Více

Možná skončím na mateřské, připouští šéf Nových médií ČT Milan Fridrich

Volba nového generálního ředitele České televize jitří atmosféru na Kavčích horách. Obchodní ředitel ČT Robert Kvapil minulý týden zrušil bez vysvětlení na poslední chvíli tiskovou konferenci k podzimnímu schématu programu ČT 1, protože se mu nelíbily připravené prezentace. Podle šéfa divize Nových médií ČT Milana Fridricha tak poškodil pověst veřejnoprávní televize a nepřiměřeně zasáhl do pravomocí programového úseku ČT. „Pokud by se něco takového stalo v jakékoli komerční televizi nebo firmě, ten člověk, který takto rozhodl, by okamžitě dostal výpověď,“ říká Fridrich v rozhovoru pro DigiZone.cz.

Už jste si ve vedení České televize vyříkali spor o zrušenou tiskovku k podzimnímu schématu ČT 1? V Hospodářských novinách jste veřejně obvinil obchodního ředitele ČT Roberta Kvapila a ředitele programových okruhů Radka Žádníka, že zasáhli do pravomocí vedení Jedničky, na což podle vás neměli právo.

Jen jsem věcně zhodnotil situaci. Bylo to manažerské selhání Roberta Kvapila. Tisková konference s prezentací podzimního programového schématu se v každé velké televizi chystá týdny, ne-li měsíce dopředu. Veškerá prezentace se musí připravit tak, aby ne hodinu, ale několik dnů předem bylo vše perfektně připraveno. Televize Nova posílala na podobnou tiskovou konferenci ručně podepsané pozvánky od generálního ředitele. Dokážete si představit, že by ji pak v Nově někdo zrušil? My jsme nezvládli pořádně komunikovat ani to, že podobnou prezentaci chystáme. Vnímám to jako amatérismus a aroganci.

Pracuji ve vedení ČT a osobně se mě taková událost dotkla. Nechci být součástí vedení, které trpí podobné excesy. Argumentace typu, že jsme „korporace“ a můžeme si zrušit tiskovou konferenci, kdy chceme, jak to někde řekl obchodní ředitel, a že se z toho nebude zodpovídat, je selhání, jaké jsem v životě neviděl. Před očima odborné veřejnosti působíme jako firma, která ztrácí soudnost a vůbec nechápe společenskou roli veřejné služby. Taková politika by Českou televizi mohla přijít hodně draho. Ztratí důvěryhodnost a její vedení si lidé budou ztotožňovat s lidmi, kteří neumějí řídit něco tak banálního jako je tisková konference.

Milan Fridrich - 3

Řešili jste tu situaci ve vedení ČT, bavili jste se o tom Robertem Kvapilem?

Samozřejmě, že jsme to řešili na vedení ČT. Obchodní ředitel a Radek Žádník, šéf programových okruhů, vysvětlovali nevysvětlitelné. Pochopil jsem, že si myslí, že instituce jako je ČT si může dělat co chce, což je názor, který naprosto nesdílím, protože si myslím, že je v něm obrovská nepokora vůči veřejnosti a arogance moci velkého podniku. Naopak si myslím, že ČT má být velmi zdvořilá, pokorná a otevřená, maximálně profesionální, a že se musí vyhnout všemu, kde by u veřejnosti vyvolalo pocit, že je u nás nějaký nepořádek, nedomluva nebo nekomunikace. To jsou prostě věci, které se stávat nesmějí. Nikdy.

Je ono zrušení tiskové konference ČT 1 na poslední chvíli výsledek oné nekomunikace, nebo třenic před volbou nového generálního ředitele celé ČT?

To není výsledek nekomunikace, ani třenic před volbou ředitele, to je prostě absurdní amatérské rozhodnutí. Drtivá většina vedení ČT by nikdy nic takového neudělala. Je to nepochopitelné rozhodnutí jednoho člověka, který vzal do zajetí celou ČT, protože ta ostuda ulpěla na celé televizi. S volbou generálního ředitele to nesouvisí. Kdyby se to stalo před rokem, ozvu se proti tomu stejně silně jako nyní. Taková blamáž se v ČT u podobné prezentace schématu programu ČT 1 nikdy nestala. To, že se někomu líbí nějaká prezentace ze 70 procent, je normální, ale několik týdnů nebo dnů předem. Kdyby ČT takto postupovala ve strategičtějších oblastech jako je volební vysílání, mimořádné přenosy a podobně, tak je skandál za skandálem. To snad ani nikdo nemůže říct vážně.

Šéf Apple Steve Jobs se věnuje každému jednotlivému výrobku společnosti s maximální péčí a vystoupení k novému produktu se cvičí několik dnů, aby prezentace měla výsledný efekt. Každá společnost, která dobývá trh se, tak chová. Je ČT něco méně, můžeme se chovat, že o nic nejde? Jistěže ne. Je to ryzí amatérismus a manažerské selhání.

Robert Kvapil, který zrušil tiskovku ČT 1, neměl s prezentací podzimního schématu tohoto programu nic společného, on vede obchod a marketing ČT. Nemá mít vliv na programování Jedničky. Jak to, že tiskovku zrušil?

To se ptejte Radka Žádníka a šéfa ČT 1 Radana Dolejše. Pro mě je to stejně nepochopitelné. Nechápu, proč Kvapilovi dal bezdůvodně ředitel programových okruhů a ředitel ČT 1 pravomoci a pak mlčky spolkli, že jim zrušil tiskovku. Pro mě je nejzásadnější otázka, jak tohle může udělat někdo bez domluvy s generálním ředitelem? Vždyť přece tato věc je natolik veřejná a natolik se dotýká pověsti ČT, že kdybych byl na místě Kvapila, konzultoval bych její dopad s tiskovým mluvčím a samozřejmě generálním ředitelem. Ono se ale asi všem zdálo, že proč by komunikovali s nějakým tiskovým mluvčím…

ČT nezrušila nějakou banální tiskovku. Jde o jeden ze dvou nejzásadnějších komunikačních momentů média jako takového během kalendářního roku, kdy se představuje buď jarní a letní, a nebo podzimní a zimní programová schémata. ČT tak sama sobě vlepila políček, který si odborná veřejnost bude pamatovat několik let.

Řešil tu situaci Jiří Janeček, nebo to už nechal být, protože za pár dní jako generální ředitel končí a z ČT odchází?

Řešil, jedno mu to rozhodně není. Nařídil, aby prezentace podzimního schématu ČT 1 byla prezentována spolu s ČT 2 tento týden. Byl z toho dost šokovaný, a pokud by neodcházel, asi by přijal tvrdší opatření. Alespoň tak nám to řekl.

Na pondělí stanovila Rada ČT termín pro podávání přihlášek do výběrového řízení na generálního ředitele ČT. Ačkoli jste patřil mezi často zmiňované kandidáty, nakonec jste se rozhodl nekandidovat. Při rozhodování o kandidatuře si člověk obvykle říká pro a proti. Jaká byla ve vašem případě ta „pro“?

Moje „pro“ byla posílit a modernizovat veřejnou službu, odstranit neprofesionalitu a amatérismus, které v ČT bohužel některých oblastech dřímá. Jsem velký pedant a puntičkář, mám na ČT požadavky jako na světovou televizi a nesnáším stagnaci, strnulost a lenost. ČT vnímám jako nejdůležitější televizi v zemi, která má výrazný vliv na zpravodajství, kulturu a podporu domácí dramatické tvorby a dokumentu a neustále mám toto poslání na očích. Každý člověk v mé pozici brzy nabude pocitu, že pokud se nevrhne do boje, tak by se mohlo stát něco negativního. Ale nakonec převážila negativa. Musel bych opustit kreativní práci, přestat s budováním obsahu a musel se ryze věnovat úředničině a exekutivě. Připadal jsem si na to stále ještě „mladý“. Nelituji rozhodnutí. Vím, proč jsem to udělal. I kvůli tomu, že mezi kandidáty vidím několik jmen, která mi dávají záruku, že věří v to, co já.

Takže byste kandidoval, aby ČT pod jiným ředitelem neusnula na vavřínech?

Tohle byla ta moje „pro“ – obava, že ne každý chápe, v jak složité situaci se ČT nachází. ČT1 je v krizi identity, nerozvíjí se tak moderně jak by měla a vina neleží jen na současném vedení. ČT2 se stabilizuje, ale může jít ještě dál. ČT24 je skvěle rozběhnutá, ale chybí jí stimuly, aby se vyklubala v ještě modernější stanici svého typu. Ne všichni kandidáti si z mého pohledu uvědomují, jakou odpovědností je velet ČT. Pak jsem si ale řekl: Milane, ty můžeš být kreativním doplňkem silného lídra, věnuj se tomu, co jsi prokázal, že zatím umíš a nemysli si, že jsi mesiáš. Služ dál veřejné službě v kreativě a provozu. A to rozhodlo.

Čili převážila touha po kreativní práci.

Jednoznačně. Po roce v divizi Nová média jsem nadšený z možnosti utvářet aktivně český mediální prostor. Zatímco ve zmiňovaném Applu nebo Googlu si vrcholní manažeři, kteří většinou tyto podniky zakládali, mohou dovolit ten luxus a říct si, že se budou věnovat mikromanagementu a vedení celé firmy svěří výkonnému řediteli, u ČT to tak nejde. To je instituce, u které má generální ředitel především exekutivní, reprezentativní a lobbistické povinnosti. I proto je důležité, aby byl akceptovaný politiky. Ten, kdo by nebyl akceptovaný, pak ve sněmovně a jinde nic nevyjedná. Žádné zákony prospěšné pro ČT. Já vím, že se to může zdát zvláštní, protože v tendru kandiduje i člověk, kterému je 32 let, a mně je 41. Stále se necítím, že nemám už silné nápady, touhu tvořit a chce se mi jen a pouze „řídit“ Jednou třeba budu vědět, že už nemám kreativně co médiu dát, ale znám směr a umím řídit velké týmy, a tak se budu ucházet o nejvyšší pozice. Zatím tomu tak není.

Milan Fridrich - 4

Není za vaším rozhodnutím spíš fakt, že nemáte dostatečnou politickou podporu na to, abyste ve volbě získal potřebných deset hlasů radních?

To nemohu posoudit, protože jsem se o žádnou neucházel. S nikým jsem se nescházel a nesnažil se zjistit, zda by mě podpořil. Ani radní, ani lobbisty, zájmové svazy nebo politiky. Mám naprosto čisté svědomí. Ano, byl jsem z mnoha stran atakován otázkami: „Tak co, půjdeš do toho? Vždyť má respekt a úspěchy na ČT24 a v nových médiích?“ Já všem říkal, že není vhodná doba, nechci to dělat a rád podpořím člověka, který má vizi, schopnosti a charakter řídit veřejnou službu. Oslovili mě i jiní kandidáti, zda se nespojíme.

A spojili jste se?

Ne. Jsou ale lidé, které respektuji a otevřeně o tom mluvím. A pak ti, u kterých nevidím záruky, že nezboří základní hodnoty veřejné služby.

Mluvíte se všemi nebo jen s někým?

Mluvím s těmi, kdo mě osloví. Nikoho nevyhledávám.

Máte ve volbě generálního ředitele nějakého svého favorita? Nepředpokládám, že mi řeknete jméno, ale existuje někdo takový? Hospodářské noviny vás spojují s bývalým ředitelem televize Nova Petrem Dvořákem.

Nikdy jsem neřekl, že podporuji pouze Petra Dvořáka. Ale odpovídal jsem na otázku: Co si myslíte o Petru Dvořákovi? Mám vůči němu respekt, protože je profesionál a osm let byl generálním ředitelem na Nově, přebudoval ji, restrukturalizoval, vedl k neustálému zisku a ještě dokázal dělat formáty, které jsou jak vystřižené z veřejné služby. Třeba „Soukromé pasti“ nebo dokument „Občan Havel“, fenomén „Noc filmových nadějí“ atd. Řídil banku, stejně jako byl kdysi ve vedení fotbalové Slavie v době její největší slávy. Jak můžete nemít respekt k takovému manažerovi? Jako ředitel zpravodajství a poté Nových médií ČT jsem ho často potkával na různých konferencích, společenských akcích…

Když jsme u těch konferencí, ještě v době, kdy Jiří Janeček neoznámil úmysl rezignovat, a o Petru Dvořákovi se už mluvilo jako o jeho nástupci, jste proti sobě stáli na různých akcích jako představitelé veřejnoprávní a komerční televize. Rozdílné názory jste měli třeba v otázce aktivit ČT na internetu. Kde došlo k tomu zlomu, že jste si začali rozumět?

My nestáli nikdy proti sobě. Petr Dvořák na těch konferencích říkal téměř to samé, co já. Tedy, že se ČT musí rozvíjet na nových platformách, ale pouze s tím obsahem, který vyrobí pro klasické televizní vysílání. A neměla by tam vyvíjet komerční aktivity. To jsem říkal neustále dokola. A na tom se shodujeme. Je to nakonec evropský standard. Ale ještě k těm jiným kandidátům: Já nemám žádné favority, ale jako manažer a člověk samozřejmě vidím lidi, se kterými budu rád pracovat a pak ty, se kterými si to moc představit nedokážu.

S kým?

S kýmkoliv, kdo tajně doufá v nevolbu, bezvládí v ČT a s těmi, kdo porušují morálku a chtějí samoúčelně na hloupou politickou objednávku rušit pilíře veřejné služby. Reportéry ČT, 168 hodin nebo Otázky Václava Moravce. Konkrétně nebudu, přece nemusím. Myslím, že všichni, co to vědět mají, vědí, o koho jde.

Máte nějaká zadní vrátka pro případ, že by zvítězil právě někdo, s nímž byste si „nesedli“? Co byste dělal v případě odchodu z ČT?

Asi bych se na několik měsíců stal mužem na mateřské dovolené, protože na přelomu září a října čekáme s přítelkyní narození syna. A to je teď samozřejmě pro mě větší věc, než je volba generálního ředitele ČT. Takže nežiji v žádném stresu, se všemi variantami počítám, ale upřímně říkám, že budu pracovat jenom pro toho a jenom s tím, koho si budu vážit a kdo si bude vážit mne. Jiřího Janečka jsem si vážil, proto jsem pro něj pracoval, do poslední minuty jsem jeho loajálním zaměstnancem a vždycky o něm budu mluvit dobře, protože si myslím, že spousta věcí se za něj v ČT stabilizovala a televize se posunula výrazně dopředu. Jsou ale lidé, u kterých mám obavy, že by tato práce byla devalvovaná a mohlo by dojít k rozvratu.

Jeden z politiků středočeské ODS, která údajně podporuje kandidaturu výkonného ředitele ČT 24 Romana Bradáče, prohlásil, že takový rozvrat by mohl přijít s kandidátem zvenčí, protože by jej to „semlelo“.

To je absurdní, účelový výrok. Stejně tak by se dalo říct, že vevnitř je zatuchlo a člověk zevnitř by jen udržoval stojaté vody a staré nešvary. To bychom potom my všichni, co jsme tam přišli nedávno a řídíme různé oblasti ČT, měli být semletí? Já se tak po šesti letech necítím. ČT je po osmi letech vlády Jiřího Janečka stabilní a připravená pro silného zkušeného člověka zvenčí, co rozumí televizi. Nesrovnávejme období, kdy přišel Puchalský nebo Hodač do ČT. Prvnímu bylo osmadvacet a druhý byl nepopulárním cenzorem, kvůli němuž předtím odešel velmi respektovaný šéfredaktor zpravodajství Šámal. To byl exces a úlet, ne řešení zvenčí. Proto přišla televizní krize. Nyní bude rozhodující projekt, silný tým a osobnost manažera, ne odkud je. ČR je malá země, kde každý zná každého. V současnosti navíc vnímám člověka zvenčí jako nutnost.

Milan Fridrich - 1

Proč?

Protože v posledních letech se ČT rozpadla do skupin, které spolupracují z povinnosti, a přestává mezi nimi fungovat komunikace. Generální ředitel zevnitř znamená, že „vyhraje“ jedna skupina a bude se snažit samoúčelně vyčistit ty druhé. Chce to pohled zvenčí od člověka, který poznal jiná média a rozumí velkým podnikům nebo institucím. Myslím, že málokdo zevnitř je schopen vidět ČT objektivně a bez předsudků. ČT by neměla mít z člověka zvenčí strach. Není to žádný čert, co si odnese televizi do pekla. Je to příležitost, jak ČT nastartovat, zefektivnit, restrukturalizovat a dát jí nový impuls do budoucna. V době digitalizace a rozvoje nových stanic a médií je sebezahleděnost největším zlem.

Navíc, generální ředitel je jen hlava, jeden z manažerů, kteří řídí ČT. Kdo říká, že nevyžije schopnosti lidí, kteří ČT umí dělat a jsou šikovní? Že se neopře o schopné tvůrce a manažery z ČT? Nestrašme se nesmysly. Je to jakoby diktátor říkal lidem: Kdo přijde po mě, toho neznáte, tak si mě raději ještě nechte. Je to skutečně dobrá politika. Není. Stejně tak v ČT. Rozhoduje projekt, osobnost kandidáta a tým. Ne odkud je.

Pojďme k divizi Nová média, kterou vedete. Z ČT 24 do ní definitivně přešla Pavlína Kvapilová. Co má konkrétně na starosti?

Největší díl práce Pavlíny Kvapilové leží na mikromanagementu. Snaží se, stejně jako to dělala v ekonomické redakci zpravodajství nebo redakci diskusních pořadů, odstranit vady na kráse, které máme v Nových médiích, a kterým se lidé v běžném provozu nemohou věnovat. Ať jsou to věci, které souvisí s plněním webů, grafy a prezentací ČT, nebo záležitosti klasického zpravodajského webu a jak na něm pracovat s určitými věcmi. Tým, který máme pro nová média, je strašně malý a Pavlína neví kam dřív, aby tuto neviditelnou práci zvládla.

Malý znamená kolik lidí?

Na všech webech pracuje asi 40 lidi. Když si člověk vezme, jak pracné je z redakčního systému převádět videa nebo kusy záznamů tiskových konferencí a spoustu dalších věcí, je na to při tom objemu výroby, který má jenom ČT 24, strašně málo lidí. Kdybychom chtěli fungovat plnohodnotně, muselo by nás být mnohem víc, ale takovou ambici nemáme. Web ČT 24 je tu proto, aby si člověk dokázal udělat obrázek o tom, co ČT 24 přináší za hlavní události a pustil si ji, a pak aby měl přehled a věděl, co si může pustit večer.

Pavlína Kvapilová tedy v tuto chvíli modeluje systém, jak by nejlépe fungoval, má na svých bedrech fungování webů a sociální komunikace, kterou teď přebudováváme. Dostala za úkol spolu s brněnským a ostravským studiem vytvořit jejich prezentačně-informační weby. Ideový záměr vzešel ode mne, ale ona musí propojit týmy a prodiskutovat s nimi, co a jak se bude přesně dělat. Čili je to taková ta výkonná práce a já do toho přináším určitou vizi a myšlenku, kterou chci realizovat, a dohlížím na její design a správnost, a pak také kontroluji, jestli ty věci běží v dennodenním styku tak, jak mají. Ona je ten výkonný pracant, který komunikuje s těmi jednotlivými složkami a hlídá, aby se naplňovalo to, co jsme si dohodli.

Řekl jste, že v ideálním stavu byste měli mít v divizi Nová média více lidí než čtyřicet. Jaký by měl být ten ideální stav?

Já jsem nad tím takhle ani nepřemýšlel. Beru to jako danost, že je nás čtyřicet a myslím si, že ČT by neměla za nová média přehnaně utrácet peníze. Musíme to dělat v optimální a v co nejdokonalejší vizuální a obsahové formě, ale není to primární cíl ČT. Je to prostě doplňková služba.

Zmínil jste sociální sítě. ČT je aktivní na Facebooku a Twitteru, ale teď se objevila nová služba Google+. Zatím sice neumožňuje zakládat profily společnostem nebo institucím, ale pokud by se tak stalo, budete aktivní i na ní?

Samozřejmě. My jsme vždycky tam, kde má smysl existovat. A to by mohlo být i Google+.

Mají už zástupci vaší divize svoje osobní profily na Google+, aby si tuto službu vyzkoušeli?

Musím se přiznat, že při vší práci, kterou mám, jsem si zatím profil na Google+ nezaložil. Na druhou stranu si myslím, že člověk nemůže dlouhodobě existovat na vícero profilech sociálních sítí. Na začátku asi ano, ale i existence Facebooku a Twitteru vedle sebe je taková zvláštní, protože člověk na nich musí trávit dvakrát tolik času a ubírá mu to čas na něco jiného. Dokážu si představit, že budeme na Google+ komunikovat jako médium, protože se stane relevantní sociální sítí. Google používá velké množství lidí, viděl jsem i čísla počtu uživatelů Google+, která raketově narůstají.

Google+ má už v České republice více uživatelů než Twitter.

Ono to ale není zase tak těžké, protože Twitter se u nás nikdy nestal masovým populárním komunikačním prostředkem a pokud vím, včetně Slovenska nedosáhl ani 100 tisíc uživatelů. Jako člověk si nedokážu představit, že bych existoval souběžně na třech nebo čtyřech sociálních sítích.

Nedávno jste zprovoznili aplikaci videoarchivu iVysílání pro iPhony, ale u starších typů iPhonů nefunguje. Vyladili jste ji jenom pro novější verzi iPhonu 4?

Problém je v tom, že každý telefon, který se vyvíjí, má v každé nové verzi nějakou softwarovou novinku, která optimalizuje aplikaci, kterou vyvíjíte. Ale když ta komponenta ve starším typu mobilu není, aplikace na něm pak nemusí úplně fungovat. My v tuto chvíli problém s iVysíláním na iPhonu 3 analyzujeme, ale ve své podstatě, jelikož je to vlastně už nevyráběný model iPhonu, který začne většina lidí během jednoho roku měnit za novější typ, asi nemá smysl se zabývat vývojem aplikace pro končící mobil. Mezi trojkovým a čtyřkovým iPhonem totiž došlo k razantní změně výkonnosti. Některé věci, které umí iPhone 4, na iPhonu 3 fungují dost nestabilně. Když jsme testovali aplikaci iVysílání, nikdo z testerů neměl iPhone 3, měli pouze iPhone 4. Proto jsme tu aplikaci optimalizovali na silnější výkon iPhone 4. Myslím si, že teď už budou výrobci mobilů počítat s tím, že nelze takto zásadním způsobem měnit komponenty mezi dvěma po sobě jdoucími typy mobilů. Musí tam být možnost aktualizace.

Milan Fridrich - 5

Takže verzi aplikace iVysílání pro iPhone 3 ani nechystáte?

To by bylo hodně peněz na to, kolik je těchto mobilů v České republice. Na druhou stranu: nám je neustále vyčítáno, že se z pohledu laiků věnujeme „minoritním zařízením“, což není pravda. Víc než polovina přístupů na internet a práce s aplikacemi se v České republice odehrává na zařízeních od Applu, ať jde o iPad nebo iPhone.

Jak jste na tom s přípravami aplikací ČT 24, ČT 4 a iVysílání pro operační systémy Windows Phone a BlackBerry?

Ohledně Windows Phone mám shodou okolností tento týden schůzku, během letošního podzimu budeme na této aplikaci pracovat. Ve spolupráci s vývojáři Microsoftu, protože si myslím, že to je důležité. Ten, kdo si tyto telefony koupí, zjistí, že velmi záhy bude mít možnost stáhnout všechny produkty, které máme na jiných typech operačních systémů.

Tedy aplikace ČT 24, ČT 4 a iVysílání?

Ano.

A co BlackBerry? Manažerský telefon by si zasloužil alespoň zpravodajskou aplikaci ČT 24.

Je to manažerský telefon, ale problém je v tom, že sice v Česku je vývojář, který se tomuto telefonu věnuje, ale ten nám řekl, že pro BlackBerry se toho v Česku moc nedělá. Navíc až nejnovější typ tohoto telefonu má v sobě software, přehrávač a dotykový display, na kterém můžete ovládat aplikace tohoto typu. Tím pádem by to dávalo smysl až s tím nejnovějším modelem BlackBerry. Jenže většina lidí v Česku má starší typy, které podobné aplikace neumí využít. Funguje na nich skvěle textové zpravodajství, ale my jsme televize a orientujeme se hlavně na video a živé vysílání.

Programy ČT 1 a ČT 2 se vlastních aplikací pro chytré telefony nedočkají? Nebo alespoň mobilních verzí svých webů?

Problém obou těchto programů je ve spoustě pořadů, na které ČT nemá práva pro jiné než klasické televizní vysílání. Veškeré vlastní pořady ČT 1 a ČT 2 si ale můžete přehrát prostřednictvím aplikace iVysílání ČT.

Takže ani mobilní verze webů ČT 1 a ČT 2 nejsou na pořadu dne?

Pokud ucítíme, že je velká uživatelská poptávka, uděláme to. Zatím to tak nikdo necítí. Nejvíce se lidé u těchto aplikací věnují zábavě, což jsou hudební videoklipy nebo sociální sítě, zpravodajství a někdo trošku i sportu. Ale mezi zpravodajstvím a sportem je už velká proluka.

Nedávno jste oznámili zahájení testů hybridní televize HbbTV. Jak to s nimi vypadá? Přijde nějaký pilotní provoz, k němuž se dostanou i diváci?

HbbTV je ve fázi testování, jak na Slovensku, tak u nás. Na Slovensku to vyšlo z jejich vnitřní poptávky, protože firma, která test zajišťuje, neměla s kým takový test provést, a chtěla být připravena na moderní technologický vývoj. Tady u nás je to v tuto chvíli tak, že máme firmu, která se věnuje testování nového druhu teletextu.

Dostanou se k pilotnímu provozu i diváci?

Pilotní provoz už běží, ale v jeho rámci se vysílá jen jedna stránka teletextu, na které je napsáno, že ČT testuje HbbTV. Takže kanál je otevřený. Věřím, že na přelomu letošního a příštího roku už bychom mohli pustit i něco více. Mohly by se už objevit set-top-boxy, které umí zpracovat HbbTV. Takže v té době to spustíme.

Pokud tedy tou dobou nebudete mužem v domácnosti.

Přesně tak. Pokud nebude v ČT management, v němž nebudu vidět své místo, budu se nějaký čas věnovat ryze rodině.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Anketa

Měl Milan Fridrich kandidovat na generálního ředitele České televize?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 8. 2011 16:08

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+