Více

(O)milníky české televizní digitalizace: zákony a záměry zákonodárců

Před šesti lety začal v Česku oficiální přechod ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání. V seriálu Zbyňka Poisla si připomeneme tehdejší chyby a omyly, které mohou být varováním do budoucna.

Jak zákonem zavést konkurenci

Na úplný začátek by snad bylo vhodné si připomenout právnické zmatky kolem zavádění digitálního televizního vysílání u nás. Na první pohled by se snad mohlo jednat o docela nudné téma, jenže dnes už možná jen málo lidí pamatuje, jak se TV Nova bránila ztrátě kmitočtových přídělů pro analogové televizní vysílání a úspěšně tak blokovala celý digitalizační proces. To už ale poněkud předbíhám. V tuto chvíli by asi bylo vhodné se zamyslet nad tím, jak dobré či špatné byly zákony vedoucí k televizní digitalizaci a nakolik se naplnily záměry zákonodárců. Bylo možné se vyhnout právnickým tahanicím a soudům a celý proces zjednodušit a urychlit? Jaký smysl měly zákony a nařízení, které si parlament vymyslel, když se téměř úplně všechny minuly účinkem a staly se tak jen zbytečnou překážkou celého procesu? Možná, že si nyní už mnozí ani nevzpomínají na to, že zákon vyžadoval oddělení vysílacích technologií od programových společností. Vyžadoval konkurenční prostředí na straně provozovatelů vysílacích sítí a mnohé další zbytečnosti, které byly v čase smazány a ukázaly se zcela zbytečnými.

Především požadavek na konkurenční prostředí v oblasti provozovatelů vysílacích sítí se záhy ukázal jako holý nesmysl. V České republice v tu dobu nebyl nikdo, kdo by na tomto poli mohl úspěšně konkurovat Českým Radiokomunikacím. Došlo tak vlastně jen ke zdánlivému vytvoření konkurence, kterou po několika málo měsících nakonec ČRa pohltily (společnost Czech Digital Group a její celoplošný multiplex 3). Původní předpoklad zákonodárců, že požadavkem na konkurenci zabrání tehdejšímu monopolu ČRa zneužívat svého dominantního postavení, se tak ukázal zcela naivním. Jediný, kdo nepodlehl tomuto monopolu, byla Telefónica O2, která svůj multiplex 4 držela až do příchodu Radima Pařízka, který se chopil jeho rozšíření. Do té doby byl multiplex 4 jen lokální záležitostí v části Prahy. Z tohoto faktu je zřejmé, že výstavba nových vysílacích sítí bez účasti ČRa je záležitost velice nákladná a zdlouhavá, a to především v tom případě, kdy se má jednat o síť celoplošnou.

Celý článek čtěte v prémiové sekci DigiZone.cz

Tento článek patří do prémiového obsahu

Chcete-li mít přístup k exkluzivním informacím, zvolte prosím jednu z níže uvedených možností.

Jednorázová platba

30 Kč s DPH

Ztratili jste přístupový kód? Vyplňte stejnou emailovou adresu jako při původní objednávce a my vám kód znovu zašleme.

Předplatné

Předplatné pro soukromé osoby
785 Kč bez DPH za rok

Firemní předplatné
od 3 900 Kč bez DPH za rok

Proč číst premiový obsah?

Objednávka předplatného

Již máte předplatné?

Přihlaste se

Zaplatit můžete online pomocí některého z bohaté nabídky platebních kanálů od mobilních plateb až po platební karty. GoPay

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+