Více

Nechceme divákům nabízet levný šunt, říká o ČT art její šéf Tomáš Motl

Stanice ČT art bude pracovat i s archivem, kterého bude ve vysílání přibližně 31 %. „Pokud pominu technickou stránku, tak kvalita funguje třeba po třiceti nebo i čtyřiceti letech,“ konstatuje Motl.

Stanice ČT art je specifickým kanálem pro poměrně úzkou diváckou skupinu, takže se pochopitelně předpokládá, že nebude mít bůhví jak vysokou sledovanost srovnatelnou například s Jedničkou. Kam byste se v této kategorii chtěli přiblížit?

Na prvním místě bude vždy spokojenost. Toto slovo se sice možná nadmíru používá, ale je tím nejdůležitějším, neboť spokojený divák kulturnímu kanálu zůstane věrný. Cílem pochopitelně je, že se chceme dostat na určitou úroveň, dejme tomu na poloviční podíl, který má Dvojka. Nerad bych ale říkal, jestli to v sharu budou tři procenta, dvě a půl procenta nebo jeden a půl procenta. Pro mě je důležité v tuto chvíli připravit kvalitní produkt a na něm stavět. Musíme nejprve zjistit, jak velká skupina lidí, kterou tento kanál dokáže oslovit, tady vůbec existuje. Když se na ČT art bude dívat skupina diváků, která bude v uvozovkách menší, ale budou to diváci kulturně zaměření, je to pro mě podstatnější než celkový share. Naším cílem je přinášet veřejnou službu této konkrétní skupině. Pokud se budeme hnát pouze za sledovaností, bude to věc velmi nebezpečná a speciálně u takto zaměřeného kanálu kontraproduktivní. Budu pochopitelně rád, pokud sledovanost bude primárně stoupat, ale vždy se budu ptát, zdali stoupá proto, že nabízí skutečnou kvalitu nebo jdeme cestou nějaké podbízivosti.

Dobře, ale bezpochyby jste si dělali nějaký průzkum, kolik by tato stanice mohla oslovit diváků?

Pohybuje se to běžně na počtu diváků, kteří se dívají na divadelní představení, operu či dokumenty, tedy v rozmezí od jednoho do čtyř až pěti procent sharu. Je to pochopitelně věc, která záleží na tom, jaký konkrétní pořad právě hrajete. Na klasickou hudbu se určitě dívá méně lidí, na nějakou komedii se známým českým hercem se bude dívat více lidí.

Sledovanost se pochopitelně bude měnit podle toho, co zrovna budete vysílat.

Ano. Do této debaty bych se ale v dobrém slova smyslu nerad pouštěl. Vždy se budu dívat na kvalitu. Je to úplně stejné, jako když se rozhodnete šít oblečení. Buď budete dělat levný šunt a získáte tím obrovský odbyt, nebo se zaměříte na kvalitu, odbyt nebude veliký, ale lidé si to mezi sebou budou říkat a vy si udržíte přesně toho zákazníka, kterého chcete. Je to opravdu věc, kde musíte komunikovat přes kvalitní produkci.

Kdo tedy podle vás bude tento program sledovat? Kdo je vlastně cílovou skupinou?

Cílíme obecně na vzdělanějšího diváka, čímž nemyslím ani tak systémové dělení na středoškoláky a vysokoškoláky. Půjde spíše o lidi, kteří ve svých komunitách plní funkci opinion leaderů (jsou ostatním vzorem, pozn. red.). Nemusí to být zrovna šéfové institucí, ale například učitel nebo doktor, zkrátka někdo, kdo má ve své komunitě slovo. Nemusí ani jít o staršího diváka, ČT art má totiž i okna věnovaná mladým. Je to jednoduše divák vnímavý, který je otevřený novým podnětům.

Jak počítáte, že si divák k tomuto programu najde cestu? Nemám na mysli to, že zde tato stanice chyběla, ale mám na mysli spíše to, že budete sdílet pozici s dětským kanálem, a to je trošku něco jiného, než program věnovaný především kultuře. Jak chcete tento program dostat do povědomí publika?

To je otázka důsledného marketingu a komunikace s divákem. Už před startem spustíme kampaň, kde budeme zejména na ČT art upozorňovat. Samozřejmě spoléháme na to, že divák, který bude o existenci tohoto kanálu vědět, bude automaticky počítat s tím, že tam si najde svůj program.

Jakým způsobem bude komunikace probíhat? U dětského programu jsem si například všiml informačních lišt přímo ve vysílání kanálů ČT. U artu to tedy bude něco podobného?

Ano, bude to podobné. S komunikací jsme začali minulý týden, kdy jsme novinářům na první ze tří snídaní tuto stanici představili. Chystáme pochopitelně tiskovou konferenci a celý srpen bude ve znamení propagace ČT art.

Co se týká propagace, na obrazovce bude komunikace probíhat pouze na Dvojce, která je svým zaměřením artu nejblíže, nebo se objeví i na jiných kanálech? Předpokládám, že například na ČT Sport by něco podobného vypadalo divně.

Pokud něco nového vzniká, je důležité, aby se o tom dozvěděli diváci všude. Bude ale přirozeně záležet na míře konkrétního publika, které se na ten který kanál dívá. V srpnu vyjedeme kampaň podle toho, kteří diváci se dívají na které kanály.

Když jsem si procházel diskusní fóra, tak se na nich často objevovala kritika, kterou by bylo možné parafrázovat nějak takto: ČT art bude pouze vatou v době, kdy nebude vysílat dětský kanál a ČT na něm jistě ukáže i svůj archiv, což samozřejmě první ze tří plánovaných snídaní vašeho programu svým obsahem popřela. Jak vy osobně tuto kritiku vnímáte?

Osobně cítím především předpojatost a pejorativnost ve chvíli, kdy se řekne archiv. Neuznávám to, že co je z archivu, je špatné. ČT art bude kombinací všeho a hlavním kritériem je pochopitelně kvalita. Ve chvíli, kdy vznikly zajímavé pořady v minulosti, ať už je natočila Praha, Brno nebo Ostrava, stojí za to, je znovu opakovat. Na snídani s novináři jsem dával příklad stanice Mezzo, která si dovolí vedle sebe dávat operu, která je premiérová a vznikla před půl rokem, a koncert, který v roce 1968 natočil například nějaký sólista nebo dirigent. Nikomu to nevadí. Jde o to, představovat pořady, jejichž hodnota přetrvává. Pokud pominu technickou stránku, tak dobré věci fungují třeba i po třiceti nebo čtyřiceti letech. V okamžiku, kdy se díváme na nějaký klasický film, popáté, pošesté nebo posedmé, nepřijde nám to nepatřičné. V okamžiku, kdy někdo začne vytahovat věci z kufru, tak už se volá pozor, pozor. Myslím, že to tak není.

Lze říct, jaký poměr bude mezi novou a archivní tvorbou?

Co se týká procent, tak půjde o 45 % původní tvorby, archiv bude tvořit přibližně 31 %.

Myslíte 31 % z celkové tvorby nebo té původní?

Ze 100 % tvoří v tuto chvíli 45 % původní tvorby a 31 % archivu.

To znamená, že z archivu se tam mohou objevit i věci ze zahraničí?

Ne, ne, akvizice je ten zbytek. Akvizice pochopitelně bude obsahovat i pořady, které už byly odvysílány před rokem, ale licence trvá například pět let a zbývá třeba ještě jedno nebo dvě odvysílání. Pak je tu ještě další možnost, kterou neodmítám, naopak si myslím, že by měla v České televizi být, a to je situace, kdy už některému špičkovému akvizičnímu pořadu končí nebo skončila licence, tak se koupí znovu a tím pádem vyjde levněji, neboť se nemusí dělat znovu česká verze.

Lze říci, s jakým rozpočtem bude ČT art fungovat?

Důležité je, že vznik ČT art nepřesáhne rozpočet pro rok 2013 pro celou Českou televizi, který byl schválen Radou ČT. ČT art nyní čerpá ze tří zdrojů. Částečně je programována z prostředků, které byly vyčleněny pro kulturní pořady na ČT 2, ovšem šlo o pořady vysílané někdy pozdě v okrajových časech, zatímco teď půjdou v primetimu. Částečně půjde o prostředky, které byly původně určeny na vysílání dětského kanálu od osmi do půlnoci, což je samozřejmě také určitá částka a třetí rovinu zdrojů tvoří prostředky, které byly ušetřeny v rámci České televize v letech 2012 a 2013.

V této chvíli tedy nelze říci, jakou částku tato stanice pohltí?

V této chvíli lze říci, že pro podzimní rozjezd ČT art a pro pořady, které byly pro ČT art vyrobeny v roce 2013 a budou v tomto roce také odvysílány, jsou náklady, složené ze tří zmíněných zdrojů, necelých 20 milionů korun. Jaký bude rozpočet pro ČT art na příští rok, bude záležet na tom, jaký bude celkový rozpočet České televize na rok 2014, který představíme na konci roku po schválení Radou České televize.

Lze říci, jak budou finanční prostředky ve vysílání rozděleny? Které budou učeny na divadlo, které na film, nebo jste takhle vůbec neuvažovali?

Takhle to nemůžeme rozlišovat. Programování funguje tak, že máte naceněné programové okno a víte, jaké jsou tam zhruba náklady. Tím pádem musíte program skládat realisticky tak, abyste se vešel do celkové částky. Je jasné, že pokud koupíte nějakou dobrou výborně obsazenou operu v akvizici, tak vyjde levněji, než když půjdete natáčet do ostravské opery. Neznamená to ale, že je to cesta, která je lepším stavem. Chceme představovat české věci a zároveň chceme podporovat věci, které vznikají ve světě a jsou kvalitní.

Poté, co se zaběhla stanice ČT Sport, tak postupně mizel sport ze Dvojky. Podobně tomu bylo i u jiných stanic. Kultura například ustupovala postupně směrem na Dvojku. Jak to bude u ČT art? Počítáte s tím, že z Dvojky přetáhnete některé pořady?

To už se v tuto chvíli děje. Jde například o pořady Divadlo žije, Terra musica nebo Třistatřicettři. Ty už poběží na artu. Kultura ale z Jedničky ani ze Dvojky nezmizí. U Jedničky půjde o zásadní přenosy typu zahájení nějakého festivalu apod., u Dvojky budeme pokračovat v úspěšných cyklech, jako jsou například Velikáni filmu a podobně. Důležité je říci, že ČT art bude mít s Dvojkou řadu společného, a to jak diváky, tak i prostor. Tím, že programy netvoříme izolovaně, nekonkurujeme si, tak budeme velmi zvažovat, které pořady poběží na Jedničce, na Dvojce i na artu a které budeme například na Dvojce reprízovat dopoledne, protože art nemá dopoledne tuto možnost. Tato kooperace a koordinace mezi oběma kanály bude fungovat ku prospěchu diváka.

V tiskových materiálech jste naznačili, že významnou roli pro tuto stanici bude hrát také internet. Mohl byste tedy roli internetu u stanice ČT art blíže charakterizovat?

ČT art bude mít svou speciální stránku i profil na sociální síti. Budeme se snažit o to, abychom na internet dostávali například obsah ze zákulisí natáčení pořadů a rozšiřovali divákům obzory. Pokud budeme vysílat nějaký pořad o operní zpěvačce, dovedu si představit, že budeme přinášet více informací.

Samozřejmě vás teď nechci přirovnávat ke komerčním televizím, ale připadá mi to něco podobného, jako dělá Prima v případě Primy Zoom.

Má to svojí logiku. Je to úžasná věc. Internet bude také dobrým komunikačním prostředkem u živých pořadů, kdy se automaticky počítá, že komunikace přes sociální sítě bude fungovat.

Čtyřiadvacítka i ČT Sport mají své aplikace pro mobilní telefony. Dá se něco podobného očekávat i u artu? Napadá mě, že byste v nich například ve spolupráci s různými institucemi mohli nabízet informace například o programech divadel, kin a podobně.

Pro nás je teď prioritou rozjet program. To je to nejzákladnější, co nyní dává smysl. Do budoucna je možné, že se tímto směrem budeme rozvíjet, ale nemůžeme to všechno stihnout hned na počátku. Výhledově tedy ano, ale prioritně je pro nás důležité odstartovat 31. srpna primetimový program o kultuře.

Jak bude vypadat spolupráce s odbornou veřejností?

Půjde například o otázku přirozených mediálních partnerství – festivalů, akcí, které jsou jednorázové a podobně. Určitě je to přirozený způsob komunikace. Pochopitelně chceme, a to bude příklad večerních debat, zvát různé odborníky, kritiky, umělce apod., kteří budou řadu věci vysvětlovat a mluvit o nich. Je to věc, která poběží naprosto přirozeně. Bylo by nesmyslné, abychom odbornou veřejnost z tohoto programu vyčleňovali.

Když jsme u kulturních akcí, a teď to berte trochu jako kritiku, Česká televize se některých z nich vůbec neúčastní. Teď v létě jde například o řadu hudebních festivalů. Předpokládám, že s nástupem tohoto programu se to konečně změní.

Samozřejmě se to změní. Odpovědí na vaši otázku je vznik stanice ČT art. Art vzniká právě proto, abychom mohli být všude tam, kde se něco zajímavého děje. Je pouze otázkou, jakou formou. Nemůžete být čtyřiadvacet hodin na každé akci. Speciálně v létě se toho děje hodně, ale vy si pochopitelně můžete určovat priority toho, které akce bude ČT pokrývat zpravodajsky a které z nich v rámci večerních diskusí. Spoustě akcí můžete věnovat magazíny. Na spoustu akcí můžete jít a odvysílat celé představení.

Máte určeno, které akce pro vás budou důležité do té míry, že si řeknete, tak sem půjdeme, tady bychom neměli chybět?

Teď tomu nerozumím.

Když teď bude mít Česká televize samostatný artový kanál a budete mít k dispozici šest hodin denně, tak nemůžete být všude. Šlo mě tedy o to, jak budete určovat, kam vyrazit?

Vždy nás bude zajímat význam té akce, jestli se tam objeví zajímavé vystoupení nebo interpreti.

Čili to budete probírat na nějakých poradách?

Přesně tak. Ke každé věci musíte přistupovat individuálně. Vždy budete posuzovat, v jakém kulturním kontextu a v jakém období taková kulturní akce je. Podle toho se budeme rozhodovat, jakým způsobem se ji budeme zabývat. Pokud bych to řekl od toho nejjednoduššího po to nejsložitější, tak minimálně zpravodajství, které rozšiřujeme a které i se sítí svých regionálních zpravodajů začne tyto věci mapovat, je velmi dobrým základem na to, abychom postupně mohli tuto síť rozšiřovat.

Stanovili jste si u ČT art nějaké stupně vývoje, než se stane po čase plnohodnotným čtyřiadvacetihodinovým kanálem?

Pro nás je v tuto chvíli nejdůležitější dát této stanici obsah. To je pro nás nejpodstatnější. V okamžiku, kdy vzniká nová věc, ji musíte stabilizovat. Obsahově musí věci mezi sebou fungovat a komunikovat. To je pro nás nejpodstatnější. Během podzimu si vyzkoušíme, jak věci fungují. Věci, které budou fungovat, budeme posilovat, věci, které budou fungovat méně, neříkám, že odstraníme, ale budeme se snažit se je vylepšit a ptát se, jaký je důvod pro to, že se na ně lidé nedívají nebo je vypínají. První analýzu si uděláme, předpokládám, na konci října a velkou po celém podzimním schématu.

Foto: archiv České televize a Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Anketa

Budete sledovat tematickou stanici ČT art?

39 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 7. 2013 17:04

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+