Více

Nejzajímavější informace z úvodního semináře o zavádění set-top-boxů

Ve čtvrtek 2. února uspořádalo občanské sdružení Hermes školení "Úvod do problematiky nasazování set-top-boxů pro zemské digitální vysílání". Návštěvníci akce se mohli dozvědět více o zkušenostech firmy Czech Digital Group, vyslechnout si představení společností TechniSat a Voipac a rozšířit si povědomí o kódování češtiny. DigiZone.cz vybral z pěti přednášek to nejzajímavější.

Možnosti současných koncových zařízení pro příjem zemské digitální televize

Společnost Czech Digital Group (CDG), která provozuje multiplex B, měla mezi přednášejícími hned dva zástupce. Richard Šimík shrnul ve své prezentaci dnešní nabídku set-top-boxů s důrazem na jejich vlastnosti, digitálními přijímači se přitom zabýval v několika podobách (přídavná zařízení pro TV nebo PC i samostatné televizory v mobilní či nepřenosné verzi). Uvedl také hardwarové vybavení nezbytné pro každý set-top-box bez ohledu na formu.

Ladicí obvod neboli tuner digitálního přijímače je vázán normami, které uvádějí přehled nastavení, v nichž musí set-top-box umět pracovat. Jejich charakteristiku určuje konstelace, kódový poměr, ochranný interval, vysílací mód a hierarchie. Pro zákazníka je důležitá minimální citlivost, která se řídí normou ČSN EN 62216–1 a uvádí se v rozsahu od nejmenšího výkonu nebo napětí antény (zhruba –89 dBm od největší možné hodnoty, kdy ještě nedochází k zahlcení vstupního dílu, tedy od cca –35 dBm). Richard Šimík zmiňuje podrobnosti: V uvedené normě se doporučené hodnoty citlivosti liší pro každé nastavení sítě DVB-T, v technických specifikacích přijímačů bývají uvedeny průměrné nebo nejlepší dosažené hodnoty bez uvedení, pro jaké nastavení sítě DVB-T platí. Nejlepší naměřené hodnoty minimální úrovně signálu (citlivosti) se pohybují kolem –93 dBm. Větší váhu než vstupní citlivost může mít odolnost vůči odrazům a předchozím ozvěnám. Těmto parametrům by měli věnovat pozornost obyvatelé v husté zástavbě nebo ti, kdo bydlí na hranici pokrytí ze dvou vysílačů. Richard Šimík podotýká, že technické informace o přístrojích běžně odolnost vůči odrazům a ozvěnám neuvádějí.

Definice MHP, příklady aplikací a MPEG-4

Multimediální domácí platforma, známá spíš pod anglickou zkratkou MHP, je otevřeným standardem pro tvorbu služeb interaktivní digitální televize. DVB-HMP je výsledkem snahy o vložení existujících internetových standardů do digitálního vysílání. Richard Šimík rekapituluje: V únoru 2000 byla poprvé uvedena specifikace (MHP 1.0) a v červenci 2000 byla formálně akceptována standardizační institucí European Telecommunications Standard Institute (ETSI) jako TS 101 812. MHP je určeno pro nasazení v satelitních, kabelových, pozemních a mikrovlnných systémech. Multimediální služby mohou být jen rozšířením jednosměrného vysílání, které nabízí lokální interaktivitu, může jít ovšem i o interaktivní vysílání nebo internetový přístup, což ovšem vyžaduje zpětný kanál v zařízení uživatele. MHP definuje obecné rozhraní mezi digitální aplikací a set-top-boxem, na kterém je aplikace spuštěna. Toto rozhraní je tvořeno běžným API (Application Programming Interface) založeným na programovacím jazyce Java.

Interaktivní aplikace se označují souhrnnou zkratkou DVB-J nebo také Xlety. Jejich konstrukce může být různá, vždy je ale postavena na specifikaci Java Virtual Machine od firmy Sun Microsystems. Načítání probíhá pomocí datového toku digitálního vysílání nebo skrze zpětný kanál např. z Internetu. Příklady MHP v praxi jsou:

  • elektronický programový průvodce (EPG),
  • super-teletext,
  • zprávy, počasí, burza apod.,
  • elektronický prodej,
  • e-mail, chat, sms apod.,
  • hlasování a volby,
  • hry, sázení.

Richard Šimík uklidňuje také vody rozvířené diskusí MPEG-2 vs. MPEG-4. Digitální přijímače, které mají slot Common Interface, jsou díky modulu Neotion na modernější kompresní formát připraveny už dnes. Modul obsahuje procesor schopný rozluštit MPEG-4 a zabalit ho do srozumitelnějšího formátu MPEG-2.

Problematika vývoje a výroby set-top-boxů pro DTT

Slovenská firma Voipac, kterou na semináři sdružení Hermes představil Slavomír Zaťko, na internetové stránce digitalinfo.cz dvakrát bohatou prezentaci nenabízí. Vybrali jsme z ní proto jen technické údaje o jednom z chystaných set-top-boxů. Přijímač má ovládat českou diakritiku v obou normách, obsahovat rozhraní RJ45 pro rychlý ethernet i klasické sériové RS-232, do paměti pojmout až čtyři tisíce programů. Samozřejmostí je teletext, titulky a EPG. Z konektorové výbavy set-top-box nabídne SCART, dva kanály pro stereo a kompozitní video výstup. Chybět by nemělo ani digitální zvukové rozhraní S/P-DIF. Zbývá jediná otázka: Kolik bude přístroj, jehož výroba začne v druhém kvartálu letošního roku, stát?

Hermes perex
Nestačí vám vybrané zmínky a chcete si prohlédnout prezentace některých přednášejících vcelku? Potom navštivte sekci Vzdělání na serveru digitalinfo.cz, kde si můžete každý příspěvek vyhledat a stáhnout. Velikost souborů v PowerPointu dosahuje kvůli početné obrazové dokumentaci i několika desítek MB.

Představení společnosti TechniSat a její zkušenosti se set-top-boxy

Německá firma TechniSat je dnes v Česku na poli digitálních přijímačů prodejní jedničkou, a tak mohl být její oblastní manažer prodeje Stefan Esten-Feilen během návštěvy ČR spokojen. Ve svém příspěvku zdůraznil roli co největšího komfortu pro koncové uživatele, pro něž není důležité technické řešení. Lidé se prostě jenom chtějí dívat na televizi. Trendem ve výrobě set-top-boxů je tedy atraktivita designu a jednoduchost, aby diváci snadno přistoupili na dokoupení přídavného zařízení a nebyli zatěžování přílišnými technickými překážkami.

S požadavkem na přitažlivý vzhled souvisí také postupné zmenšování kdysi velkých „krabic“, dnešní sporé přijímače obsahují i tak na sedm stovek různých součástek. Tím nejmenším, co mohou výrobci v současné době nabídnout, je set-top-box v podobě USB klíčenky. Klíčenka je doplněna o malou anténu a společně s ní tak tvoří velice skladný a mobilní způsob příjmu – ovšem jen v kombinaci s počítačem, nikoli tedy s klasickou televizí. Stefan Esten-Feilen potvrdil fakt, o kterém čtenáři DigiZone.cz už z testu a recenzí vědí, tedy že nabídka TechniSatu zahrnuje i set-top-boxy podporující českou jazykovou normu ISO 6937 (a zároveň ISO 8859–2, pozn. autora). Prezentace společnosti na Internetu shrnuje firemní historii a současnost. Je dobré vědět, že TechniSat zaměstnává v oddělení výzkumu a vývoje produktů 125 inženýrů.

Kódování češtiny ve standardech DVB

Karel TrpákČeské televize přednesl příspěvek plný technických údajů a norem kódování české diakritiky. Zájemcům o detailní pohled na češtinu pro set-top-boxy doporučuji prostudování jeho příspěvku, ze kterého vybírám jen několik závěrů. Pokud máte problémy se zobrazováním háčků a čárek, je vina z 90 procent na straně výrobce vašeho digitálního přijímače. Zařízení není určeno pro český trh nebo jeho funkci nelze ověřit u výrobce, případně má chyby v implementaci češtiny. Dalších devět procent nedostatků může připadnout za vinu provozovateli multiplexu a jen zhruba procento chyb v diakritice způsobuje vysílací společnost.

Pokud set-top-box na místě českých znaků zobrazuje např. I s dvojtečkou nebo A se stříškou, nerozumí normě ISO 6937, kterou používá většina českých televizních stanic v digitálních multiplexech. Vidíte-li správně písmena š, ž, á, ale jiná další ne, chybí vašemu přijímači česká znaková sada. A pokud set-top-box neukazuje žádné texty, uvedly ho do rozpaků prefixy 0×00, které kódování používá. Karel Trpák jednotlivé normy češtiny porovnává, vítězně u něj končí právě ISO 6937, která je oproti konkurující ISO 8859–2 (TV Nova) sice méně úsporné, ale má optimální počet znaků a podporuje i další jazyky založené na latince.

Příjem digitálního vysílání, zkušenosti z pilotního vysílání

Představitel CDG školení Hermesu začal, zástupce stejné firmy ho také končí. Jiří Rajdus přináší ve své prezentaci poznatky jeho společnosti z několika let digitálního experimentu, DigiZone.cz nejvíce zaujaly důvody problematického příjmu a ohlasy diváků.

Nekvalitní příjem může být následkem nízké úrovně signálu v dané lokalitě, kterému by se divák měl přizpůsobit vhodnou anténou. Rušení způsobuje např. vysílání mobilních telefonů, jiné silné vysílače v okolí, napájecí síť, ale i blízké pohybující se objekty. Elektronická verze přenášky Jiřího Rajduse obsahuje obrázky z měření signálu v různých situacích.

Zkušenosti z diváckých ohlasů zahrnují výpadky signálu, které se u digitálního vysílání neprojevují šumem, ale čtverečkováním obrazu. Lidé se CDG ptají, proč jim někdy i při dobrém příjmu dochází k výpadkům na 25. a 46. kanále. Diváky také často zajímá, kdy bude digitální vysílání zavedeno v různých koutech České republiky. Příčinou některých otázek je problematický duální zvuk, ve kterém se mixuje zahraniční originál a český dabing. Najdou se však i reakce, ze kterých má jistě provozovatel multiplexu B radost. Jiří Rajdus zmiňuje ve své přednášce dva za všechny: Sleduji vaše vysílání v Jirkově na úpatí Krušných hor. Síla signálu se pohybuje od 50 do 70 procent. Anténa je síťová se zesilovačem. Přijímač jsem zakoupil v Německu v Kauflandu za 50 eur.
Máme to potěšení oznámit, že váš signál je přijímatelný ve městě Duchcov, okres Teplice. Dochází k občasným výpadkům, které se dají řešit buď směrovou anténou, nebo průběžným zesilovačem (délka kabelu cca 25 metrů).

Anketa

Která z přednášek vás svým obsahem zaujala nejvíc?

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+