Více

Nechápu, proč Nova odmítá vypínat analog, říká předseda ČTÚ

Spor televize Nova a Českého telekomunikační úřadu (ČTÚ) o výklad Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání a především možnost jeho dodatečných úprav pokračuje. ČTÚ tvrdí, že Nova tento plán porušuje, když v západních Čechách nevypnula včas některé analogové vysílače, Nova namítá, že v daných regionech se změnily vysílací kanály digitální sítě, která obsahuje i její programy. „Necháváme si kvůli tomu vypracovat nezávislou právní analýzu,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

Nova porušuje harmonogram digitalizace

Tvrdíte, že televize Nova porušila Technický plán přechodu na digitální vysílání (TPP), když v termínu stanoveném tímto plánem nevypnula analogové vysílání na čtyřech analogových vysílačích v západních Čechách. Dokonce jste kvůli tomu už zahájili správní řízeníČeskými Radiokomunikacemi, které jsou držiteli oprávnění pro vysílání na těchto kanálech. Co se bude dít dál?

Až dokončíme správní řízení s Českými Radiokomunikacemi, budou třicetinásobně zvýšeny poplatky za využívání kmitočtů, na kterých mělo být ukončeno analogové vysílání. Výsledek správního řízení oznámíme Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).

Pavel Dvořák - 1

České Radiokomunikace se ale mohou proti tomuto rozhodnutí odvolat.

Ano, to mohou. Správní řízení vede orgán prvního stupně, což je ředitel odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač. Odvolacím orgánem jsem já.

Existují nějaké lhůty, do kterých byste museli o případném odvolání rozhodnout?

Šedesát dní je základní lhůta pro rozhodnutí o výsledku správního řízení a pak tam jsou další lhůty, které z ní vyplývají. Ale v zásadě ho můžeme prodloužit na dlouhou dobu, i když si nemyslím, že bychom to v tomto případě dělali.

Jak dlouho by mohla trvat ta „dlouhá doba“?

Devadesát dní.

Proti výsledku odvolání už potom není možné podat další rozklad?

Doufám, že to nenastane, ale vždycky je možné se obrátit na soud.

Vyšší poplatky za využívání kmitočtů, na kterých se mělo vypnout analogové vysílání, naúčtujete Českým Radiokomunikacím až po ukončení celého správního řízení?

Ano, jakmile to bude platné. Zároveň jsme zadali vypracování právní analýzy, jak to tedy ve skutečnosti je. Snažíme se, aby byla maximálně nezávislá. V zadání jsme zdůraznili, že nechceme, aby nám příslušný právní expert říkal, že ČTÚ má pravdu. Chceme objektivní rozbor toho, co tvrdí Nova a toho, co tvrdíme my, abychom měli jasný výklad v případě závažných sporů. Předpokládám ale, že k nim nedojde.

Jde o onen rozdílný výklad TPP, kdy Nova tvrdí, že tento plán schválila v určitém znění, které se už nesmí měnit, včetně plánovaných vysílacích kanálů digitální sítě, v níž tato televize vysílá?

Ano. My jsme ale pouze změnili vysílací kanál multiplexu 2 v některých regionech, vzhledem k tomu, že jsme k tomu měli technické důvody (do multiplexu 2 vstoupila televize Prima a bylo nutné zajistit připojování regionálních televizí do jejího celostátního programu, tedy regionalizaci digitální sítě 2, pozn. red.), které jsou navíc jasně deklarovány v žádosti od operátora této sítě, Českých Radiokomunikací: rušení, nemožnost vybudovat jednofrekvenční síť, které jsou zcela jasné a mají jednoznačně technický ráz. Ostatní parametry, jako je pokrytí obyvatel digitálním signálem, zůstávají z hlediska vyhlášky stejné.

To chápu, ale jde o to, že Nova schválila harmonogram digitalizace v určitém znění i s čísly vysílacích kanálů pro digitální síť, v níž vysílá, a teď je otázka, zda už v té době, kdy ho schvalovala, bylo v tom harmonogramu napsáno, že se z technických důvodů mohou měnit vysílací kanály oproti těm, s nimiž souhlasila.

To tam napsáno není, ale je tam samozřejmě ustanovení, které nám umožňuje na základě změny technických podmínek upravovat a najít řešení kmitočtové situace. Neměníme žádné jiné podmínky. Kanál, na kterém se vysílá, má stále stejné pokrytí obyvatel, jako ten původně plánovaný. Dosah vysílače se tím nemění, což je pro televizi rozhodující. Buď je pro televizi důležité číslo kanálu, nebo pokrytí obyvatel. Nebo také obojí, ale číslo kanálu je skutečně věc, která nemá vliv na rozsah pokrytí daného regionu.

Čili si myslíte, že chování Novy je záměrné, že si prostě našla záminku, jak porušit TPP a tvrdit, že ho neporušila.

Nechtěl byl nic takového konstatovat. Neslyšel jsem stále ještě důvody, proč Nova setrvává na této interpretaci. Úkolem ČTÚ je zajistit kmitočty tak, aby se procesem digitalizace prošlo bez ztráty květinky. V případě televizí, a to jak komerčních, tak veřejnoprávní, jde o to, aby bylo zajištěno pokrytí digitálním signálem pro nejméně stejný počet obyvatel České republiky jako v analogovém vysílání. A to je podle mého názoru podstatné. Zda to je na kanálu X nebo Y, je skutečně jedno.

Pokud Nova skutečně podepisovala TPP při vědomí, že lze z technických důvodů měnit vysílací kanály digitálního vysílání, pak asi máte pravdu.

Naši právníci tvrdí, že tento výklad, tedy to, že můžeme měnit vysílací kanály na základě technických důvodů a řešit tak nastalou situaci, což není možné udělat nijak jinak, než změnou kanálu, je správný. Věcně to nepochybně správné je. Samozřejmě pokud přijmeme zcela rigidní právní lexikální význam čísla kanálu, přesto, že jeho faktický a věcný obsah je totožný s jiným kanálem, pak jde o změnu TPP. Potom se ale táži, jestli všem skutečně stojí za to, abychom si znovu prošli celým mechanismem schvalování nového TPP. Mimochodem, my jsme už jeden takový nový plán připravili. Jenže to by znamenalo ho poslat do meziresortního řízení, které by trvalo nějakou dobu, vyjadřovaly by se k němu jednotlivé resorty, znovu by se musely vyjádřit komerční televize, nebo by se nevyjádřily, případně by řekly ne… Ať si každý udělá obrázek, o čem to ve skutečnosti je.

Ředitel odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač minulý týden na workshopu ČTÚ v Praze řekl, že i když televize Nova loni vypnula některé svoje analogové vysílače, kmitočtové příděly k těmto vysílačům se ČTÚ stále ještě nevrátily. Respektive, že je nevrací České Radiokomunikace, ale ty to dělají na základě požadavku Novy, která je jejich klientem. To se opravdu děje?

Ano, některé kmitočty, které by se měly vracet, se zatím nevrací. Ponecháváme to nějakou dobu běžet. Pak uvidíme, co s tím uděláme.

Za jak dlouho od vypnutí analogového vysílání by vám měly České Radiokomunikace vrátit kmitočtový příděl pro konkrétní vysílač a vysílací kanál?

To nikde není stanoveno. Domníváme se, že je potřeba nechat určitou lhůtu, aby si to „sedlo“. Teprve poté zahájíme příslušný správní proces. Určitě musíme zahájit proceduru vedoucí ke zvýšení poplatků za využívání kmitočtů pro analogové vysílání. Tento mechanismus tam je.

Pavel Dvořák - 6

A toto zvýšení poplatků se týká i těch analogových kmitočtů, které byly vypnuty, ale kmitočtové příděly se ČTÚ nevrátily?

Těch se to netýká.

Ale jsou také blokované pro jakékoli další použití.

Ano.

Je to nějak právně řešitelné?

Právně to je řešitelné posléze.

To znamená co?

Až bude definitivně platit technická novela zákona o elektronických komunikacích.

Jiří Duchač na workshopu řekl, že v případě, že se ČTÚ tyto kmitočty nevrátí, má možnost podle zákona po půl roce tyto příděly odebrat násilím.

To můžeme už nyní.

To znamená, že když se loni 30. dubna vypínalo analogové vysílání v Praze na Žižkově, a vám se nevrátil kmitočtový příděl pro toto vysílání, mohli byste ho teď prostě Českým Radiokomunika­cím vzít?

Mám pocit, že zrovna Žižkov se vrátil. Musel bych se podívat do tabulky.

Ale kdyby se teoreticky nevrátil, mohli byste ho odebrat násilím?

Teoreticky ano.

Co se fakticky může stát analogové televizní stanici, která se rozhodne nevypínat svoje analogové vysílání podle harmonogramu TPP? Jsou na ní nějaké páky, jak jí tyto kmitočty sebrat?

Těch pák je relativně málo. Záleží také na tom, jak bude celou situaci interpretovat RRTV, která má možnost takové televizi odebrat kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání.

RRTV se už k této situaci v případě Novy vyjádřila: podle ní k porušení zákona nedošlo, takže správní řízení o odebrání kompenzační licence pro Novu Cinema nezahájí. Což by měl být přímý důsledek porušení TPP ze strany televize Nova.

To ponechám na RRTV.

Nekonzultovali jste spolu nějak svůj další postup?

Seznámili jsme je s našimi kroky, ale toto je na jejich správním uvážení.

Takže teoreticky řečeno, kdyby se televize Nova rozhodla dál vysílat analogově, a analogové kmitočty jsou v Evropě chráněné před rušením ze strany digitální televize do roku 2015, mohla by Nova do tohoto roku dál analogově vysílat a vy byste jí museli zajistit, aby nebyla rušena digitálním vysíláním?

Jsou to její peníze.

Ale vy byste ji nesměli rušit digitálním vysíláním.

Zatím to je spočítané tak, že bychom ji stejně nerušili. Posléze bychom mohli využít i jiné kmitočty. Ale já si nemyslím, že by to Nova chtěla udělat. V podstatě nerozumím tomu, proč to dělá. Změna vysílacího kanálu digitálního vysílání není změnou podmínek TPP. V žádném případě z věcného pohledu. Pokrytí je stejné, termín startu tohoto vysílání je stejný, na informační kampaň to nemá vůbec žádný vliv, nebo jen takový, že Národní koordinační skupina musí na poslední chvíli před zahájením tříměsíční kampaně měnit v informačních materiálech číslo kanálu, na kterém je možno naladit toto digitální vysílání. To je všechno.

Tendr na sítě pro digitální rozhlas

ČTÚ se chystá v dubnu vypsat výběrová řízení na krajské sítě pro zemský digitální rozhlas. Když jste loni na podzim vypsali podobné řízení na první celoplošnou síť, přihlásili se pouze dva zájemci a ani jednoho jste nevybrali. Neobáváte se, že podobným fiaskem skončí i nová výběrová řízení?

To je varianta, s kterou musíme reálně počítat. Slova jako „obáváte se“, „přejete si“ jsou irelevantní. My musíme, vzhledem k tomu, že jsou tyto kmitočty dispozici, učinit kroky, které nám ukládá zákon: nabídnout je v příslušné proceduře trhu.

Co se s nimi stane, když o ně nebude zájem?

Tak budou ležet, nikdo je nebude používat, a až se změní situace, ČTÚ je zkusí znovu nabídnout. Třeba jiným způsobem.

Nemůže o ně Česká republika přijít, nemohly by je využít okolní státy?

Ne, nemohly.

Loňské výběrové řízení na operátora první celostátní sítě pro zemský digitální rozhlas, které skončilo bez vítěze, napadl jeden z účastníků, České Radiokomunikace. Čím svoje odvolání odůvodnily?

Četl jsem ho pouze zběžně, ten materiál jsem předal ke správnímu řízení příslušnému odboru. Navíc, pokud toto řízení běží, i kdybych si pamatoval formulaci odůvodnění tohoto rozkladu, nemohl bych ji říci.

Zajímali jste se vůbec o to, zda by bylo v rozhlasových digitálních sítích co vysílat? Zda by operátoři mohli získat nějaký obsah pro krajské vysílání?

O to se samozřejmě zajímáme, ptáme se.

Pavel Dvořák - 3

A co se dozvídáte?

Někdo říká, že obsah je, jiní říkají, že obsah není. Záleží na tom, s kým mluvíte. Abych byl zcela upřímný, jsem trochu skeptický. Nebojím se, že to řízení časem nevyjde. To není obava, to je pouze konstatování, že trh není v situaci, kdy by měl potřebu a prostředky na to, aby se mohl do takového vysílání pustit. Myslím si, že ta správná situace přijde okamžiku, kdy budeme moci digitální rozhlas pustit do III. pásma. V té chvíli to začne být zajímavé, protože to bude příležitost k odstartování reálného přechodu na digitální vysílání, i když trochu jiného, než je ten televizní.

A kdy byste mohli to řízení na kmitočty ve III. pásmu pro digitální rozhlas vypsat?

Myslím, že nejdříve ke konci přechodu na zemské digitální televizní vysílání.

To znamená v roce 2012?

V roce 2011 nebo 2012.

Proč ne už letos, když se v srpnu uvolní kanál 12, na kterém v severních Čechách analogově vysílá televize Nova a ten jediný brání využití III. pásma pro digitální rozhlas?

Důvody jsou prosté a jednoduchý. V tomto roce chce ČTÚ uspořádat dvě velká výběrová řízení, a administrativní náročnost takových aktů, zainteresovanost lidí, kteří jsou k tomu odborně vybaveni, je taková, že bychom na to prostě neměli kapacitu. Navíc rozhlasový trh zdaleka není ani v té situaci, ve které byl televizní trh na začátku televizní digitalizace, kdy jsme tady měli 50 žadatelů o digitální licenci. Podle mne si to komerční provozovatelé rozhlasového vysílání uvědomují. Nejprve si musí spočítat, co je to bude stát a co za to dostanou. Pozitivem je, že rádia, která dnes vysílají na omezeném území, budou moci vysílat prakticky celoplošně. Na druhou stranu ale musí počítat i s tím rizikem, že lidé nebudou mít digitální rozhlasové přijímače, takže i při pokrytí 85 nebo 90 procent populace je bude moci poslouchat jen zlomek lidí. Z toho vyplývá, že by o takové vysílání aktuálně neměli zájem ani potenciální inzerenti.

Proč se tedy nespustí nějaké dlouhodobější pilotní vysílání v Praze, aby se mohli první nadšenci vybavit digitálními rádii a postupně k tomu strhli i ostatní Pražany?

To je možná varianta. V momentě, kdy si budeme zcela jisti, nepochybně k nějakým takovým krokům přistoupíme. Ale tady nejde jenom o takzvaný rozum regulátora. Musíme slyšet jasný požadavek trhu. Měla by za námi přijít třeba Asociace provozovatelů soukromého vysílání s tím, že by ráda vyzkoušela digitální rozhlasové vysílání.

To by asi spíš přišel Český rozhlas než komerční rádia.

Nebo Český rozhlas, ale od něj jsme slyšeli, že digitalizaci odkládá.

To říkal jeho minulý generální ředitel Richard Medek.

Český rozhlas ale teď má prozatímního ředitele a ten jistě strategická rozhodnutí odloží. Dávám vám za pravdu, že by možná ke stimulaci části publika přidělení třech nebo čtyř regionálních kmitočtů pro digitální rozhlas v Praze, Brně a Ostravě pomohlo, ale nemysleme si, že nositelem inovací je tu regulátor. Ten má zajistit a připravit síť, ale z druhé strany musí slyšet, že je tady někdo, kdo ty vysílače postaví a začne na nich něco vysílat.

Ale nejdřív je třeba říct dodavatelům obsahu, například Českému rozhlasu, že tady taková možnost je.

Oni to vědí již delší dobu.

To věděl předpředminulý ředitel Václav Kasík. Ti další už ne.

Počkáme si, až bude mít Český rozhlas nového řádného ředitele. Nejsme moudrý regulátor, můžeme dělat chyby. Opravdu tu nejsme od toho, abychom byli nositeli inovace. Stát musí vyčistit prostor a vytvořit podmínky pro technologické inovace a trh si sám musí říct, že chce nějakou inovaci.

Když jsem se bavil s prozatímním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem, říkal mi, že jeho lidé z technického odboru tvrdí, že se vlastně neví, jak to s tím digitálním rozhlasem bude. Tak se mi zdá, že každý říkáte něco jiného.

Možná ti lidé říkají některé z těch pochybností, které máme i my, tedy pochybnosti o standardu tohoto digitálního vysílání. V jakém standardu se budou masově prodávat přijímače pro digitální rozhlas?

Zatím to vypadá na DAB a DAB+.

Ano, možná že to bude DAB+. To jsou možná ty pochybnosti, které mají na mysli a my je máme taky. Navíc vzhledem k tomu, že jsme relativně malá země – samozřejmě, můžeme se tvářit, že jsme technickými pionýry – můžeme najednou za dva roky zjistit, že Francie a Německo zvolily jiný standard a v té chvíli budeme mít smůlu. Takový start by nebyl příliš dobře hodnocen.

Ale ozdravilo by to trh domácích výrobců rozhlasových přijímačů, protože bychom si je museli vyrábět sami pro sebe.

Myslím, že bychom se stačili domluvit s nějakými tchajwanskými či čínskými výrobci. Možná, že i náš malý trh se čtyřmi miliony domácností by pro ně mohl být zajímavý. Ale to skutečně není věc správce kmitočtů.

Kdy a jak se zavede televizní systém DVB-T2

ČTÚ zveřejnil dokument Strategie správy spektra. V něm uvádíte, že by všechny zemské digitální televizní sítě měly časem přejít na systém DVB-T2. V jakém časovém horizontu by se to mělo stát?

Přiznám se, že o tom teď vedeme dlouhé diskuse. Až se bude chýlit konec analogového vysílání, tedy datum 11. listopadu 2011, chtěli bychom prezentovat naši představu o optimalizaci vysílání. A taková představa by měla být v té tobě již po určité veřejné konzultaci i diskusi s RRTV. Pod tím se skrývá i přechod na DVB-T2. Předtím se samozřejmě pokusíme domluvit s operátory na experimentech s touto normou. Ona zatím není moc vyzkoušená, první vysílání probíhá pouze v Británii.

Ano, a Švédsko se chystá přidělit dvě sítě pro vysílání v DVB-T2.

Rádi bychom představili takový plán, který by umožnil, aby síť či sítě DVB-T2 mohly běžet současně s vysíláním v DVB-T. Musíme samozřejmě diskutovat s trhem, zda-li to unese. Je to otázka jak pro operátory, kteří musí postavit další síť, tak pro provozovatele, kteří by měli nějakou dobu souběžně vysílat ve standardech DVB-T a DVB-T2.

Tak to by asi bylo stejné, jako když se teď vysílá souběžně analogově a digitálně v normě DVB-T.

Je to trošičku podobné, ale je to jiná úloha. Vysílání ve standardu DVB-T asi hned tak vypínat nebudeme. Opravdu záleží na diskusi s trhem, s provozovateli televizí i operátory sítí. Nejprve si musíme ujasnit, zda je vůbec DVB-T2 potřeba. To se stane v okamžiku, kdy bude jasné, že se v terestrickém vysílání objeví televize ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). V tu chvíli bude DVB-T2 nezbytností. Samozřejmě, druhou cestou by bylo vysílání HDTV v dnešních sítích DVB-T za použití kompresního standardu MPEG-4. V tuto chvíli ale zastáváme názor, že by bylo lepší nekomplikovat standardní situaci s DVB-T vysíláním v MPEG-2, které je masové a převládá v celé Evropě, a transformaci HDTV ponechat na platformu DVB-T2 – včetně přechodu na MPEG-4. Ale to záleží na finanční náročnosti takového vysílání a obchodních modelech, za jakých by se to uskutečnilo, a to není otázka jen na stát, ale i na provozovatele vysílání a operátory sítí.

Pavel Dvořák - 5

Umožníte jim v dohledné době nějaké dlouhodobější testy DVB-T2?

Budeme se o to snažit.

Diváci, kteří budou chtít přijímat toto vysílání, si ale budou muset pořídit nové přijímače. Buď celé televizory s DVB-T2 tunery, a nebo nové set-top-boxy. Kdyby se mělo přecházet ve všech digitálních sítích z normy DVB-T na DVB-T2, mnoho lidí, co si teď pořizují nové televize, by si je muselo po krátké době vyměnit za další nové.

Nemyslím si, že by se takový přechod absolvoval v historicky krátké době. To nelze. Proto také mluvím o hypotéze, že sítě DVB-T necháme běžet a vedle nich dáme možnost vybudovat sítě DVB-T2. Osobně si navíc myslím, že vzhledem k finanční náročnosti a aktuální ekonomické situaci to nebude zatím tak žhavé. Byť některé televize jsou na takové vysílání připravené už dnes a už mají kompletní výrobní řetězce v HD, jako třeba Barrandov nebo Nova. Nesmíme ale zapomínat na zvýšené náklady na výrobu pořadů v nativním HD rozlišení, na dekorace, líčení herců, apod. Tyto náklady jsou poměrně enormní, a než budou mít televize dostatečný počet pořadů v HD kvalitě, velice pečlivě si zváží, zda jít do HD vysílání. Logicky tu ale bude tlak ze strany diváků, kteří si pořizují HD ready nebo Full HD televizory, a budou očekávat obraz ve vysokém rozlišení.

Většina těchto diváků ale přechází na kabelovou televizi, IPTV nebo satelit, protože tam právě tyto HD programy vysílají. Je otázka, zda vůbec pozemní vysílání zůstane hlavním způsobem šíření televizního signálu.

A to je ta základní otázka, která je spojena s případným zaváděním DVB-T2. Pokud vznikne jiná silná platforma pro HDTV, měli bychom naprosto jinou situaci. Ale zatím pracujeme s tím, že bychom se do konce přechodu na digitální vysílání měli rozhodnout. Myslím si, a nerad bych, aby mně poskytovatelé satelitní televize nařkli, že jim kazím byznys, že vzhledem k určité nestabilitě satelitního příjmu, která je v našich podmínkách nezanedbatelná, což vím z vlastní zkušenosti, si diváci časem vyžádají přechod na jinou formu příjmu televizního signálu, která bude daleko stabilnější.

Budoucností tedy bude televize přes pevné připojení?

Pravděpodobně ano. Kdybych chtěl být vizionářem, řeknu, že v horizontu patnácti nebo dvaceti let budou mít doma všichni optické připojení, a pak budou všechny tyto naše diskuse prakticky irelevantní, protože optika dopraví do domácnosti mnohem, mnohem víc datové kapacity, tedy i obrazu, než dokáže satelit a zemská digitální televize. Chtěl bych být v té době regulátorem, protože pak už bude těch volných kmitočtů skutečně přehršel.

Ale co s nimi potom?

Najde se třeba jiná služba a technologie, která je využije. Už dnes se objevují hlasy, že digitální dividenda v rozhlasovém a televizním pásmu je malá a že zbytek je nevyužitý. A kdo ví, jestli ji televize vůbec dokážou využít. Objevují se snahy, že by se to mohlo rozšířit.

Že by se sebrala část sítí, určených pro digitální televizi, a dala by se na jiné služby?

Ano.

Ono to je logické, protože už dnes jsou sítě pro DVB-T poloprázdné, pokud nepočítáme multiplexy 1 a 2.

widgety

Bude záviset země od země, jaká je tam produkce televizí a jak se vyvine celý televizní trh. Naší starostí je, abychom trhu nabídli kmitočty, a trh si rozhodne, zda-li je chce, jako v případě digitálního rozhlasu a L-pásma. Když je nebudou chtít, schováme je, uložíme a za nějakou dobu znovu vytáhneme podle situace na trhu.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Anketa

Měla by Česká republika zavést pozemní vysílání HDTV v sítích DVB-T2?

49 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 4. 2010 23:01

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+