Více

Panasonic TX-L42WT50E: to nejlepší z Plzně

LCD televizor nejvyšší třídy je vybaven vynikající IPS obrazovkou a mohutným dvouramenným podstavcem ostře kontrastujícím s panelem s úzkým rámečkem.

Výbava je na nejvyšší úrovni, což je při ceně 26 990 Kč za 107 cm konec konců samozřejmé. Obrazovku typu IPS s vynikajícím barevným podáním a nejvyššími pohledovými úhly doplňuje dvojice dálkových ovladačů. K řadě WT50 (a také VT50) totiž dostanete i nový Touch Remote Controller s dotykovou ploškou (viz foto) a použít můžete i aplikaci pro systémy Android a iOS, o které jsem se již několikrát zmiňoval. Ta poslouží například i jako náhrada za herní ovladač a také ulehčí surfování po internetu, což je s jistým přimhouřením oka pravda.

Jen je třeba počítat s někdy poměrně značným zpožděním kurzoru, protože nejedeme přes Wi-Fi Direct, nýbrž hezky na Wi-Fi router a zase zpět do televizoru. Rovněž prý lze (to se mi ale rozchodit nepodařilo) převzít multimediální obsah televizoru do tabletu či telefonu a pokračovat v jejich sledování tímto způsobem. Je také například možné nahrávat jak na USB, tak na kartu SD, a to ze všech tunerů, sledovat televizní vysílání a současně surfovat po sociálních sítích (k dispozici je obvyklý dvojí internet, tj. widgety a otevřený) či telefonovat přes Skype, což ovšem vyžaduje dodatečnou kameru s mikrofony.

U WT50 najdete trojici tunerů (vlastně čtveřici – máme tu ještě obvyklý analogový) a spoustu rozhraní, ať už HDMI či USB. Ta jsou ale pouze na boku, což při tloušťce panelu 27 mm není divu! Na zadní straně najdete jen chytře umístěnou mechaniku PCMCIA pro typicky satelitní přístupovou kartu (žádný nevzhledný nástavec jako u Samsungu), směrem dolů jsou pak vytaženy anténní konektory a zbytek jsou v podstatě jen speciální rozhraní, navíc ještě kombinovaná.

Kuriosně tak například narazíte na vstupní SCART kombinovaný se vstupem, resp. výstupem pro kompozitní video. Jinak to totiž moc udělat nejde a dlužno říci, že se s tím Panasonic popasoval velice dobře, takže nebudete o nic ochuzeni. Navíc připojení antén je stále tradiční a nikoli přes nějaké mikrokonektory, čehož jsme také byli v minulosti svědky. Pokud jde o Bluetooth, to slouží pouze k připojení 3D brýlí (nemohu si pomoci, infra na mě působilo lépe), v modelech roku 2013 by však už mělo umět i napojení třeba mobilního telefonu. To by určitě byla užitečná funkce např. pro promítání fotografií.

Televizoru vévodí mohutný dvouramenný podstavec, který u nižších LCD řad nenajdete. Rámeček je prakticky neviditelný, navíc splývá s vystouplou plastovou obrubou. Možná je ale škoda, že přední krycí deska nesahá přes celou plochu obrazovky. Údržba by určitě byla lepší.

Televizoru vévodí mohutný dvouramenný podstavec, který u nižších LCD řad nenajdete. Rámeček je prakticky neviditelný, navíc splývá s vystouplou plastovou obrubou. Možná je ale škoda, že přední krycí deska nesahá přes celou plochu obrazovky. Údržba by určitě byla lepší.

Instalace včetně připojení k internetu

Vše je tradičně snadné a poměrně svižné, pokud nepočítáme instalaci satelitního tuneru, u něhož též delší dobu trvá následné setřídění kanálů, které je však uděláno opravdu solidně. Stejně jako samotné ladění a úvodní nastavení tří družic, které mám zabudovány. Pokud budete televizor připojovat k už hotové satelitní infrastruktuře, nejspíše ani nebudete muset volat odborníka.

Úvodem instalace se vám nabídnou všechny čtyři tunery, včetně analogového, následuje připojení na internet (drát, bezdrát či přeskočit) a spárování dotykového ovladače. To stačí udělat jen při prvním připojení. Na závěr v pár krocích ještě upřesníte, např. umístění televizoru, a máte hotovo. Po naladění se mezi jednotlivými tunery jednoduše přepnete tlačítkem TV, což je nebývale pohodlné a nebývá to zvykem.

Klasika a nový styl. Pro běžné ovládání televizoru mi přijde lepší klasika, ale já jsem – na léty prověřené věci – poměrně konzervativní, pro web je určitě lepší Touch Remote Controller. Připojit ovšem můžete i nějakou tu klávesnici či myš…

Klasika a nový styl. Pro běžné ovládání televizoru mi přijde lepší klasika, ale já jsem – na léty prověřené věci – poměrně konzervativní, pro web je určitě lepší Touch Remote Controller. Připojit ovšem můžete i nějakou tu klávesnici či myš…

Bezproblémové ovládání

Podsvícený dálkový ovladač (klasický) je vynikající a s léty navíc ještě dozrává. Je to vyzkoušená a hlavně přehledná klasika s rozměrnými tlačítky a rozložením, které si snadno zapamatujete a lehce zautomatizujete. Dotáhnout potřebují především eko režimy, kterým chybí vlastní tlačítko a v menu jsou stále rozhozeny do více voleb. To ale vyžaduje koncepční změnu, a uvidíme, zda se jí na únorovém předvádění kolekce pro letošní rok dočkáme. Pokud jde o Touch Remote Controller, ten sice v krabici chyběl, ale měl jsem ho k dispozici před tím u plazmy TX-P50VT50 a i když dotyková destička není tak pohodová jako na solidním notebooku, přece jen poskytuje výrazně lepší řízení webové stránky než tradiční ovladač nebo softwarová aplikace.

Multimédia můžete řídit buď přes samostatný blok ve spodní části nebo přes šipkové klávesy a OK, které rovněž obstarává Pause/Play, což je skvělé a hlavně pohodlné.

Přehledné je i menu a je také snadno ovladatelné. Rozebíral jsem ho několikrát při jiných příležitostech, takže stačí jen nalistovat jinou recenzi z letošního roku, např. tu poslední (Panasonic TX-L42DT50).

Nastavení síťového připojení je komplexní, ale stále jasné a snadné. A to včetně Wi-Fi, což není vždy pravidlem.

Nastavení síťového připojení je komplexní, ale stále jasné a snadné. A to včetně WiFi, což není vždy pravidlem.

Osmidenní EPG bez obrazu a zvuku

Programová nabídka je vyvedena obdobně jako u jiných modelů pro rok 2012. Obraz a zvuk po vstupu zmizí a k dispozici máte dva náhledy. V klasickém je vidět sedm stanic na výšku, do přehledu pořadů pouze pro jednu stanici se pak dostanete opětovným stlačením Guide. Na pořad se můžete nechat i upozornit, jen nesmíte zapomenout, že se to dělá přes nahrávání. WT50 se však z pohotovostního režimu neprobudí. Naopak příjemné je, že program pro všechny DVB-T multiplexy naběhne prakticky současně a toho jsme svědky málokdy. V případě satelitu je to jednou tak a po druhé onak a většinou jsem musel na danou stanici vstoupit a chvíli počkat, abych program uviděl. Zde však potěší perfektní filtrování podle řady kritérií a například i výpis stanic pouze pro neplacené kanály.

Obrazová nastavení jsou bohatá, ale jsou stále držena v rozumné míře. První co doporučuji udělat, je vypnout režim Živá barva. Tedy pokud opravdu máte rádi přirozenější barvy. Jak také vidíte ze snímku, úpravu obrazu můžete udělat pro každý vstup.

Obrazová nastavení jsou bohatá, ale jsou stále držena v rozumné míře. První, co doporučuji udělat, je vypnout režim Živá barva. Tedy pokud opravdu máte rádi přirozenější barvy. Jak také vidíte ze snímku, úpravu obrazu můžete udělat pro každý vstup.

Spousta možností nastavení

Pokud v menu Nastavení zapnete volbu „Pokročilé (isfccc)“, objeví se vám sedm obrazových režimů (jinak čtyři), což zahrnuje i u Panasoniku obvyklé profesionální volby. Při manuálních úpravách jde např. ovlivnit kontrast či ostrost, dále pak třeba vyvážení na bílou a u výrobce poslední dobou obvyklou volbu Živá barva. Nejen v profi režimech pak upravíte i nastavení odstínu a také saturaci a jas barev pro jednotlivé složky. Kdykoli se také můžete vrátit k továrnímu nastavení, což je tady určitě velice potřebné.

Zvuk má tři přednastavené režimy, u každého upravíte basy a výšky. K dispozici jsou také tři režimy virtuálního prostorového zvuku a úprava hlasitosti při přechodu typicky do reklamy.

Poměrů stran obrazu je jako obvykle u Panasoniku „milion“ – celých devět a tady si vybere skutečně každý. Včetně těch majících oblibu např. v zoomových režimech či ve 14:9. Bez potíží se také v případě volby automatiky zachovával formát podle příchozího pořadu.

K dispozici je několik dalších veskrze příjemných funkcí jako povolení dobíjení přes USB i při vypnutém televizoru (stand-by), rozsvícení či zhasnutí nápisu Panasonic na čelní straně a výborná je i možnost nastavit vstup po zapnutí televizoru. Pokud tudíž budete používat externí set-top-box, stačí jen v této volbě vybrat AV a televizor se na něj po zapnutí sám přepne. Šikovné!

S terabajtovým diskem Freecom Mobile Drive Sq TV neměl televizor problém. Parametry nahrávání či TimeShiftu si můžete nastavit na jednom místě, a to včetně formátování disku a SD karty. Pro nahrávání musí být disk formátován a spárován s konkrétním přístrojem tak, jak je u Panasoniku obvyklé.

S terabajtovým diskem Freecom Mobile Drive Sq TV neměl televizor problém. Parametry nahrávání či TimeShiftu si můžete nastavit na jednom místě, a to včetně formátování disku a SD karty. Pro nahrávání musí být disk formátován a spárován s konkrétním přístrojem tak, jak je u Panasoniku obvyklé.

Skoro vždy výtečná spotřeba

Televizor jsem měřil hned po instalaci, a to na DVB-T a kanálu ČT 24, jak se to ostatně snažím dělat vždy. Obraz byl v režimu Normální a volba Živá barva zapnuta, jak je u Panasoniku poslední dobou zvykem a tomu se v dnešní době už bohužel nemůžeme divit. Režim Eco, tj. čidlo hlídající úroveň okolního osvětlení, byl zapnut a zvuk nastaven na Hudba s nulovou korekcí basů a výšek. Mimochodem eko nastavení najdete ještě na dalších místech. V menu Obraz, Obrazovka, dále pak v menu Nastavení a také v Nastavení, Další nastavení, kde je umístěna volba Úsporný režim. Jednotně se zatím nikde vyvolat nedají.

Po hodině měření byla průměrná spotřeba 52 W se špičkami 45 a 59 W. Při vypnuté obrazovce, pro čež musíte do menu Obraz a Obrazovka, se ustálila na 36 W, což je ovšem slabé. Samotná spotřeba za provozu je ovšem výtečná, stejně jako v pohotovostním režimu. Podle oficiálních údajů je to 56 W, pohotovostní režim < 0,2 W, resp. 0,18 W, roční spotřeba 78 kWh při obvyklých 4 hodinách sledování denně a energetická třída A+. Pokud se divíte dvěma údajům u pohotovostního režimu a zároveň víte, že Panasonic nenabízí tlačítko úplného vypnutí, pak vězte, že se druhá spotřeba týká vypnutí elektronickým tlačítkem přímo na panelu. Rozdíl je naprosto zanedbatelný a lepší je televizor vytáhnout ze zásuvky.

Multimédia jsou dobře dostupná stejně jako vaše televizní nahrávky. Jen nezapomeňte, že po připojení pevného disku k novému televizoru nebudou k přečtení a že je nepřečtete ani pod Windows. Disk je vyhrazený pouze pro ten televizor se kterým je spárován.

Multimédia jsou dobře dostupná stejně jako vaše televizní nahrávky. Jen nezapomeňte, že po připojení pevného disku k novému televizoru nebudou k přečtení a že je nepřečtete ani pod Windows. Disk je vyhrazený pouze pro ten televizor, se kterým je spárován.

Výborná kompatibilita, problematický výpis souborů

Po přepnutí na USB rozhraní televizor ohlásil, že výstup na všech AV konektorech bude během přehrávání vypnut, ale neudělal to. Místo toho si inicializoval napojený Blu-ray přehrávač Philips BDP8000 na HDMI 1, který používám mj. i k testování 3D obrazu. Nakonec jsem ho musel zcela odpojit a pak teprve přepínání na rozhraní USB probíhalo korektně. Nicméně načtení zhruba 300 GB souborů z terabajtového disku Freecom Mobile Drive Sq TV trvalo přes tři minuty, takže jsem si mohl v klidu uvařit kafíčko. Televizor (a nejen tento – dělají to nejspíše všechny) si médium na USB mapuje pokaždé znova a s příchodem hodně objemných externích disků to přestává být výhodou a začíná to být na hranici únosnosti. To je ale cena za pokrok. Jinak se Panasonic se zmiňovaným diskem vyrovnával bez potíží, jedno rozhraní USB je ostatně zařízeno přímo pro něj (zvýšené napájení).

Pokud jde o výpisy jednotlivých multimédií, byly vidět značné rezervy. Televizor např. ve videu neumožňuje běžný adresářový náhled a vypíše jen seznam adresářů ve kterých našel nějaký soubor k přehrání. Najít co hledáte, tak může být náročnější. Dopracovat také potřebuje titulkový font, který je příliš tenký a někdy interferuje s obrazem. Stejně jako u ostatních modelů roku 2012 jde ale i zde snadno nastavit znaková sada, včetně CP-1250 (Windows) a dělá se to jednoduše přes tlačítko Option a následnou volbu Nastavení videa, kde často také musíte titulky k vybranému filmu zapnout. Pokud promítání přerušíte prostým Stop, můžete v něm pokračovat jestliže mezitím nespustíte nic dalšího. Jestliže si odskočíte do televizního tuneru, film už nenaváže. Zajímavé bylo, že při prohlížení filmu v kodeku X.264 se sice titulky spustí automaticky, ale čeština nastavit nejde.

Dříve šel ve fotografiích vybrat klasický adresářový náhled. Nyní už nejde a slovo Složka označuje pouze výpis všech adresářů a podadresářů v nichž televizor našel fotografie. Bohužel vypisuje i ryze systémové složky a vyhledávání je tak podstatně obtížnější, než dříve. Zajímalo by mě, kdo je za tyhle „inovace“ u firmy zodpovědný a proč to vlastně dělá.

Dříve šel ve fotografiích vybrat klasický adresářový náhled. Nyní už nejde a slovo Složka označuje pouze výpis všech adresářů a podadresářů v nichž televizor našel fotografie. Bohužel vypisuje i ryze systémové složky a vyhledávání je tak podstatně obtížnější než dříve. Zajímalo by mě, kdo je za tyhle „inovace“ u firmy zodpovědný a proč to vlastně dělá.

Hudba i fotografie byly skoro bezproblémové. Ve fotografiích šel dříve vybrat klasický adresářový náhled, nyní už nejde. Hledání je tak opět obtížné, protože se pouze vypíší adresáře s fotografiemi, bohužel včetně těch systémových. Alespoň vám k tomu hraje předpřipravená hudba…

To samé bohužel platí i u muziky a ani tady Panasonic nemá rád lety prověřený a naprosto jednoduchý adresářový přístup. Zobrazený „souborový guláš“ tak opět obstarává seznam adresářů a podadresářů, ve kterých se našlo něco k přehrání, což v mém případě naštěstí znamenalo jen nějaké tři stovky položek. Formátová kompatibilita však byla na výši i zde a přehrál se i FLAC. Navíc v překvapivě kvalitním podání. Alespoň na takto tenký televizor.

Jak vidíte, multimédia se u tohoto nepochybně špičkového přístroje – v porovnání s většinou ostatních televizorů řad 2012 – chovají trochu jinak. Znát je to zejména na výpisech souborů, které jsou zvláště po připojení velkoobjemového média slabé a špatně se v nich orientuje. Není mi jasné, proč je takováto drobnost u Panasoniku neustále předmětem předělávání a proč prostě výrobce ke všem stávajícím náhledům, na kterých si zjevně z nějakého důvodu trvá, nezavede úplně obyčejný adresářový výpis  a nenechá na zákazníkovi, co si zvolí. Rozhodně by to bylo ku prospěchu věci.

Koncept designu nazývá Panasonic "Metal and Glass" a představuje broušený hliník, úzké rámečky a velice tenký návrh panelu. V interiéru televizor dobře obstojí i jako ryzí solitér.

Koncept designu nazývá Panasonic „Metal and Glass“ a představuje broušený hliník, úzké rámečky a velice tenký návrh panelu. V interiéru televizor dobře obstojí i jako ryzí solitér.

Nejen příjemné barvy

Mimo výpisy multimediálních souborů toho mnoho k vytknutí není. Dálkové ovladače jsou výborné (na dotykovou plošku u Touch Remote Controlleru je třeba si zvyknout), menu se řídí s přehledem a pohodlností a instalace, včetně satelitní, vám nejspíše také nebude činit potíže. Alespoň u mě tomu tak bylo. Zabudovaný procesor Dual Core Pro4 dává televizoru patřičnou svižnost prakticky při všech operacích, včetně zmiňovaného multitaskingu či připojení na internet přes zabudované WiFi.

Televizor, má vzhledem k tloušťce panelu překvapivě dobrý zvuk a Panasoniku se do něj nějak podařilo vměstnat osm reproduktorů typu 2.1, tedy včetně basového. Vyšší výkon by se ale určitě hodil a protože výrobce výkon zesilovače neudává, zřejmě půjde o něco à la 2× 5 W plus basový kanál. Na kvalitě zvuku to sice v běžném provozu neubírá, jen nepočítejte s nějakým rozumným ozvučením většího obýváku či o mejdanu. :-)

Televizor však nabízí i výtečné resamplování, výborné podání černé barvy a vytknout není co ani u rychlých pohybů či u barvy pleťové. Stoprocentně to platí i u výborného aktivního 3D s vynikajícími brýlemi s postranicemi omezujícími boční světlo, které se připojují přes Bluetooth. Vše zkrátka minimálně odpovídá současné nejvyšší třídě i když pokud byste se ptali po srovnání s plazmou obdobné řady, tedy té nejvyšší, tj. VT50, musel bych konstatovat, že obrazový rozdíl patrný bude. LCD a plasma se od sebe v minulém roce trochu více vzdálily a každý princip nabízí něco jiného a také pro někoho jiného i je.

Obecně nejvyšší obrazovou kvalitu nejen u tohoto výrobce, ale i na celém českém trhu tak stále, podle mého, samozřejmě, představuje plasmová řada VT50 spolu s o jedničku nižší GT50. Testovaný televizor je kousek pod nimi, ale minimálně v nabízených úhlopříčkách může směle konkurovat. WT50 totiž můžete zakoupit i ve velikostech 119 (47") a hlavně 140 cm (55"). V novoročních výprodejích, pak minimálně menší úhlopříčky pořídíte za výtečné ceny a pokud hledáte špičkový LCD televizor na dlouhá léta typicky ve 40 nebo 42 palcích, tady ho máte.

pro: design (čímž nemyslím jen styl), překvapivě kvalitní zvuk (na mimořádně tenkou TV), výtečný obraz i resamplování, solidní ovládání, ale…

proti: problematický výpis multimédií, kde chybí klasický adresářový náhled

Balení obsahuje

– 2× dálkový ovladač
– 4× tužkové baterie (AA)
– natáčitelný podstavec
– 2× 3D brýle
– adaptérové kabely
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
– uživatelská příručka

foto: autor a Panasonic

Anketa

Špičková plasma nebo špičkové LCD?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 1. 2013 10:22

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+