Moderátoři bez kravat, hluboké výstřihy a emotivní hudba. Jsou to vůbec ještě zprávy?

Ilustrace: Nenad Vitas

Pokud stále ještě patříte mezi pravidelné diváky večerních televizních zpráv, asi mi dáte za pravdu, že tolika změnami jako v letošním roce neprošly snad nikdy v historii. Hnány nekompromisní žurnalistikou okamžiku na internetu hledají spásný model, kterým by si udržely alespoň ty diváky, kteří u nich ještě zůstávají. O jejich přízeň ale nebojují tím, co je jejich podstatou – tedy zpravodajstvím – ale jen a jen formou, jakou zprávy zpracovávají a prezentují.

Je to asi největší mediální paradox posledních let. U hlavních televizních zpráv už nejde o zprávy, ale způsob jejich prezentace. Česká televize neuvěřitelně protáhla svoje Události, změnila jejich grafiku, studio a částečně i moderátory, výsledkem je ale plytký pořad připomínající spíš magazín, se spoustou neaktuální vaty. Televizní noviny na Nově prodloužily stopáž, poněkud vysvlékly své moderátory a pomalu ke každé zprávě nabízejí živý vstup, který ale většinou naprosto postrádá smysl (zvlášť když Karel Voříšek aktuálně přepojuje na mladičkou reportérku na chodbě před studiem, aby divákům řekla nejaktuálnější informace o teroristickém útoku v Bulharsku, které si předtím přečetla na internetu).

Primácké zprávy jsou magazínem s radami divákům už delší dobu, a třeba z VIP zpráv se začíná stávat docela slušný televizní bulvár s tématy, za které by se nemusel stydět ani deník Aha! nebo časopis Pestrý svět se všemi svými trapnými televizními reklamami. Každá televize se s konkurencí mnohem rychlejšího internetu vypořádává jinak, ale výsledek je podobný: hlavní zprávy prostě nejsou zprávy, ale naleštěná show, od které můžete těžko očekávat hlavní události dne, nýbrž hlavní zajímavosti, a to ještě podle subjektivního vkusu toho kterého šéfa zpravodajství.

Nevím, co si od téhle změny šéfové tří největších českých televizí slibují, ale další vývoj je docela očekávatelný: diváci, co od zpráv chtějí zprávy, a nikoli ještě odvážnější výstřih Lucie Borhyové a Reye Korantenga v tričku tělové barvy místo košile pod sakem, prostě od televize odejdou jinam. Možná místo nich přijdou jiní a celkové publikum si televize udrží, ale obávám se, že konzumenti současné podoby hlavních zpravodajských relací českých televizí asi nebudou zrovna ideální cílovkou pro inzerenty, co investičně nejvíc krvácí právě při zadávání reklam okolo nebo dnes už dokonce uvnitř hlavních zpravodajských pořadů.

Zkrátka se mi nechce věřit, že další vývoj tímhle směrem může televiznímu zpravodajství procházet, aniž by přišlo i o poslední zbytky inteligentních diváků. Ale možná mám příliš velké nároky a málo citu pro moderní televizně-zpravodajskou dramaturgii.