Více

Místo zločinu Plzeň: Kapka krve. Taková skoro socialistická detektivka s odérem sexu

Místopředseda RRTV Martin Bezouška oblažil diváky ČT novým detektivním seriálem. V režii zkušeného a velmi schopného režiséra Jana Hřebejka, kterému je už – zdá se – všechno jedno.

Je to prostičký příběh (1. díl) natočený, více méně, ve stylu jakési rekonstrukce případu, který prý nevychází ze skutečnosti – viz nápis před závěrečnými titulky.

Jakoby to psal či dramaturgoval někdo, kdo měl k socialistickému pomalému stylu natáčení blízko. No, ano. S autorem scénáře Bezouškou se tu spojil komunistický autor a režisér Vladimír Kavčiak v roli dramaturga. Zvlášť pozoruhodná mi přijde spolupráce kreativního producenta Jana Šterna s tímto soudruhem.

K příběhu samotnému.

O postavách vyšetřovatelů se toho v prvním dílu příliš nedozvíme. Snad jen, že detektiv Martin Stránský si rád přihne a jeho matka je alkoholička, která krade v obchodě u Vietnamců rum. A vyšetřovatelka Berenika Kohoutová je tak trochu na chlapy.

O vrahovi se nedozvíme nic. Jen, že už byl léčen a že si změnil jméno. A vypadá a chová se prapodivně.

Děj má detektivka prostičký. Maskovaný vrah vnikne do domu a podřízne ve vaně nahou ženu. Po určité době podřízne další ve sprše. Rovněž nahou. ČT nám umožní výhled na prsa a především zadnice obou zavražděných žen. Vyšetřovatelé pátrají. Mají podezřelého fotografa. Na poslední chvíli dospějí k názoru, že vrah je někdo jiný, a vyrazí po jeho stopě. Mezi tím nekonečné porady s nebo bez projekce fotek z míst činů, případně děl podezřelého fotografa. Občas Stránský popíjí s někým v hospodě – jednou dostane pivo se zvadlou pěnou a ani si nepostěžuje. Asi je to v Plzni normální, nebo se ta scéna točila víckrát a ČT nechtěla zaplatit natočení dalších piv. Pak jsou tu nějaké ty jízdy v autě a popocházení. Místy hodně řečí.

Závěrečná honička na střeše začne dobře. Poprvé ve filmu dá utahanému ději střihač Machytka rychlé tempo. To ale skončí na střeše. Vrah vyšetřovatelce mizí, protože má boty s podpatky, na něž si zanadává, a tudíž ho nemůže dostihnout. Nenapadne ji, jako vyšetřovatelku ze seriálu Atentát (H. Vagnerovou), si boty zout. Přestože jí tedy vrah snadno uniká, náhle se ozve rána. Vrah z těžko vysvětlitelného důvodu spadne ze střechy. Divák vidí překvapivě až jeho mrtvolu na zemi. Tedy ani to, jak zakopne nebo uklouzne, natož, aby byl k vidění samotný pád. ČT opět ušetřila na kaskadérovi.

Jistou kuriozitou je obsazení neherce Martina Bezoušky do role Steinera, největšího plzeňského mafiána. Pravděpodobně z důvodu, aby si místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání přivydělal i za svůj velmi neherecký projev.

Nemám vůbec nic proti nahotě na obrazovkách ČT před 22 hodinou, zvláště, když jde o pěkné ženy. Fakt je, že se nad tím, jako i nad používáním sprostých slov (viz zde např. Vl. Kratina), někdy různé rady pohoršují. Tentokrát to tak asi nebude, když scénář napsal místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Bezouška.

Je to nudné, zdlouhavé, asi tak na úrovni děl pana Kavčiaka před listopaden 89. Vyvstává pro mě velká otázka, proč se tak kvalitní režisér, jako je Hřebejk, dá uvázat k seriálu s tak nedodělaným nebo prostě špatně napsaným scénářem, jako je Místo zločinu Plzeň. K seriálu, v němž absolutně nejsou propracované figury, natož příběh. K seriálu, který vypadá na to, že ho autor psal mezi jednáními RRTV, když zrovna vybyla chvilka. A proč tohle vyrábí ČT? Jednoduše proto, že poslední dobou vyrábí především fádní, obtížné, přímo otravné seriály a další pořady, protože ji holt řídí lidé, kteří tohle považují za napínavé či zábavné. Nebo je jim to jedno.

Ve druhém díle se znovu setkáme s podivuhodnou figurkou matky jednoho z detektivů. Tentokrát usne na lavičce na konečné zastávce, kam snaživý Vietnamec přivolá pana komisaře, aby si ji odvezl. A to je opět jediný průnik do soukromí kohokoliv z detektivů.

V příběhu jde o vraždu ze žárlivosti, nebo možná ještě spíš z důvodu, že byla podváděná žena pokořena tím, že manžel má nemanželské dítě. Které možná není jeho. Podezřívaná je i matka dítěte. Ta od svého milence dostává na dítě šedesát tisíc měsíčně. Vyšetřovatelé usoudí, že by tedy musela vracet hodně přes milion, kdyby se přišlo na to, že holčička není jeho. Holčička vypadá tak na pět let. Plus mínus. 60 000 měsíčně, to znamená 720 000 ročně. 3 600 000 Kč za pět let. To je skutečně hodně přes milion. Ale nechme detailů.

Díl má nádech severských filmů, ponuré napětí zvyšované chladnými záběry i sugestivní hudbou. Problém je v tom, že takto budované napětí by mělo vrcholit vraždou, fyzickým atakem, rvačkou, mučením, znásilněním… Něčím takovým. Tady nevrcholí ničím, takže je otázka, proč ho Hřebejk buduje. Zřejmě pro efekt. Divák se však musí cítit oklamán.

Seriál, svým způsobem, připomíná předrevoluční magazín ČST Maják, kde soudruzi rekonstruovali zločiny. Prostě předkládali fakta a ukazovali, jak to hezky vyřešili. Bez emocí, bez dramatu. V Bezouškově scénáři rekonstrukci předstírají herci, ale vyjde to nastejno. Pouze je to jistě výrazně dražší. Tento seriál nepotěší a nezaujme nikoho, snad pouze ty, kteří za něj byli finančně ohodnoceni. Je to další ukázka nekompetentnosti těch, kteří v ČT rozhodují o tom, který námět a scénář zařadí do výroby a potom pustí na obrazovky.

29 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 11. 2015 13:57

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+