Více

Milan Fridrich: Úprku redaktorů z ČT 24 do Z 1 se nebojím

Zpravodajský kanál České televize letos oslaví třetí rok existence. Od loňského podzimu si program ČT 24 drží stálý jednoprocentní podíl na trhu a inovuje svoje vysílání. Po Novém roce zmizely dopolední reprízy starších pořadů a nahradil je blok Před polednem. Odpoledne vyplnilo Studio ČT 24. Jak se na Kavčích horách připravují na příchod konkurenční zpravodajské televize Z 1, která ohlásila start na přelom dubna a května? V rozhovoru pro DigiZone.cz odpovídá pověřený ředitel zpravodajství ČT Milan Fridrich.

O mimořádném vysílání z volby prezidenta republiky

Mimořádné vysílání České televize z prezidentské volby přitáhlo v pátek a v sobotu velký zájem diváků. Jak moc nabořil přenos z Pražského hradu vysílání hlavních programů ČT a jakých čísel dosáhl zpravodajský kanál ČT 24?

Jelikož na ČT 1 jsme vysílali v pátek od 9:00 do 18:45 a poté na ČT 2 od 18:45 do 23:10, šlo o pěkné „nabourání“. Podobné to bylo v sobotu na ČT 2 od 9:30 do 16:00. Veřejnoprávní televize je ale od toho, aby podobné přenosy dělala a měnila schéma. Kdybych byl navíc ředitel soukromé televize, tak jásám, protože denní sledovanost byla nadprůměrná, než je běžné. Opravdu fantastická. Třeba v pátek se na ČT po 20:00 dívali téměř dva miliony lidí! Osm set tisíc byl přes den běžný průměr. Na ČT 24 jsme měli v pátek v prime time 147 tisíc lidí, celodenní podíl na divácích pak 3,4 procenta.

Milan Fridrich

Premiér Mirek Topolánek si bezprostředně po neúspěšné volbě stěžoval na moderátora Jakuba Železného. Prý nebyl úplně nestranný. Sdělil vám premiér, co konkrétního mu vadilo?

Nesdělil a nerozumím námitce. Dostal jsem stovky dopisů od diváků a mluvil s desítkami lidí, odborníky z branže, a nikdo přenos tak vyhraněně nehodnotil a jestli, tak jako kvalitní zpravodajství. Reakce byly většinou příznivé, i přes fakt, že podobně dlouhý komentovaný přenos nemá na ČT obdoby a pro všechny moderátory a dramaturgy to byl tvrdý maratón a improvizace střídala improvizaci. Je mi líto té větičky, protože ČT se chovala celou dobu volby korektně, snažila se ukazovat atmosféru i dění za oponou, dávala prostor všem stranám, přinášela analýzy, reportáže a Jakub byl oporou týmu.

Pošlete tento pátek na prezidentskou volbu opět stejné redaktory, tedy i Jakuba Železného?

Samozřejmě. Jakub Železný i Alice Machálková jsou profesionálové, bez kterých si to ani nedovedu představit. A už vůbec ne bez Václava Moravce. Na programu se ale podíleli desítky lidí. Byl by to hezký dokument, kdyby se natočilo zákulisí vysílání.

Jak bude vypadat vysílání z druhé prezidentské volby?

Bude se lišit jen v detailech. Pozveme další, nové hosty, připravíme sestřihy a srovnání se světem. Začneme opět v 9:30. Kdy skončíme, ví jen Bůh.

Šlo zabránit výpadku ČT 24 při selhání rozvodu elektřiny?

ČT 24 se týden před prezidentskou volbou potýkala s dvouhodinovým výpadkem živého vysílání kvůli poruše na rozvodu elektrické energie v budově zpravodajství na Kavčích horách. Překvapuje mě, že nemáte záložní zdroj. Nebo snad selhal i ten?

Máme zálohu. Došlo k naprosto unikátní situaci, kdy vinou zkratu v rozvodu došlo k následnému požáru, který vyhodil i záložní zdroje energie. Nikdo v ČT nepamatuje, že by kdy k něčemu podobnému došlo. Zaplať pánbůh, že se to nestalo v nějaký naprosto klíčový okamžik pro zpravodajství, kdy se věnujeme něčemu velkému. Možná ale nad námi bděl anděl a ke zkratu došlo před volbou. Takové věci se prostě stávají.

ČT 24 výpadek 1.2.2008 omluva

Omluva ČT 24 za výpadek živého vysílání, ke kterému došlo 1. února 2008 od 13 do 15 hodin (Foto: Vladimír Novotný)

Povede tahle příhoda k nějakým změnám v technickém zajištění vysílání ČT 24?

Problém je v současnosti vyřešený a zabezpečení posílilo. Nikdy ale nelze tvrdit, že máte stoprocentně neprůstřelný systém. V Matrixu se Neo dostane k „Architektovi“ tak, že vyřadí z provozu elektrárnu, zhasnou celé bloky domů.

Nešlo během výpadku vysílat z hlavní budovy Kavčích hor?

V řádu minut a pár hodin těžko. Potřebujete vlastní režii pro odbavení vysílání. A jelikož jsme byli v budově zpravodajství bez elektřiny, neměli jsme jak vysílání odbavit. To není legrace vytvořit jinde studio, převést lidi na „velké Kavky“ a rozjet náhradní režii. Musíte mít připojené a vyzkoušené titulkovací stroje, editorský systém, postavit stoly pro směnaře, židle. Je to podobné, jakoby se filmový štáb rozhodl, že přesune dekoraci z jedné budovy do druhé. Jediné, co vám zbývá, a k čemu se v podobných případech uchylují všechny televize, je nasadit do vysílání reprízy a rychle hledat řešení. Stěhování režie a studia se dá naplánovat dopředu, když rekonstruujete budovu, ale během půl hodiny ho nestihnete. Bez elektřiny vám nefunguje nic.

ČT 4 Sport přesto vysílala, i když je normálně odbavovaná z budovy zpravodajství. U ní jste ale měli štěstí, že zrovna šel přímý přenos z nějaké sportovní akce a odbavovali jste ho přes „velké Kavky“.

Ano, protože když vysíláte akci z přenosového vozu, signál nemusí jít do budovy zpravodajství, můžete jej poslat z centra řízení výroby do „éteru“ jinou cestou. Pak je jedno, jestli jde vysílání přes režii u nás v budově zpravodajství, nebo v hlavní budově Kavčích hor. Pokud ale do vysílání vstupuje naše režie a studio, tedy když nejde o čistý přenos, možné to není. Vysílání ČT 24 je postavené na tom, že pořád je někdo fyzicky ve studiu a něco vytváří, je spojený s editory, režiséry, titulkáři, dramaturgy, produkcí.

Co by se stalo, kdyby k tomu výpadku došlo těsně před Událostmi?

Nešly by nejspíš Události. Musel by se trošku předělat program a Události bychom mohli odvysílat až ve chvíli, kdy bychom odstranili technický problém. Jsme jakž takž schopni vyřešit situaci, kdy se nám zablokuje počítačový systém. Do něj se nahrávají jednotlivé příspěvky z kazet, takže bychom Události sestavili z příspěvků na kazetách. Když ale nefunguje elektřina, nejde dělat nic. Je to stejné, jako kdyby vypadnul proud v tiskárně těsně před půlnocí, kdy se tisknou noviny. Taky by zpozdila jejich distribuce.

Sesterská stanice televize Nova na Slovensku, Markíza, měla loni podobný výpadek těsně před Televizními novinami a vyřešila ho reprízováním Odpoledních Televizních novin.

To je stejně jen vylitím kýblu vody na hořící dům. Taky bychom místo Událostí mohli reprízovat zprávy ze 17 hodiny nebo Večerník. Ale to jsou jenom náhražky. V takové situaci nemůžete udělat nic, aniž by to vnímavý divák nepoznal.

ČT 24 výpadek 1.2.2008 screen

Ukázka záložního vysílání ČT 24 během výpadku elektrického proudu v budově zpravodajství České televize 1. února 2008 od 13 do 15 hodin (Foto: Vladimír Novotný)

Výpadky postihují také internetové stránky ČT 24, obvykle ve chvíli, kdy se děje něco zajímavého, a vaše servery nezvládají nápor návštěvníků. Naposledy se to stalo při debatě Klaus – Švejnar v Senátu. Proč je neposílíte?

Posilujeme je, ale hlavně: máme od pátku 8. února nový web, kterému se myslím podařilo napravit dojem z minula. Ačkoliv počet návštěvníků dosáhl za první den 74 344, z tohoto se on-line na přenos dívalo 53 597, vše proběhlo téměř bez problémů. Nový web je ideově čistší, přehlednější, aktuálnější a především je autorským dílem naší vlastní redakce. Jsem na lidi z webu hrdý, protože v nelehkých podmínkách udělali dobrou práci a propojili tak dramaturgicky vysílání ČT 24 s virtuálním prostorem.

Kolik lidí pracuje na webu ČT 24?

Třiadvacet. Naše vlastní redakce fungovala už nějakou dobu před spuštěním nového webu, beta verzi jsme provozovali „do zdi“ od loňského prosince. Chtěli jsme s ní vyjít až ve chvíli, kdy budeme mít vychytané problémy. Start v den prezidentské volby se mi zdál být zajímavý nejen kvůli dobré reklamě v důležitý den, ale protože web projde zátěží, která jej jen tak nepotká. Fakt, že se podařilo onen den „přežít“ bez větších trablů, mi dává optimismus do budoucna, že stránky budou fungovat a budou spolehlivé. K úplnému propojení redakcí webu a televize ale nejspíš dojde až v plánovaném studiovém domě. Je to zatím pouze projekt, ale zpravodajství jej potřebuje.

Nový studiový dům má ČT začít stavět zhruba za dva roky. Platí termín 2010?

Bez schválení investice se nedá mluvit o termínu. Bylo by to ale fajn.

Váš předchůdce Zdeněk Šámal pracuje na novém zpravodajském portálu televize Nova. Zatím je ale okolo tohoto projektu ticho. Máte nějaké informace z Barrandova, na co by se měla ČT připravit?

Nemám. Občas si napíšeme esemesku nebo si zavoláme, jak se máme, ale je to spíš na neformální úrovni, než že bychom řešili nějaké světoborné věci. Chápu, že to má Nova rozpracované a nechce o tom moc mluvit. Pro mě je teď prioritou náš projekt. Chci, aby na něm divák našel vysílání, které v televizi na živo nestihl, nebo si přečetl doplňující textové zpravodajství. Web ČT 24 bude také podpůrným prostředkem televize.

Když se se Zdeňkem Šámalem nebavíte o webu, co říká na novinky, které jste od Nového roku zavedli ve vysílání ČT 24?

Přiznám se, že jsme o nich spolu nemluvili. Ale odešel na konci listopadu, takže je jasné, že o většině věděl, že se chystají. Na nás bylo je realizovat a během prosince a ledna jsme původní záměry posunuli ještě o kus dál. Vsadili jsme na dramaturgickou jednotu, kdy by ČT 24 a vůbec celé zpravodajství mělo postupně získat výraznou, ale jednotnou tvář, a to jak vizuální, tak tematickou. Rozdělili jsme den na vysílací bloky, ale vysíláme v nich zpravodajství bez škatulek, s koncentrací na nejdůležitější aktuální informace. Od března bude mít každý blok své moderátorské tváře. Vybrali jsme úzký okruh lidí, kteří jsou schopni rychle analyzovat události a předávat je divákovi, mají schopnost bezprostřední reakce, nezaskočí je nepřipravený scénář, což je běžné, když vysíláte opravdu žhavé aktuality. Takový malý tým zatím chyběl. Zároveň posilujeme politické zpravodajství o nové lidi a chystáme se vytvořit přes léto multimediální studio, z něhož by se vysílalo Dobré ráno, Před polednem a Události, komentáře. ČT 24 bude během pár měsíců jednou z nejmodernějších zpravodajských televizí v regionu.

ČT 24 se přes den víc zaměří na prioritní události

Co znamená, že se budete „koncentrovat na hlavní události dne“? Ubude na ČT 24 informací?

Nechceme se dramaturgicky zatěžovat hromadou událostí, ale skutečně jen těmi podstatnými. Když tato stanice začínala, měli jsme strach, jestli naplníme její vysílání. Proto jsme zpracovávali hodně zpráv. To sice vedlo k tomu, že vysílání ČT 24 bylo bohaté, ale když si člověk kdykoli během dne pustil zprávy, vlastně z nich nakonec nevěděl, co je to hlavní. Teď bychom to chtěli udělat jinak. Podobně jako na internetu bude jedna hlavní dominantní zpráva dne, kterou budeme rozvíjet, shánět na ni reakce, a vytvoříme tak „prioritní“ vysílání. Divák se v každý okamžik dozví, co zrovna hýbe světem. Souhrn si necháme do Událostí na ČT 1, všehochuť z regionů na Večerník a Události v regionech.

Nehrozí ale, že na ČT 24 budou rotovat stále stejné zprávy a divák nabude dojmu, že se opakujete?

Ne. Pokud se někde něco stane a my tam budeme mít reportéra, tak do prvních zpráv udělá živý vstup. Za půl hodiny vstoupí znovu, ale to už bude mít vedle sebe hosta a udělá krátký rozhovor. Za hodinu od prvního vstupu zpravodajská směna vystřihne kus toho rozhovoru, reportér už nebude živě vstupovat, zato budeme mít telefonát nebo hosta ve studiu, který nám tu událost okomentuje. Přirovnal bych to k takovým kontinuálním Událostem, komentářům. Zpráva se bude vršit a ve chvíli, kdy dosáhne svého zenitu a objeví se něco důležitějšího, přejdeme na jinou událost. Je samozřejmé, že vedle toho budeme vysílat i jiné zprávy. Moje představa je koncentrace na šest až osm hlavních událostí v průběhu dne v jedné hodině.

Jde o to, že podobnou věc zavedla Barbora Tachecí na ČRo 1 – Radiožurnálu, ale posluchačům se zdálo, že zprávy rotují beze změny.

To je otázka, jak to uděláte. Zpráva by neměla být vždycky stejná, ale událost jako taková by se měla ve zpravodajských relacích objevovat po celou dobu, co bude klíčová. Zpravodajská televize až na výjimky, jakou byla třeba první prezidentská volba, nedrží diváka dlouhé časové úseky, ale jen půl hodiny nebo hodinu. Měl by tedy dostat svou porci zpráv tak, aby byl spokojen, že má přehled o aktuálním dění ve světě. Kdyby chtěl dokumenty, publicistiku, má tady ČT 2 a ČT 1 a jiné stanice.

Podle čeho vlastně hodnotíte, co se na ČT 24 povedlo a co ne? Porovnáváte sledovanost? Nebo vás zajímají výsledky průzkumu divácké spokojenosti?

U ČT 24 je to složité, protože takové výzkumy se v České televizi zatím dělaly výhradně pro hlavní programy ČT 1 a ČT 2. Nové programové schéma běží měsíc a jedním z ukazatelů, podle čeho můžeme měřit úspěšnost, jsou reakce diváků. Těžko můžeme hodnotit podle sledovanosti, protože my máme prime time ve chvíli, kdy se něco děje, ne v pravidelný čas. Jinak je ČT 24 služba, veřejná služba, kterou člověk využije ve chvíli, kdy potřebuje, ne že si nás bude pouštět pro zábavu.

2. května odvysílá ČT 1 od 20:00 pořad ke třetímu výročí zpravodajského ka­nálu

Od loňského listopadu si ČT 24 drží stabilně něco přes jednoprocentní podíl na trhu. Považujete to za úspěch?

Odpovídá to přibližně tomu, jakých čísel dosahuje BBC 24 a podobné stanice v západní Evropě. Já bych byl samozřejmě mnohem radši, kdyby ta procenta byla tři, ale člověk musí být realista a vycházet z toho, že většina republiky zatím pořád ještě nemá pokrytí digitálním signálem. A také nejsme příliš marketingově propagovaní. Právě jsme začali pracovat na zvyšování povědomí o ČT 24, protože svět není jenom Praha, kde tento kanál lidé většinou znají. Události, jakou je prezidentská volba, nám pomáhají, ale to nestačí. Ke třetímu výročí ČT 24 chystáme střihový pořad na ČT 1 o zpravodajství.

Jak bude vypadat?

Nebude to žádná estráda nebo show. Chceme dát určitou odlehčenou formou vědět, že jsme tady a že ČT 24 byla první česká zpravodajská stanice. Že nabízíme určitý servis, že na něm pracuje dost profesionálů, že se v mnoha ohledech nijak kvalitativně nelišíme od našich kolegů ze zemí, kde mají zpravodajské stanice mnohem větší tradici.

Ten střihový pořad poběží v hlavním vysílacím čase na ČT 1?

Ano, přesně na den výročí tří let od zahájení vysílání ČT 24, tedy 2. května 2008.

Není to tak trochu dělostřelecká příprava na příchod konkurence? Na začátek května ohlásila start komerční zpravodajská televize Z 1.

Určitě chceme lidem připomenout, že zpravodajskou televizi už mají a vytváří ji spolehlivý tým. Že tím prvním, kdo v České republice začal v televizi celý den vysílat zprávy, byla ČT, zpravodajská stanice ČT 24. V současnosti se tato stanice modernizuje natolik, že by obstála i v celoevropské konkurenci. Onen pořad ale nebude žádnou oslavnou ódou, spíš „exkurzí“ do zpravodajství s pár legráckami. Přirovnal bych ho třeba k pořadu, který loni na podzim vysílala televize Nova ke spuštění svého studiového domu. Nebudeme v něm ale vypočítávat počet a délku kabelů.

Takže si myslíte, že takovým pořadem zvýšíte sledovanost ČT 24.

Diváci si na nás už pomalu zvykají, a my jim to jenom chceme usnadnit. Vždyť třeba diskusi prezidentských kandidátů v Senátu sledovalo na ČT 2 přes 400 tisíc diváků a na ČT 24 tu samou diskusi 120 tisíc lidí. To není vůbec špatné číslo. Je vidět, že někteří lidé upřednostňují při souběžném vysílání dvou programů České televize spíš ČT 24, protože jim tam běží lišta s nejnovějšími zprávami. Události takto pravidelně sleduje jedno procento diváků, takže když se počítá, kolik lidí sledovalo Události ČT, je dobré sečíst ČT 1 a ČT 24, protože to procento není málo.

Odchody redaktorů do Z 1 nejsou masové, ale dochází k nim

Zamluvili jsme Z 1. Jak se připravujete na nástup konkurence? Z 1 se podařilo získat několik redaktorů a moderátorů ČT 24.

Odešel k nim Jan Němec, který skončil s moderováním Událostí, komentářů, protože jsme se rozhodli obměnit tým. Z našeho týmu do Z 1 odchází ještě Jakub Knězů a Petr Buchta. To je život. Na druhou stranu je třeba říct, a nebudu jmenovat, že neodešlo dost jiných klíčových lidí, kteří zpravodajství ČT věří, chápou šanci, kterou nám dává jeho nová vize, a přicházejí noví lidé. Získali jsme třeba Martinu Lustigovou z Radiožurnálu, která učí politologii a u nás bude dělat politickou analytičku. V týmu se vypracovala na pozici skvělé moderátorky Jitka Sluková. Prezidentská volba navíc ukázala, že ČT má stabilizovaný tým profesionálů, který jen tak něco neoslabí. Třeba Alice Machálková mě přesvědčila, že v oboru, kterému se věnuje, patří mezi špičku v naší zemi. Není nic překvapivého na faktu, že Z 1 přetáhla zavedeným médiím pár lidí. Pohyb na mediální scéně je ale i beztak silný. My ale máme i jiné starosti: třeba burzovní zpravodajství.

O studiu na pražské Burze cenných papírů jste informovali už koncem loňského roku. Kdy ho zprovozníte?

Měli bychom s ním vyjet 25. února. Bude v něm pracovat několik lidí pod vedením zkušeného finančního experta Petra Novotného a několikrát denně se připojí do našeho zpravodajství. Důležité je, že využití najde nejen na ČT 24, ale také v „analogových“ zpravodajských relacích ve 12:00 nebo v Událostech. To posune zpravodajství ČT víc k modernímu vysílání, kde zprávy z burzy „nejsou na okraj“. Podařilo se nám také už zprovoznit studio v Poslanecké sněmovně.

Významného odlivu mozků se tedy neobáváte?

Obecně nemívám v životě moc strach. Pravda je taková, že v něčem nám lidé chybí, ale v něčem přebývají. Musíme si udělat vnitřní personální audit, abychom věděli, co dělat jinak a lépe. Jde o už zmiňovanou profilaci moderátorů a redaktorů v jednotlivých rubrikách. Když dělají lidé víc různých věcí, moderují a natáčejí pořady, je to sice zábavnější, ale je pouze málo těch, kteří mají univerzální talent a zvládají víc věcí skvěle. Proto chceme profilovat, specializovat moderátory a redaktory, aby přesně věděli, co od nich očekáváme a na co se mají koncentrovat.

Co si myslíte o projektu Z 1?

Neznám ho, nemůžu jej komentovat.

Myslíte, že sledovanost ČT 24 půjde po dokrytí celé republiky ještě nahoru? A kde vidíte pomyslný strop?

Vůbec si ho nedokážu představit. Zkušenosti nám ukazují, že nelze zcela předvídat chování diváků. Prezidentská volba ale ukázala, že v jisté chvíli je vysílání ČT zcela dominantní a preferované. To nám dává naději a šanci, že na trhu posílíme, když se pomyslně události pohrnou. Navíc: digitalizace není jenom o Z 1. Vznikne celá řada nových kanálů. Doma mám kabelovou televizi, ta také „digitalizovala“, a přibyla mi spousta kanálů. Historických, dokumentárních a podobně. Obstát v konkurenci, která už za chvíli začne připomínat to, co jsme jako děti slýchávali o Americe, že tam mají přes sto programů, bude nesmírně těžké. Člověk bude muset přesně programovat stanici i jednotlivé pořady, jinak neobstojí. Stanice, které investovaly miliony a stamiliony korun do svého startu, budou chtít získat svoje peníze skrze reklamu zpátky. My se můžeme centrovat především na kvalitu a serióznost, v čemž vidím hlavní přednost ČT.

Vyšší sledovanost u konkurence by vám tedy nevadila?

Vadila, ale nepředpokládám ji, pokud to bude konkurence přesně v tom spektru programu, který vytváří ČT 24. Nebudu šířit falešný optimismus, ale ČT je často a dost nefér podceňovaná a přitom její sledovanost roste. A roste také vizuální a dramaturgická profesionalita našeho programu, měsíc od měsíce.

Proč ČT 24 nevyužívá víc archiv zpravodajství? Sice vysíláte každý den od 18:50 pořad Před 25 lety, dobové Televizní noviny Československé televize, ale co třeba sestřih politických debat z devadesátých let?

K prezidentské volbě jsme vytvořili tři desetiminutové sestřihy z minulých voleb hlavy státu. Vnímám ten zájem jako vy. Žijeme v takovém „retro“ věku, vždyť i proto naše redakce zpravodajství začala pro ČT 2 vyrábět pořad Retro. Tyto pořady jsou zajímavé, jen bychom potřebovali mít k ruce několik panů Čáslavských, co by se prohrabávali archivem, znali kontext a dokázali sestavit vtipný sestřih scének. Do starých diskusních pořadů, právě jenom s ohledem na to, jak se osvědčil projekt Před 25 lety i pořad Retro, se určitě nějakým způsobem pustíme. Fondy ČT jsou bohaté.

Přesun Zpráv TV Prima na 19:30 pomohl sledovanosti Událostí

Televize Prima přešla se svými zprávami na nový vysílací čas přímo proti Televizním novinám na Nově. Proti Událostem teď běží na Nově seriál Ulice a na Primě soutěž Milionář. Co to znamená pro Českou televizi?

První den se na Události dívalo 14,2 procenta diváků, což je více než dřív. Běžně jsme mívali mezi 11 a 13 procenty diváků. V posledních dnech to bylo přes 15 procent, určitě kvůli zájmu o prezidentskou volbu. Sledovanost se stabilizovala. S větším hodnocením bych ale počkal, protože hodnotit týden nebo dva je riskantní. Divák má své stereotypy, ale dokáže být nepředvídatelný. To dokazuje první a druhý díl Vyvolených na Primě. Pro nás je důležité, abychom rychle dotáhli inovaci hlavní zpravodajské relace.

Studio Událostí jste už změnili.

Ano a změna mu prospěla. Barevně i dekorací, stůl nabízí vizuální hrátky.

Se sledovaností jste asi spokojení.

Bavil jsem se s několika odborníky a ti mi říkali, že u tak malého národa je milion až milion a půl diváků zpráv veřejnoprávní televize mez, nad kterou nelze jít. Pokud by tedy nedošlo k omezení nabídky tím, že by jiná televize zprávy přestala vysílat. Nebo bychom museli rezignovat na dramaturgii a význam událostí a jít podobnou cestou jako komerční televize. Ale jakožto veřejnoprávní televize nemáme tak široké pole, kam jít. Můžeme jen víc hledat vlastní materiály a příběhy, nabízet divákovi pocit, že ČT je televizí na jeho straně. V tom máme rezervu. A taky ve zpracování příspěvků.

Dokážete si představit, že by to byly Události, kdo by se postavil Televizním novinám na Nově?

Na sedmou večer jsme Události přesouvali před rokem, takže si myslím, že by pro diváky bylo neúnosné a od nás naprosto nesmyslné zvažovat teď jakýkoli posun. Myslím si ale, že by se dalo lépe vyřešit programování před sedmou hodinou večer, a už jsem v tomto smyslu zahájil určitá jednání. Komerční televize mají v tomhle navrch. Třeba Prima dokázala svoje zprávy pěkně „osendvičovat“. Milionář začíná v 18:55, potom v 19:30 zprávy a hlavní večerní pořad. Má to vnitřní logiku. Pro nás je sedmá hodina neměnná a nemělo by smysl jít do bitvy jen kvůli vůni krve, i když v půl osmé je samozřejmě u televize více lidí než v sedm už z dob socialismu. ČT ale nedělá jednu relaci, poskytuje zprávy celý den a má stanici ČT 24, která i v noci.

Co si vůbec myslíte o rozhodnutí Primy jít přímo proti Televizním novinám?

Jak jsem pochopil, že pro ně bylo naprosto klíčové zvýšit sledovanost před osmou hodinou večer. To byla hlavní motivace pro přesun zpráv, protože měli pocit, že v čase mezi sedmou a půl osmou je pro ně mnohem méně lukrativní vysílat tak náročný a drahý pořad, jakým jsou zprávy. Mezi půl osmou a osmou se jim každý divák vynásobí dvakrát, zvlášť když u nich zůstane i po osmé večer. Téhle logice rozumím. Prima s Novou bojují souměřitelnými zbraněmi a mohou si dovolit víc než my. Pokud bychom šli do souboje od půl osmé, dostali bychom se do situace jako Barbora Tachecí s Radiožurnálem, která měla soupeřit s Frekvencí 1, Impulsem a Evropou 2. To je, jakoby někdo po mě chtěl, abych soupeřil s Večerníkem proti X Faktoru nebo Dallasu.

Teď jdou proti sobě od 19:30 dva úplně stejné produkty. Nebylo by zajímavější, kdyby proti Televizním novinám šly Události jako opravdová alternativa komerčním zprávám?

Ano, bylo. Dokážu si ale představit, že by to hodně diváků naštvalo, protože chtějí vidět minimálně dvoje večerní zprávy různých televizí. Český divák je takový, zvykl si sledovat více zpráv. Kdybychom šli na půl osmou, byl by to pro nás byl zmatečný krok poté, co jsme před rokem přešli ze čtvrt na osm na sedmou. Už jenom z hlediska důstojnické cti musíme několik let vydržet na sedmé. Kdybychom už dělali přesun, šel bych na osmou hodinu večer jako ve Francii. Lidé se vrací domů později, tak proč jim po té limonádě na komerčních televizích nedat porci kvalitních informací? Ale to je zatím v rovině teorie. Takový krok je zatím v českých poměrech předčasný.

Vedle Událostí jsou výkladní skříní České televize Události, komentáře. Od Nového roku je vysíláte v novém čase, s delší stopáží a jedním novým moderátorem. Jak je po měsíci hodnotíte? Zvýšila se jim sledovanost?

Jsem sám překvapen. Sledovanost Událostí, komentářů je o chlup lepší než na deváté hodině večer a patří na ČT 2 téměř vždy mezi tři nejsledovanější pořady. Což vzhledem k faktu, že běží od půl jedenácté večer, jsou pro výběrového diváka a často mívají přes tři procenta diváků, není vůbec špatné číslo. Čtyřicet minut je dlouhá stopáž, přesto si Události, komentáře svého diváka udržely, a já si myslím, že je to hlavně kvůli jejich nápaditosti. Pravda, v lednu jsme řešili nějaké porodní bolesti, máme trošku náročnější grafiku a více předělů, ale naše obavy, že o část diváků přijdeme, se naštěstí nenaplnily.

ČT 4 Sport čeká zásadní diskuse o náplni vysílání

Kromě ČT 24 pod vás spadá i další digitální kanál ČT 4 Sport. Do jaké míry ovlivňujete jeho obsah a jak volnou ruku necháváte šéfredaktorovi sportu Otakaru Černému?

Sportovní kanál je velmi specifická záležitost a spousta věcí vychází z jasně definovaných akcí, které se plánují dlouhodobě dopředu. Za ty dva měsíce práce, které jsme měli s novinkami na ČT 24, jsem rád, že se ČT 4 Sport zakulatila a vysílá 24 hodin denně. Sledovanost roste a s rozšiřováním pokrytí digitálním signálem ještě poroste. Myslím si však, že dramaturgii ČT 4 Sport musí dělat člověk, který sportu opravdu rozumí. Hlavní dramaturgická diskuse nad ČT 4 Sport nás teprve čeká. Přijde ve chvíli, kdy se k téhle stanici dostanou opravdu všichni diváci a pomine důvod zařazovat sport na ČT 2. Pak si budeme muset promluvit, co je a co není hodno veřejnoprávního sportovního kanálu. Jestli na něm vysílat spíš většinové sporty, nebo částečně i nové a adrenalinové sporty, nebo menšinové sporty, protože ty se nedostanou na jiné sportovní kanály. Ze zákona máme jisté povinnosti a ty nás určitě neminou. Je to zcela určitě olympiáda, měli bychom usilovat o důležité sportovní podniky, jako jsou mistrovství světa v hokeji a ve fotbale a podobně. Teď jsme schopní přenášet všelicos a děláme toho hodně. Možná časem zjistíme, že budeme muset vybírat.

Je otázka, jestli je vysílání tolika sportovních přenosů na dvou kanálech efektivní. Zvlášť při méně než jednoprocentní sledovanosti ČT 4 Sport.

Ale ona ta sledovanost nebude nikdy zase tak radikálně vyšší. Když si vezmete, kolik tu bude vysílat televizí, tak jedno procento bude slušný výsledek. Docela mě překvapilo, když mi kdosi řekl, že show Larryho Kinga sleduje v USA jeden milion diváků. To je 0,3 procenta amerického trhu. A mi ji známe jako superúspěšnou světoznámou show. Většina zpravodajských relací v Americe se pohybuje v řádu několika procent, jenom noční talk show mívají třeba deset procent diváků. Pro nás to jsou strašně malá čísla, protože jsme navyklí uvažovat v relativně mírném konkurenčním prostředí. Digitalizace tím trošku zamává. Oproti Rumunsku a jiným zemím u nás konkurence ještě není tak ostrá. My tu dosahujeme naprosto absurdních hausnumer. Mít 70 procent v podílu na sledovanosti v hlavním vysílacím čase je absurdní! To znamená, že na trhu něco nefunguje.

Býváte u podepisování smluv o nákupu vysílacích práv ke sportovním přenosům?

Bývá u toho programová ředitelka. Já jsem ve funkci třetí měsíc, takže jsem u žádných velkých jednání nebyl. Skoro žádná za tu dobu ani nebyla, s výjimkou Primy, která nám chtěla prodat Mistrovství Evropy ve fotbale.

A neprodala?

Nenabídla přijatelnou cenu.

Anketa

Jakého průměrného denního podílu na sledovanosti bude dosahovat ČT 24 ve chvíli, kdy veřejnoprávní multiplex pokryje celou Českou repulibku?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 2. 2008 16:37

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+