Více

Nova HD v DVB-T2? Může se stát, že zmizí ze satelitu a kabelu, říká Jan Andruško

Znepokojení z dramatického poklesu diváků pozemního televizního vysílání vyjádřil minulý pátek na Kolokviu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) k ukončení analogového vysílání v České republice generální ředitel televize Nova Jan Andruško. V rozhovoru pro DigiZone.cz hodnotí celý proces digitalizace a roli Novy coby lídra televizního trhu. „Vážně uvažujeme o vstupu do DVB-T2, ale bude záležet na ekonomických podmínkách,“ upozorňuje. Ceny za pozemní šíření televizního signálu jsou podle Andruška v Česku příliš vysoké.

Nova zpočátku proces digitalizace brzdila, nevypínala všechny analogové vysílače, jak měla, a pokud některé vypnula, nevracela jejich kmitočtové příděly. Kdy jste tuto vyčkávací strategii přehodnotili a proč?

Mezi veřejností, ale i odborníky tady byla určitá presumpce, že Nova zdržuje proces digitalizace a nevrací kmitočty. Podle mne to není pravda. Dávali jsme si velký pozor po celou dobu přechodu na digitální vysílání, a jsme schopni to zdokumentovat, abychom všechny kmitočty, respektive oprávnění k provozování těchto kmitočtů, vrátili v termínech, kdy jsme je vrátit měli.

Byla tam ovšem jedna nebo dvě výjimky. Jedna se týkala plzeňské oblasti, konkrétně Domažlicka. K tomu, abyste mohl vypnout i vysílače středního výkonu, jste musel mít zajištěno pokrytí celé oblasti digitálním signálem tak, jak to stálo v Technickém plánu přechodu (TPP).

Tehdy nám potvrdil i ČTÚ, že na Domažlicku tomu tak nebylo, proto jsme tam museli analogové vysílání udržet do doby, než České Radiokomunikace dokryly celou oblast digitálním signálem v souladu s TPP.

Jan Andruško - 3

Domažlicko ovšem nebylo jediným regionem, kde jste vysílali analogově i po oficiálním termínu jeho vypnutí.

Ano, došlo k tomu ještě v Chebu a Sušici, kde podle našeho názoru České Radiokomunikace používaly pro digitální vysílání jiné kmitočty, než stanovoval TPP. Myslím si, že to bylo kvůli vstupu televize Prima do multiplexu 2, což vedlo k trošku jiným nárokům na regionalizaci této sítě. Ale to nebyl náš problém a myslím, že dodnes leží na soudu žaloba, která to má řešit. Uvidíme, co s tím budeme dělat. Opravdu jsme se ale snažili, abychom jeli přesně podle „jízdního řádu“ digitalizace a myslím, že jsme ho vždycky dodrželi.

Druhou otázkou bylo, kdy začít s předčasným vypínáním sekundární nebo terciární analogové sítě. Toto vypínání bylo obecně v celé České republice naplánováno až na 11. listopadu 2011, a my jsme se v určitou chvíli rozhodli vypínat společně s velkými analogovými vysílači i malé dokrývače, ovšem zase za předpokladu, že bude celá vypínaná oblast dostatečně pokryta digitálním signálem.

Kdy došlo k tomu zlomu, že jste se rozhodli společně s velkými analogovými vysílači vypínat i menší dokrývače? Protože předtím jste striktně vypínali jen to, co jste podle TPP museli.

Byla tam dvě hlediska. Na začátku procesu digitalizace jsme nevěděli, jak bude probíhat, a zda se nezasekne někde uprostřed. Byla tam taková maličká odmlka, kdy jsme se dokonce bavili o tom, že by se TPP mohl změnit. Dokud nemáte jistotu bezproblémového průběhu celého procesu, musíte si držet celou sadu původních analogových kmitočtů u sebe, protože to je to nejdůležitější, co je součástí vysílací licence – onen tzv. soubor technických parametrů. Pro nás to byla strategická záležitost.

Když jsme se zhruba v polovině celého procesu digitalizace přesvědčili, že funguje jak technicky, tak logisticky, a že už není cesty zpět, tedy že bychom už nemohli obnovit celou naši původní analogovou síť, začali jsme vypínat všechno, co se dalo. Zcela výjimečně jsme se některých frekvencí i vzdali. Potom už záleželo na tom, jak se k tomu postaví Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), protože ta jediná může televizím měnit soubor technických parametrů pro vysílání.

Na začátku digitalizace jste si prosadili delší souběh analogového a digitálního vysílání v oblastech, kde se mělo analogové vysílání vypínat, aby měli diváci dostatek času na pořízení digitálních přijímačů. Když se to díváte zpětně, nebyly minimálně půlroční souběhy příliš dlouhé? A jak to pro vás bylo finančně náročné, platit si obojí vysílání?

Určitě to nebylo zbytečné. Měli bychom se ale podívat na to, jak celá terestrická platforma dostala „na frak“, že její zásah od začátku digitalizace klesl od nějakých 80 procent domácností v případě některých regionů až na 50 a méně procent. To považuji za velký neúspěch tohoto procesu. Nabízí se otázka, co bude s touto platformou do budoucna, protože je poměrně drahá. My jsme měli od začátku plánování digitalizace řadu principů, které jsme prosazovali při jednání se státem, a naším základním požadavkem bylo, aby se to nedotklo diváka. Lidé měli mít možnost komfortně se zařídit na to, aby byli schopni přejít na digitální příjem televize.

V poměrně širokém fóru na ČTÚ jsme tehdy vedli řadu diskusí o tom, zda nám stačí dva, tři nebo šest měsíců na souběh analogového a digitálního vysílání před tím, než se analog v nějaké konkrétní oblasti vypne. Nakonec z toho fóra vzešlo, že šest měsíců je minimum, protože pokud potřebujete po spuštění digitálního vysílače hodnověrně proměřit jeho pokrytí, nějakou dobu to trvá. V legislativním procesu sice bylo prosazeno určité měření, to ale stavělo spíše na matematických modelech než na skutečnosti. U některých členitějších oblastí, jako je Ústecko nebo moravské regiony, jsme museli dosah signálu prověřit prakticky a zjistit, zda někde není problém. To se za dobu kratší než šest měsíců stihnout nedalo. Často nám nestačilo ani těch šest měsíců.

Co z těch měření vyplývalo?

Díky nim jsme si sami pro sebe definovali, co je pro nás obec nebo sídliště, které má problémový příjem digitálního signálu. Na začátku jsme si kladli otázku: je to obec s deseti tisíci obyvateli nebo s pěti tisíci, případně s dvěma tisíci? Česká televize si to nějak definovala a my jako komerční vysílatel jsme si to definovali zase jinak. Dokrývání je totiž otázka peněz a my jsme měli v rámci digitalizace možnost umístit 50 dokrývačů multiplexu 2, které jsme si šetřili právě na tyto problémové případy.

Přes šestiměsíční dobu souběhu analogového a digitálního vysílání tedy „nejel vlak“?

Někdy v polovině digitalizace jsme byli na základě iniciativy ČT připraveni tuto lhůtu zkrátit na tři měsíce, ale nelíbilo se to některým jiným hráčům, třeba Českým Radiokomunikacím. Proto to zůstalo tak, jak to bylo naplánované v TPP. Když dnes hodnotíme celý proces digitalizace, musíme brát v úvahu i částku, kterou jsme utratili za toto souběžné vysílání. Ta šla celá na „oltář národa“, protože Česká republika nebyla v pozici, v níž byli třeba Slováci nebo Rakušané, kteří nejprve vystavěli referenční multiplex a teprve potom do něj sestěhovali televize, které dosud vysílaly analogově. Kdybychom požadovali stejný postup, digitalizace by u nás neproběhla. Proto jsme se na začátku rozhodli dobrovolně participovat na TPP a tyto náklady na souběžné vysílání pokrýt ze svého. Na rovinu řeknu, že nešlo o málo peněz, byly to stovky milionů korun.

Můžete být konkrétnější?

Mohlo to být až 300 milionů korun.

Řekl jste, že si problematická místa pro případné dokrytí digitálním signálem definujete jinak než ČT. Ta chce stavět dokrývače všude tam, kde jsou dva tisíce a více diváků bez signálu veřejnoprávního multiplexu. Jak je to tedy u Novy?

Mám dojem, že na konci digitalizace jsme se shodli na nějakých pěti až deseti tisících lidí bez signálu. Rozhodně to není tisíc nebo dva. Ale jsme připraveni bavit se v ad hoc případech s konkrétními starosty a samosprávou, protože existují obce, které mají o digitální dokrývač zájem a jsou ochotny na něm finančně spoluparticipovat. Ani to neodmítáme.

Jan Andruško - 4

Digitalizaci jste měl na Nově na starosti od samého začátku, ještě jako její právní zástupce. Jak jste se k ní dostal?

V letech 2005 a 2006, kdy stát začínal připravovat proces digitalizace, jsem byl hlavním externím právním zástupcem Novy, a byl jsem k tomuto procesu přizván. Šlo o dost strategické rozhodnutí, protože stát si usmyslel, že provede přechod na digitální vysílání. Z mého pohledu, když to vezmeme ryze definičně, šlo o určitý vynucený, oktrojovaný proces, a stát ho chtěl provést za každou cenu. Strategické rozhodování lídra trhu, kterým je Nova, bylo v tom, zda bude chtít držet svoji pozici do roku 2017, jak mu to umožňuje licence pro analogové vysílání, nebo zda se za určitých podmínek zúčastní procesu digitalizace. Je třeba si uvědomit, že rozhodnutí, které padlo a u kterého jsem byl, znělo jasně: lídr trhu přirozeně nemůže brzdit technologický rozvoj. Naopak, lídr trhu by měl být i lídrem implementace nových technologií.

Pokud se ozývají hlasy, že to nebylo patřičné a že jsme vstupem do digitálního vysílání otevřeli dveře konkurenci, což je pravda, musím na to odpovědět, že jako lídr trhu se konkurence nesmíme bát. Musíme spíš hledat pozitivní stránky, které sebou tento proces přináší. Digitalizace je měla. Od začátku jsem byl u toho, když se připravovaly možné varianty procesu digitalizace a ke každé bylo třeba si zajistit svoji právní pozici a ochránit hlavní aktivum, které televize Nova měla, tedy soubor jejích analogových frekvencí.

Jak?

Kolovaly tady například fámy, že Evropská unie nařizuje ukončit analogové vysílání do roku 2012. Nic takového nebyla pravda, ale museli jsme si to právně ošetřit. A pak samozřejmě vyjednat podmínky TPP.

Čili jste byl u vyjednávání o všech verzích TPP? Od roku 2006 vznikly postupně tuším dvě a neuspěly, to se podařilo až třetí, která platí od roku 2008. Proč ty předchozí verze TPP neprošly?

Před nedávnem jsem zrovna vzpomínal, kolik těch verzí TPP vlastně bylo. Vy říkáte dvě nebo tři, já si myslím, že jedna byla platná, ale nakonec vyšla vniveč. Jedna nebo dvě byly v projednávání, ale ČTÚ ani vláda si tenkrát nedovolily pustit je dál. A pak prošla verze, která teď platí. Myslím si, že předchozí verze TPP nedávaly dostatečnou záruku komerčním televizím, které se rozhodovaly dobrovolně vstupovat do tohoto procesu, na dostatečné pokrytí a penetraci digitálních přijímačů. O té penetraci jsme se nakonec nedohodli tak, jak jsme původně chtěli, a v TPP zůstala „soft“ forma, že v oblasti, která bude vypínat analogové vysílání, musí být v obchodech dostatek set-top-boxů. A pak tam byla záruka informační kampaně.

Do jaké míry vás ke vstupu do procesu digitalizace donutila Česká televize, která se rozhodla pro krizovou variantu – předčasné vypínání analogové ČT 2 a urychlenou výstavbu veřejnoprávního multiplexu?

Myslím si, že to na naše rozhodování nemělo žádný vliv.

Digitalizace vedla k poklesu sledovanosti původních analogových programů, snad s výjimkou Primy. Počítali jste s tak velkým poklesem podílu hlavního programu Novy na dospělém publiku? Na začátku digitalizace mívala Nova podíl okolo 35 procent, teď se pohybujete okolo 28 procent (D15+). S hlavním programem jste klesli víc, než jste získali spuštěním Novy Cinema. Považujete to za určitou prohru Novy? A v čem spatřujete hlavní důvod tohoto poklesu?

Za prohru to určitě nepovažujeme. Pokud tu nějaký pokles je, má nejrůznější důvody. Jeden z nich je strategický. Musíte se dívat na to, jak vypadá trh. Mluvil jsem o tom už v řadě rozhovorů: můžeme investovat – podívejte se, jaký je v porovnání s našimi konkurenty náš zisk a provozní zisk – abychom měli v každém slotu podíl na publiku 50 procent, ale potom k němu neprodáme reklamu. V současné chvíli na to není na českém trhu prostor. U každého jednotlivého slotu je třeba velmi dobře přemýšlet, kolik peněz do něj budeme investovat, kolik tam může být v tu chvíli diváků, a kolik tam prodáte reklamy. To je věc, která se podle mého na trhu trochu pomíjí a novináři se pořád honí za čísly. Musíte za nimi ale vidět i nějakou strategii.

Přiznám, že jsme se v rámci digitalizace rozhodli otevřít trh. Nova ho mohla zakonzervovat, a některé mediální agentury nám dodnes říkají, že jsme to měli udělat a do roku 2017 vysílat analogově. Podle mého názoru by ale šlo udržet nějakou zakonzervovanou situaci nejpozději do roku 2015 tak, aby z ní šlo profitovat. My jsme se rozhodli, že to neuděláme, že se konkurence nebojíme a naopak, že možnost přinášet nové kanály je pro nás zajímavá. Že mezitím přišla ekonomická krize, která celý proces multikanálové strategie zpomalila, je jiná věc.

Když se ohlédnu zpátky, myslím si, že na digitalizaci poměrně zajímavým způsobem vydělala Prima. Zúčastnil jsem se diskusí o digitalizaci i v jiných zemích, kde působí CME, a tam jsem upozorňoval na to, že digitalizace je dobrá příležitost pro dvojku a trojku na trhu na to, aby si vylepšila pozici. Vezměte si jenom, jaké bylo pokrytí a penetrace Primy předtím a teď. Prima je teď v každé domácnosti, v níž jsme i my. Když si to matematicky propočtete, velká porce nárůstu jejich skupinové sledovanosti pochází právě z toho vylepšení pokrytí. Podle mého názoru to mohlo Primě pomoci o jeden až dva procentní body.

Platí stále vaše ambice udržet si souhrnný podíl Novy a Novy Cinema v prime time na hodnotě 45 procent u divácké skupiny 15 až 54 let? V poslední době se vám to nedaří.

Podle mých informací, a věřte, že to sleduji každý den, se pořád u diváků od 15 do 54 let pohybujeme v prime time u složeného podílu na sledovanosti Novy a Novy Cinema mezi 40 a 45 procenty. V listopadu jsme zhruba na 44 procentech.

Budete tento svůj plán nějak přehodnocovat?

Ne, pořád budeme držet tuto hranici. Máme ji stanovenou i ve strategii pro příští rok.

Váš předchůdce Petr Dvořák na jednom z kulatých stolů DigiZone.cz o digitalizaci v době startu Novy Cinema prohlásil, že tento program má potenciál dosáhnout až desetiprocentního podílu na dospělém publiku. Nyní se pohybujete na polovině této výkonnosti. Má podle vás Nova Cinema šanci skutečně dosáhnout oné hranice 10 procent? Nebo už je na svém stropu, a pokud byste chtěli jít výš, znamenalo by to pro vás příliš velké investice do programu, které by se vám nemusely vrátit?

Teď jste si vlastně sám odpověděl. Vždycky to je o výši investice. U Novy Cinema, která se drží na velmi solidních číslech, nastává raketový nárůst ve chvíli, kdy na ni umístíme nějaký zajímavý český film. Když jsme na ní v říjnu dávali Slunce, seno, jahody, měla u dospělých od 15 do 54 let dokonce podíl 20 procent. V takových chvílích sledovanost skáče rychle nahoru a je to vždycky otázka rozhodnutí, jak budeme tento program profilovat a kolik peněz do něj budeme investovat. Zatím jsme s Novou Cinema spokojeni. Jsou klienti, kteří nám říkají, že to je perla v našem portfoliu.

Do jaké míry by vám v udržení souhrnného podílu volně vysílaných programů Novy na hranici 45 procent v prime time měl pomoci nový Kanál 5, což je pracovní název pro připravovaný program pro muže? Měl by mít nějakou zásadní sledovanost?

Jako lídr trhu si nemůžeme dovolit nasadit, ať už se jedná o jednotlivý pořad, nebo celý kanál, něco, co nebude mít ambici mít nějaký zásadní vliv na naši pozici, a to jak ve sledovanosti, tak v ekonomické výkonnosti. Rozhodně tyto ambice máme. Důvod, proč jsme tento program ještě nenasadili a stále o něm mluvíme, je právě v tom, že chceme, aby to byl opravdu zajímavý hráč na trhu a aby to nebylo jen nějaké gesto. Chceme, aby byl zajímavý jak pro naše klienty, tak pro diváky.

Jan Andruško - 2

Dá se ta vaše ambice s novým programem nějak kvantifikovat? Jaký podíl na trhu by měl mít třeba v prvním roce vysílání?

Teď bych to asi nechtěl kvantifikovat. Určitou představu máme, myslím, že není ani minimální, ani nějak extra ambiciózní. Je někde uprostřed, ale určitě bude zajímavá.

Nový kanál už nabízíte v rámci obchodních podmínek pro příští rok, a tam u balíčkovaného ceníku všech tří volně šířených stanic udáváte podíl Nova versus Nova Cinema versus nový kanál 88:11:1. Z toho lze vyčíst, jaký asi čekáte jeho výkon v prvním roce vysílání.

Ono nějakou chvíli trvá, než budeme schopni u nového kanálu měřit sledovanost a nabízet ho klientům. Pokud by dosahoval sledovanosti a produkce GRP´s větších, než jsme očekávali, lze poměr v obchodní politice Novy poměrně rychle změnit.

Už víte, na kterou konkrétní cílovou skupinu bude Kanál 5 mířit?

Nechtěl bych to zatím komunikovat, protože s otevřením trhu po dokončení digitalizace se zvyšuje konkurence.

Dopředu jste ale oznámili, že by to měl být program zaměřený spíš na aktivní muže, že to bude akčnější kanál, na kterém bude i sport. Je to vaše odpověď na úspěch Primy Cool, která cílí právě na toto publikum a daří se jí?

Tímto způsobem nepřemýšlíme. Díváme se, jak chceme, aby naše multikanálová nabídka vypadala, a které cílové skupiny prostřednictvím kterých kanálů budeme oslovovat. Čili strategie zaměřit se v jednom kanálu více na muže v naší multikanálové strategii je. Je to jeden z jejích komponentů.

Dá se říci, jak velkou část vysílání nového programu bude zaujímat sport? A bude mít funkci určité ochutnávky toho, co divákům ve větší míře nabídnete na placené Nově Sport?

Ještě uvidíme. Myslím, že z naší žádosti o licenci bylo poměrně jasně patrné, jaké bude programové zaměření nového kanálu, ale nechtěl bych to teď blížeji specifikovat.

Kanál 5 má vysílat pozemní cestou, je tedy jisté, že bude součástí multiplexu 3? Je to poslední velká síť DVB-T, která je k dispozici.

Je to k diskusi, obzvláště při ekonomickém výhledu a vývoji, který nastává v Evropě v posledních týdnech a měsících. Náklady na terestriku jsou u nás opravdu dost vysoké. V České republice skočily hodně vysoko, a když o tom slyší manažeři ze CME, zůstává jim nad tím rozum stát. Čili uvidíme, kterým směrem se vydáme.

Kanál 5 má licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání a celoplošnost je definovaná minimálním pokrytím 70 procent obyvatel České republiky. To znamená, že byste mohli vysílat jen v některých regionech s vyšší hustotou obyvatel. České Radiokomunikace umožňují vysílat v multiplexu 3 jen z vybraných vysílačů. Uvažujete o tomto řešení?

Podle mne to není směr, kterým by České Radiokomunikace uvažovaly u plnoformátového celoplošného programu. Myslely s ním zřejmě na regionální televize. My ale máme pro Kanál 5 i satelitní licenci, takže nakonec uvidíme, jak se dohodneme.

Myšlenku ženského kanálu Nova Doma jste už opustili, nebo s ním do budoucna stále ještě počítáte?

Určitě jsme ji neopustili. Řekl jsem to již několikrát, v naší multikanálové strategii počítáme s několika strategickými záměry a jedním z nich je i takovýto kanál. Zda se dostane na řadu dříve nebo později, to je otázka pro konkrétní situaci.

Pojďme ještě k vypínání analogu. Minulý pátek 11. listopadu tedy Nova vypnula úplně všechny analogové dokrývače kromě oblastí Jeseník a Zlín? Nikde jinde už nevysíláte byť na jednom jediném analogovém dokrývači?

Ne. Podle informací, které mám od svých lidí, už nikde jinde analogově nevysíláme.

Na Zlínsku si ponecháte analogové vysílače a dokrývače až do konce června příštího roku, nebo je vypnete dříve? Digitálně jste tam začali vysílat před týdnem a TPP vám umožňuje analogové vysílání vypnout dříve.

Určitě je to jedna z variant. Uvidíme, jak se budou chovat ostatní televize. Pokud tomu správně rozumím, Česká televize vypne analogové vysílání všude do konce listopadu. Uvidíme, jak se bude chovat Prima, ale máme určitě v záměru vypnout toto analogové vysílání dříve.

Na Zlínsku jste vlastně už částečně vypnuli analog už 11. listopadu, kdy jste přestali vysílat z Velké Javoriny na Slovensku. Zkoušeli jste si tím reakci diváků v regionu?

Bylo to v souladu s TPP. Velká Javorina byla naplánována na vypnutí k 11. listopadu, takže postupujeme podle harmonogramu digitalizace.

Nova pokračuje v analogovém vysílání z Pradědu, aby si zachovala určitý souběh analogového a digitálního vysílání z této lokality. Oprávnění pro analogové vysílání máte opět do konce června příštího roku. Předpokládám ale, že tak dlouho z Pradědu vysílat nebudete.

Řeknu to takto: když se vyjednával TPP, na problém s Pradědem jsme upozorňovali. Přechod z analogového na digitální vysílání „střihem“ pro naše diváky určitě není vhodný. Nechali jsme to ale být, nechtěli jsme vyvíjet nátlak. ČTÚ nám nakonec vyšel vstříc, takže Nova na Pradědu přešla na frekvenci pro analogové vysílání, kterou využívala Česká televize. Uvidíme, jak se tam bude situace vyvíjet. Pokud budeme spokojeni s pokrytím DVB-T, vypnutí analogového signálu uspíšíme. Myslím si, že Jeseník a Zlín potom půjde ruku v ruce.

Jan Andruško - 1

Čili že by Nova vypnula analogové vysílání na Zlínsku a z Pradědu současně?

Ano.

České Radiokomunikace se nyní chtějí soustředit na digitální vysílání druhé generace DVB-T2 a HD vysílání z pozemních vysílačů. Jak se k tomu staví televize Nova?

Strategicky je to určitě zajímavé. Když se podíváme, o co šlo v procesu digitalizace, byly tam dva základní sliby: rozšíření programové nabídky pro diváky terestrického televizního vysílání a zvýšení kvality obrazu. Když jsem si zjišťoval, kolik lidí přijímá pozemně Novu HD, dostalo se mi odpovědi, že to jsou nějaká tři procenta. Neříkám, že to je velká prohra digitalizace, ale z manažerského hlediska to je velmi slabé. Když se doma dívám na televizi, vyhledávám především HD programy a to je podle mě opravdový driver do budoucna. Proto se na možnost vysílat pozemní cestou v HD kvalitě budeme dívat. Otázka je, jak to vyjde finančně.

Není to ale tak, že diváci, kteří chtěli přijímat HD programy, už mají doma satelit nebo kabelovou televizi a přes DVB-T2 byste jich oslovili už jen minimum? Nebylo by budování takové sítě potom příliš drahé?

Je to samozřejmě jedna z úvah, ale je taky otázka, zda Novu HD jako svůj hlavní program v těchto dalších sítích, tedy satelitu a kabelu, ponecháme. Zatím tam je. Myslím si, že to je opravdu taková prémie pro náročného diváka. HDTV je podle mne cesta budoucnosti. Kudy ji rozšíříme, kterým distribučním kanálem, to je opravdu na zvážení a diskusi.

Za jakých podmínek by Nova vstoupila do sítě DVB-T2 v HD rozlišení? Bylo by to volné vysílání, kdy byste si sami platili náklady za šíření signálu, nebo by to byla placená služba?

Spíš než zda to bude placené nebo neplacené je podle mě důležitější otázka obsahu této sítě. Zda vytvoříme nějaký prémiový kanál, ať už z Novy nebo Novy Cinema, nebo balíček prémiových kanálů, které by byly v placené distribuci. Co se týče samotného HD kanálu hlavní Novy, nebo třeba Novy Sport, která v HD vysílá také, je to otázka další strategie. Já si myslím, že by hlavní program Nova HD měl zůstat spíše nezpoplatněn.

Takže se může stát, že v DVB-T2 bude vysílat Nova HD volně a další programy od Novy by mohly být zpoplatněné?

Ano.

Může se v tom případě v DVB-T2 objevit Nova Sport, nebo spíš Nova Sport HD?

Není to vyloučeno.

Foto pro DigiZone.cz: Aleš Masner

Anketa

Pořídili byste si kvůli Nově HD set-top-box nebo televizor s tunerem DVB-T2, pokud by přestala vysílat na satelitu a v kabelu?

37 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 11. 2011 6:14
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+