Více

Michal Zelenka: Rádia nezabetonují trh na věky, digitál přinese konkurenci

Na rozhlasovém trhu se poslední dobou stále hlasitěji mluví o takzvané „digitální novele“ zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Soukromá rádia nabízejí aktivní součinnost při přechodu na digitální rozhlasové vysílání a výměnou za to požadují několikaleté přechodné licence, které by podobně jako na televizním trhu přinesly vysílatelům větší jistotu před přechodem na digitál. O tom, co připravovaná novela přináší, a jaké výhody může digitalizace přinést rozhlasovému trhu, jsme se bavili s Michalem Zelenkou, předsedou Asociace provozovatelů soukromého vysílání, která sdružuje většinu komerčních rozhlasových stanic.

Jak vnímáte přínosy digitálního rozhlasového vysílání proti klasickému FM pásmu? V televizní digitalizaci jsou přínosy jasné – vyšší pluralita vysílání a významná úspora nákladů na vysílání. Jenže na rozhlasovém trhu je i v současnosti mnohem vyšší pluralita než u televizí. Co tedy může digitalizace přinést provozovatelům a posluchačům?

Myslím si, že jim může přinést především formátovou pluralitu. Dnes tady máme v podstatě asi všechno, co se na trhu může uživit. Že nemáme jazzové rádio, není až tak divné, protože jsou přibližně dvě procenta populace, kterou by mohlo oslovit, a to by mohlo fungovat maximálně v Praze. Pokud se chce někdo pokoušet v Jihlavě dělat jazzové rádio… budiž mu země lehká.

Michal Zelenka - 1

Takže myslíte, že v FM pásmu již není možné budovat větší formátovou pluralitu z hlediska možností trhu? A pokud by fungovalo digitální vysílání, tak by ta možnost byla? Je úspora nákladů v digitálu tak významná v porovnání s FM pásmem, že by se i menšinová a žánrově rozmanitější rádia uživila?

Ano, je velmi významná, protože náklady na spojové služby, na šíření signálu, jsou při digitálním vysílání zhruba jen třetinové oproti analogu. To je velmi podstatná věc, protože třeba celoplošná stanice v tu chvíli ušetří skoro 20 milionů ročně a to jsou v rádiu opravdu velikánské peníze. Každý si představuje, že rádio je velké a bohaté médium, ale ono to zas tak úplně není.

Pokud jde o stanice s menšinovými formáty, u nich je těžko představitelné, že by fungovaly celoplošně, i když by, jak říkáte, uspořily velkou část nákladů oproti analogu… měly by ale menšinové stanice šanci přežít ve vyšší konkurenci?

Ono to trošku záleží na tom, jestli český národ bude bohatnout, protože minority lze obsluhovat, jedině pokud mají dostatečnou kupní sílu. Najde-li se pro nějaký formát dostatečně bohatá cílová skupina, tak ten formát určitě vznikne. Jenomže v současné době to moc nefunguje, takže všichni jsou tlačeni do toho dělat masový formát pro hodně lidí. Protože buďto potřebujete mít hodně posluchačů, a nebo jich může být i míň, ale pak musejí být bohatí.

A kam by se trh mohl ubírat, pokud by tady bylo několikanásobně víc rádií než dnes?

Všechno souvisí se vším, to je jedna z idejí digitální novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, o které se teď hodně diskutuje. Naše situace je trošku odlišná oproti televizní digitalizaci. Analogové FM pásmo zatím nikdo nechce vypnout, ani ho nikdo na nic nepotřebuje. Jenže všechno má své ale… Pokud se FM pásmo nemusí vypnout, tak neexistuje žádný restriktivní systém k tomu, aby si lidi museli koupit digitální rozhlasové přijímače. Ale protože jako provozovatelé chceme šetřit peníze a chceme začít vysílat digitálně, tak si to budeme muset sami zpropagovat. Že by nám s tím stát nějak pomohl, o tom nemůže být řeč…

…s tím byly ostatně problémy i u televizí…

…a jestliže někdo má účinně propagovat digitalizaci, neobejde se to bez značek, které dnes jsou na trhu, a které vznikaly 16 let. To znamená, že jenom ony jsou schopny lidem velmi pomalu vysvětlit, ať si ty přijímače koupí. Digitálně se dá začít vysílat ve chvíli, kdy těch přijímačů bude alespoň polovina…

…polovina ve smyslu penetrace nebo pokrytí?

…ve smyslu penetrace.

U digitalizace televizí se zdůrazňovala role média veřejné služby coby tahouna digitalizace. Byla jím Česká televize. Jenže u rádií je soukromý sektor podstatně širší, a je předpoklad, že by se do toho procesu významně mohly včlenit soukromé stanice. Jenže jaký má význam momentální kampaň Českého rozhlasu, který vytváří nové stanice určené primárně pro digitální vysílání (Radio Wave, Radio Česko, D-Dur, Leonardo)? Je ta jeho pozice až tak žádoucí u přechodu na digitální vysílání?

Určitě digitalizaci neublíží. Pomůžou tomu, jen je tam pořád problém, že z hlediska podílu na publiku představuje Český rozhlas nějakých 23 až 24 procent posluchačů, a to je část populace, u které mohou efektivně popularizovat digitalizaci. I my se bavíme s panem generálním ředitelem ČRo Václavem Kasíkem a příslušnými jinými lidmi o tom, že určitě budeme spolupracovat, v tomto ohledu, až to jednou nastane.

Rozhlasová digitalizace se tedy neobejde bez současných soukromých stanic…

Rozhodně ne. A je tady paradox, jak ho vnímám od novinářů, že nás podezírají, že si chceme éter „zabetonovat“ na věky. To ale není vůbec pravda, protože zabetonované je to právě teď. Ale jestliže zavedeme digitalizaci, tak si prostě vyrobíme konkurenci, protože najednou těch rádií bude moci být stokrát víc.

O možném zabetonování se budeme bavit později, teď se ještě chvíli držme Českého rozhlasu. Ten umístil své pilotní digitální kanály do platforem DVB-T a DVB-S, které jsou primárně určené pro televizní vysílání. Když se první digitální stanice rozjížděly, předpokládalo se, že se toho víc chytí i soukromá rádia. Mediální skupina Mafra měla své dvě pražské stanice (Classic FM a Expresradio – pozn. red.) jistý čas v DVB-T, jenže pak je stáhla. A celkově odezva od soukromých stanic nebyla téměř žádná.

Ono to bylo tak, že všichni, kdo chtěli vysílat v těch platformách, tam vysílali do té doby, dokud to bylo zadarmo. Jakmile za to měli začít platit, tak z toho všichni rychle vycouvali, a upřímně, já se jim nedivím…

…je to poměrně logické chování. Jenže proč si myslíte, že tyto platformy nenašly komerční odezvu u rádií? Má smysl vysílat rádio v televizních platformách, a nebo zájemci o digitál předběhli dobu?

Nevím, znám jenom jednoho člověka, který poslouchá rádio přes televizi…

Jenže v minulosti tato kombinace nebyla úplně nelogická, vždyť v některých oblastech USA ještě dodnes lidé poslouchají rádio „přes televizor“, protože jsou na to zvyklí z minulosti. Myslíte, že rozdílné zvyky u nás jsou natolik zažité, že se nedají v tomto směru ovlivnit?

Myslím si, že když už si někdo pustí televizi, tak bude chtít i obrázky.

Čili nevidíte v tom budoucnost? Myslíte, že Český rozhlas v DVB-T přetrvá? Protože jeho programy jsou nedílnou součástí multiplexu veřejné služby, na kterém se podílí s Českou televizí…

Když vidím počty posluchačů, které z toho Český rozhlas má, tak jsem spíš skeptický. Jsou to hodnoty v řádu jednotek tisíců posluchačů, jenže při měření takových malých posluchačských entit je statistická odchylka tak strašně velká, že to číslo samo o sobě je statistická chyba.

A pokud jde o současné digitální programy ČRo Leonardo, ČRo Česko, D-Dur a Wave, myslíte, že jako piloty můžou motivovat lidi, aby si pořídili digitální přijímače právě kvůli nim? Nebo tyto projekty vnímáte spíš jako kampaň ve smyslu, že jednou přijde i digitální rozhlas?

Ptáte se hezky, ale nesprávného člověka. Musíte se zeptat posluchačů, jestli je to motivuje. Já si myslím, že ne moc. Na to by opravdu potřebovala být několikaletá kampaň na všech rádiích, což je mimochodem přesně to, co hodláme udělat.

Dobře, pojďme se bavit o digitální novele konkrétněji. Diskutuje se o ní hodně. Zejména proto, že mnohým rádiím v nejbližších letech končí již jednou prodloužené licence pro analogové vysílání v FM pásmu, které nejdou znovu prodloužit. Proto se ptám, nevychází „digitální iniciativa“ momentálně jen ze strachu rádií o jejich licence? A nebylo by rozumnější udělat podobnou iniciativu až tehdy, když všechny licence budou buďto nově udělené a nebo určitým způsobem prodloužené, aby se ta rádia už nemusela obávat, že o ně přijdou?

Tenhle problém je opravdu mnohovrstevný. Nevím, kudy do něj. Kdybychom měli „rozumného regulátora“, to znamená kdybychom měli Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která ví, co je rádio, co ještě může být rádio a co už v žádném případě rádio být nemůže, tak potom by to možná šlo. Kdybychom měli regulátora, který vnímá, že rozhlasové vysílání je vlastně druh podnikání, a že každý program má své limity… Já bych byl šťastný, kdyby v té radě seděl někdo, kdo v životě provozoval aspoň pekárnu… Někdo, kdo ví, co to znamená „dal, má dát, dáti“, zná počty a večer si to spočítá… To je všechno kdyby… Kdybychom měli takovou radu, kdyby byla čitelná, kdyby její rozhodnutí byla aspoň v hrubých obrysech předvídatelná, tak potom bychom se nemuseli ničeho bát. Ani o naše licence. Ale za všechno mluví fakta. Nabízí se mi zajímavý příklad z televizní digitalizace. V době, když bylo celkem jasné, jak to s televizní digitalizaci bude, Rada udělila naprosto nesmyslně šest licencí! Přece se nemůže stát, že nějaký outsider dostane televizní licenci, kdežto koncern Lagardere, který je tady přítomný 16 let, který dělá dvě vysoce poslouchané rozhlasové stanice, a o kterém si všechno můžete najít – od financí, akcionářské struktury, který to má všechno čitelné, tak ten tu licenci nedostane…

Michal Zelenka - 2

Tehdy získaly licence nové subjekty, kdežto ani NovaPrimou, ani další známé firmy tu licenci nedostaly. Jsou toto vaše výhrady k činnosti, případně k jisté nekompetentnosti, pokud jde o posuzování ekonomické stránky a životaschopnosti projektů?

No, já v podstatě nenajdu žádnou oblast, která by byla u nás v pořádku. Vysvětlím to na jednoduchém příkladu u rádií a oddělování reklamy. Všude na světě je v zákoně napsané, že reklama musí být oddělená od programu. Projděte si západní Evropu, a v tamních rádiích neuslyšíte žádný „oddělovák“. Proč? Protože to je jedno, jestli tam je nebo není. V televizi to asi má svoje opodstatnění, aby se to nespletlo se zprávami nebo něčím jiným. Ale v rádiu, kde je poslech kulisový, jestli zazní „drnk“ a tím začne blok reklamy, a nebo jestli tam ten „drnk“ nebude, je úplně jedno.

Je pravda, že mnohé stanice to víceméně obcházejí tím, že ten oddělovák reklamy mají tak málo čitelný, že by ho vlastně ani mít nemusely…

Právě. Ale my dostáváme pořád pokuty za to, když tam ten oddělovák najednou omylem není. A RRTV na tom úplně dětinsky trvá, přičemž rady na západě se chovají logicky – nemá to smysl, v zákoně to sice je napsané, ale my to nevymáháme, ani to nepokutujeme, protože to nemá smysl. To by ta naše rada mohla klidně dělat. A když se jich na to zeptáte, tak oni vám řeknou, že ale zákon to přikazuje a zákon je nadevše, a přitom ta rada ten zákon systematicky porušuje, ale najednou v tomhle ho dodržuje. Celý problém s našim regulátorem je ten, že místo toho, abychom před ním měli respekt, tak se ho bojíme. Docela obyčejně se ho bojíme.

Když se bavíme o digitální novele, jejím hlavním přínosem pro současné vysílatele bude fakt, že se všichni shodnou na tom, že společně vypnou FM vysílání v roce 2019 nebo 2020. A de facto se vzdají svých současných licencí, a výměnou za to dostanou přechodné licence do doby, než se vypne analog. Je ale nutné FM pásmo vůbec vypínat pro momentální pokračování procesu rozhlasové digitalizace, a nebo opravdu jde jen o vytvoření prostoru do budoucna?

Já novelu nechápu tak, že se dohodneme a vypneme FM pásmo, protože si uvědomte, že budeme muset nějakou dobu vysílat souběžně, a to bude hodně drahé. Na FM pásmu budeme v podstatě vysílat reklamu na digitální přijímače. A kvůli tomu provysíláme miliony, stamiliony. Dovedu si představit, že to mezidobí bude trvat alespoň pět let, kdy budeme muset platit souběžné vysílání. Najednou nám nevzniká úspora dvou třetin nákladů, ale musíme hradit jednu třetinu navíc. To je ten vklad, který do toho chceme dát. Myslím, že do toho budeme dávat opravdu hodně. A my za to nechceme kompenzační licence jako třeba televize. My za to chceme přechodné licence do doby, než půjde vypnout FM pásmo a vysílat jen digitálně. Ono se taky může ukázat, že to vůbec nepůjde. Ale my se o to chceme pokusit.

Je ale otázkou, jak definovat hraniční termín pro vypnutí FM pásma. Pokud vím, tak ten rok 2020 ještě není v zákoně ukotven. Nemůže se tedy v průběhu platnosti digitální novely stát, že by někteří provozovatelé od toho procesu, například z ekonomických důvodů ustoupili?

V té novele je celkem jasně dané, že se na tom přechodu bude podílet každý, kdo o to projeví zájem. Jestliže jako současný provozovatel projevíte zájem získat přechodnou licenci, tak projevíte, a budou pro vás platit všechny lhůty, které se stanoví v novele. Jestliže zájem neprojevíte, tak přechodnou licenci nezískáte, vaše současná licence přirozeně jednou skončí a budete se muset ucházet o novou.

Jenže jak je vyřešená situace, pokud by některý z hráčů neprojevil zájem o přechodnou licenci, a následně by získal novou standardní licenci pro analogové vysílání v FM pásmu? Případně by na jeho místo v éteru přišel nový hráč, který by již nebyl vázán tou předchozí dohodou na trhu, protože by již měl úplně novou licenci na dlouhé období jistou? Nehrozí pak zablokování celého procesu odchodu z FM pásma?

Masově nehrozí…

…protože dnes za tu digitální novelu lobují v podstatě všechny hlavní rozhlasové skupiny na trhu od Lagardere po Media Bohemia, a dohodnou se, že v jistém momentu vypnou FM vysílání? Jenže některé menší stanice se k tomu procesu nemusí připojit a pak by mohly získat obrovskou konkurenční výhodu, protože FM pásmo by časem opustila velká část jejich konkurence. A celý proces by se zasekl. Jak máte vyřešený tento problém?

Ten problém se dá řešit jediným způsobem, a to tak, že tam budeme mít souběh analogového a digitálního vysílání, a to relativně dlouho.

A je mezi členy APSV vůle, aby aspoň těch pět let snášeli ty zvýšené náklady i v dobách, které nejsou ekonomicky příznivé?

Podívejte, nemůžete k tomu nikoho přinutit, a my vlastně ani nemůžeme dnes vědět, jestli to vůbec půjde, protože nevíme, co bude příští rok. Máme prognózu výše investic do reklamy, která je opravdu strašidelná, a situace na trhu se může měnit.

Proto se nabízí logická otázka, zda tato iniciativa není nadčasová… Zda není příliš brzy na to řešit rozhlasovou digitalizaci, když jsou jiné problémy…

No, když se podíváte na to, jak probíhala televizní digitalizace, kolik let se o tom mluví… Legislativní úpravy na to byly přijaty snad už před osmi lety a jak to dlouho trvalo? A televize má pořád tu výhodu, že se analogové kanály budou muset vypnout, kdežto tady to tak není.

Kritické hlasy k diginovele hovoří i tom, že by nepřímo nahradila rozhodnutí správního orgánu (RRTV). Přesně to se stalo i na televizním trhu, kde byly silou zákona uděleny kompenzační licence pro první držitele digitálních licencí, které jim soud předtím zrušil. Je jasné, že ten proces byl asi nevyhnutelný, ale na druhé straně i někteří zástupci velkých mediálních skupin to kritizovali – konkrétně prezident Frekvence 1 a Evropy 2 Michel Fleischmann se vyjádřil v tom smyslu, že ten zákon by neměl předjímat rozhodnutí správního orgánu, případně soudu. Jak chcete tuto teorii uhájit?

Odpověděl jste si víceméně sám. Jestliže televize, která nás ničí naprosto šíleně, protože kdykoliv televize zdraží reklamní časy – a může zdražovat do té doby, dokud bude 60 až 70 procent populace oslovitelných třemi hlavními televizními stanicemi – do té doby budou ze všech budgetů v reklamních agenturách létat rádia ven. Rádio je to první, co si ten klient odpustí, pokud musí dát více peněz do televize. A další na řadě je tisk. Když si vezmete, že slibně se rozvíjející Internet je také na ústupu, je to jedině v důsledku těchto faktorů. Televize „sežere“ všechno, to je jen takové expozé, a k tomu dodám, že když oni ještě k téhle výhodě dostali všechny další, tak proč ne my? Proč ne my?

Čili berete to jako určitý precedent, který se na televizním trhu stal, a požadujete podobné řešení pro rádia?

Samozřejmě. Ale znovu opakuji, my nechceme kompenzační licence. My chceme přechodné licence, a za ty budeme platit strašné peníze. Protože my do toho za prvé dáme ty značky, a dáme do toho stamilionové propagační investice. A dáme do toho vícenáklady na souběh vysílání, a to rozhodně není málo.

A jak by měl prakticky probíhat přechod na digitální rozhlasové vysílání? Český telekomunikační úřad (ČTÚ) se k tomu staví poměrně zdrženlivě. Zachytil jsem vyjádření, že momentálně určitý technický plán přechodu pro rádia není na pořadu dne a dost dlouho ani nebude…

Technický plán přechodu u rádií ale není nutný. To se do diskuze dostalo zřejmě proto, že zákonodárci byli na ten termín zvyklí. Ten ale není potřeba, protože FM pásmo se nemusí vypnout. Co ale potřeba je, aby v průběhu nejbližších let ČTÚ postavilo digitální sítě pro rádia. Pak musejí šiřitelé signálu zainvestovat do zařízení, a je možné, že to budeme zčásti hradit my. Není to tak úplně jednoduché, to je taky proces na roky. My jsme pojem Technický plán přechodu nahradili transformačním plánem. V něm nám ale stát musí pomoci, protože my neumíme zkoordinovat frekvence, a ty musí nejprve být připravené, aby se na nich mohlo vysílat. Pak musí existovat nějaká ochota provozovatelů se tohoto procesu účastnit a tím pádem vznikne ochota investorů stavět vysílače a vysílací střediska.

Jenže u rádií se neurčilo, v jakém standardu se má digitálně vysílat. Ty standardy se pořád inovují. Nejprve se hovořilo o DAB, pak DAB+. DRM je poněkud v pozadí už len proto, že střední vlny jsou obecně vnímány jako přežitá technologie. Každopádně, z čeho vychází vaše iniciativa, když ještě vůbec není jasný jednotný standard?

Když z toho vycházíme, přemýšlíme o DAB a DAB+. Ale může se stát, že příští rok bude DAB++…

Michal Zelenka - 3

Vždyť právě, není ten technologický pokrok tak rychlý, že by se rádia mohla jen velmi těžce shodnout na společném vysílacím standardu? Protože za osm let může přijít další standard, který může zase ten trh v něčem rozdělit…

No může, ale to neovlivníte. Já si taky uvědomuji jednu věc, že to nebude jenom v tom, co má člověk zažité. Teď tady máme nějakou terestrickou platformu, která se jmenuje FM, a zatím neumíme přemýšlet jinak. A v digitálu to bude úplně jinak. Budou různé platformy. Terestricky může být třeba DAB+ nebo DAB „plus plus plus něco“, do toho může existovat několik „šílenců“, kteří budou třeba vysílat v platformě DVB-T, a pak bude broadband, mobil, WiFi… Možnosti budou různé a budou se využívat všechny.

A nehrozí paradoxně rozmělnění trhu v tom, že posluchači budou v tisících jednotek na každé platformě a že to přestane být jako celek atraktivní pro zadavatele reklamy? Protože například internetová rádia dokáží již dnes zdokladovat přesné tisíce až desetitisíce posluchačů, ale přesto nejsou ještě pro zadavatele reklamy významná.

Zadavatele především zajímá, jestli posluchač poslouchal, jak dlouho poslouchal, jak vypadá, jakou má kupní sílu, věk apod. Dokud budeme zadavatelům schopni tato čísla dát, což nyní jsme, tak je úplně jedno, jak bude člověk to rádio poslouchat. Rádio pořád zůstane rádiem. Má pořád jednu obrovskou výhodu proti ostatním nosičům. Když zavřete oči, všechno ostatní vypnete, zůstane jenom to rádio. A po většinu dne máme ty oči de facto zavřené – pro ostatní média, protože pracujeme, řídíme, studujeme nebo děláme něco jiného. Máme zaměstnaný zrak, takže moc koukat nemůžeme, kdežto poslouchat můžeme pořád.

Pokud jde o souboj platforem, i předseda RRTV Václav Žák se v jednom rozhovoru vyjádřil, že pokud má být v digitálu konkurence, bude to spíš konkurence platforem, než samotných broadcasterů. Čili vnímáte to tak, že jeden broadcaster bude působit v několika platformách současně?

Je úplně jedno, kde bude člověk poslouchat rádio. Důležité je, jestli ho bude poslouchat a jak dlouho. Jestli to budě přes mobil nebo WiFi, nebo přes internet nebo terestricky, to je úplně fuk. Důležité je, že ten posluchač ho poslouchá a že se k tomu přizná. Když to řeknu úplně cynicky, tak rádia z hlediska obchodu nezajímá vůbec žádný posluchač, a nezajímá ho ani ten, co poslouchal, pokud tento posluchač výzkumníkovi neřekne, že skutečně poslouchal.

Čili rádia budou fakticky nucena jít do více platforem, které pro ně budou dostupné?

Ano. My se již dnes v Radioprojektu zabýváme internetovým poslechem. Víme, kolik lidí poslouchá rádio na internetu pravidelně. Je to přibližně jeden milion, ale pozor, z toho 90 % posluchačů si zapíná ty značky, které zná z FM pásma, nebo ty, které i jinak poslouchá terestricky. Tady někde hledejme odpověď na to, že bez těch zavedených značek se digitální rozhlasové vysílání zpopularizovat nedá. Protože čistě internetová rádia v Radioprojektu poslouchá jen necelých 100 tisíc lidí, pokud jde asi o 60 rádií, které zjišťujeme.

Autor rozhovoru je šéfredaktorem státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání www.digitalne.tv

Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Ve druhé části rozhovoru s Michalem Zelenkou se zaměříme na další problémy, které má tzv. digitální novela vyřešit na rozhlasovém trhu. Mimo jiné bude řeč o metodice výpočtu pokrytí jednotlivých rádií a rozhlasových sítí a o možném ohrožení některých větších stanic z důvodu nadměrného pokrytí.

Anketa

Zajistí novela vysílacího zákona, která řeší digitalizaci rozhlasového vysílání, větší konkurenci na rozhlasovém trhu?

77 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 1. 2009 23:18

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+