím, že potřebuji nějaké konkrétní věkové a sociální skupiny, zjistit si, které kanály sledují, kterým věří, a nad tím se zamyslet. Takže to bude samozřejmě daleko složitější. Ale tímto směrem podle mne potečou peníze od zadavatelů reklamy.

Pavel Hanuš: Existují dokonce názory, že nové reklamní koncepty mohou přilákat další investory. Ale může to být i obráceně. Můžou být tak špatně zvládnuty, že naopak investory odradí.

Digitální svět

Kompletní audio verze rozhovoru

Nabízíme vám neupravenou a kompletní audio verzi obou částí rozhovoru s vedoucím programu digitalizace České televize Pavlem Hanušem a předsedou Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavlem Dvořákem. Pro úplnost dodejme, že rozhovor probíhal v pátek 20. dubna 2007, ke konci druhého dne VII. Českokrumlovské mediální konference. Audio zde (WAV, 83MB).

Anketa

Přivítali byste placené programy v zemských digitálních multiplexech?

163 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 6. 2007 8:35

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+