Hlavní navigace

Panasonic TX-58DX800: atypický krasavec s posledními vychytávkami

29. 6. 2016
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

 Autor: Bohumil Herwig
AKTUALIZOVÁNO – Novinka s hodně lesklou obrazovkou představuje druhou nejvyšší řadu Panasonicu, ale na pohled se tváří jako nejvyšší. Už jen balení je impozantní.

AKTUALIZOVÁNO, 12:00 hod.: potvrzeno je HbbTV verze 1.5 a také to, že výrobce nedefinuje televizor, resp. jeho podstavec, jako podlahový. Umístit prý ho lze jak na podlahu, tak na skříňku, přičemž její výšku v zaslaném vyjádření nijak nedefinuje.

Televizor s úhlopříčkou 147 cm (72 990 Kč, resp. 2699 €) zjevně není primárně určen k instalaci na stěnu. Ale jde to a příručka to i popisuje. Rozhodně by to ale byla škoda, protože by se ztratil unikátně koncipovaný podstavec ve tvaru „A“. Oddělenému zvukovému subsystému (klasická zvuková lišta) by to naopak bylo nejspíše jedno. Avšak připojuje se kabelově, takže by se musel instalovat na zeď k panelu hodně natěsno. K instalačním otázkám se ale ještě dostaneme. Tohle je totiž notně atypický televizor a takových právě mnoho není. Je ale dobře, že masový výrobce má odvahu navrhnout, vyrobit a prodávat něco takového. Kdyby to bylo Loewe, nepřekvapilo by mě to. To má takovéto chuťovky v popisu práce, ale tady?

A pokud se ptáte, co že to tu vlastně máme, úvodní výpis technických parametrů a technologických specialit tentokráte stačit nebude, takže si je trochu okomentujme.

Především jde o zdvojené tunery v tradičním anténním provedení 2× satelit, 1× pozemní/kabel s opravdovým obrazem v obraze (PiP) a také o aktivní 3D, které je odpovědí na otázky některých z vás (brýle nejsou součástí dodávky).

Panasonic nabízí 3D ještě u nejvyšší Ultra HD řady DX900 a nižších DX750 a DX780, a to vždy v aktivní podobě.

V ceně dostanete i druhý dotykový ovladač, který zůstává stejný jako v předchozích letech, a nechybí kalibrační režim ISF, pro který s výhodou můžete využít aplikaci Panasonic TV Remote 2 a volbu Smart Calibration. Nemusíte se bát i experimentovat, protože návrat k továrním hodnotám nechybí. Je tu ale i to, čím se DX800 odlišuje od DX750, resp. DX780, totiž certifikace THX. A samozřejmě kompletní podpora kodeku HEVC a vysokého dynamického rozsahu HDR (High Dynamic Range), která ovšem začíná už u DX700.

Televizor, který má zabudovánu čtveřici HDMI 2.0 (50/60 Hz, HDCP 2.2), můžete pro streamování v rámci domácnosti (In-House TV Streaming) použít i jako server, takže by neměl být problém napíchnout se například na jeho satelitní tuner s přístupovou kartou třeba z dětského pokoje. Využít můžete i technologie TV Anywhere a sáhnout si na tuner přes internet třeba z dovolené za hranicemi běžných snů. Samozřejmostí je podpora DLNA, Bluetooth, byť pouze pro klávesnici a myš, či převzetí obrazovky na mobil, což se v mém případě příliš nedařilo. Opačně to jde pochopitelně také a tady už problém nebyl.

Ze zajímavých funkcí pro fajnšmekry je tu především 4K Pure Direct, tedy čistý průchod signálu. Zvuková lišta obsahující dvanáct reproduktorů je napojena na zesilovač o celkovém výkonu 40 wattů a k panelu připojena speciálním konektorem. Naopak zcela chybí mechanika SD karty, kterou bohužel Panasonic, byť spolutvůrce standardu se SanDiskem, nikdy neměl ve všech televizorech, a to dokonce ani v rámci střední třídy.

Po trochu obsáhlejším úvodu pojďme k detailům a jako obvykle začněme instalací, která je tu vskutku neobvyklá. Řada funkcí, resp. nabídek je pak totožná s nejvyšším modelem DX900 (podívejte se u něj na galerie), na který se tudíž budu odkazovat.

RECENZE TELEVIZORŮ PANASONIC 2016: Panasonic TX-55DX603: Firefox velice dobrý, zatím ale obrazové potíže

Panasonic TX-65DX900: nesporný vrchol letošní řady s drobnými muškami

Panasonic TX-49DS503: nebudete potřebovat DVB-T2? Pak je to výborná nabídka

Instalace bez starostí, ale s otazníkem

Televizor, jaký jen tak neuvidíte, dorazí zcela složený (krabice je široká skoro 47 cm), a instalace je tak hračkou. Samozřejmě ve dvou, protože jinak by to ani nešlo.

Podstavec je pomalu integrální součástí panelu (odpojit jde) a jak vidíte z galerie výše, vybíhá z horní třetiny obrazovky a tvoří rozlehlé „A“ se základnou nějakých 35, 36 cm. Obrazovka je umístěna napevno, mírně naklopena (kolik stupňů, jsem nezjistil) a přesně pod ni zapadne i zvuková lišta, která je součástí dodávky a napojuje se na speciální konektor, který ji i napájí, takže k ní vede jediný kabel.

Pokud se ptáte, zda je možné televizor instalovat rovnou na podlahu, nejspíše je to tak i zamýšleno a čistě laicky vzato by to ergonomicky nemuselo být zcela v nepořádku. Pocitově se ale zdá, že pár centimetrů výšky ke správnému úhlu sledování z křesla či pohovky chybí, ale to je jen můj ryze subjektivní dojem. V každém případě jsem ho právě takto testoval, což se mi zdálo jediné rozumné, protože solitérní skříňka, na kterou TV běžně umisťuji, byla se svými 63 cm výšky příliš vysoká. Ve stručné papírové příručce jsem se na toto téma bohužel nedočetl nic, což pokládám za daleko větší problém.

Instalace na DVB-T proběhla stejně, jako u DX900 (odkaz výše), dva přípojné Wi-Fi body odpovídají 2,4 a 5 GHz a napojení přes tlačítko WPS na směrovač (router) TP-Link Archer C9 proběhlo bezproblémově. Třídění naladěných kanálů je tradičně jednoduché a svižné. Využít můžete jak fyzického přesunu, tak oblíbených položek, u kterých jde vybrat i souvislý blok kanálů.

Detail dálkového ovladače, který je stejný, jako u nejvyšší řady DX900. Celek je k vidění v galerii výše…
Autor: Bohumil Herwig

Detail dálkového ovladače, který je stejný jako u nejvyšší řady DX900. Celek je k vidění v galerii výše.

Po většinou pohodové ovládání, příjemně zvětšené ikony

Grafické ikony Firefoxu se letos trochu zvětšily a jde jim to k duhu. Zejména nabídka Home je lépe viditelná z větší vzdálenosti.

Stále však ještě chybí ujednocené ovládání, zejména pokud jde o chování Return/Exit a kolování v nabídkách. To někde funguje (s výhodou například na softwarové klávesnici při vyhledávání v EPG a v menu) a jinde nikoli. Nejvíce to ale bolí na tlačítku Home a v připojených zařízeních, resp. nainstalovaných aplikacích. Jinak je ovládání výborné, i když trochu zvyku vyžaduje menu nastavení, které je na druhé úrovni průběžné. Z obrazových voleb se tak bez návratu na první úroveň dostanete do zvukových, z nich pak postupně do síťových atd.

Tlačítka přepracovaného dálkového ovladače provedeného ve stříbrné sice nejsou tak rozměrná jako u nižších modelů, ale stále mají solidní velikost a i rozložení je výborné. Ovladač sice není univerzální, ale dá se podsvítit a nabízí také kompletní ovládání multimédií, které zajistíte rovněž přes softwarová tlačítka na obrazovce.

Kolem kurzorového kříže je soustředěno prakticky vše důležité (viz detail výše), stranou je pouze Guide, tedy vstup do EPG.

Tlačítka Return a Exit už často fungují, jak mají, ale i tady je nejednotnost znát. Například v EPG, které ukončíte jak Exitem, tak i Returnem, či v seznamu doplňkových aplikací, ze kterého stále nejde vyskočit do hlavní nabídky APPS. Tady Return opět vše ukončí s odskokem přímo do tuneru.

Jak vypadá EPG můžete vidět u kteréhokoli testu televizoru Panasonic na těchto stránkách. Myslím ale, že klávesnici pro vyhledávání pořadů jsme tu ještě neměli. Je rozhodně šikovná…
Autor: Bohumil Herwig

Jak vypadá EPG, můžete vidět u kteréhokoli testu televizoru Panasonic na těchto stránkách. Myslím ale, že klávesnici pro vyhledávání pořadů jsme tu ještě neměli. Je rozhodně šikovná.

Osmidenní EPG, bez upozornění na pořad

Po vstupu je k dispozici obraz i zvuk. Ten ale během něj, a platí to i při odchodu z EPG, vykazuje krátký výpadek něco přes sekundu.

Po programové nabídce, která má jeden náhled, se můžete pohybovat, aniž skočíte na kanál, a to i když na právě vysílaném pořadu zmáčknete OK. Kanál se pak změní pouze v náhledovém okénku. Přepnutí na plnou obrazovku se provede až s ukončením EPG, zde pojmenovaného Guide.

Nabídka se zachovávala i po vypnutí televizoru a stahovala se průběžně sama. Většinou tak nebylo třeba na DVB-T multiplex vstupovat. Někdy ale ano a schéma jsem neodhalil.

Pokud na nějakém pořadu vysílaném v budoucnu zmáčknete OK, objeví se pouze hlášení, že nemáte připojen pevný disk pro nahrávání. Tzn. kompatibilní, zformátované a spárované médium, takže prostá flash paměť nestačí.

Upozornění na pořad, které v minulosti vždy doprovázelo ty televizory Panasonicu, které uměly nahrávat, se letos – zdá se – z celé nabídky vytratilo. Dosti by mě zajímalo, co výrobce k takovémuto u mnohých nepopulárnímu kroku vede.

Nabídka na tlačítku Home. Ikony jsou letos větší (jak vidíte obrazovka je hodně lesklá) a jako obvykle sem připnete například konkrétní kanál, či aplikaci. Já si sem umístil Voyo…
Autor: Bohumil Herwig

Nabídka na tlačítku Home. Ikony jsou letos větší (jak vidíte, obrazovka je hodně lesklá) a jako obvykle sem připnete například konkrétní kanál či aplikaci. Já si sem umístil Voyo.

Minimum lokálních aplikací, bezproblémové HbbTV

Oblíbené hybridní televizní vysílání, tedy HbbTV, nemusíte nikde povolovat a je funkční okamžitě po napojení televizoru na internet. Na kanálech ČT a FTV Prima jelo zcela bez potíží, objevilo se i u Kina Svět, kde však nešlo přehrát video. Tady se ale HbbTV teprve nasazuje, a tudíž ještě dopracovává, a rozhodně to není problém televizoru.

Obrazově bylo HbbTV solidní i na Wi-Fi, nicméně televizor stále ještě nemá Wi-Fi ac a vše jsem tak zkoušel buď přes ethernetový kabel, nebo Wi-Fi n / 5 GHz a směrovač (router) TP-Link Archer C9 (TP-Link AC 1900 Wireless Dual Band).

Aplikací na tlačítku APPS je celá řada, ale z počátku jsem našel jen jednu lokální. Voyo fungovalo bezproblémově a také bezproblémově komunikovalo se serverem a bylo schopno si pamatovat pozici při přerušení přehrávání. Spolupráce byla výborná, a i když je to u TV poměrně časté, stoprocentní to stále není. Navíc jde v tomto případě o konečně inteligentně navrženou aplikaci, která ponechává na uživateli, na jak dlouho chce přehrávání zastavit. V drtivé většině případů jste totiž u aplikací na jiných platformách omezeni pěti minutami. Pak Voyo přehrávání pořadu ukončí a ne vždy se ho podaří obnovit na správnou stopáž.

Na závěr jsem ještě při důkladnější probírce aplikací narazil na šikovné Pexeso, Tiviko, kde toho ovšem bez přihlášení moc neuděláte, a Sledovani.TV. To bylo z domácích aplikací vše a tady má výrobce stále co dohánět.

Pokud jde o YouTube, s potěšením jsem konstatoval, že u vyhledávání zmizela nesmyslná volba pro hlasové zadání, která vše jen komplikovala. Aplikace pro Firefox OS tak byla zcela v pohodě, i když se stále nějak nedokážu smířit s tím, že Google umí protlačit „4K video, 60 Hz“ přes třímegabitovou internetovou linku a nevydá ani hlásku.

Vyzkoušel jsem i sdílení obrazovky s telefonem LG Flex 2 přes Wi-Fi Miracast. Překvapila kvalita obrazu blížící se maximu, které pro mě představuje sdílení obrazovky na televizory Samsung SUHD 2015.

Při zkoušení HbbTV kanálu Seznamu jsem se nejprve rozčílil nad testem Fiatu 500 při přímém srovnávání s Mini, kde autor tak nějak zapomněl zmínit cenový rozdíl, a následně přišel na to, že z kanálu nejde postupnou volbou přepnout na jiný. A to za úplně běžné situace, kdy ukončíte přehrávání jako já u pořadu Meziplyn a následně se jen snažíte dostat na jinou stanici.

U Seznam.cz TV mi to šlo až poté, co jsem zmáčkl Exit. Pak už tlačítko postupné volby pracovalo, byť s problesknutím „monoskopu“ hlavní nabídky. Nevím zatím, zda je takovéto chování obvyklé i na jiných televizorech, ale budu to sledovat.

Bohužel přepnutí na jinou stanici bez stlačení Exitu nefungovalo ani při přímém zmáčknutí čísla kanálu.

Možnosti úpravy obrazových a zvukových nastavení odpovídají DX900 a jsou tudíž nadmíru obsáhlé (viz odkaz výše). Co mě překvapilo byl fakt, že při spuštění obsahu s technologií HDR, televizor nenabídl žádný speciální obrazový režim. Zřejmě i toto pokrývá THX…
Autor: Bohumil Herwig

Možnosti úpravy obrazových a zvukových nastavení odpovídají DX900, a jsou tudíž nadmíru obsáhlé (viz odkaz výše). Co mě překvapilo, byl fakt, že při spuštění obsahu s technologií HDR televizor nenabídl žádný speciální obrazový režim. Zřejmě i toto pokrývá THX.

Výtečná práce s titulky i s videem, tradičně špatná se soubory

Multimédia jsou stejná jako u dalších letošních a minimálně loňských modelů. Přehrávají se tudíž per partes, tedy foto, video a muzika, a v nabídce vidíte ještě volbu TV Záznam. A když jsem u toho, nahrávat umějí všechny televizory s rozlišením Ultra HD (4K), které jsou zatím na trhu (v názvu hledejte „DX“). Ty s rozlišením Full HD, označené jako „DS“, to už nezvládají.

Multimédia pracovala svižně, včetně náběhu 3D fotografií, externí titulky u videa jdou zvětšit natolik, že i na 147centimetrové úhlopříčce musí být dostatečně velké snad pro každého. Příjemné také je, že si televizor přehrávací pozici pamatuje i po ukončení přehrávání a odchodu, resp. návratu z tuneru. A dokonce i po vypnutí TV.

Podrobnosti najdete opět u testu Panasonicu TX-65DX900, kompatibilita byla totožná, včetně 4K videí.

Obsah s technologií HDR nyní skutečně fungoval (při testu DX900 ještě nikoli) a také se hlásil upozorněním v pravém dolním rohu. Dynamika v detailech byla skutečně znát, někdy dojem bohužel kazila lesklá obrazovka, ale u mě je problém s příliš rozměrným oknem a tudíž světlem jdoucím z boku.
Autor: Bohumil Herwig

Obsah s technologií HDR nyní skutečně fungoval (při testu DX900 ještě nikoli) a také se hlásil upozorněním v pravém dolním rohu. Dynamika v detailech byla skutečně znát, někdy dojem bohužel kazila lesklá obrazovka, ale u mě je problém s příliš rozměrným oknem, a tudíž světlem jdoucím z boku.

Přirozené barvy, funkční HDR i s upozorněním na kompatibilní obsah

Výbava je rozhodně excelentní. Otazník sice stále visí nad jediným konektorem USB 3.0, který nejspíše dovoluje použitá hardwarová platforma, a především nad absencí Wi-Fi ac, které tu rozhodně být mělo. Nedozvěděl jsem se také, jak je na tom televizor s HbbTV, resp. zda je zde zavedena verze 1.5, což je nadmíru pravděpodobné. Otázkou tak bude případná aktualizace na zásadně změněnou verzi 2.0, která snad přijde do televizorů v příštím roce či na pozdní podzim. Co jsem se u Panasonicu doslechl už dříve, mělo by jít jen o firmwarovou záležitost.

Televizor je také plně připraven na příjem vysílání s kodekem H.265/HEVC, při zkoušení obsahu přes USB 3.0 to také potvrdil a neměl sebemenší problém ani v okamžiku, kdy jsem do něj pustil špičkové 4K s kódováním H.264. Obraz měl zřetelný sklon k přirozenosti, resamplování bylo na úrovni, nicméně na raném firmwaru bylo znát, že si televizor ne zcela rozumí s obsahem s nižší kvalitou, resp. datovým tokem, a typicky na DVB-T a kanálu ČT 24 bylo i v záběrech ze studia často znát nadměrné množství šumu, a to i v detailech. Drobné nesrovnalosti byly pozorovatelné i na HD kanálech a televizor v současném stavu nebyl zcela ideální na sportovní přenosy. Tohle se ale předpokládám ještě vylepší. V okamžiku, kdy dostal trochu solidní obsah, čímž nemyslím například 330MB soubor s hodinovým videem, skokově se vylepšil a znát to bylo zejména u pohybové ostrosti, i méně výrazné boční švenky se uklidnily, obraz byl plynulejší a elektronický šum se vytrácel.

U audia byl překvapením výborně udělaný virtuální zvuk, který je zde dvojí a zřetelně rozšiřoval bázi, i když pochopitelně záleží na signálu. Méně to bylo znát na běžném DVB-T vysílání (záleželo na stanici a pořadu), podstatně více při promítání multimédií z USB. V tomto ohledu jsem byl hodně překvapen a něco takového neslyším každý den. Ani přes všechnu snahu jsem však ze systému při běžném obsahu (DVB-T, USB FLAC, kvalitnější MP3) nevymáčkl větší množství basů a nějaké rozumné výšky. Filmový zvuk však stál při zapnutém „surroundu“ rozhodně za to a televizor je zjevně koncipován takto. Škoda, že když už je tu regulérní zvuková lišta, systém neumožňuje její hlubší nastavování.

Pokud jde o obsah s technologií HDR, tedy s vysokým dynamickým rozsahem, detaily místy vysloveně rozkvétaly a vystupovaly z obrazovky. Zatím mám ale málo zkušeností a dvě rozumné ukázky, se kterými televizory zkouším. Funkčnost se tu projevovala okamžitě, a to včetně oznámení (nápis HDR). V obrazu se objevují dosud skryté detaily v tmavých místech a ta přesvětlená se uklidní a taktéž vystoupí.

Panasonic TX-DX800 překvapil a rozhodně potěšil. Pár detailů je ještě třeba dopracovat, operační systém je však zjevně usazený a spolehlivě fungující, ovládání na dobré cestě. Design je vysloveně impozantní, ale je také znát, že nezanedbatelná část ceny směřuje sem (kvalitní materiály i provedení a i samotné balení). Najít druhý takovýto televizor na našem trhu se vám momentálně nejspíše vůbec nepodaří, ale pokud nejste orientovaní na styl a dáváte přednost spíše vrcholovému obrazu, zamiřte k DX900. Rozdíl v ceně je ovšem patrný. Pokud byste chtěli zůstat u DX800, která má rozhodně poutavější vnější design, a 147 cm by na vás bylo příliš, k dispozici je ještě verze se 127 cm TX-50DX800 za 59 990 Kč, resp. 2199 €.

Hodnocení

pro: odvážný design pro znalé a vybíravé, při kvalitnějším zdroji výborný obraz se solidním resamplováním, zjevně výborně fungující HDR, certifikace THX, překvapivý virtuálně prostorový zvuk, citlivý tuner DVB-T, prakticky dotažený Firefox, včetně některých zvětšených ikon, ale…

BRAND24

proti: …stále se zvukovou prodlevou při vstupu do EPG, chybí Wi-Fi ac, bez upozornění na pořad v EPG, Bluetooth nikoli pro audio, zatím je televizor poněkud citlivý na obsah s nižším datovým tokem

Balení obsahuje

  • 2× dálkový ovladač
  • 4× mikrotužkové baterie (AAA)
  • zvuková lišta (napájena z TV)
  • trubice pro vedení kabelů
  • díly pro zavěšení na stěnu (pouze zvuková lišta)
  • napájecí kabel (integrovaný, dvoužilový)
  • stručná papírová uživatelská příručka, plus eNápověda v televizoru
  • záruka: 24 měsíců

Bez ohledu na finance, váš obývák a další „detaily“, pořídili byste si televizor s podlahovým stojanem?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).