Hlavní navigace

Jaká je Nvidia Shield TV (2017) jako multimediální přehrávač?

24. 2. 2017
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

 Autor: NVIDIA
AKTUALIZOVÁNO – Uváděna je jako „streamovací zařízení pro hráče“. Z tohoto úhlu pohledu se ale na konzolu dívat nebudeme. Jde nám jen o část multimediální a také streamovací.

AKTUALIZOVÁNO, 14. 6. 2017: při testování IPTV aplikace Kuki na Nvidia Shield TV 2017 (verze firmwaru uvedena v tomto testu) bylo vidět, že se konzole výrazně vylepšila. Jediné co zlobilo stejně, bylo řízení hlasitosti. Zbytek byl zcela v pořádku a například čekání na odezvu při pohybu v menu na tlačítku Home nebylo vůbec pozorováno. Vše jelo velice svižně a odezva na povel byla prakticky okamžitá. Více i v článku Internetová Kuki na Nvidia Shield TV.

Kombinace herní konzole, multimediálního přehrávače a streamovacího zařízení je určitě dobrý nápad, ale vždy záleží i na provedení. K první části se vyjádřit nemůžeme, k dalším už ano. Především je tu „drobný“ ovládací problém kazící jinak slušný dojem z téhle malinkaté krabičky a spočívající v nespolehlivé práci s dálkovým ovladačem. Nejde však jen o něj. Nabídka domácích aplikací je bohužel stejně žalostná jako u jakéhokoli jiného zařízení s Android TV jakékoli verze. Na tržišti aplikací Google Play/Store se totiž nenašlo prakticky nic.

Vezměme to ale popořadě a zaměřme se zejména na to, jak se Nvidia Shield TV (2017) jako multimediální přehrávač a streamer v našich podmínkách chová a zda se vám vůbec vyplatí, protože levná právě není. Podíváme se tudíž i na dostupné aplikace pro multimédia, IPTV a také VoD, tedy on-line videotéky.
Nvidia u Shield TV verze 2017 zdůrazňuje následující vlastnosti (marketingová prohlášení redigována):

  • Možnost streamování obsahu z cloudu nebo domácího PC.
  • Interní paměť 16 GB.
  • Bezdrátový ovladač s výdrží až 50 hodin.
  • Vždy aktuální systém Android s hromadou her a aplikací (poznámka autora: správně Android TV).
  • Podpora funkce Google Cast.

Výrobce ještě doplňuje, že se také může stát centrem inteligentní domácnosti a pracuje – citujeme – na „neskutečně výkonné čipové sadě Tegra X1, která nabízí 256 grafických výpočetních jader, 64bitový procesor a 3 GB RAM. Pro rychlé připojení ke cloudovým službám je nachystaná duální Wi-Fi a užijete si také vysoce kvalitní zvuk, podporující standard Dolby Atmos.“

Bližší popis pak najdete v samostatném článku na odkazu níže.

K TÉMATU: Multimediální box Nvidia Shield TV nabízí v českém předprodeji exkluzivně Alza

Nvidia Shield TV ode dneška v České republice (včetně technického popisu)

Pokud jde o cenu, Nvidia rozhodně není z levného kraje, což platí o obou variantách Shield TV (2017) – základu za 5999 Kč a verzi Shield Pro (8999 Kč), která má navíc disk o kapacitě 500 GB a dálkový ovladač s konektorem pro připojení náhlavní soupravy. Další dálkový ovladač přijde na 1699 Kč, další herní ovladač na 1899 Kč, a dokonce i za prostý stojánek na konzolu jako takovou zaplatíte 699 Kč.

A co jako multimediální přehrávač a streamer Shield TV (2017) opravdu nabízí?

Instalace v češtině, volby nelze přeskočit

Zprovoznění Shield TV (2017) je poměrně rychlé, a to i díky většinou bleskurychlým reakcím zařízení. Volby se ovšem přeskakovat nedají, typicky jde o připojení na Wi-Fi a přihlášení do Google Play/Store.

Bezdrátovou síť napojíte i přes tlačítko WPS a součástí instalačního procesu jsou dvě obrazovky názorně vysvětlující funkce a tlačítka dálkového ovladače a herního ovladače. Bohužel v balení už nenajdete kabel HDMI, a pokud hodláte využívat HDR a 4K, pozor na verzi, jakou zakoupíte. Tohle ale při dané ceně součástí dodávky být mělo.

Na závěr instalace se vám ukáže prostředí známé z Android TV 5 a 6, tedy vodorovná typicky jednořádková (max. dvouřádková) menu s ikonami bez možnosti kolovat a umístit ikony aplikací na určité místo.

Po snaze připravit doporučený obsah se nejprve objevila zpráva, že zatím není, po chvíli čekání kupodivu naběhl a šlo zejména o tipy pro práci a hry Nvidia, což je určitě rozumné. Poslední dobou se totiž nejčastěji mezi doporučovaným obsahem objevují věci v ruštině. Těm jsme nakonec neunikli ani zde a byly vidět po přihlášení do tržiště Google Play/Store. Google nějak neumí odlišit Česko od Ruska…

Instalace sice probíhá v češtině, ale následně nejsou k dispozici žádné české aplikace, pouze mj. nabídka Google Play (filmy, hudba atd.), YouTube, Netflix a také aplikace Photos & Videos, na niž se ještě podíváme důkladněji. České aplikace si musíte doinstalovat sami a hned zkraje se připravte na zklamání, jak bylo naznačeno výše. Dalším zklamáním je to, že jakmile pustíte instalaci více aplikací najednou, což je u mobilu s Androidem zcela běžná záležitost, na pozadí se sice stáhnou a instalují, ale u Android TV 7 se instalace nedokončí a bylo třeba do každé vstoupit a odklepnout ji. Pak se teprve začala instalovat další v pořadí.

Výkonný hardware, slabší uživatelské prostředí Android TV

Zařízení je sice velmi malé, ale konstrukce a provedení vypadá solidně, takže se nejspíše častějšího přenášení nemusíte bát. Díky velikosti (nejspíše nejen díky ní) však narazíte na pár méně příjemných kompromisů. Především absence některých rozhraní. Jde zejména o mechaniku paměťové karty SD, resp. microSD, díky které by se dal pohodlněji rozšířit vnitřní nijak velký diskový prostor. Ještě nepříjemnější je však absence digitálního optického výstupu (zvukový výkon konzole není nijak vysoký), přičemž někomu by se možná hodil i ten analogový.

Shield TV 2017 sice nechybí možnost rozšíření vnitřního 16GB disku, ale zajišťuje ho pouze klasické USB. Ostatně 16 GB je jen teorie, protože ve skutečnosti máte k dispozici zhruba 11 GB. Nvidia při rozšiřování úložiště doporučuje flash disky pro USB 3.0 a konkrétní produkty najdete na jejích stránkách.

V kraťoulinké PDF příručce se také ukazuje, kde je u konzole tlačítko pro vypnutí a zapnutí, ale dotek na znak Nvidia nefungoval a tlačítko bylo zjevně nakonec vypuštěno, což je vidět i v otázkách a odpovědích na oficiální stránce. A na dálkovém ovladači není ani tlačítko pohotovostního režimu, i když horší je, že tu chybí síťový vypínač, takže při delší absenci tahat ze zásuvky, nebo ještě lépe – napojit na „psa“ s vypínačem.

Tlačítko pro zapnutí a vypnutí bylo zrušeno, v PDF příručce ale zůstalo.
Autor: Nvidia

Tlačítko pro zapnutí a vypnutí bylo zrušeno, v PDF příručce ale zůstalo.

Shield TV se vypíná jednak přes menu Nastavení, kde je i restartování, nebo automaticky po určité době, která jde i ovlivnit. Pro zapnutí stačilo na dálkovém ovladači zmáčknout OK. Zajímavé je, že dobu pro přepnutí do pohotovostního režimu neovlivníte v Nastavení v menu první úrovně, kde můžete konzolu přepnout do režimu spánku a také restartovat, ale v nesmyslně nazvané volbě Spořič obrazovky. Zde je také dublováno uvedení do pohotovostního režimu a Android TV 7 tak pokračuje v poněkud zmateném ovládacím trendu předchozích verzí.

Základní technické parametry jsou v tabulce, podrobnější údaje v samostatném článku.

Chlazení je sice aktivní, ale větrák v průběhu testu nikdy nebyl slyšet a musíte si dát ucho hodně blízko, abyste vůbec něco zaslechli. Chlazení je navíc uděláno opravdu výtečně a ani po mnoha hodinách provozu se Nvidia Shield TV nijak nehřála.

Základní menu je u Android TV 7 rovněž pouze na tlačítku Home, které odhalí obvyklé vodorovné nabídky v několika pruzích. Od shora dolů je to:

  • Doporučený obsah či aplikace, který ovšem nemá nic, nebo prakticky nic společného s tím, na co se díváte nebo co používáte. Je to „doporučené“ od Nvidie a zjevně i od Googlu.
  • Aplikace – základem je (CZ instalace) Google Play ve všech variantách, YouTube, Netflix, Plex, Photos & Videos.
  • Hry – Nvidia Games.
  • Menu Nastavení a další položky, jako napájení či příslušenství na základní úrovni nabídky.

Možná až moc jednoduchý dálkový ovladač, menu Nastavení na výšku

Pokud chcete Shield TV 2017 použít jako multimediální přehrávač a IPTV/VoD streamer, je nejlogičtější cestou sáhnout po dálkovém ovladači, který je bezdrátový a velice jednoduchý s vysloveně pár tlačítky. Konzole s ním má bohužel zásadní problém, k čemuž se ještě dostaneme. Menším problémem už je to, že se občas při držení ovladače stávalo, že se samovolně měnila úroveň výstupního audia (ruka se dotykové destičky nedotýkala), později v průběhu testu to dělal i ovladač položený na stole. „Dálka“ má totiž řízení hlasitosti řešeno velice zajímavě. Obstarává ho dotyková plocha ve spodní polovině ovladače (viz fotogalerie), která má po dvojím klepnutí zajistit i Pause/Play, což ovšem jednou pracovalo a třikrát nikoli a nejspíše to bude individuální záležitost.

V horní polovině je přesný kurzorový kříž s OK uprostřed a pod ním tlačítka Zpět, Domů a ještě pod nimi rozměrné tlačítko označené symbolem mikrofonu určené zejména pro hlasové vyhledávání.

O základním uživatelském prostředí Android TV 7 byla řeč výše, co se týče menu nastavení, Google zjevně hledá, jak by ho vyřešil, protože co verze, to jiný styl. V pětce bylo jak v menu na tlačítku Home, tak speciální tlačítko na dálkovém ovladači televizoru. V šestce, kterou výrobci TV momentálně zavádějí, je už u televizoru pouze v domovském menu zcela naspodu a vypisuje se horizontálně, jak je všude v nabídce Home zvykem. V sedmičce je také zcela naspodu domovského menu, ale pro změnu se vypisuje do sloupce po pravé straně obrazovky. Kolovat se ale stále nedá, a to včetně menu nastavení, které Google opět předělal i uvnitř nabídek. Místo toho, aby byl konečně na prvním místě Obraz, je tu pro změnu Síť, přičemž u verze šest to bylo Nastavení kanálů. Google zjevně tápe, což je u Android TV 7 vidět i na dalších místech v menu. Volby navíc nejsou uspořádány tak, jak by z logiky věci být měly, a typickým příkladem je práce s napájením, resp. energií.

Nezapomeňte také na to, že Nvidia Shield TV 2017 má po instalaci standardně povoleno ovládání televizoru po kabelu zvané HDMI (CEC). Může se vám tedy stát, že se bude – záleží i na televizoru – například vypínat oboje. Pokud tomu chcete zamezit, běžte do Nastavení, Display & Sound (menu ještě není zcela lokalizováno) a do volby Power Control. Co ta ale má společného s obrazem a zvukem, je další záhadou. Mimochodem volby spojené se zapnutí a vypnutím, resp. napájením, jsou na třech místech nastavení.

Jak se chová MX Player a VLC, co české aplikace pro IPTV/VoD

Řekněme si rovnou, že pro streamování v českých podmínkách se Shield TV (2017) naprosto nehodí. V oficiálním tržišti aplikací Google Play/Store totiž nebylo v tomto ohledu k dispozici nic. Namátkou jsme mj. zkoušeli najít on-line videotéky a internetové televize (IPTV) typu Banaxi, ČT iVysílání, Digi2GO, FilmBox Live, HBO GO, Horizon Go, Lepší.TV či O2 TV (v diskusi na Alza.cz se píše, že určitě pracuje). A také například Voyo. Ani to se nám nenašlo a jak vidíte v galerii výše, bylo tu pouze slovinské.

Shield TV (2016) bohužel nenabízí Wi-Fi Miracast (Wi-Fi Direct), a tudíž nedovoluje zrcadlení displeje z mobilu tímto způsobem a je tu pouze podpora Google Cast.

A co klasické přehrávání multimédií přes rozhraní USB? Než se dostaneme ke dvěma výborným přehrávačům z mezititulku, zastavme se u aplikace Photos & Videos, kterou už máte nainstalovánu. Bohužel příliš použitelná není, správnější je ale říci, že je zcela nepoužitelná.

Souborový manager nenabízí adresářový náhled, ale zobrazí přehled složek, v nichž najde něco k přehrání, což zvládá hodně rychle. Přehrávání fotografií je bleskurychlé s elegantním přechodovým efektem a něco takového jen tak neuvidíte. Bohužel jsme narazili na to samé, co bylo například vidět v menu nastavení, totiž, že po jediném zmáčknutí šipky vpravo byla některá položka přeskočena a ovládání také občas sekundu dvě nereaguje (vyzkoušeno i po min. dvou obnoveních továrního nastavení). Ve fotografiích nelze snímky zoomovat, navíc k nim neobdržíte žádné informace.

Naprosto nepoužitelný je pak zabudovaný přehrávač videa. Jednak nepodporuje externí titulky, budiž, ale při prohlížení videí se nezobrazoval jejich název. Typicky u seriálových dílů tak nevidíte, co vlastně chcete přehrát, nemluvě o možnosti si vypsat položky v textové podobě, nebo alespoň s rozumně velkými náhledovými ikonami. Ty, které jsou zobrazovány, jsou vpravdě obří a i na TV se 140 cm úhlopříčkou se vejdou pouze dvě řady.

A jak si stojí některé multimediální přehrávače, které jsou ke stažení?

  • KODI – instalace v pořádku a základní funkce také, ale díky ovládacím potížím – stejně jako v dalších aplikacích – registrováno při výběru souboru k přehrání občasné přeskočení jedné, dvou či třeba i tří položek. Někdy je také na reakci dálkového ovladače (kurzoru) zapotřebí počkat, a to i déle (dvě i tři sekundy).
  • MX Player – v průběhu testu plně použitelný až na zmiňované potíže s ovládáním. Po dalším kompletním obnovení továrního nastavení začal zlobit a po delší pauze (deset, patnáct minut) se po spuštění obraz zastavil a fungoval pouze zvuk. Po ukončení přehrávání a návratu do videa bylo vše v pořádku.
  • VLC Player – funguje (viz potíže s ovládáním výše), pouze po delší či dlouhé pause při přehrávání souboru (půl hodiny) měl vždy problémy s rozjetím plynulého přehrávání. Často tak bylo zapotřebí přehrávání ukončit a opět se do něj vrátit. Pak už přehrávání pracovalo plynule. Ke konci testu se také občas objevil problém s opětným načtením souborů z USB média (program v paměti si odmítal obnovit jeho aktuální stav). VLC Player také nikdy nedokázal správně přečíst jmenovku média, ať už šlo o FAT32, nebo NTFS.

Externí domácí audio systém, jak bylo řečeno, nenapojíte přes samostatný audiovýstup, který tu není, a zvuk tak jde pouze s videem přes HDMI. Nicméně přes Bluetooth by se zvuková lišta nejspíše připojit dala. Výborná Bluetooth sluchátka Lamax Beat Blaze B-1 (cena/výkon) s Nvidií spolupracovala, ale ta si bohužel nedokázala odfiltrovat zvuk pohybu v menu a jisté cvakání při přehrávání muziky či filmu, takže pokud nejste opravdu nenároční…

Videa v Ultra HD (4K) a obsah podporující HDR

HDR bylo podáváno velice dobře a s citem pro detail, u jednoho ze dvou testovacích souborů možná nikoli tak výrazně jako na jiných přístrojích, což ale vůbec nevadilo. Rozdíl, oproti standardu také označovanému jako SDR, byl patrný.

Videa přes rozhraní USB 3.0 v rozlišení 4K (HEVC) byla zpravidla spouštěna s drobným zaváháním na počátku, což dělá naprostá většina zařízení, včetně televizorů. Jednou se ale objevilo i zaváhání v průběhu přehrávání, což už zvykem není. Ultra HD video v kodeku H.264 bylo v případě obou testovacích souborů (profesionální nahrávka a amatérská) naprosto bezchybné.

Pro streamování 4K z internetu v současnosti není příliš mnoho zdrojů, pokud nemáte zaplacen typicky Netflix. Obsah na YouTube sice je, ale dokáže se spustit třeba i na tří- nebo deseti megabitové lince, což pochopitelně potřebným nárokům neodpovídá. Vyzkoušet ale v rámci běžné datové rychlosti šel alespoň převedený do Full HD.

Menu nastavení přístroje se u ANdroid TV (7) vypisuje po pravé straně na výšku a jak vidíte, pořadí položek je opět předěláno. Předěláno je však i uvnitř, takže co verze, to…
Autor: Bohumil Herwig

Menu nastavení přístroje se u Android TV 7 vypisuje po pravé straně na výšku a jak vidíte, pořadí položek je opět předěláno. Předěláno je však i uvnitř, takže co verze, to…

Jaká je Nvidia Shield TV 2017 jako přehrávač a streamer?

Nebudeme se vyjadřovat k možnostem herní konzole, ale pokud ji posuzujeme pouze jako multimediální přehrávač, je dobrá s velmi dobrým obrazem. Přesněji řečeno, byla by velmi dobrá, kdyby nebylo potíží se setrvačností ovládání kurzoru při práci s dálkovým ovladačem a pádů aplikací, které jsou vcelku náhodné.

Pak je tu další problém – nemožnost upravit některé volby, jako například velikost externích titulků, protože např. MX Player buď položky přeskakoval, nebo na ně vůbec nedovolil vstoupit. To, čeho se ale dočkáte nejčastěji, je přeskakující kurzor o jednu, dvě položky v souborovém manageru, nebo třeba při výběru filmu k přehrání. A na odezvu čekáte i při pohybu v menu na tlačítku Home. Někdy to trvalo sekundu, jindy výrazně déle, a to i po několika kompletních obnovách továrního nastavení. S tím souvisí i to, že pokud dáte konzolu za televizor, vzdálenost, na kterou může dálkový ovladač pracovat, se výrazně sníží a v našem případě šlo o nějaké čtyři, pět metrů.

A potíže s hlasitostí? Někdy se dokonce posouvala zcela samovolně, to když byl ovladač položen na stolku, což bylo poněkud strašidelné. Ovladač to sice dělal až po druhém obnovení továrního nastavení a v menu zpočátku ani nepřeskakoval, netrvalo ale ani půl dne a vrátil se do klasického stylu „přeskakující“ práce a k tomu občas přidal i další lahůdku – při snaze přejít na další soubor v pořadí, šel nazpět, tedy na ten předchozí.

Tohle je ale jedna část problému. K dispozici je totiž pro české podmínky minimum aplikací a Nvidia (Alza, jako výhradní prodejce) k nim nepřidala žádnou českou. Je tu jen jedna nepoužitelná pro video a fotografie a dále z našeho pohledu v podstatě jen Netflix a Google Play. Pokud jsme ale přece jen něco nainstalovali, např. MX Player a VLC, následně se zjistilo, že aplikace zůstávají stále na stejném místě a neposouvají se podle využívání, jak praví filosofie Googlu. K tomu si ještě přičtěte vcelku nepochopitelnou věc – problémy s multitaskingem při instalaci aplikací. Můžete jich sice spustit více najednou, ale po naběhnutí závěrečného dialogu bylo vždy zapotřebí každou manuálně ukončit. Jinak se u dalších aplikací v pořadí instalace nedokončila, nebo dokonce vůbec nerozeběhla. Naštěstí tohle budete dělat v nejlepším případě jen jednou. Hlasové vyhledávání v češtině vcelku funguje, i když ani zdaleka ne stoprocentně či třeba devadesátiprocentně, ale tady to bude opět individuální. Jednoznačně také chybí digitální audiovýstup, výstupní audiovýkon po HDMI je dosti nízký a na televizoru Sony KD-49XD8305 (zesilovač 2× 10 W, Android TV 6) bylo zapotřebí hlasitost vytočit pomalu na maximum, stejně jako hlasitost televizoru.

Před závěrem testu samotná konzole, nebo možná Android TV 7, zcela odmítala pracovat, přestaly jít YouTube (padalo), software pro multimediální přehrávače a také vyhledávání na Google Play/Store. Firmware nejspíše nebude zcela v pořádku, i když na druhou stranu tato verze Android TV 7 působí stabilně a také stabilní byla, takže neprobíhaly žádné samovolné restarty či vypínání zařízení. Možná ale není zcela odladěné prostředí pro aplikace. Operační systém po dobu testu nikdy nespadl, ale aplikace padaly zcela běžné, a to od firemního YouTube přes jinde stabilní MX Player či VLC.

Takže jaká je Nvidia Shield TV 2017? Byla by výborná, ale díky uvedeným potížím a kompromisům není. Navíc se pro streamování v českých podmínkách nehodí, protože nejsou k dispozici aplikace. Alespoň oficiální cestou, kterou využívá drtivá většina zákazníků.

Pokud nepotřebujete herní konzolu, nebo ji využijete jen minimálně, ale díváte se po univerzálnějším multimediálním přehrávači a streameru, do Shield TV 2017 se momentálně investovat nevyplatí. Až se ale vyřeší výše uvedené problémy, objeví se české aplikace pro IPTV/VoD, nebo alespoň některé předinstalované, bude to jiná. I tak ale půjde o hodně drahé řešení, a i když konkurence na poli multimediálních přehrávačů zdaleka není tak velká jako před lety, něco se naštěstí pořád najde. A třeba i výrazně levnější.

UX DAy - tip 2

Hodnocení

pro: výborná obrazová kvalita i schopnost resamplování z SD rozlišení, excelentně udělané aktivní chlazení, někdy neuvěřitelně bohatá nastavení (jindy ale skoro nic), výkonný hardware, i když na druhou stranu…

proti: …často přeskakující ovládání se setrvačností kurzoru a také delší (i sekundy) čekání na odezvu dálkového ovladače, žádné české aplikace v základu, včetně IPTV/VoD, žádné české aplikace k dohrání z Google Play/Store, nízký výstupní audiovýkon, který může komplikovat napojení na TV, chybí samostatný digitální audiovýstup, v ceně není kabel HDMI

Nvidia Shield TV 2017
cena: 5999 Kč
některé funkce: herní konzola, PC hry ve službě GeForce Now, multimediální přehrávač, streamovací zařízení (včetně 4K obsahu); operační systém Android TV 7
procesor; grafika: Nvidia Tegra X1 s grafickou kartou, 256 jader
paměť RAM; vnitřní disk: 3 GB RAM; 16 GB
obraz a zvuk: až Ultra HD (4K), při 60 sn./s, podpora HDR; výstupní výkon ani další parametry neudány
přehrává (udáváno): AAC, AAC+, eAAC+, MP3, WAVE, AMR, Ogg Vorbis, FLAC, PCM, WMA, WMA-Pro, WMA (bezztrátový); DD+ a DTS (průchozí), Dolby Atmos a Dolby TrueHD (průchozí), DTS-X a DTS-HD (průchozí); Xvid, DivX, ASF, AVI, MKV, MOV, M2TS, MPEG-TS, MP4, WebM, H.263, MJPEG, MPEG4, WMV9/VC-1, H.265/HEVC, VP8, VP9, H.264, MPEG1/2
připojitelná média: různá, pouze přes USB; doporučena flash média USB 3.0 (seznam u Nvidia)
spotřeba (udávaná): pohotovostní režim: spotřeba neudána; udávána tzv. typická spotřeba 5–10 W, energetický štítek nebyl k dispozici
chlazení: aktivní
vstupy/výstupy: HDMI 2.0b (HDCP 2.2, CEC), 2× USB 3.0, Ethernet (LAN); Bluetooth 4.1, Wi-Fi (802.11 ac, 5 GHz)
rozměry (Š x V x H), hmotnost: 159 × 26 × 98 mm, 250 g

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač
  • 2× knoflíková baterie (CR 2032)
  • herní ovladač
  • kabel USB-Micro USB (napájení herního ovladače)
  • externí napáječ
  • v papírové podobě pouze bezpečnostní upozornění, ke stažení rychlá instalační příručka v PDF
  • záruka: 24 měsíců

Multimediální přehrávač, televizor, nebo nějaká kombinace?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).