Více

Co říkala Nova o digitalizaci přede dvěma lety a co říká dnes

Taky se vám stává, že při vymazávání starých souborů z PC narazíte na skvost, který vás donutí rekapitulovat? Pro mě je takovým unikátním dokumentem dva roky starý přepis první a zatím i poslední tiskové konference televize Nova věnované výlučně problematice digitálního vysílání. Od prosince 2004 se toho sice hodně změnilo, není ale na škodu si připomenout, s čím Nova vstupovala do digitalizace a v čem jsou její názory dodnes konzistentní.

Konec „divoké“ digitalizace

V prosinci 2004 vysílala Nova ve dvou digitálních experimentech. Oba probíhaly v Praze, jeden provozovaly České radiokomunikace (multiplex A), druhý společnost Czech Digital Group (multiplex B). Na podzim téhož roku se krátce objevila také v multiplexu C Českého Telecomu, ten však neměl kvůli nepříznivému zákonu dlouhého trvání a poměrně brzy se odmlčel. Připomeňme, že do zahájení řádného vysílání multiplexu A v Praze scházelo deset měsíců a síť v té době nabízela kromě Novy i programy ČT 1, ČT 2 a také hudební televizi Óčko. Na Městský soud v Praze doputovala žaloba televize Prima proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která jí zakázala vysílat v multiplexu B.

A především, v době konání tiskové konference, 21. prosince 2004, uplynul právě měsíc od chvíle, kdy RRTV vypsala licenční řízení na obsazení programových pozic v digitálních sítích B a C (zatímco „áčko“ předběžně vyčlenila pro Českou televizi a její veřejnoprávní multiplex, protože s ním počítal připravovaný zákon o elektronických komunikacích). Končila lhůta pro podávání přihlášek a Nova se chtěla před novináři blýsknout svými projekty. Kromě toho řešila problém, v jakém multiplexu bude vysílat svůj současný program, aniž by šlo o experiment s omezeným pokrytím a počtem diváků. Novu také tlačil čas: na podzim 2004 totiž neuváženě oznámila, že od 1. ledna 2005 zahájí řádné vysílání v DVB-T.

Trošku divná představa

Nova vycházela z přesvědčení, že její terestrická licence, prodloužená do roku 2017, platí jak pro analogové, tak digitální vysílání. Což je v podstatě pravda. Start řádného digitálního vysílání na Nový rok 2005 ale generální ředitel Petr Dvořák vyloučil z poněkud překvapivého důvodu: Nova by podle něj neměla na čem vysílat. „Myslíme si, že naše licence je neutrální, ale problém je v tom, že ty naše kmitočty, na kterých nyní vysíláme analogově, nejsou v současné době zkoordinovány tak, abychom mohli zahájit od 1. ledna digitální vysílání,“ prohlásil tehdy Dvořák. Trošku divná představa: pokud by tedy byly zkoordinovány, Nova by se vzdala analogového vysílání a začala na stejných kmitočtech vysílat digitálně?

To určitě ne, spíš šlo o zmatení pojmů. Nova chtěla ukončit veškeré experimenty DVB-T a pokračovat v řádném digitálním vysílání s Českými radiokomunikacemi, jejichž multiplex A získal od ČTÚ nejlepší pokrytí. Tuto síť ale RRTV vyčlenila pro veřejnoprávní mutliplex. O obsazení dalších dvou sítí B a C chtěli radní rozhodnout v licenčním řízení (RRTV měla původně udělit osm digitálních licencí, tedy pro všechny pozice v obou multiplexech, což by znamenalo, že Nova s Primou nebudou mít prostor v žádné ze tří přechodných digitálních sítí; později radní rozhodli, že udělí jen šest licencí a v každém multiplexu bude pět programových pozic – po dvou i pro Novu, Primu a jejich bonusové programy, které měly obě televize získat výměnou za vrácené analogové kmitočty), takže Nova řešila přímo existenční otázku.

První výtky proti licenčními řízení

Na tiskovce zazněla také první kritika výběrového řízení na digitální licence, konkrétně toho, že si radní dovolili dopředu určit formáty televizních stanic pro jednotlivé pozice v multiplexech. „Nemyslíme si, že Rada má nárok určovat, která pozice má být regionální, která má být plnoformátová a která tematická. My si myslíme, že Rada měla vypsat výběrové řízení na osm programových pozic a takto k tomu přistoupit,“ konstatoval Petr Dvořák a stejná argumentace se o půldruhého roku později objevila i v žalobě Novy proti výsledku licenčního řízení (v němž sice neuspěla, ale soud udělené licence zrušil). Televize oznámila, že v tendru usiluje o všech osm programových pozic v obou multiplexech, ovšem pouze se čtyřmi projekty (Nova news, Nova sport, Nova seriál a Nova film).

Za každý projekt tedy Nova žádala dvakrát: jednou pro pozici v multiplexu B, podruhé v multiplexu C. Proč? „Rada nám těžko může doporučovat, s kterým z partnerů uzavřeme smlouvu o šíření signálu. Vzhledem k tomu, že není žádná zákonná úprava, která by donutila provozovatele multiplexu, aby s námi pak uzavřel smlouvu, která by byla rozumná – jak to funguje třeba u telekomunikačních operátorů z hlediska jejich propojovacích smluv – tak si myslíme, že kdybychom podali přihlášky například jenom pro síť Telecomu a ne pro CDG, vydáme se tím do rukou Českému Telecomu, který by nám to ve finále mohl zmařit jenom tím, že by se s námi nedohodl na podmínkách,“ vysvětloval Dvořák.

„Může se stát, že přijdou žaloby“

Vyhlášení licenčního řízení na nové digitální programy bylo podle tehdejších slov ředitele Novy unáhlené a mělo následovat až po schválení nové mediální legislativy. „Rada měla počkat, až doběhne standardní zákonný proces a měla se spíš snažit o to, aby tady byly vydefinované zákonné podmínky, které budou ten proces digitalizace vůbec mapovat. Rada se snaží roubovat novou situaci na zákony, které s tím procesem vůbec nepočítaly. Pokud už tedy měla pocit, že musí konat, aby zvítězila v soutěži o titul“otce české digitalizace“, myslím si, že měla využít těch možností, které se diskutovaly v parlamentu, a minimálně odložit vypsání výběrového řízení o tři měsíce,“ konstatoval šéf televize Nova.

„To, že toho nevyužili, je podle mne chyba, protože se může stát, že někteří neúspěšní žadatelé o licence, pokud je nedostanou, mohou celý proces napadnout nějakou správní žalobou. Což ten proces neurychlí, ale jednoznačně zpomalí,“ prorokoval Dvořák. Nebo že by Nova už v té době počítala se všemi možnostmi a tušila, co podnikne, pokud jí rada žádnou digitální licenci neudělí? Ředitel Novy také čelil otázce, co by tedy podle něj měla RRTV dělat, když telekomunikační úřad na jaře 2004 udělil třem společnostem licence pro provozování dočasných digitálních multiplexů, aniž by bylo jasné, kdo jim dodá obsah. „Myslím si, že měla čekat, až jak se bude vyvíjet schválení zákona o elektronických komunikacích a možná měla počkat na to, jakým způsobem bude potom navržena novela mediálního zákona,“ vysvětloval Dvořák.

Radní měli podle šéfa Novy také působit na vládu, aby dokončila úpravy koncepce přechodu na digitální vysílání a určila tak základní mantinely, kudy se bude celý proces ubírat: „Podle mého názoru Rada neměla nic vyhlašovat. Rada měla počkat. Stačilo, aby měla aspoň trošku jistotu v tom, jak ten zákon bude vypadat.“ Což se posléze stalo, protože radní čekali s udělením licencí na přijetí zákona o elektronických komunikacích a „digitální“ novely vysílacího zákona. V druhém případě se ale zákon zasekl ve sněmovně a jednou se vrátil i ze Senátu, takže dlouhou dobu nebylo jasné, jak ony „nové podmínky“ budou vypadat.

Výhledově chceme celý multiplex

Už na tiskovce v prosinci 2004 neskrýval ředitel Novy představu, že by tato televize časem ráda obsadila celý jeden digitální multiplex: „Byl bych rád, kdybychom dostali licence pro všechny čtyři projekty, abychom v nějaké středně dlouhé budoucnosti, tzn. po těch dvou letech, až bude zkoordinováno těch šest multiplexů (podle původních představ ministerstva informatiky by tolik multiplexů v podstatě vysílalo už dnes, pozn. red.), abychom obsadili celý multiplex a vedle těch čtyř programů zároveň provozovali i doplňkové služby.“ Nutno dodat, že v té době ještě Nově nepatřila kabelová a satelitní televize Galaxie sport (její koupi oznámila tehdejší servisní společnost Novy v září 2005). Dvořák také jednoznačně odmítl představu RRTV, že multiplex A obsadí pouze Česká televize a Český rozhlas.

„V tuhle chvíli si myslíme, že ten správný postup, který by mohl vést k tomu, aby digitalizace vůbec nastartovala, je ten, že multiplex, který má nejširší pokrytí, tzn. A, bude přidělen dvěma programům ČT a případně jednomu nebo dvěma programům Novy, protože aspoň podle našich informací Prima nemá zájem o umístění v multiplexu A, chce být umístěna v multiplexu B společnosti CDG,“ vysvětloval Dvořák. „Tím samozřejmě neříkám, že bychom nepřáli ČT veřejnoprávní multiplex, to ani v nejmenším. Myslím si však, že veřejnoprávní multiplex by měl vzniknout až v době, kdy tady bude těch multiplexů víc a kdy budou mít všechny nějaké rozumné pokrytí. Protože v momentě, kdybychom byli s naším hlavním programem umístěni například do multiplexu C, který má pokrytí kolem 30 procent, tak si myslím, že nemáme sebemenší motivaci, proč bychom nutili naše diváky, aby se na tu televizi připojovali.“

Podpora digitálnímu vysílání? Proč?

Poslední citovaná věta je zvlášť pikantní, neboť Nova ani po dohodě s ČT a docílení svého požadavku vysílat v multiplexu A (od 21. října 2005 v Praze, 22. prosince 2005 v Brně a 9. února 2006 v Ostravě) diváky nejen že nenutila, aby se připojovali k digitálnímu vysílání, ale nikdy také toto vysílání výrazně nepropagovala. Na doplňující otázku, proč Nova tolik bazíruje na zařazení do digitální sítě A, Petr Dvořák v prosinci 2004 odpověděl: „Já k tomu dodám obchodní stránku věci. Nás samozřejmě zajímala dohoda v tom multiplexu, který má nejširší pokrytí proto, abychom se dostali k divákům. Samozřejmě nás zajímala dohoda specielně s provozovatelem, se kterým máme dlouhodobé vztahy, což jsou ČRa, s nimiž si myslíme, že nastavíme nejlepší obchodní podmínky, protože oni nám vychází vstříc, vzhledem k tomu, že s nimi provozujeme už analog. Proto to áčko.“

Další novinářská otázka byla nasnadě: Když tedy Nova trvá na co největším pokrytí digitálním signálem, bude diváky nějak motivovat k nákupu set-top-boxů a připraví pro ně informační kampaň? „Určitě neplánujeme žádnou kampaň, že bychom chtěli dotovat nákup set-top-boxů, i když je pravda, že podobné věci fungují třeba v Británii. Když jsem byl na návštěvě v BskyB a ukazovali mi, jakým způsobem financují pořízení set-top-boxu, kdy se dá přístroj pořídit v podstatě za libru, tak i tato varianta je zajímavá a je zajímavá nejenom pro Novu, ale možná i pro minoritního akcionáře Novy, pro některou z finančních firem skupiny PPF. Ale zase: aby něco takového mohlo fungovat, pak musí být jasně definované mantinely, protože objem té investice je enormní,“ konstatoval přede dvěma lety Petr Dvořák.

A jaká je realita? „Mantinely“ mohly být definované už letos v srpnu. Všechny potřebné zákony už parlament přijal, existuje aktualizovaná koncepce přechodu na zemské digitální vysílání, vznikl Technický plán přechodu na DVB-T… Jenže Nova zablokovala jeho schválení. Před třemi týdny měla Nova zahájit digitální vysílání na Domažlicku, ale nestalo se, protože televize požaduje od RRTV univerzální povolení pro celostátní vysílání v DVB-T. Vlastně takové oficiální potvrzení, že její dnešní licence platí jak pro analogové, tak pro digitální vysílání. Ale o tom přeci měli na Barrandově jasno už před dvěma lety. Nebo že by přišli na způsob, jak se dostat k vysněnému vlastnímu multiplexu? Možná. Ale vysvětlujte to lidem na Domažlicku.

Anketa

Měla by časem Nova obsadit celý jeden multiplex?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 11. 2006 9:37

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+