Více

Nikolaj Savický: STV bude digitalizovat jinak než ČT

Jinou cestu než Kavčí hory zvolí Slovenská televize při přechodu na zemské televizní vysílání. Tvrdí to někdejší ředitel pro strategický rozvoj České televize Nikolaj Savický, kterého si do svého týmu vybral nový šéf STV Radim Hreha. Svůj přestup z jedné veřejnoprávní televize do druhé Savický odůvodňuje mimo jiné tím, že Slovensko má daleko lepší podmínky pro zavádění DVB-T než Česká republika.

Proč si myslíte, že je na tom Slovensko s předpoklady pro zavádění zemské digitální televize lépe?

Situaci v České republice komplikují správní rozhodnutí, která do jisté míry zablokovala digitalizaci a dostala ji do slepé uličky. Sám jsem zvědavý, jak se z ní digitalizace dostane. Na Slovensku – jakkoli třeba financování STV není zajištěno dostatečným způsobem a není přijat zákon o provozování digitálního vysílání, který by měl oproti publikovaným návrhům doznat výraznějších změn – je situace mnohem otevřenější. Slovensko prostě nemá ruce spoutané nějakým sledem správních rozhodnutí, která by předjímala další vývoj situace. Z toho prostého důvodu je to tam lepší.

Slovenská televize je ale ve špatné finanční situaci. Může si vůbec dovolit stavět nové digitální programy, aniž by bylo jasné, kdy a jak poslanci zvýší koncesionářské poplatky?

Nikolaj Savický

ČT 24 jsme také spouštěli čtyři nebo pět měsíců předtím, než byly zvýšeny televizní poplatky. A to nebylo vůbec jasné, jestli zvýšení projde parlamentem a jak bude řešené financování ČT. Digitalizaci můžete spouštět mnoha způsoby. Lze najít i efektivní a úspornou verzi, která nepřinese řádové navýšení nákladů. Přirozeně k nějakému nárůstu nákladů dojde, ale každý další program jednoho a téhož vysílatele je v důsledku synergických efektů lacinější než předchozí program. Jestliže tedy náklady na první program představují sto procent, spuštění druhého znamená jejich navýšení o třicet procent a třetího a dalšího může znamenat navýšení okolo deseti procent. Tento efekt musí STV využít, pokud chce úspěšně zavést multiplex veřejné služby.

Ale rozpočet STV na letošní rok je deficitní. Aniž by měly vznikat nové kanály, počítá s deficitem 300 milionů slovenských korun. Další náklady tedy nejsou bez zvýšení poplatků nebo větších výnosů z reklamy možné.

Poplatkový zákon se v tuto chvíli připravuje a někdy v únoru nebo březnu by se měl dostat do parlamentu. Druhá věc je, že ten zákon zatím nevypadá příliš dobře, takže STV i Slovenský rozhlas ještě budou muset zapracovat na tom, aby vyhovoval jejich potřebám. Veřejnoprávní média také musí přehodnotit svoji kampaň, aby koncesionářům vysvětlila, proč mají platit poplatky a jakou výhodu jim to přináší. V této chvíli se totiž ve skutečnosti rozhoduje o tom, zda bude po roce 2012 na Slovensku nepodmíněně přístupná, tedy volně do éteru vysílající, televize. O tom se nebude rozhodovat za pět nebo deset let, ale právě nyní. Finanční situace STV skutečně není uspokojivá, ale existují rezervy i možnosti, jak digitalizaci řešit.

Generální ředitel Radim Hreha napsal ve svém projektu, že by STV mohla spustit veřejnoprávní multiplex už v příštím roce k Letním olympijským hrám v Pekingu.

To není pravda. Napsal, že by v roce 2008 bylo vhodné startovací okno pro třetí kanál STV, což není multiplex. To je poměrně významný rozdíl. Ano, bylo by to velmi vhodné, protože by to pro zavádění DVB-T znamenalo poměrně značný impuls pro rozšíření přijímačů do domácností.

Myslíte si, že start digitálního kanálu ČT 4 Sport vedl k masivnímu přechodu diváků k digitálnímu příjmu televize?

Ano, vedl. To víme všichni, i vy.

Ale třeba na Domažlicku, kde se digitálně vysílá od loňského listopadu, diváky vůbec nezajímá ČT 4 Sport nebo ČT 24 a bylo pro ně klíčové, jestli se v multiplexu objeví Nova a kdy jim začne digitálně vysílat Prima.

Taková situace se děje naštěstí jen na poměrně výjimečném území, kde je nutné vypnout analogový signál. Ale opět: je to výsledek určitých správních rozhodnutí, která byla učiněna v České republice, a důsledek toho, že během legislativního procesu nebyly dostatečným způsobem chráněny zájmy a práva současných vysílatelů. Ono je to tak: pokud si budete chtít ve chvíli, kdy se vytváří nový trh, který bude vypadat zcela jinak a zcela jinak fungovat než dosavadní analogový, zachovat alespoň řádově srovnatelný podíl na tomto trhu, musíte disponovat větším počtem televizních kanálů. Jestliže zabráníte dnešním analogovým vysílatelům, aby mohli efektivně usilovat o zachování srovnatelného podílu na trhu, tak od nich pochopitelně můžete očekávat obstrukce.

Ale vy jim přeci nemusíte garantovat zachování podílu na trhu. Když jim nabídnete další licence, byť se jim říká kompenzační, tak tím ohrozíte nastupující konkurenci. A vůči ní to není vůbec fér, protože nebude mít stejné startovní podmínky. Bude znevýhodněna.

Já se zeptám jinak: jaký trh DVB-T dnes představuje? Vyplatí se vám dnes, za současných podmínek, vysílat v DVB-T?

Ne, protože nejsou uvolněné kmitočty pro celostátní vysílání. A neexistuje další obsah, který by se šířil v multiplexech.

To není otázka rozšíření sítí, ani zavádění DVB-T. To je otázka vypínání analogu.

Ale to s tím souvisí.

Ano, ale ne z důvodu obsazení kmitočtového spektra. Protože diváky nepřinutíte ke sledování nových televizních programů jenom tím, že jim je nabídnete. Hlavním impulsem pro ně bude nedostupnost jiného nepodmíněně přístupného vysílání. V Česku je situace specifická podobně jako na Slovensku, ale třeba i ve Španělsku s nesmírně vysokou penetrací analogového terestrického vysílání. Velká většina domácností nemá individuální ani společný příjem satelitních programů nebo kabelovou televizi a značná část obyvatelstva je odkázaná na příjem terestrického vysílání. A v této situaci, kdy máme k dispozici čtyři volně dostupné terestrické kanály, divák nemá dostatečnou motivaci k tomu, aby si pořizoval set-top-box. A to ani tam, kde už digitální vysílání běží, včetně velkých aglomerací. Nevytváří se tím trh. Ten se vytvoří až okamžikem vypnutí analogového pozemního vysílání.

Ano, to je pravda. Takže je potřeba se domluvit se současnými vysílateli, aby vrátili analogové kmitočty, a domluvit se s nimi, za jakou cenu se jich vzdají.

Je to otázka zákonů a správních orgánů. Samozřejmě že by každý takový proces měl probíhat v dohodě všech relevantních subjektů, tedy správních orgánů, vysílatelů a provozovatelů sítí, protože to je strašně technologicky složitý proces a protože pozemní digitální vysílání není žádná samozřejmost. Je v konkurenci se satelitním vysíláním, kabelovou televizí a především s nastupující IPTV. Takže se domnívám, že volně dostupné terestrické vysílání je veřejným zájmem a je zájmem ho udržet, ale tam je potom třeba také vystoupit na podporu toho, aby se mohlo rozjet. Můžete-li dnes potenciálně vysílat pro sto nebo dvě stě tisíc domácností, tak to nemá velký ekonomický efekt. Z toho plnoformátovou televizi neuživíte v žádném případě.

Když se vrátíme k STV, tak pokud by příští rok spustila třetí kanál, zpravodajsko-sportovní, znamenalo by to, že by STV vysílala ve společném multiplexu s komerčními televizemi Markíza a Joj? Tedy že by došlo k překlopení všech současných programů do jedné digitální sítě? Něco na způsob českého multiplexu A?

To předbíháte vývoj, protože v této chvíli zdaleka není jasné, v jaké podobě by ten multiplex fungoval. Pravděpodobně ano, dovedl bych si to představit, ale to bude věc mnoha jednání a výsledné podoby zákona. Je to výrazně předčasná otázka.

Nynější návrh zákona o digitalizaci umožňuje STV získat v každém multiplexu jednu programovou pozici.

Jde jen o návrh zákona a ten prochází výraznými změnami, protože to je technická i ekonomická absurdita. Pochopitelně se budeme snažit, aby vznikl nějaký přechodný multiplex, který by zohledňoval i zájem komerčních vysílatelů, a aby pravidla byla nastavena tak, že STV bude v dohledné době, to znamená řekněme v roce 2009, směřovat k multiplexu veřejné služby. Ale to je jen orientační datum.

Znáte pozadí digitalizace vysílání České televize. Bude se STV nějakým způsobem inspirovat od Kavčích hor, nebo si zvolí svoji vlastní cestu?

STV půjde vlastní cestou. Musí jít vlastní cestou, protože to je na rozdíl od ČT chudá televize.

No ale pokud vám zvýší koncesionářské poplatky a máte tři procenta vysílacího času pro reklamu, neměli byste na tom být tak špatně.

Víte, jaké jsou výnosy STV z prodeje reklamních časů? Při velmi dobré sledovanosti to je půl miliardy slovenských korun ročně. Celý slovenský televizní trh generuje zhruba něco mezi tři a čtvrt a tři a půl miliardy slovenských korun. Český reklamní trh generuje něco okolo 8,7 miliardy českých korun, což dává v přepočtu ještě mnohem větší rozdíl, a ČT z něj ukusovala v minulých letech okolo 1,1 miliardy českých korun. To jenom pro porovnání.

Ale ten poměr mezi zisky komerčních a veřejnoprávní televize vychází pro obě země stejně.

Ano, ale program platíte trošku jiným způsobem. Ne, přes reklamu podle mne cesta nepovede. A navíc trh musí taky uživit nové komerční vysílatele, a to na Slovensku nebude tak lehké jako v Česku.

Byl byste pro to, aby STV časem přišla o možnost vysílat reklamu a byla závislá na poplatcích?

Pozor, děláte rovnítko mezi něčím, kde rovnice neplatí. Neznamená, že televize, která přestane vysílat reklamu, bude závislá na poplatcích. Řeknu to jinak: já jsem rozhodně pro vícezdrojové financování, ale je třeba najít nové obchodní modely. A ty nebudou znamenat vysílání konvenční reklamy. Uvědomte si, že i dnes velké komerční televize předpovídají, že do budoucna velkou část jejich příjmů, až padesát procent, budou činit výnosy z jiných činností a z jiných zdrojů než z vysílání klasické reklamy.

Myslíte placené videopůjčovny a podobné věci?

To teď nebudu rozebírat, protože jistě chápete, že představy o obchodním modelu nejsou věci, které by chtěl člověk ventilovat přes média.

Bude ten obchodní model součástí dokumentu o strategii STV pro digitální vysílání, který má Radim Hreha předložit Radě STV?

Ne. Bude určitě součástí strategie STV, ale rozhodně nebude součástí strategie v legislativním postupu, kterou má teď předložit pan Hreha radě.

Kdy předpokládáte, že vznikne materiál, jehož součástí by měl být i nový obchodní model STV?

Na to vám neumím odpovědět. Z jednoho prostého důvodu: domníval jsem se, že nový management přijde do standardně řízené, standardně spravované televize. Bohužel tomu tak úplně není a management teď musí v první řadě nastavit standardní řídící procesy tak, aby tu bylo normální řízení programu, normální řízení investic, aby bylo možné projednávat věci například v takových orgánech, jako je Technická rada, investiční záměry a podobně. Čili situace STV, co se týče vnitřního uspořádání, je mnohem horší, než bylo vidět zvenku.

V čem je horší? Co v ní není normální?

Organizační struktura neodpovídá procesům, které tu probíhají. Řízení není konsolidované, není postavené tak, aby byl okamžitý přehled o tom, jak ty řídící procesy probíhají…

Můžete být konkrétnější?

Můžu, ale nechci.

Dobře, ale rada byla s předchozím vedením Richarda Rybníčka a poté jeho nástupce Branislava Zahradníka spokojená a jejich působení bylo vnímané celkem pozitivně.

Public Relations je jedna věc, chod instituce druhá. Nemůžete očekávat, že budu hovořit o situaci, v které jsou konkrétní lidé, kteří by si mohli tyto výroky, stejně jako jiné výroky vykládat způsobem, jenž by byl zaměřen proti nim. Není to vina těch lidí. Je to vina toho, že byly opomenuty standardní řídící procesy, že se rozhodovalo až na nejvyšší úrovni o naprosto podružných záležitostech, že vedoucí na všech stupních řízení byli zbaveni jakékoli odpovědnosti, jakékoli rozhodovací pravomoci, a bohužel se to projevuje v řízení této instituce. A bude to trvat do té doby, než se tyto vztahy upraví tak, aby organizační struktura odpovídala instituci s více než osmi sty zaměstnanci.

Anketa

Podaří se Slovenské televizi v příštím roce spustit třetí program?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 1. 2007 12:43

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+