Více

Michel Fleischmann: Licenční řízení na DVB-T bych přerušil

Prezident rozhlasových stanic Frekvence 1, Evropa 2 a mediazastupitelství Regie Radio Music Michel Fleischmann reprezentuje v České republice francouzský mediální koncern Lagardere. Ten se v minulosti soustředil především na rozhlasové vysílání, s nastupující digitalizací se ale zaměřil i na televizní trh. Lagardere v Česku usiluje o licence pro dva tematické digitální programy.

Poslanci mají v listopadu projednat ve druhém čtení novelu vysílacího zákona, která ruší probíhající licenční řízení na digitální televize. Co si o tom myslíte jako zástupce firem, které se do konkurzu přihlásily?

Ještě není úplně jasné, jestli bude toto výběrové řízení zrušeno. My si přejeme, aby nebylo. Když by totiž došlo k jeho zrušení, stalo by se tak na úkor firem, které v něm představily své projekty a otevřely karty. Pak by nás mohli ti, kteří se spolu s námi přihlásí do dalšího řízení, okopírovat nebo vykrást. Byl by to tedy velmi nešťastný krok a doufám, že se tak nestane. Licenční řízení by podle mne mělo být buď dokončeno, nebo by jej měla tato novela pouze pozastavit a s těmi samými žadateli později dokončit. To jsou dvě nejlepší možná řešení.

Michel Fleischmann

Proč se podle vás poslanci nemůžou dohodnout na podobě nového vysílacího zákona?

Jak jsem to pochopil, poslanci se nemohou dohodnout na dvou základních směrech. Jeden je ten, že na některé multiplexy budou udělovány programové pozice, a druhý je takový, že budou udělovány licence na celé multiplexy, a jejich provozovatelé si pak budou vybírat, které licencované programy do nich zařadí. Osobně jsem zastáncem toho, aby se respektoval řetězec editování programů a distribuce rozhlasového a televizního vysílání, tedy že by se měly oddělit tři základní role: editora programu, správce multiplexu a distributora signálu. Momentální novela zákona de facto asi předvídá, že může být jeden majitel celého multiplexu, tedy všech programových pozic a na nich také vysílat. Myslím si, že to může být velmi nebezpečné.

Proč?

Konkurenční prostředí má existovat na všech úrovních. Editoři programů by si měli mezi sebou konkurovat – byť třeba pod střechou jednoho vlastníka – a distributoři signálu také. Tak by vzniklo prostředí, ve kterém by uspěly jen životaschopné projekty. Momentálně je to postaveno jinak. My se pochopitelně přizpůsobíme zákonu, který schválí obě komory Parlamentu a podepíše prezident republiky. Můžeme zajistit jak programy, tak multiplexy a dohodnout se s distributory. Můžeme být i držiteli celého jednoho multiplexu a zajišťovat všechny jeho programy se zárukou, že tu bude existovat opravdové konkurenční prostředí.

Dají se podle vás udělit digitální licence podle současného vysílacího zákona, jak se o to pokouší část Rady pro rozhlasové a televizní vysílání?

To je velice diskutabilní otázka. Dají, ale existuje tu nebezpečí, že se neúspěšní žadatelé obrátí na soud, jak to známe z licenčních řízení na rozhlasové kmitočty, a utrpíme tím všichni. Je tedy důležité, aby tu existovala novela zákona, která by nám dala jistotu, že udělená licence platí, a nebudeme nuceni ad absurdum, když dostaneme licenci, jít nejprve k soudu, aby nám potvrdil její platnost.

Žádáte o licence pro televizi TF1 zaměřenou na ženy a TE2 pro mladé. Můžete tyto projekty stručně přiblížit?

Máme podány čtyři žádosti pro dva projekty, pro každý chceme programovou pozici v multiplexu B i C. A předesílám, že absolutně chceme dvě pozice.

Tak o tom snad rozhodne Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Samozřejmě, ale náš požadavek má logiku. Máme dostatečně silné mediální značky na to, abychom zaujali budoucí diváky. Televize pro ženy je nosné téma digitálních televizí všude na světě. TF1 bude rodinná televize. Projekt TE2 je zaměřen na mladé, je to lifestylová a hudební televize. V obou oblastech máme velké zkušenosti z rozhlasového vysílání a budeme se jimi inspirovat. Myslíme si, že můžeme předložit publiku lepší projekt než veškeré hudební televize, které můžeme vidět v České republice. Nespokojíme se určitě s nějakými šedesáti nebo osmdesáti tisíci diváků, což je na úrovni lokálního rádia. (Tyto výsledky vykazuje hudební televize Óčko, konkurenční projekt DVB-T, pozn. DigiZone.cz)

Jaké zázemí poskytnete svým televizím?

Zkušený a zodpovědný tým našich rádií. Máme zkušenost s trhem a potom máme velice důležité zázemí našeho akcionáře, francouzské mediální skupiny Lagardere Group, který ve Francii už dnes provozuje několik digitálních televizí (naposledy spustila ve Francii stanici Europe 2TV, pozn. DigiZone.cz), z nichž jedna je také hudebně- lifestylová. Provozuje také satelitní televizi MCM a rozjíždí nové projekty interaktivních televizí, na kterých spolupracuje s francouzskou veřejnoprávní televizí. Přes Lagardere máme také přístup ke knihovně s celou škálou filmů, seriálů a dokumentárních filmů, s právy na soutěže a různé reality show. A co je nejdůležitější, máme finanční prostředky na to, abychom tyto projekty realizovali. Nedovedu si představit, že se digitální vysílání v České republice rozjede bez finančního zajištění. My ho máme přes našeho akcionáře a tím pádem máme nejenom peníze, ale i programy a značky. Kvalitní rozjezd digitálního vysílání v České republice zajistí jenom silní partneři. Jinak bychom se mohli dostat do velmi nepříjemné situace, že majitelé televizí, které nebudou životaschopné, budou prodávat licence a všechno se zpozdí.

Proč usilujete rovnou o dvě televizní licence?

Protože se to vyplatí. Digitální televize si nelze představovat jako dnešní Novu nebo Primu. Bavíme se o tematických kanálech přesně zacílených na danou skupinu. Když budeme mít dvě pozice, budeme mít produkt, který se může rychleji umístit v konkurenčním prostředí. Když budeme mít jenom jednu pozici, bude to dražší a těžko se nám jako jednotlivci bude bojovat proti velkým stanicím, které na trhu zůstanou i po přechodu na digitální vysílání.

Říkal jste, že vaše televize budou jiné než rádia Frekvence 1 a Evropa 2. Jaké očekáváte synergie mezi těmito médii?

Tak zaprvé půjde o synergii značky, což je největší bohatství jakéhokoli média…

Čili názvy těch televizí jsou konečné?

TE2 ano, TF1 je trošku problematický název, protože ve Francii už existuje silná komerční televize TF1. Nechci vyvolávat zbytečné konflikty. Radši bych ji měl za partnera nebo spoluprotivníka, protože to je kvalitní skupina, která doopravdy něco umí. Takže, když budeme muset, název změníme. Podali jsme několik žádostí na nové pojmenování. Určitě se budeme inspirovat záměrem uvědomění si značky. (Na patentový úřad minulý týden dorazila žádost o registraci ochranné známky Televize Frekvence 1, pozn. DigiZone.cz).

Využijete v televizích moderátory vašich rádií? Spousta z nich už teď spolupracuje s jinými televizemi, které budou vůči TE2 a TF1 konkurenční. Ať už jde o Leoše Mareše na Nově nebo Terezu Pergnerovou na Primě. Umožníte jim pracovat pro ně i nadále?

To bude velice těžká otázka. Momentálně jsem v situaci, kdy jim to nemohu zakázat. Je to docela normální. Zákon mi to neumožňuje. Jakmile budeme mít jednu či dvě pozice v digitálním multiplexu, budu pochopitelně s některými lidmi z rádia jednat o tom, že bych byl velice rád, kdyby zůstali a pracovali s námi na těchto televizích. Chci je přesvědčit projektem, který je ambiciózní a zajímavý a který jim umožní vyjádřit se lépe než na stávajících televizích. Myslím na ně a počítám s nimi, ale je to věc jednání a nabídky.

Mluvíte s akcionářem o problémech, které provází zavádění digitálního vysílání v České republice? Co si o nich myslí?

Celkový projekt skupiny Lagardere na příští léta je vstoupit na televizní trh a být aktivním hráčem v procesu digitalizace. Tímhle úhlem se dívají také na nás a pochopitelně za námi stojí. Na situaci v České republice se dívají podobně jako my. Očekávají, že tady budou daná pravidla hry, která budou respektována od samého počátku, a s troškou nervozity vnímáme, že tomu tak není. Ale jsme v České republice, kde to tak chodilo vždycky a pokaždé to dopadlo dobře. Tak se na to dívají také lidé z Lagardere. Jinak by za námi nestáli a projekt by dávno shodili ze stolu. Pochopitelně se trošku diví, že nejsou stanovena pravidla, protože ve Francii si nejdříve určili harmonogram a potom postupovali přesně podle toho, co v něm stálo. Naši majitelé si myslí, že by to tak mělo být i v ČR.

Co si myslíte o memorandu České televize a televize Nova o společném využití dočasné vysílací sítě A Českých radiokomunikací?

Je to správný krok k tomu, aby se v Česku rozjela digitalizace. Všichni víme, že to budou privátní televize a rádia, kdo tu nastartuje proces přechodu na pozemní digitální vysílání, a ne veřejnoprávní subjekty. Česká televize si jistí zájem diváků a vytváří se tu opravdový prostor pro nové hráče. Vřele bych si přál, aby stejnou věc jako Nova udělala i Prima. Myslím si, že by to přispělo k čitelnosti celého trhu. Je přece jenom podivné, že celá novela momentálně naráží na problém, který má Prima a regionální televize. Tady jde přece o víc, o nastavení celého trhu.

Na vašich dvou televizních projektech se výrazně podílela Kateřina Fričová, která Lagardere letos na jaře opustila. Našli jste za ni náhradu, nebo se digitalizaci věnuje širší tým lidí a nemáte nikoho, kdo by ho zastřešoval?

Kateřina Fričová se v rámci svého postavení zabývala i tímto projektem. Ten projekt je však mnohem komplexnější, než jak jej znáte z veřejné prezentace před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, protože tam šlo jen o povrchový stav věci. Jedná se o detailní rozpracování na dvanáct nebo čtrnáct let, a to jsme již dělali bez ní. Kateřina Fričová dnes reprezentuje jinou skupinu, a ta je konkurenční. Takže s Kateřinou máme přátelské vztahy, ale přece jenom tady existuje fakt, že pracuje pro konkurenci.

Viděl jste už její teleshoppingový kanál TOP TV?

Ano, a sleduji ho s velkým zájmem. Myslím, že i teleshoppingová televize bude mít v budoucnu nějakou možnost mít svou pozici v digitálním multiplexu.

Jednáte s nějakým televizním manažerem, který by převzal roli Kateřiny Fričové v televizních projektech Lagardere v České republice?

S televizními manažery nejednáme, protože máme vlastní tým lidí se zkušenostmi s televizemi. Celý projekt leží na mé zodpovědnosti a na zodpovědnosti projektového manažera skupiny Miroslava Hrnka. Ten koordinuje veškerou činnost v rámci těchto projektů a s ním spolupracují naši odborní ředitelé – finanční, marketingový či obchodní. Takže máme projektového manažera, který je přímo pověřen realizací těchto projektů. Samozřejmě též úzce spolupracujeme s týmem francouzských televizních poradců.

Digitalizace se u nás skloňuje především v souvislosti s televizním vysíláním, jaké vyhlídky mají podle vás rádia?

Digitální rádia budou. Ještě se neví přesně kdy. Proto jsme se obrátili na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby zvážila, jak rychle realizovat digitální rozhlasové vysílání v České republice. Naštěstí problém u rozhlasu není tak urgentní jako u televize, protože nejde o to co nejrychleji vypínat analogové vysílání. Čili by tu neměly hrozit nějaké zádrhele z překotnosti příprav. Byli bychom rádi, kdyby se to dělalo svědomitěji. Pokud jsou mé informace správné, tak se mluví o tom, že jednání o vysílání v systému T-DAB by mělo proběhnout během roku 2006 a mohlo by se realizovat od začátku roku 2007. Pochopitelně doufáme, že budeme významnou součástí tohoto přechodu, a vidíme v tom možnosti rozšiřování našich rozhlasových aktivit.

Digitální svět

Digitální rozhlas

Na rozdíl od televizí nemusí rozhlas při přechodu na pozemní digitální vysílání vypínat analogové vysílače. Oba způsoby šíření signálu mohou fungovat paralelně vedle sebe. Rádia lze pozemně přijímat ve třech základních digitálních formátech: televizním DVB-T a rozhlasových T-DAB a DRM. Česká republika se rozhoduje mezi prvními dvěma způsoby. Více v článku Rozhlas – popelka digitálního vysílání?

Frekvence 1 a Evropa 2 se účastní experimentálního vysílání v pražských televizních multiplexech. Dáváte do budoucna přednost vysílání v systému DVB-T, nebo rozhlasovému T-DAB?

Otázka nezní, jestli preferujeme to či ono, ale co si regulátor vybere jako systém pro Českou republiku, případně jaký systém bude preferován v Evropě. My z tohoto důvodu jdeme jak do DVB-T, tak do T-DAB. V dané situaci dávám přednost T-DAB. Pochopitelně na něm pracujeme, ale protože nevíme, jak to dopadne, jsme rádi, že můžeme vysílat v DVB-T, a budeme v tom, doufám, pokračovat i příští rok. Už ne v experimentu, ale v regulérním vysílání (Frekvence 1 požádala o rozšíření souboru technických parametrů o digitální síť A Českých radiokomunikací, pozn. DigiZone.cz). A když bude T-DAB, překlopíme vysílání do něj.

Začátkem listopadu v Praze proběhne zasedání světového fóra pro digitální rozhlasové vysílání v systému T-DAB. Zúčastníte se ho?

Byli jsme osloveni. Dokonce zamýšlíme v rámci této konference vysílat experimentálně Frekvenci 1 v systému T-DAB.

Budete součástí chystaného experimentu Českého rozhlasu?

Asi ne. Pokud jsem dobře informován, Český rozhlas ho připravuje s Telefónicou, nás oslovily České radiokomunikace.

Slyšel jsem, že pro Český rozhlas ten experiment zajistí společnost Teleko.

Ano, experiment bude provozovat firma Teleko, ale distribuci signálu zajistí Český Telecom. My máme nabídku od Českých radiokomunikací a velice seriózně o ní přemýšlíme.

Čili by šlo také o krátkodobý experiment na dobu jednoho měsíce?

Ano.

Už jste si požádali o licenci pro experimentální vysílání?

Budeme o tom jednat. Není jasné, kdo o to má požádat. Zda České radiokomunikace, nebo my. Možná oba.

Co si myslíte o digitálních projektech Českého rozhlasu? Už spustili tři specializované stanice na Internetu, čtvrtá – stanice pro mladé – by měla odstartovat v prosinci.

Je to o tom, co je to vlastně veřejnoprávní rozhlasové vysílání. My o tom diskutujeme léta a stále jsme se neshodli na nějaké definici. S digitalizací se ještě mnohem více nabízí otázka, proč vlastně mají existovat veřejnoprávní média. Na druhou stranu veřejnoprávní rozhlas nemá tu zátěž, kterou máme my. My musíme fungovat v rámci nějakého finančního plánu, který má vést k návratu investic a zisku. Oni tento problém nemají. Platíme to my i vy a oni realizují něco, co mají de facto ze zákona zadáno. Takže se jim svým způsobem nedá nic vyčítat. Otázka je, jestli to má smysl a jestli to bude někdo poslouchat. Co se týče rozhlasu, vytváří něco, co privátní sektor umí lépe. A umí to zpropagovat, umí najít si posluchače, protože jiné poslání nemá. Posláním veřejnoprávního rozhlasu není mít posluchače, ale vytvářet něco, aby to prostě existovalo. Ze zkušenosti můžu říct, že to je vytváření něčeho, co nemá dostatečnou výkonnost. Myslím si, že jakékoli rádio, ať regionální nebo lokální, umí dělat stanici pro mladé lépe. Z definice věci, protože musí. Jinak zkrachuje.

Takže vám veřejnoprávní stanice pro mladé vadí.

Nevidím tam žádnou velkou šanci. Všude v Evropě se ukázalo, že to nejsou projekty, které by byly úspěšné, pokud by neměly peníze z koncesionářských poplatků. Nejsem obecně proti veřejnoprávnímu sektoru, jenom chci vědět, do jaké míry bude jeho existence vadit vzniku pořádného konkurenčního prostředí v digitálním vysílání v České republice. To, co teď rozhlas staví, vůbec nic nepřináší a zatím nám nic neodnáší, ale i to se může stát. Proč jde veřejnoprávní rozhlas do sektoru, který je dostatečně pokryt privátními rádii?

Neměl by veřejnoprávní rozhlas pokrývat všechny cílové skupiny, tedy i mladé posluchače?

Vždyť to dělá. Já jsem si nevšiml, že by Radiožurnál nebyl pro všechny. To je jenom jeho chyba, jak ho dělají, že je poslouchají starší lidé. Nevidím důvod, proč by měli mít okruh pro mladé. Věřím tomu, že Český rozhlas půjde stejnou cestou jako Česká televize, tzn. že mu zruší reklamu. Potom ať si to dělají. Možná budou naplňovat nějakou funkci, kterou privátní sektor naplňovat nemůže.

Máte už připraveny nějaké projekty na další digitální rozhlasové stanice kromě Frekvence 1 a Evropy 2?

Jistěže máme, ale nebudu o nich příliš hovořit, protože to jsou konkurenční projekty. Myslím si, že v České republice jsou cílové skupiny, které nejsou vůbec osloveny, a tam pro nás vzniká velice zajímavý prostor.

Kolik těch projektů je?

Programové projekty, zacílené na určité cílové skupiny, jsou řekněme čtyři. Ale co se týče hudební sféry, tam můžeme klidně vyprodukovat osm, deset, dvanáct projektů velice rychle.

Anketa

Souhlasíte s názorem Michela Fleischmanna, že by mělo být licenční řízení na digitální televize přerušeno?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 10. 2005 12:18

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+