Více

Nova slaví 19 let vysílání. Připomeňte si některé její zlomové okamžiky

DigiZone.cz namátkově vybral několik archivních videí z vysílání televize Nova, na kterých se dají ukázat dobré i špatné časy, jimiž prošla nejsledovanější česká televize

Železný chtěl původně šéfovat ČT

Na den přesně před 19 lety zahájila vysílání první celoplošná česká komerční televize Nova. 4. února 1994 startovala z tehdejšího sídla v Měšťanské besedě poblíž stanice Národní třída v Praze svými Televizními novinami a poté filmem Jana Svěráka Obecná škola. Drahnou dobu předtím ale na analogových frekvencích po někdejším federálním okruhu F1 vysílala smyčku se „skleněným vajíčkem“. Start Novy provázely přestřelky s Českou televizí, které se nelíbily novácké inzeráty se sloganem „Jsme česká televize. Ne Česká televize.“

Vztah ČT a Novy byl ostatně od počátku dost napjatý. Jeden ze zakladatelů Novy a její dlouholetý ředitel Vladimír Železný totiž v roce 1992 neúspěšně kandidoval na funkci generálního ředitele ČT. Výchozí pozici měl slušnou, jako někdejší mluvčí Pithartovy vlády (za federace existovaly v tehdejším Československu tři vlády – federální, česká a slovenská; Železný dělal mluvčího té české, jež se zodpovídala České národní radě, z níž později vznikla naše Poslanecká sněmovna) měl konexe mezi politiky. V konkurzu ale skončil jako druhý za Ivem Mathé.

První okamžiky vysílání televize Nova – 4. únor 1994

Složitá konstrukce CET 21 a ČNTS

Železného si poté vyhlédla skupina českých a slovenských intelektuálů, kteří chtěli využít chystané výběrové řízení na frekvence pro první celoplošnou českou komerční televizi, a oslovila ho s žádostí o pomoc při prezentaci projektu na veřejném slyšení u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Železný uspěl, televize získala licenci i přes to, že za ní stál cizí kapitál (americká skupina CME), investor se ale musel spokojit s tím, že nebude kontrolovat přímo licencovanou společnost CET 21, nýbrž jen servisní Českou nezávislou televizní společnost (ČNTS).

ČNTS však nebyla jen nějaká skořápka, Nova byla na téhle společnosti existenčně závislá. Prakticky veškerý provoz televize zajišťovala právě ona. Rovněž většina zaměstnanců Novy byla oficiálně zaměstnána ČNTS. Jen vrcholoví manažeři byli současně najati i společností CET 21, kterou nadále ovládala původní pětice intelektuálů a po získání vysílací licence i Vladimír Železný, který svůj podíl získal jako dík za dobře odvedenou práci. Železný pak působil jako spojka mezi majiteli CET 21 a americkou CME, pro kterou měl postupně skoupit většinový podíl v CET 21.

Upoutávka na pořad Volejte řediteli v roce 1994

Přichází Volejte řediteli, sobotní televizní kazatelna

Pamatujete se ještě na sobotní polední one man show Volejte řediteli? Železný ji zavedl hned po startu Novy a týden co týden vysedával před kamerou, aby divákům vysvětloval, co komerční televize může a co nemůže vysílat a odpovídal na jejich dotazy. Tedy… někdy to byly skutečné dotazy, často ale smyšlené otázky, u kterých ředitel ještě schválně volil vymyšlená jména diváků, kterými se strefoval do svých názorových oponentů, především novinářů. Skalní začátky Volejte řediteli ještě nevypadaly tak strašidelně, ale v pozdějších dobách se Železný nerozpakoval mluvit do politiky či sexuální osvěty.

Na to byste si možná také mohli pamatovat – Nova kdysi vyhlásila soutěž o dítě tisíciletí a ředitel se nerozpakoval divákům radit, jak nejlépe počít potomka tak, aby se narodil v daný termín. Ke konci ředitelování už Železný poněkud zinfantilněl, když si na obrazovku nechal přimalovat růžového zajíce ZaZu. Snad mělo jít o jakousi náhradu za psa Nováka, o kterého Nova přišla po rozchodu s ČNTS a rázem neměla maskota, který se tak dobře prodával v rámci merčedaisingu. ZaZa ovšem na rozdíl od psa Nováka nikdy žádnou díru do světa neudělal, a tak si ho lidé pamatují jen jako poněkud nepochopitelný výstřelek Železného v jeho sobotní televizní kazatelně.

Poněkud infantilní Vladimír Železný přišel s animovaným zajícem Zazou

Jan Vávra – ředitel neředitel

Nejvtipnější situace na Nově nastaly po onom velkém třesku v roce 1999, kdy se Železný rozkmotřil s americkým investorem a ten ho odvolal z funkce generálního ředitele Novy. Jenže v tu chvíli se v plné nahotě ukázalo, kdo je vlastně majitelem Novy. Američané kontrolovali ČNTS, tedy veškerou výrobu, studia, budovu, zaměstnance, ale neměli to nejdůležitější – vysílací licenci. Ta patřila společnosti CET 21, kterou postupně ovládl Železný. A ten správně upozornil, že funkce generálního ředitele TV Nova vlastně neexistuje. Byl pouze generální ředitel ČNTS a generální ředitel CET 21.

Nicméně Železný byl odvolán, na jeho místo CME dosadila loajálního šéfredaktora zpravodajství Jana Vávru, kterého si diváci pamatují především z nedělní politické diskuse Sedmička, a ten se rozhodl pokračovat s Železného sobotních seancích pro diváky. Jenže zapomněl, kdo je držitelem vysílací licence. Jen co se poprvé pokusil promluvit na obrazovce coby „moderátor“ pořadu Volejte řediteli, nechal ho Železný vypnout. Smlouvu o distribuci s Českými Radiokomunikacemi totiž měla CET 21, nikoli ČNTS. Vávra se už potom na obraz nedostal, rozhodně ne ve Volejte řediteli. To si naopak každou sobotu vysílal Železný – na obrazovce televize, kterou jinak celou ovládali Američané. Poněkud k vzteku…

Pokus Jana Vávry vysílat svoje vlastní Volejte řediteli Železný překazil

Nová Nova: Borhyová, Na vlastní kůži a Tabudka

Železný ale nezahálel a kromě urputných vstupů se svým Volejte řediteli do vysílání nepřátelské televize začal shánět prostředky na start „nové Novy“. Přetáhl z ČNTS poměrně slušnou řádku zaměstnanců, prostřednictvím mladého podnikatele Jiřího Šmejce z Karlových Varů získal miliardový úvěr od banky a založil novou servisní společnost Česká produkční 2000. No a 5. srpna 1999 otočil pomyslným knoflíkem, Měšťanskou besedu s celou ČNTS odřízl od vysílačů a začal vysílat sám z nových prostor v bývalých garážích Filmových ateliérů Barrandov (což v konečném důsledku vedlo k prohře mezinárodní arbitráže CME proti České republice a státní kasu to stálo 10 miliard korun).

Byl to velký poprask. Nová televize se musela vypořádat s absencí řady známých tváří, které zůstaly věrné ČNTS. K moderování Televizních novin se tak čistě náhodou dostala třeba Lucie Borhyová, do té doby elévka z redakce publicistiky, či moderátor Počasí Reynold Koranteng, tedy dnešní největší hvězdy zpráv Novy. A docházelo i k absurdnějším situacím: protože ČNTS vlastnila ochranné známky k názvům všech dosavadních pořadů Novy, musel je Železný (alespoň dočasně) přejmenovat. Z Televizních novin byly rázem TN, z publicistického pořadu Na vlastní oči zase Na vlastní kůži, v nočního Tabu zase Tabudka…

Lucie Borhyová v roce 1997 coby „pitomá blondýna“ v Ptákovinách 

Rey Koranteng v roce 1997 jako moderátor Počasí

Železného vítězství? Kdepak!

Potíže s názvy pořadů trvaly několik měsíců, poté se CET 21 vrátila u většiny z nich k původním ochranným známkám, nebo je prostě nahradila zcela novými formáty. ČNTS se nezmohla na nic – tedy kromě toho, že redaktoři zpravodajství Novy, kteří odmítli odejít za Železným na Barrandov, nebo od něj prostě nedostali nabídku, několik dní demonstrativně vysílali Televizní noviny na velkoplošné obrazovce v dolní části Václavského náměstí v Praze. Po několika takových pokusech ale ČNTS další udržování týmu zpravodajství vzdala a výrobu Televizních novin i dalších pořadů zastavila.

Dnes už víme, že Železného vítězství bylo Pyrrhovo. Jeho nový spojenec a zprostředkovatel bankovního úvěru Jiří Šmejc se spojil s vlivnou finanční skupinou PPF Petra Kellnera, společnými silami získali většinový podíl v licencované společnosti CET 21 (dokonce i od slovenského režiséra Petra Kršáka, který byl od začátku zavilým kritikem Vladimíra Železného a odmítal se vzdát byť jen části Novy) a v roce 2003 Železného odvolali z funkce generálního ředitele. Ještě předtím ho ale nechali přes televizní obrazovku dělat předvolební kampaň při volbě do Evropského parlamentu, takže Železný neodcházel s prázdnou: byl už europoslancem.

Pamatujete se Tabu? Noční pořad Romana Šmuclera se po startu „nové Novy“ musel přejmenovat na Tabudku. Podivíni do něj ale chodili i nadále.

PPF dosazuje Petra Dvořáka, Novu prodává CME

Ještě za Železného ředitelování dosadila PPF do vedení Novy své lidi: Petra Dvořáka, který do té doby šéfoval eBance a vydavatelství časopisu Euro, a také Jiřího Šmejce, který se díky zprostředkování transakce s Novou stal novým partnerem PPF. Po odvolání Železného se novým generálním ředitelem Novy stal Petr Dvořák, zatímco Jiří Šmejc se z televize úplně stáhl a zaměřil se na jiný byznys v rámci PPF (jak ale mnohem později prosáklo na veřejnost, financoval i vznik a fungování regionálních televizních studií RTA). PPF se poté rychle dohodla s původním investorem Novy, americkou skupinou CME, na odprodeji televize zpět do jejích rukou (za 10 miliard korun – tedy stejnou částku, kterou CME vysoudila na Česku za neochráněnou investici do televize ukradené Vladimírem Železným).

O prodeji Novy zpět CME informovala PPF na konci roku 2004, tedy půldruhého roku po odvolání Vladimíra Železného. V té době byla výkonnou a programovou ředitelkou televize Libuše Šmuclerová, někdejší pravá ruka Železného. Díky ní mohla Nova v roce 1999 znovu odstartovat bez ČNTS/CME, a tak bylo logické, že byla první na ráně z těch, jejichž odchod bude staronový majitel požadovat. Stalo se tak na začátku roku 2005. Američané Novu nechali sídlit už tam, kde byla – na pražském Barrandově. Ostatně, původního sídla televize v Měšťanské besedě se už před časem zbavili jako nepotřebného.

Vladimír Železný coby poslanec v Evropském parlamentu. Zvolen byl ještě jako ředitel Novy, necelý rok poté byl z jejího čela odvolán skupinou PPF, která televizi ovládla

Železnému ředitelování ČT nevyšlo, Dvořákovi ano

I po odchodu PPF zůstal v čele Novy Petr Dvořák, který se rozhodl finanční skupinu opustit a upsat se novému majiteli televize – CME. Vydrželo mu to dalších pět let, z toho však jen tři roky coby generálnímu řediteli. Celou tuto dobu se Dvořák všemožnými způsoby snažil oddalovat a zpomalovat proces digitalizace televizního vysílání v Česku, protože mu bylo jasné, že povede ke ztrátě výsadní pozice na Novy na českém trhu. Není bez zajímavosti, že právě v téhle věci Dvořákovi radil právník Jan Andruško, který Dvořáka později nahradil ve funkci. Sám Dvořák byl z Novy odejit na sklonku roku 2010, kdy ji už formálně nevedl (byl povýšen do funkce viceprezidenta CME pro televizní vysílání).

Už v době, kdy se začalo veřejně mluvit o možnosti Dvořákova odchodu z Novy, se objevilo plno spekulací o jeho zájmu vést veřejnoprávní Českou televizi. Sám tyto informace vyvracel, na přímé otázky novinářů ale nevylučoval, že kdyby se taková možnost naskytla, využil by ji. A příležitost skutečně přišla, protože v červnu 2011 tehdejší šéf ČT Jiří Janeček oznámil, že v létě ze zdravotních důvodů rezignuje. Rada ČT vypsala na uvolněné místo veřejné výběrové řízení, v němž byl Petr Dvořák od počátku jasným favoritem. Svoji roli splnil do posledního puntíku. A tak se vlastně celý příběh Novy vrací na úplný začátek: člověk, který vyprovodil Železného z Novy, nyní vede Kavčí hory, po čemž před lety tolik toužil Železný.

Vystoupení Petra Dvořáka na semináři Unie vydavatelů v březnu 2011 lze považovat za jeden z klíčových „předvolebních“ tahů před volbou generálního ředitele České televize

Anketa

Který ředitel Novy byl nejlepší?

67 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 2. 2013 14:58

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+