Více

Michal Stehlík: Digitalizace nesmí být záminkou pro zvýšení rozhlasového poplatku

Nový předseda Rady Českého rozhlasu věří v brzký přechod na digitální rozhlasové vysílání. „Myslím, že nás to doběhne rychleji, než si myslíme,“ říká v rozhovoru pro server DigiZone.cz.

Rada Českého rozhlasu je po dlouhé době kompletní. Jaký máte jako předseda pocity z nováčků? Tedy z těch dvou, kteří se už jednání Rady zúčastnili – Jiřího Vejvody a Hany Dohnálkové, protože Ivan Vodochodský byl zvolen teprve minulý týden.

Zatím velmi dobré. Kolega Vejvoda je zkušený rozhlasový matador, zná rozhlas i z období změn, takže myslím, že dokáže nahlédnout hodně „insiderovsky“ na cokoli, co se v rozhlase děje nebo bude dít. Kolegyně Dohnálková nám zase může docela pomoci, protože je profesně ukotvena v umělecké branži, s rolí, kterou míval bývalý místopředseda Bohouš Zoubek, tedy s pohledem na uměleckou tvorbu a případné problémy s ní. Český rozhlas má také svůj Symfonický orchestr. Rada potřebuje profesionála, který má na tyto věci svůj názor. Jsem tedy rád, že se podařilo navolit takové radní, kteří do rozhlasu vidí v rámci svých profesí. Mám z nich dobrý pocit.

Je pro Radu výhoda, že v ní zasedl bývalý dlouholetý manažer rozhlasu? Jiří Vejvoda šest let vedl druhý nejposlouchanější okruh Dvojka, než ho před čtyřmi lety současný generální ředitel Peter Duhan odvolal.

Rada je v rámci svého zakotvení orgán, který by měl rozhlas svým způsobem hlídat, nahlížet na případné problémy, takže žádný kritický hlas není úplně špatný. V tomto případě, pokud směřujete k možné větší míře kritičnosti, musím konstatovat, že kolega Vejvoda, je jednou devítinou Rady, byť důležitou. Pokud by byla Rada složena více méně z bývalých rozhlasových pracovníků, kteří mají nějaký profesní životaběh v této instituci, samozřejmě by to byla otázka. Ale takto si naopak myslím, že je vlastně dobře mít v Radě někoho, kdo dokáže dobře položit otázku a my si sami ve svých hlavách zhodnotíme odpovědi. Je dobře, že tu je člověk s takovým vkladem, ale to neznamená, že by tak měla být obsazena celá Rada, ta by měla být vyvážená.

Jiří Vejvoda má v Radě silnou pozici. Když minulé zasedání kandidoval na místopředsedu, hlasovali pro něj všichni radní včetně vás.

Interpretuji si to tak, že ho všichni vnímají jako osobnost, která má s rozhlasem zkušenosti a zároveň to je nějaká logika volby, kdy on byl osoba, kterou si všichni dokázali představit v místopředsednické roli. Není to tedy nelogické.

Překvapilo mě, že na předsedu Rady kromě vás nekandidoval nikdo jiný. Čím to? V minulosti nebyla Rada ČRo tak jednotná.

Myslím si, že spolu dokážeme hovořit. Musel jste si ale všimnout, že jsem dostal pět hlasů z osmi, což znamená, že tři kolegové si dokázali představit jinou alternativu. Každá volba v demokracii je ale otázka většinového názoru, a tady byla jistá většina, která si dokázala představit předsednictvo Rady v této konstelaci. Podobně jako já dostal pět hlasů i další místopředseda Petr Šafařík. Spíše to tedy považuji za realistický pohled na možnou volbu. Asi v tom sehrál roli i fakt, že jsem dva měsíce dělal úřadujícího předsedu Rady a byl jsem jistou kontinuitou bývalého předsednictva. Když složíme všechny tyto aspekty, myslím si, že ani jeden z nich nebyl zásadní nebo jediný určující, ale spíše do toho ta situace dospěla.

Nakolik je funkce předsedy Rady náročnější než místopředsedy nebo řadového radního? Se všemi máte osobní zkušenost.

Zažil jsem všechny tři funkce, a jejich náročnost se jistým způsobem nedá srovnávat. Protože jde o organizaci předsednictev, organizaci veškerého programu Rady a návrhy vycházejí od předsedy a místopředsedů. Primárně to je u předsedy organizačně a komunikačně jednou tolik náročné než u místopředsedy a možná ještě o něco náročnější než v rámci členství v Radě. Je to navíc i otázka komunikace v rámci výroční zprávy s Poslaneckou sněmovnou, kterou budeme shodou okolností ve čtvrtek obhajovat na Volebním výboru.

K tomu je ještě dostaneme.

Myslím, že to bude zajímavé... Náročnost mojí nové pozice jsem mohl sledovat u předsedy Tomáše Ratiborského v předchozím období Rady, mám zkušenosti i z těch dvou měsíců úřadujícího předsedy, kdy to navíc bylo možná trochu deformováno tím, že na mně viselo opravdu všechno, protože jsem byl jediným členem vedení Rady, který musel řešit i stížnosti posluchačů a veškerou agendu. Ale jak říkám, organizace, komunikace a příprava věcí a do budoucna hlídání termínů od těch drobných, až po ty závažnější v rámci témat legislativy, poplatků, jsou náročnější.

Radním jste od roku 2011, cítíte za ty tři roky a po částečné proměně obsazení rady změnu atmosféry v Radě?

Poslední dva roky nebo rok a půl komunikujeme mnohem otevřeněji a lépe. Myslím si, že by to s novými členy mohlo vydržet, ne-li se zlepšit. Považuji Radu za kolektivní orgán, kdy lidé, slovy Karla Poláčka, spolu mluví.

Co je teď pro Radu ČRo takovým „top“ tématem? Hodně se mluví o rozhlasové digitalizaci, ale v praxi se skoro nic neděje...

Celý rozhovor čtěte v prémiové sekci DigiZone.cz

Tento článek patří do prémiového obsahu

Chcete-li mít přístup k exkluzivním informacím, zvolte prosím jednu z níže uvedených možností.

Jednorázová platba

30 Kč s DPH

Ztratili jste přístupový kód? Vyplňte stejnou emailovou adresu jako při původní objednávce a my vám kód znovu zašleme.

Předplatné

Předplatné pro soukromé osoby
785 Kč bez DPH za rok

Firemní předplatné
od 3 900 Kč bez DPH za rok

Proč číst premiový obsah?

Objednávka předplatného

Již máte předplatné?

Přihlaste se

Zaplatit můžete online pomocí některého z bohaté nabídky platebních kanálů od mobilních plateb až po platební karty. GoPay

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+