Více

Milan Fridrich: ČT 24 zavede nové hlavní zprávy, Události změní grafiku

Dvě nové hlavní zpravodajské relace chce od příštího roku zavést na zpravodajském kanálu ČT 24 ředitel zpravodajství České televize Milan Fridrich. Ještě předtím, od letošního září, by měl nynější hlavní zpravodajský pořad ČT Události změnit grafiku. A na přelomu roku ubude zpravodajských bloků, které paralelně vysílají programy ČT 1, ČT 2 i ČT 24. O tom všem i o nedávné návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze je následující rozhovor.

Obama byl „normální zpravodajská událost“

ČT 24 během návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze porazila ve sledovanosti program ČT 2 a za celý týden i díky vládní krizi dosáhla historicky nejlepšího výsledku sledovanosti: průměrný denní podíl 3,61 procenta. V neděli 5. dubna měla téměř 9 procent. Dá se takový úspěch vůbec někdy ještě zopakovat?

Určitě ano. Od jedné mimořádné události k druhé zjišťujeme, že diváci vyhledávají v takový moment ČT 24. Čtyřiadvacítka se stále víc stává hlavním médiem, na které se jdou diváci podívat, když je významná zpravodajská událost. A to i tehdy, když to samé přenáší ČT 2 nebo nějaká jiná televize. Nabízíme totiž přidanou hodnotu, nasazujeme na tyto události nejlepší tým. Moderátory, dramaturgy, redaktory. Celé vedení je v pohotovosti. Dopředu objednáváme komentátory a hosty. Nic není ponecháno náhodě a veškerá myslitelná technika a programové možnosti se vytěžují až na kost. Snažíme se, aby doprovodný program okolo sledované události byl ještě atraktivnější než samotná událost. Ukazuje se, že to funguje – třeba konkrétně u návštěvy Baracka Obamy v Praze.

Milan Fridrich - 1

V součtu sledovanosti ČT 2 a ČT 24 během Obamova projevu jste dokonce porazili i Novu.

I samotná startovní sledovanost v osm hodin ráno byla poměrně vysoká, a lidé od ČT 24 neodešli ani po Obamově projevu. Zajímalo je, jak se americký prezident prodírá davem. Předtím zase Jakub Železný živě zpovídal lidi přímo na místě. Myslím si, že právě to je důvod, proč diváci důvěřují ČT 24 a respektují ji. Vidí to nasazení v akci. Proto věřím, že denní a týdenní podíl, kterého jsme dosáhli během návštěvy Baracka Obamy v Praze, je záležitost, která se nejen může zopakovat, ale může být ještě vyšší. Ještě pořád není příjem ČT 24 u všech lidí, ještě pořád je mnoho těch, kteří nemají k ČT 24 přístup a nepustí si ji ani na internetu. V budoucnu jsou tyto hodnoty sledovanosti snadno překonatelné. Už jen kvůli tomu, že chceme na ČT 24 přesunout z Dvojky Události, komentáře, a další pořady, které budou generovat vyšší sledovanost.

Jak dlouho se ČT připravovala na pokrytí tak důležité zpravodajské události, jakou byla návštěva nového amerického prezidenta v Praze? Kolik lidí jste nasadili do terénu?

Každý týden v pondělí máme pod mým vedením strategickou poradu hlavních dramaturgů, editorů, produkce, šéfredaktora a dalších včetně lidí, kteří připravují upoutávky. Na té se dopředu říká, co bude v následujících čtrnácti dnech až měsíci za významné akce a jak si s nimi poradíme. V případě Obamy jsme začali plánovat už někdy na začátku března, protože jsme už věděli, že tato návštěva proběhne a potřebovali jsme zajistit, aby s tím počítal Václav Moravec jako moderátor speciálního vysílání, a už jsme věděli, že pošleme přenosový vůz do Štrasburku na summit NATO, kam Obama také letěl, a začali jsme rozmisťovat lidi. Stáhli jsme malé přenosové vozy z Brna a Ostravy, promysleli, kde všude musíme točit, aby obrázek o akci byl úplný. Nikdy to rozhodně není tak, že bychom takovou událost řešili ze dne na den, nebo dva dny předtím. Ctím systematickou přípravu, která má kouzelný efekt, že to vypadá, že to všechno jakoby samozřejmě do sebe zapadá, ačkoli jsou za tím desítky hodin přípravné práce u desítek lidí. I když se připravíte sebelépe, vždycky je hysterie, protože se mění časy událostí a program se přizpůsobuje tomu, co se aktuálně děje. Není to jednoduché, ale tím, že stavíme na „americkém modelu“, že vrhneme do té akce motivované profesionály, to nejlepší, co máme, tak víme, že nešlo udělat víc a souhra týmu už je nyní tak ohromná, že to nemůže víceméně dopadnout špatně. Ale v jednotlivostech je pořád co zlepšovat.

Česká televize zajišťovala z Obamovy návštěvy přenos pro desítky televizních stanic po celém světě. Jak se organizačně zajišťuje tak náročná akce?

Česká televize je členem Evropské vysílací unie (EBU) a právě přes ni jsme posílali signál všem dalším členům této unie, což jsou všechna veřejnoprávní média v Evropě plus pár dalších médií. Potom máme vlastní produkční služby, na které se obrací agentury jako Reuters, aby od nás tento materiál odkoupily. Ale například televizi Nova jsme poskytli signál z celého Obamova projevu úplně zadarmo, jen za náklady na signál, abychom se na Hradčanském náměstí nepřetahovali s kamerami. Kolegiálně jsme se dohodli, že přenos zajistíme my, protože jsme tam už měli rozmístěné kamery a počítali jsme s delším vysíláním než Nova a plnili jsme i povinnosti vůči EBU. Potřebovali jsme, aby obrázky byly co nejhezčí, abychom se nepřetlačovali s hromadou jiných štábů. Ne že by tam zahraniční televize neměly své kamery, ale to, že ČT měla na místě jeřáb a spoustu dalších kamer, je věc, která si žádá spolupráci a jistou kolegialitu od ostatních médií. ČT byla v tu chvíli jak pro Evropu, tak pro zbytek světa hlavním zdrojem záběrů z Obamova projevu v Praze.

Velké mezinárodní zpravodajské kanály jako CNN měly na místě vlastní přenosové vozy, nebo přebíraly signál od ČT?

Přebíraly signál od nás. Měly tam své štáby, ale přenos braly od nás.

ČT 24 studio - 1

U televize Nova bylo nějak označené, že šlo o záběry České televize?

Ne, to nebylo v této rovině. Brali si od nás signál přímo, ještě předtím, než přišel na Kavčí hory. Myslím si, že jenom takhle se dá v branži postupovat. V minulosti jsme se takhle mnohokrát napojili zase my na ně nebo na jiné televize, třeba při přenosu novoročního projevu našeho prezidenta. Existuje princip, kdy jedna televize projev vyrábí a všechny tři (ČT, Nova a Prima) prezidentův novoroční projev vysílají. U akcí tohoto typu to je jediná možná cesta, jak dát divákům profesionální servis: dohodnout se s „konkurencí“ na společném postupu.

Obamova návštěva v Praze byla v krátké době po sobě další důležitou událostí, kterou pro ostatní televize ve světě zprostředkovávala ČT. Když porovnáte Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci s touto návštěvou, co bylo produkčně náročnější?

Liberec byl neskonale, mnohonásobně náročnější než návštěva Baracka Obamy. Projev amerického prezidenta se vysílal přes přenosový vůz, který byl mnohem menší než v Liberci, kde těch super-přenosových vozů bylo několik. Na mistrovství jsme měli stovky lidí. Rozmisťovali jsme kamery po trati, natahali jsme kilometry kabelů. Vzniklo několik stanovišť, nově vybudované studio. To byla z produkčního hlediska megaakce, kterou ČT ve své historii nezažila a je možné, že v nejbližších letech ani nezažije. Měla svůj vlastní, poměrně vysoký rozpočet, který plně odpovídal nasazení techniky, a byla to akce, kterou jsme dělali pro všechny, a tím pádem tam nebylo možné něco nemít a šetřit třeba na kamerách. Veškerá odpovědnost za přenosy do celého světa ležela na nás. Obamova návštěva byla náročná, ale pořád v zásadě ryze všední zpravodajská akce, na kterou jsme nasadili techniku a lidi podobně, jako když jsme loni na podzim přenášeli kongres ODS nebo sjezd ČSSD. Jediný rozdíl byl v tom, že ty sjezdy se odehrávaly v místnosti, kdežto projev amerického prezidenta a jeho přesuny po Praze byly venku. A byla tam spousta veřejnosti okolo. Podobným způsobem bychom ale pokrývali třeba demonstraci na Václavském náměstí.

Bylo těžké dohodnout s Dopravním podnikem hl. m. Prahy výstup z monitorovacích kamer v ulicích Prahy, přes které jste ukazovali, jak se pohybuje prezidentská kolona Baracka Obamy po městě?

Vůbec ne. Jsem velmi vděčný Technické správě komunikací za její vstřícnost a za smysl pro ten fór, že můžeme udělat „akční film“ v přímém přenosu. Diváci viděli, že Praha je prošpikovaná kamerami a když se to skládalo dohromady, nějaký silniční pirát si mohl lehce spočítat, že by těžko mohl uniknout. Museli jsme ale do monitorovacího centra TSK poslat svého kameramana, který kamery ovládal, aby se otočily a zaostřily právě na prezidentskou kolonu. Bylo to velmi snadné. Nejdražší byl onen nápad a dík patří TSK za skvělou spolupráci.

Koho to vlastně napadlo, že byste mohli přenášet záběry dopravních kamer?

Zuzanu Tvarůžkovou, a domyslel to kameraman, dramaturgové zareagovali velmi tvořivě a začali konat. Myslím si, že taková věc je zajímavá i do budoucna. Atraktivně se tak vyplní čas, kdy někdo přistane a jede městem.

Sledovali jste, jak Obamovu návštěvu pojala konkurence, konkrétně zpravodajský kanál Z1?

Ne. Obecně se nevyjadřuji k tomu, jak podobné věci dělá konkurence. My máme program svého typu, který je orientovaný na zážitkové zpravodajství, což znamená, že celým dnem táhneme informaci, aby divák, kdykoli si nás zapne, věděl, že se vysíláme to nejdůležitější, co se zrovna děje a věnujeme tomu přesně tolik času, kolik si to zaslouží. Nesmí nikdy čekat půl hodiny nebo hodinu, než se dozví, co se „právě nyní“ děje s Obamou v Praze. To je o psaných kraulech, diskusích s hosty a podobně. Na tom stavíme zpravodajství a image ČT 24. Jsme vždycky tam, kde se něco důležitého děje, a přinášíme to v masivní podobě, protože si myslíme, že nemá smysl na současném mediálním dělat pouze rychlé přehledy informací a zpráv. To najdou diváci leckde, od internetu přes rádio. Zpravodajská stanice, pokud chce být konkurenceschopná v rozvíjejícím se digitálním trhu, musí jako tematický kanál nabízet o něco víc než jenom čtené zprávy. A my se orientujeme právě tímto směrem.

Mimořádné vysílání vytlačuje klasické zpravodajské bloky

Milan Fridrich - 2

Nevytlačují ony přímé přenosy, které dává ČT 24 stále častěji, zpravodajské přehledy? Neustupují příliš zprávy živému vysílání?

Ani moc ne. Dvacet pět dní z měsíce bývá standardních, kdy ČT 24 vysílá zpravodajské přehledy každou půlhodinu a v písemné podobě také v liště na horní a dolní části obrazovky. A k tomu jsou desítky komentářů, diskusí, živých vstupů v různých pořadech a formátech, Přímé přenosy bývají v běžný den kratší a týkají aktuální politické situace nebo různých vyjádření a zahraničních tiskových konferencí. Řekl bych, že je to přibližně stejné jako kdekoli jinde. Jednou, dvakrát nebo třikrát za měsíc se stane, že se děje velká událost, které se na ČT 24 věnujeme celý den. V březnu to bylo mnohonásobně víc, protože bylo desáté výročí vstupu České republiky do NATO, deset let od leteckých útoků na Jugoslávii, probíhala Evropská rada, což byl první evropský summit, kterému jsme předsedali, na začátku dubna návštěva Baracka Obamy, do toho sjezd ČSSD tři dny v kuse. A k tomu spousta událostí, které souvisely s finanční krizí, a hlasovalo se o vyslovení nedůvěry vládě. Březen byl hodně zaměřený na mimořádné zpravodajství, ale my to neděláme samoúčelně a za každou cenu. Děláme to jenom ve chvíli, kdy cítíme, že divácký zájem bude velký a že vykonáme veřejnou službu lépe, když se budeme věnovat té jedné události, a tím pádem oslovíme víc diváků, než kdybychom vysílali klasické zpravodajství. Pokud ale takový pocit nemáme, ČT 24 vysílá podle pevně stanoveného programu, který je podle mě sám o sobě atraktivní.

Stane se vám někdy, že akcí, které by si zasloužily živý přenos, je v jednu chvíli více?

Bohužel to bývá tak, že buď není žádná akce, kterou bychom chtěli vysílat živě, a nebo jsou dvě proti sobě. V tu chvíli samozřejmě musíme volit priority, vybíráme podle závažnosti. Nikdy to ale neznamená, že divák o něco přijde. Jen se musí kombinovat. Dám příklad: Pokud má třeba Barack Obama zlomový projev o opatřeních americké vlády k hospodářské krizi, a v tu chvíli poběží i tisková konference české agrární komory ke stavu zemědělství, a bude to také závažné, o poklesu produkce nebo odbytu masa, tak v tu chvíli samozřejmě nabídneme divákům tu událost, která může jejich životy ovlivnit mnohem víc, protože to, jak se zvedne americká ekonomika, ovlivní ekonomiky po celém světě, včetně té české. Agrární komoru bychom natočili a pustili později ze záznamu i s komentářem. Jindy je to naopak. Agrárníci dostanou přednost živě a ta druhá událost jde ze záznamu. Divák to nepozná.

Dočkáme se třeba paralelních zpravodajských přenosů, kdy jeden poběží na ČT 24 a druhý na jejím webu?

Web využíváme často k tomu, že některou akci na ČT 24 vysíláme jenom na zpravodajské vstupy, neděláme přímý přenos. Například některé konference. Televize má svá specifika. Aby bylo atraktivní, děláme vysílání co nejvíc úderné a dynamické, což znamená, že když je akce typu kulatého stolu DigiZone.cz k digitalizaci, uděláme z ní zpravodajské vstupy, ale kdyby samotný DigiZone.cz nedělal online přenos, můžeme kulatý stůl přenášet živě na našem webu. Tak to děláme u mnoha konferencí, lidé se na ně mohou podívat živě přes internet a záznam celé akce pak najdou v archivu ČT 24.

Vrátím se k vaší konkurenci, televizi Z1. Ta má snahu se s ČT 24 porovnávat, v únoru si dokonce udělala srovnávají studii, podle které byla u některých zpráv rychlejší, dávala víc informací z ekonomiky a zahraničí a celkově věnovala zprávám za den více času než ČT 24.

My máme zprávy od šesti hodin ráno do půlnoci. Nevysíláme přes den žádné pořady, které mají dokumentární nebo publicistický charakter a pokud ano, jsou to jenom střípky. Zpravodajství vysíláme pořád, takže mluvit o tom, kdo má víc zpráv, nemá vůbec smysl. Živé zpravodajství začínáme v 5:59 ve Studiu 6 a končíme ho 20 minut po půlnoci. Živé vstupy, diskuse, komentování, tiskové konference, přímé přenosy, rychlé přehledy zpráv, klasické zprávy, Interview ČT 24, Otázky Václava Moravce… To všechno je zpravodajský materiál. Struktura a programové schéma Z1 je úplně jiné, nesrovnatelné. Každý máme jiné zadání.

ČT 24 studio - 2

A co se týká rychlosti zpracování zpráv?

Rychlost zpracování zpráv je jenom věcí nás, novinářů. Soupeříme spolu jako chrti, kdo co vydá dřív. V mnoha případech byla ČT 24 rychlejší než ČTK, ale nemáme potřebu o sobě říkat, že jsme rychlejší než četka. Divákovi to je jedno. Samozřejmě u mimořádných zpráv to jedno není, ale ty nebývají tak časté. ČT 24 má třeba výhodu v tom, že máme smlouvu se CNN a v rámci Breaking News si můžeme denně převzít jednu hodinu živého vysílání zdarma. Pokud se něco stane v zahraničí, máme spíš tendenci využívat CNN, která je v daný okamžik zadarmo, společně s tlumočníkem, protože soupeřit se CNN je nesmysl. Zvlášť když se něco stane v islámském světě, kde mají opravdu dobré zpravodajské pokrytí, nebo v Indii, Spojených státech, Londýně atd. Během přebírání CNN vytvoříme vlastní model vysílání, který potom rozjedeme, má už ale i česká specifika. Když jde o mimořádnou událost, kterou si musíme pokrýt sami, jsme schopni do deseti nebo patnácti minut postavit mimořádné vysílání a jet.

Proč myslíte, že má Z1 potřebu srovnávat se veřejně s ČT 24?

Myslím si, že Z1 dostává část novinářů pod tlak, protože chtějí, aby se vymezovala vůči nám, a ptají se jich proto, co říkají na nás. Nechává mě to klidným, protože si myslím, že je to stanice jiného typu než ČT 24, která byla postavena jako kombinace dokumentárního a zpravodajského programu. My jsme čistě zpravodajský program.

U grafiky se nedá vymyslet nic nového, všichni se inspirují od sebe navzájem

Nicméně, inspirovala se ČT 24 v něčem od Z1? Třeba v rozšíření ekonomického zpravodajství nebo v grafice, což vedení Z1 novinářům přímo naznačilo?

Je to jinak. ČT 24 rozjela ještě před vznikem Z1 Studio burza, má Investorský magazín, každý den několik hodin ekonomických relací od ranních Peněz až po Ekonomiku ČT 24. A to vše bez ohledu na jiné televize. Co se týká grafiky, ta se vyrábí bohužel dlouho. Z1 asi myslela spodní kraul, kde se teď na ČT 24 načítá text jinak než dříve. To jsme si vymysleli už na začátku roku 2008. Ale dostali jej až letos. Byly jiné priority. Je to trend, který používá řada zpravodajských televizí na světě, včetně CNN. Jsou jenom dva typy psaných kraulů: buď že text najede na obrazovku a chvíli tam zůstane, a nebo projíždí jako nekonečný vlak. My používáme „jezdící“ kraul nahoře, kde se zpráva opakuje ve smyčce a u takových zpráv to má smysl. Kdežto dole jsme se přiblížili trendu, který je teď běžný ve světě a je od začátku také na Z1. On vždycky, když někdo začíná, vyjede s něčím, co je v tu chvíli trendové. Z1 rovnou začala vysílat se spodním kraulem tak, jak ho máme dnes i my. U nás jsme měli běžící kraul od roku 2005, kdy ČT 24 vznikla a teď jej změnili. Je to prkotina, na tomhle prestiž stanice nepostavíte. Nevěnujeme tomu takovou pozornost. Ale sledujeme světové trendy.

Takže ani trocha inspirace od Z1?

Bavit se o tom, že se inspirujeme od Z1 nebo ona od nás, na tak malém trhu, když přes kabel nebo satelit naladíte desítky zpravodajských televizí, mi přijde směšné. My teď třeba připravujeme úplně novou grafickou výbavu pro Události, která by měla být spuštěna od 1. září. Udělali jsme si kvůli tomu průzkum dvaceti hlavních zpravodajských relací po celém světě včetně Austrálie a zjistili jsme, že právě australská televize má podobný výhled do newsroomu jako ČT při Událostech. Televize se velmi, velmi navzájem podobají, a když budete srovnávat grafiku desítek stanic, zjistíte, že moc možností na výběr nemáte, všechny nápady už někdo nějak vymyslel a využil. Je těžké přijít s něčím revolučním, neotřelým. My se snažíme být co nejvíc sdělní vůči divákovi a zjistili jsme, že tato podoba kraulu je divácky lepší. Lépe se čte. Nebylo to kvůli tomu, že s ním přišla Z1 a chtěli jsme se jí podobat. Ani náhodou. Myslíme jenom na diváka a inspirujeme se u stovek kolegů. Není to kopírování, je to inspirace, protože se to musí vždycky vyrobit softwarově pro danou televizi. Každý má trošku jiné redakční systémy, odbavování…

Není ta podobnost v grafice se Z1 daná i tím, že jak na ČT 24, tak na Z1 pracovali stejní grafici?

To není pravda. ČT 24 nevytvořil člověk, který odešel na Z1. Ten dělal grafiku ČT 2. Grafickou výbavu ČT 24 vytvářel Alan Záruba, který na Kavčích horách zůstal jako hlavní designér a kreativní šéf, který má na starosti zpravodajství a ČT 24 jako takovou. Neustále něco mění. Ale odchod některých grafiků z ČT do Z1 nehrál vůbec žádnou roli. Ti lidé si tu grafiku nevycucávají z prstu, taky si projíždějí zahraniční televize a nechávají se inspirovat. I kdybychom vzali někoho z Marsu, první, co by udělal, by bylo, že by si prohlédl 50 zpravodajských televizí, udělal by si sumář, jak se mu co líbí, pak by ho napadlo něco vlastního, jak vylepšit jejich nápady a posunul by jejich grafiku dál. Takhle se postupuje. Je to stejné ve zpravodajství, u seriálů, sitcomů, zábavných show apod.

Všiml jsem si, že když se něco důležitého děje po sedmé hodině večer, na ČT 24 běží přímý přenos, zatímco hlavní zpravodajskou relaci Události nabízí pouze ČT 1. Neodsunete časem Události výhradně na Jedničku?

S tím nepočítáme. Chceme na ČT 24 udělat dvě samostatné velké zpravodajské relace v prime time večer, ale nepočítáme s tím, že bychom Události jako takové nechali pouze na Jedničce. Zdá se mi hloupé vynakládat peníze na alternativní program pro ČT 24, když do toho daného času vrháme to nejlepší, co jsme za ten den udělali. Spíš si myslím, že je vhodné přemýšlet o hlavní zpravodajské relaci pro diváka nového typu, což je ten, který ještě mezi sedmou a osmou večer není doma. Tedy relaci, která by začala v osm hodin večer, a o jejíž délce ještě nemám jasno. V květnu budeme mít dvoudenní seminář, na kterém si to chceme promyslet. A jako další by na ČT 24 měly být hodinové Události, komentáře. Nejspíš od 22 hodin večer. Prime time na ČT 24 bude od ledna mnohem nabitější a zajímavější. Těším se na to.

ČT 1 zruší polední zprávy, Otázky na Jedničce (zatím) zůstanou

Milan Fridrich - 3

Události, komentáře tedy přesunete nadobro z Dvojky na ČT 24?

Ano.

Od kdy?

Od 1. ledna 2010. Všechny tyto zásadní změny chceme odstartovat od ledna příštího roku, protože počítáme s tím, že už letos prosinci bychom měli digitálním signálem našeho multiplexu pokrývat až 93 procent diváků. A v tu chvíli, jelikož se ČT 2 souběžně odpojuje z analogu, by ztrácelo smysl nechávat Události, komentáře na Dvojce, když všichni diváci budou mít k dispozici i ČT 24. Události, komentáře navíc často na dvojce nebyly už nyní kvůli sportu, a když se podívám na sledovanost, tak se nebojím, že si je diváci na ČT 24 nenajdou. Navíc: budeme je moci dát už od 22 hodin a tím získáme víc potenciálních diváků.

Budete rušit i nějaké další souběžně vysílané pořady, třeba na Jedničce? Nabízí se Události v regionech…

Ne, z ČT 1 zmizí zprávy v poledne, které dnes trvají půl hodiny. Řekněme, že zmizí některé menší pětiminutové zprávy večer. Z Dvojky pak hlavně sport. Ale Události v regionech a Události, to je výsostná služba pro každého a ČT 1 bude mít ještě pár let maximální pokrytí, kdežto u ČT 24 bude pořád určité procento lidí s horším dosahem.

Ale na Dvojce ještě budete muset asi odvysílat sportovní události, ke kterým jste uzavírali smlouvy pro vysílání na ČT 2, ne?

Pokud bude smlouva, která by bránila přesunu na ČT 4 a partner by nebyl ochoten tuto smlouvu přeformulovat, přenos na Dvojce necháme. Chceme být nadále věrohodnými partnery a budeme se držet uzavřených smluv. Ale jinak si myslím, že jak u zpravodajství, tak u sportu, je důležité, když se událost zasadí do kontextu tematického kanálu. Vyznívá potom jinak a táhne celý program toho kanálu dál. Což znamená, že když se sledované záležitosti jako Liga mistrů, fotbalová liga a další dají na ČT 4, zvedne jí to samozřejmě sledovanost a zvedne se i sledovanost dalších pořadů na tomto kanálu. A hlavně diváci zjistí, že na Čtyřce vysíláme další zajímavé věci. Bude to výrazná změna, která bude ku prospěchu celé ČT. Dojde k přerozdělení diváků.

Jenže původním analogovým programům, Jedničce a Dvojce, tak klesne sledovanost.

Problém, který ČT musí řešit, je ten, jak získat nové diváky a nepřeskupovat si jenom ty, které už má. Noví diváci by se měli dozvědět o změnách, kterými ČT prochází a o nové programové nabídce. Měli by k ní přijít ti, co se na ní dívali míň anebo vůbec. Myslím si, že profilace programů pomůže tomu, že pro diváky bude ČT jako taková srozumitelnější, protože nebude vypadat tak, jako když člověk naháže věci z kuchyně do jednoho pytle a vedle jídla z lednice tam má i nádobí, kytku… Tak občas bohužel jednička a dvojka působily.

Když se ještě vrátím k souběžně vysílaným pořadům, jak to bude s Otázkami Václava Moravce? Zůstanou i nadále částečně na Jedničce, nebo se také úplně přesunou na ČT 24?

V roce 2010 určitě Otázky budou na ČT 1, protože je to vlajková loď celé veřejnoprávní televize. Jednička bude mít stále oproti ČT 24 větší zásah na divácích, podobný jako Nova, a pro tenhle princip domácí politické debaty se hodí. Navíc jde o poledne na ČT 1, kde je debata tradičně, jde o image celé ČT. Je to nejprestižnější diskusní pořad v této zemi.

Do tří let by měla ČT zvýšit počet regionálních studií ze tří na pět. Už máte představu, co tato studia budou z hlediska zpravodajství produkovat za samostatné pořady?

Tuto otázku budeme brzy a se vší vážností řešit, protože před sebou máme spoustu dalších úkolů, které souvisí s přeformátováním programů. Určitě se ale tomu budeme věnovat letos na podzim a v příštím roce.

Fotografie: Ivana Dvorská (DigiZone.cz) a archiv České televize

Anketa

Jakou stopáž by podle vás měla mít nová hlavní zpravodajská relace na ČT 24, která poběží od 20:00 hod.?

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 4. 2009 9:14

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+