České Radiokomunikace až do loňského roku prakticky ovládaly trh s televizními vysílači v Česku. Pak náhle přišla společnost Digital Broadcasting a po ní řada regionálních sítí DVB-T. Jak moc jste se museli přizpůsobovat nastupující konkurenci?
Naše strategie se tím nijak nezměnila. Zůstáváme u toho, co jsme už deklarovali, považujeme naši cenovou hladinu při výkonu multiplexů 2 a 3 za optimálně nastavenou. Od začátku říkáme, že máme prémiové značky a tomu naše ceny také odpovídají. Samozřejmě vnímáme, co se děje na trhu, ale nedá se říct, že by se situace nějak zásadně měnila. Vývoj vyprodávání prostoru v multiplexu 3 nám dává za pravdu, že od naší původní strategie nemusíme odstupovat.
Nicméně jste jistě museli upravit cenotvorbu, protože televize si nyní mohou vybírat, zda budou vysílat u vás nebo u konkurence.
Na to jsme reagovali už v roce 2011, kdy jsme vytvořili produkty podle využitého datového toku a tím jsme odstupňovali cenu za šíření signálu. Aktuálně tedy reagovat nemusíme. Pokud bychom uvažovali o nějakých cenových změnách, týkalo by se to pouze nějakých relací nástupu nových televizí do doby, než se stabilizují na trhu. Vstup nových hráčů do televizního vysílání je poměrně složitý, takže jim ho tímto krokem chceme usnadnit. To je ale jediný způsob, jakým jsme ochotni reagovat.
Onen „nástupový ceník“ pro začínající televize jste už použili u Šlágr TV, která loni v říjnu vstoupila do multiplexu 3 a do letošního dubna v něm fungovala v rámci promo vysílání. Nyní už vysílá na základě nové dlouhodobé smlouvy do roku 2018. Neobáváte se toho, že televize, kterým zpočátku umožníte vysílat za výhodnějších podmínek, po náběhu na standardní ceník zkrachují nebo z DVB-T odejdou?
V případě Šlágr TV nešlo o klasický vstup do naší sítě, byl to pilotní projekt. U takových pilotních projektů, které od nás nemají garantováno pokrytí ani dostupnost, jsme nabídli nižší ceny, protože jde fakticky o promo činnost. Striktně ji ale oddělujeme od řádného vysílání, za které si účtujeme plné ceny. Nechtěl bych tedy porovnávat, za jakých podmínek vstupují některé televize do pilotního vysílání, s podmínkami pro standardní vysílání za plnou cenu. K možnosti pilotního vysílání jsme přistoupili proto, že nové televize si potřebují „ohmatat“, jak funguje DVB-T a jak na jejich pozemní vysílání reagují diváci. Nabízíme ho, protože si ho z kapacitních důvodů můžeme dovolit. Situace se ale výrazně mění, multiplex 3 nyní zařadil dvě nové celoplošné televize a kapacita této sítě se pomalu zaplňuje. Porovnáte-li situaci z roku 2011 s dneškem, jsme už na třech čtvrtinách celkové kapacity. Pilotní vysílání je tedy speciální krok, který jsme uplatnili u Šlágr TV a stejnou šanci nyní využije ještě jeden nebo dva subjekty.
Týká se pilotní vysílání nových programů Active TV a TiP TV, které jste do multiplexu 3 zařadili minulý týden?
Ne, Active TV se pilotní vysílání netýká, máme podepsanou standardní smlouvu. U TiP TV to ale platí, protože jde o projekt, který momentálně v terestrickém vysílání chybí. Jde o prodejní kanál, který přistupuje k vysílání poměrně kreativně, takže nejde o klasický teleshopping. Myslíme si, že to je televize, která momentálně v DVB-T chybí a z toho důvodu jsme se jí rozhodli nabídnout možnost pilotního provozu. Má to podle nás smysl. Projekty pro pilotní vysílání pečlivě zvažujeme.
A nabídnete ho třeba i televizi, která již existuje a chystá se spustit druhý tematický kanál, aniž by zatím nějaký takový měla? Mířím k Óčku, které už vysílá v multiplexu 3 a nedávno získalo licenci pro druhý celoplošný program Óčko Hity.
Ano, v tomto případě to je možné a diskuse na toto téma probíhají.
Trochu mě překvapivě vaše vstřícnost k Active TV, s níž jste podepsali standardní smlouvu na vysílání v multiplexu 3, když ji vede Renata Pešková, kteřá řídila i zkrachovalou Public TV. Ta rovněž vysílala v multiplexu 3 a dodnes po ní zůstaly dluhy, včetně poplatků za šíření signálu.
Nechtěl bych komentovat naše zákazníky,. V reakci na to, co se děje na trhu a že zde už nejsou jenom tři silné televizní skupiny – Nova, Prima a Česká televize – jsme zpřísnili platební podmínky jednotlivým televizním projektům. Museli jsme si to ohlídat a nastavit jasná pravidla, takže z tohoto pohledu se nebojíme. Realisticky však počítáme i s možností, že některé televizní projekty nebudou úspěšné.
Můžete prozradit, po jaké době neplacení vypnete konkrétní televizi, která vám bude dlužit za šíření signálu?
Odkázal bych vás na náš web, protože máme povinnost zveřejňovat platební podmínky smluv. Dodám k tomu snad jen, že to máme odstupňované podle bonity klienta. Necháváme si od agentury spočítat jeho rating, a podle toho, do jakého ratingu „spadne“, se nastavují smluvní podmínky. Začínají na standardní bázi tak, jak jsme byli na trhu zvyklí, a pokračují až k předplatbám za služby, takže někteří zákazníci nám musí doručit na náš účet peníze dříve, než vůbec začnou vysílat.
Od loňského podzimu je tu jasný boom regionálních sítí DVB-T. Některé získaly i České Radiokomunikace – dva kmitočty pro Prahu, jeden pro České Budějovice – ale zdá se, že jste žádali až poté, co vás předběhli jiní zájemci. Zaspali jste?
Nemyslím si, že bychom zaspali. Je to otázka pohledu na trh, jeho vývoje a strategie operátora. Naši strategii ještě nemohu tak úplně komentovat, protože ji stále ještě dotváříme, ale vidíme, že tu existuje jistý potenciál na trhu regionálních stanic. České Radiokomunikace historicky patřily k prémiovým značkám s celonárodním pokrytím a soustředily se na top produkty. Momentálně zvažujeme možnosti spolupráce s novými projekty, které se objevují na trhu, protože mohou být také zajímavé. Jde o městské, případně regionální sítě – přemýšlíme, zda se touto cestou vydat, nebo ne.
Prahu nyní pokrývá vedle čtyř celoplošných multiplexů DVB-T i jeden regionální, další se chystá. Spolu s vašimi dvěma tedy metropoli pokryjí čtyři regionální a čtyři celoplošné sítě. Je vůbec šance sehnat tolik zákazníků, aby se je podařilo zaplnit a zaplatit jejich provoz?
Ohledně zaplněnosti všech sítí vám nedokážu odpovědět, ale co se týče provozních nákladů, regionální nebo městské sítě se pohybují někde úplně jinde než celostátní multiplexy. Záleží ale na tom, jaká je dostupnost dané sítě a co a v jaké kvalitě nabízí. Náklady jsou ale řádově nižší, takže šance naplnit je tady je. V našem případě můžeme pražskou městskou síť využít i pro naše stávající klienty, nabídnout jim možnost rozvoje projektů, které by na celostátní úrovni nebyly možné.
Myslíte vysílání v HD kvalitě?
Mohla by to být i HDTV, pokud by to dávalo smysl. Sám ale dobře víte, že pro HDTV je zásadní otázka rozvoje DVB-T2. Ale pokud budou nově vznikající městské multiplexy DVB-T nákladově příznivé, což se ukazuje, že pravděpodobně budou, je reálné do nich pustit i HD obsah.
Uvažujete i o tom, že by některý z těch dvou vašich plánovaných pražských multiplexů šířil placené programy?
O placených kanálech stále mluvíme, dokonce pro ně připravujeme byznys model. Nedávno o tom mluvil Marcel Procházka (manažer pro rozvoj služeb a strategie Českých Radiokomunikací, pozn. red.), a tyto naše úvahy stále platí. Intenzivně jednáme s několika subjekty z oblasti placené televize, ale jak říkám, v této chvíli je to blokováno otázkou kmitočtových přídělů pro DVB-T2. Dokud se ta nevyřeší a nebude vidět světlo na konci tunelu, bude určitě obtížné takový projekt zrealizovat.
Když už mluvíte o DVB-T2, v létě vám skončí dlouhodobý experiment s tímto vysílacím standardem v Praze a Plzni. Budete žádat o jeho prodloužení?
Zvažujeme to. Bude hodně záležet na tom, jak se k této věci postaví Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Jak víte, nynější pilotní vysílání DVB-T2 je velmi omezené. Máme samozřejmě zájem dál testovat, ale chtěli bychom toto vysílání rozšířit na celý den, aby šlo o plnohodnotný test. Nynější experiment tuto možnost nedává. Nechci ale předjímat, zda ČTÚ požádáme o prodloužení tohoto testu, nebo ne.
Určitou šanci můžete mít díky změně předsedy Rady ČTÚ. Pavel Dvořák, kterému končí mandát, odmítal souhlasit s plnohodnotným testem DVB-T2, protože se obával, že pak využijete diváky, kteří si na toto vysílání zvyknou, jako prostředek vydírání státu pro udělení kmitočtů na řádné vysílání DVB-T2.
To mi přijde jako poměrně silné prohlášení. Test je prostě test, nemůžeme při něm používat žádný komerční model.. Ale ve chvíli, kdybychom mohli provozovat plnohodnotný test, zapojilo by se do něj určitě více komerčních subjektů.
Pavel Dvořák podle svých slov vychází ze situace, která nastala před přechodem na digitální televizní vysílání, kdy provozovatelé experimentálních multiplexů za léta testování získali masy pravidelných diváků a „vyseděli“ si tak kmitočtové příděly pro řádné vysílání zadarmo.
Dnes je situace na trhu jiná. Existuje tu konkurence, navíc na přechodu z analogového na digitální vysílání měl zájem stát, který si digitalizaci vyžádal a promotoval. Nemyslím si, že by stát měl jakýkoli zájem o promotování DVB-T2. V tomto případě jde o technický vývoj digitálního vysílání, protože diváci budou požadovat HD kvalitu. Ale stát se na tom nebude podílet, jako se podílel na samotné digitalizaci.
Ve vašem multiplexu 2 bude letos končit smlouva televizi Nova a jejímu filmovému kanálu Nova Cinema, možná i dalším klientům. Jak moc vám komplikuje vyjednávání s Novou o prodloužení smlouvy fakt, že tu je alternativní možnost vysílat přes konkurenční multiplex 4? V něm už Nova šíří většinu svých bezplatných programů.
Nemohu komentovat naše obchodní jednání, ale mohu porovnat multiplexy 2 a 4, na které narážíte. Multiplex 2 je společně s multiplexem 1 naší prémiovou značkou. Tyto sítě byly stavěny na pokrytí 99 procent obyvatel České republiky, dochází u nich k výraznému překrytí vysílačů, historicky je u nich největší přizpůsobení příjmových antén u diváků. Tyto sítě totiž využívají vysílače, z nichž se předtím vysílalo analogově. Je nutné si uvědomit, že při budování nových celoplošných vysílacích sítí, s každým dalším procentem pokrytí nad 80 procent, které má být opravdu efektivní, cena tohoto dokrytí narůstá geometrickou řadou. Důležité je tedy porovnávat reálné nikoliv teoretické pokrytí. Navíc je tam velká diference, která souvisí s orientací příjmových antén, která je u většiny diváků jiná. Zejména pak u bytových domů, které využívají společné televizní antény (STA). Myslím, že ten rozdíl vnímá každý. Opravdu nechci komentovat, zda Nova posoudí, že to je cesta, kterou by chtěla jít. Nezáleží to na nás. Náš produkt je opravdu prémiový a dokáže poskytnout nejvyšší kvalitu.
Nechci po vás žádné podrobnosti z jednání s Novou, ale dokdy se musíte dohodnout, aby Nova mohla pokračovat v multiplexu 2?
Právě to nechci komentovat. Dokud platí platná smlouva, vysílá v multiplexu 2. Nemáme tam žádné časové omezení.
A kdyby v průběhu jednání smlouva vypršela, může Nova v multiplexu 2 pokračovat i krátkodobě dál, aniž by měla podepsanou smlouvu novou?
Nevím, nedokážu to momentálně komentovat. Bude záležet na tom, jak budou probíhat naše jednání.
Když už jsme zmínili multiplex 4, nedávno se ho dotklo přelaďování vysílacího kanálu na Ostravsku, který spadal do první digitální dividendy. Stejné přelaďování čeká multiplex 2 na východočeském vysílači Černá hora. Už víte termín, kdy se tak stane?
Ano, k přeladění dojde 24. června. Připravujeme k tomu informační kampaň, včera vyšla tisková zpráva, budeme posílat informativní dopis všem starostům dotčených obcí a regionů a provozovatelům STA. Informace k přeladění jsou umístěny i na našich webových stránkách a na www.digistranky.cz. Potom ještě počítáme s dvěma vlnami tiskových zpráv těsně před samotným přelaďováním.
Hodně se mluví i o chystané druhé digitální dividendě, která se má dotknout vysílacích kanálů 49 až 60. Zatím se přesně neví, kdy se budou vypínat, ale pro váš multiplex 3 to bude dost zásadní zásah.
Samozřejmě se tím strategicky zabýváme. Časový horizont druhé digitální dividendy je ale ještě poměrně vzdálený, světová radiokomunikační konference na toto téma má proběhnout až v roce 2015. Momentálně se ještě neví, jak to dopadne. Největší tlak je od afrických zemí. Evropa zatím nedospěla k nějakému jednotnému názoru, ale vzhledem k tomu, že trh v pásmu 700 MHz je tady poměrně významný a naše frekvenční příděly pro multiplexy jsou garantované do určitého data, očekáváme, že nám ČTÚ zajistí náhradní kmitočty. Potřebovali bychom je znát s jistým časovým předstihem. Přesto už máme zmapováno, o jaké frekvence by šlo a jakým způsobem bychom chtěli postupovat při jejich nahrazování.
České Radiokomunikace společně s velkými televizemi loni také upozorňovaly na nebezpečí vzájemného rušení sítí LTE pro mobilní broadband a DVB-T, zejména v pásmu 800 MHz. Požadovali jste testy jejich vzájemné interakce. Kdy očekáváte, že takové testy proběhnou?
Platí dohoda s ČTÚ, že se bude testovat po ukončení aukce kmitočtů pro mobilní broadband. Dohodli jsme se na naší aktivní účasti, máme o tyto testy zájem. Probíhá jednání, kdo z komerčních mobilních operátorů se do tohoto testu zapojí. Bude otevřen všem zájemcům, nepředjímá se žádné technické řešení. Zatím ale není domluvený žádný konkrétní scénář. Jenom se ví, že test určitě proběhne, a jedná se se všemi mobilními operátory.
Předpokládá se, že rušení může nastat v pásmu 800 MHz, LTE bude vysílat i v pásmech 1 800 MHz a 2 600 MHz. U těch se vzájemné rušení s DVB-T testovat nebude?
Zatím jsme se bavili pouze o 800 MHz, u ostatních pásem by rušení nastat nemělo.
Nedávno jste v Praze zahájili vysílání digitálního rozhlasu v L-pásmu, ale jen v takovém rozmezí, abyste nepřišli o kmitočtový příděl, který jste vydražili u ČTÚ. Jakou budoucnost dáváte tomuto vysílání, když vy sami říkáte, že digitální rozhlas má smysl spíš ve III. pásmu?
Příležitost pro L-pásmo vidíme hlavně v městských sítích. Praha dává z ekonomické výtěžnosti největší smysl, takže je pro nás důležitá. Myslíme si, že městské sítě jsou využitelné i ve všech krajských a obecně větších městech, ale u nich ještě hledáme schůdný byznys model. Digitální rozhlasové vysílání je zatím opravdu v začátcích, je to i otázka penetrace přijímači. Dokud nebudou mít komerční subjekty šanci získat na tomto vysílání nějaký výnos, bude to spíš otázka testování a zvyšování penetrace přijímačů. L-pásmo pro nás tedy dává smysl v městských aglomeracích a III. pásmo ve všech zbylých oblastech, včetně celoplošného vysílání. V jeho prospěch mluví i ceny přijímačů, protože kombinované přijímače s možností příjmu III. pásma i L-pásma jsou výrazně dražší. Proto říkáme, že III. pásmo je z ekonomických důvodů perspektivnější.
Takže u vysílání v L-pásmu zůstáváte jen proto, abyste drželi krok s ostatními operátory a nechyběli u rozhlasové digitalizace?
Nejen kvůli konkurenci. Vidíme, že tu existuje byznys model, který lze úspěšně aplikovat i do budoucna. Mohou vzniknout stanice, které budou chtít působit v městských aglomeracích, pokud to bude za adekvátní cenu. Dojde k diferenciaci trhu. Jelikož je digitální rozhlasový trh teprve v začátcích, zabýváme se myšlenkou, že nabídneme nejen prémiové celoplošné produkty, které jsou pro nás klíčové, ale i další možnosti. Je to podobné jako u televizních multiplexů, kde už nyní nabízíme i možnost vysílat regionálně nebo jen v konkrétním městě, a tyto obchodní modely mohou být do budoucna životaschopné.
Medializace digitálního rozhlasu není veskrze žádná. Čím si to vysvětlujete? Všichni tři operátoři sítí v L-pásmu vysílají, snaží se oslovovat klienty, ale posluchači rádií, kteří se vyloženě aktivně nezajímají o nové technologie, o tom většinou nemají ponětí.
Vnímání digitálního rádia se podle mě mění. Nedávno proběhla na parlamentní úrovni debata, jakési fórum, kde se sešli jak vysílatelé, tak operátoři a zástupci regulačních orgánů a státu. Zazněly tam zajímavé příspěvky ze státní správy. Pokud se podíváte za hranice České republiky, ale i dál do zahraničí, ukazuje se, že rozhlasová digitalizace potřebuje mít nějakého patrona. Ve většině případů to jsou buď státní instituce nebo státní rozhlas, který digitalizaci posouvá dopředu. Komerční rádia a ostatní účastníci trhu jsou omezeni tím, že medializace a penetrace trhu přijímači si vyžaduje obrovské peněžní prostředky, které se v soukromém sektoru najdou jen velmi těžko. Musí tedy dojít k nějakému konsensu na tom, že digitalizace rádií je pro stát a obecně pro společnost výhodná. Zdůvodnění takového kroku ale není úplně jednoduché, protože televizní digitalizace byla vedena jasným cílem, kdežto u rádií posluchač na kvalitě rozdíl mezi analogovým a digitálním vysíláním zase až tak nepozná. Rádio je ale poslední analogové médium a všichni jasně cítíme, že časem skončí i ono. Otázka je, kdy to nastane. Asi je to ještě hodně vzdálená budoucnost.
Skončit může nejdřív v roce 2025, protože do té doby stát prodlužuje pomocí transformačních licencí komerčním rádiím oprávnění pro analogové vysílání v FM pásmu.
Přesně tak. Ale u komerčních rádií vnímáme jasný posun v tom, že začínají brát digitální rozhlas vážně. O tom svědčí i jejich účast na diskusi v Parlamentu a teď i na DAB foru, což je nová společná platforma, která diskutuje o digitalizaci rádií.
České Radiokomunikace jsou jejím členem?
Ano. Je to platforma, jejímž cílem je informovat a snažit se dojít k nějakému konsensu, kudy se při digitalizaci ubírat.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) už udělila dvěma rádiím výhradně digitální celoplošné licence. Jednají s vámi o možnosti vysílání ve vašich sítích DAB/DAB+?
Nechtěl bych to komentovat. Když se ale podíváte na pokrytí dnešních sítí v L-pásmu, není jednoduché dosáhnout celoplošnosti. Tyto sítě se soustředí jen do určitých oblastí a zatím se nedá říct, že by tu vznikla nějaká, byť řidší, celoplošná síť. Na druhou stranu je tu spousta subjektů, které by rády vstoupily na rozhlasový trh, ale kapacita FM pásma je omezena a cena distribuce je nad jejich finanční možnosti . Záležet bude na tom, jak velká kapacita bude potřeba pro digitální vysílání a kolik takových subjektů bude chtít reálně vstoupit na trh. To teď nikdo nedokáže odhadnout.
Nyní ve svém rozhlasovém multiplexu v Praze šíříte Radiožurnál, Rádio Impuls a Frekvenci 1. Společnost Lagardere Active ČR s vámi údajně vyjednává i o zařazení českého vysílání BBC. Kdy by se toto rádio mohlo objevit ve vaší síti?
My v tuto chvíli již poskytujeme Lagardere služby, které jsme poskytovali BBC na základě řádně uzavřené smlouvy. Podmínky této smlouvy proto i nadále plníme.
Stávající rádia ve vaší digitální síti v Praze platí za to, že v ní mohou vysílat, nebo jsou tam v rámci experimentu zdarma?
V rámci promo vysílání jsou v ní zadarmo.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
