Jak se Studio Marvil dostalo ke zpracování nového korporátního loga a vizuální podoby Českého rozhlasu?
Šlo o veřejnou zakázku vypsanou podle zákona, která byla na sklonku loňského léta zveřejněna na internetových stránkách Českého rozhlasu. V prvním předkole si rozhlas vybíral partnery pro samotné zpracování, jimž zaslal zadání. To jsme dostali někdy v průběhu září nebo října. V tomto předkole se posuzovaly předchozí zkušenosti účastníků, rozsah jejich realizovaných prací, zázemí týmu, apod. Přeci jenom šlo o poměrně velkou zakázku, nikoli práci pro jednotlivce nebo týmy bez zkušeností. Čili zpočátku to byla čistě procedurální záležitost, po které přišlo reálné zadání a v průběhu listopadu jsme odevzdávali návrhy do soutěže.
Jak byste shrnul v kostce zadání od Českého rozhlasu?
Zadání mělo asi patnáct stránek a pokud ho měl shrnout, znělo tak, že máme udělat buď rebranding stávajících log Českého rozhlasu, nebo něco úplně nového. Bylo tedy bez jakéhokoli omezení, zadavatel nevyjádřil žádnou preferenci. Ale je pravda, že se v zadání hodně objevovala slova „moderní“, „nadčasové“, „dynamické“ a podobně. Při rozhodování o tom, zda budeme dělat rebranding nebo úplně novou značku, jsme to mezi řádky četli jako příklon vedení rozhlasu k radikálnější změně.
Takže zvolili zcela jiný přístup než vedení České televize, které od začátku chtělo pouze rebranding původního korporátního loga.
Přesně tak.
Nová loga stanic Českého rozhlasu nepoužívají číslice, kdežto původní loga i názvy celoplošných stanic je měla – třeba Český rozhlas 1 Radiožurnál, z něhož se po přechodu na novou vizuální podobu stal Český rozhlas Radiožurnál. Byl to přímý požadavek vedení rozhlasu?
Ano, názvy stanic se lehce upravovaly, zmizely z nich číslice, ale jejich nová podoba a znění jsou přesně na základě zadání. Bylo to součástí onoho patnáctistránkového elaborátu, kde bylo jasně řečeno, jak přesně mají nové značky po obsahové stránce vypadat.
Než jste do soutěže předkládali finální verzi vašeho návrhu, připravovali jste si i alternativní řešení? A z kolika jste nakonec vybírali?
Ano, měli jsme dva návrhy. Více by se jich ani nestihlo připravit. Na vypracování jsme měli od chvíle, kdy jsme dostali do rukou přesné zadání, po odevzdání čtyři týdny, což je extrémně krátká doba. Když zvážíte, že určitou dobu hledáte řešení, pak se ho snažíte rozpracovat, protože součástí odevzdávky nebylo jenom logo na papíru A4, ale poměrně rozsáhlý seznam, v jakém kontextu máte logo představit, a kolik značek musíte ukázat, abyste představili celý systém – bylo na to opravdu velmi málo času. Ještě než začnete pracovat na novém logu, musíte si taky udělat nějaké rešerše, a to všechno jsou časově docela náročné úkoly. Nezabývali jsme se tedy ničím jiným než myšlenkou vytvoření iniciály písmene R. Toto rozhodnutí padlo velmi záhy po obdržení podkladů k soutěži. Pak jsme nějakou dobu strávili hledáním správné podoby loga a do soutěže jsme odevzdávali dvě řešení písmene R. Zadavatel si vybral to, které mu vyhovovalo víc.
Jak vypadala ta druhá varianta, která nakonec nevyhrála?
Bylo to malé písmeno „r“, zase geometricky složené z vertikálního obdélníku, tečky a s takovým jemným detailem. Doufám, že bude představeno společně se všemi ostatními soutěžními návrhy, jak slíbilo vedení Českého rozhlasu. U této varianty ale došlo z naší strany k pochybení, druhý návrh jsme neoznačili podle regulí úplně správně. Jeden ze soutěžících si toho všimnul, upozornil na to a tento návrh byl z posuzování vyřazen. Ale to se prostě stává. Když se soutěží podle zákona o veřejných zakázkách, postup bývá opravdu velmi striktní. Pro výtvarníky to je přímo strašný postup. Nestavíme dálnice nebo mosty, s tím je grafika těžko měřitelná. Když vám ze zadání vyjdou dvě varianty, které obě považujete výtvarně za srovnatelné, těžko se s jednou loučíte.
Kdo konkrétně je autorem ústředního motta nového loga Českého rozhlasu, tedy písmene R?
Pracoval na něm tým šesti lidí, ale samotnou značku navrhla Erika Huptychová, naše mladá kolegyně. Už na začátku jsme si ale rozdělili úkoly, takže to byla týmová práce. Někdo se pokoušel stylizovat velké písmeno a někdo malé. Z prezentace Českého rozhlasu bylo patrné, že značka je jedna součást nového vizuálu. Bylo tam hodně práce s laděním barev, s postavením vizuálů, ale to se všechno naplno projeví až při implementaci nových log. Samotné R tedy má svoji autorku, ale celkový vizuál Českého rozhlasu byl týmová práce a raději bych ji tedy prezentoval za celé Studio Marvil.
Kolik návrhů bylo celkově v soutěži – tedy kolik jste měli konkurentů?
Do fáze, kdy mohla odevzdávat návrhy, bylo připuštěno sedm studií, která splnila podmínky. Všichni odevzdali dva návrhy, takže celkově jich bylo přes deset. Přiznám se ale, že jsem u představování jednotlivých návrhů nebyl, takže jsem konkurenční řešení neviděl.
To je škoda, chtěl jsem se vás zeptat, zda mezi nimi nebyly nějaké povedené, které by se vám líbily – ač šlo o konkurenty.
Nevím, ale kolegové, kteří účastnili představování soutěžních návrhů, říkali, že se jim líbil ještě návrh od studia Side2, který postoupil i do nejužšího finále a byl potom naším největším konkurentem. Jedná se o velmi kvalitní studio, takže se to dalo čekat.
Vytvořením loga a vizuálu a vyhlášením výsledků soutěže vaše spolupráce s Českým rozhlasem nekončí. Jak dlouho ještě budete dohlížet na implementaci nových log a vizuálu?
Součástí poslední etapy výběrového řízení bylo ladění rozsahu práce a předběžný harmonogram, takže nás čeká ještě šest měsíců práce. Seznam toho, co máme odevzdat, čítá pět stránek A4. Drobnost, která nás samotné zaskočila, když jsme začali přpravovat systém nových značek, spočívá v tom, že každá značka má tři prostorové varianty. Existují proto, aby se dobře vešly do různých formátů. Jiná konfigurace loga je pro web a jiná pro plakát, takže je třeba se s tím nějak popasovat. Když jsme do toho ještě doplnili vysílací frekvence a doplnili o tyto varianty použitelnosti, dostali jsme se k číslu 2 700 souborů značek, které odevzdáváme ve všech formátech. Musí být dostupné jak pro grafiky, tak pro kancelářské použití.
Dá se to vůbec zvládnout?
V lidských silách to asi není, nakonec jsme na to museli vytvořit třídící program. Lidsky se as nedá zkontrolovat, zda máte ve všech případech správnou značku ve správné konfiguraci a správném souboru. Rozsah práce je tedy ještě poměrně veliký, těch šest měsíců bude poměrně intenzivních. Samozřejmě nečekáme, že úplně všechno poběží hladce.
Všimnul jsem si, že font písma v logu není originální jako v případě České televize, pro kterou Studio Najbrt navrhlo zcela nový. Jaké písmo jste zvolili?
Vybrali jsme takový zajímavý Grotesk od firmy Bertold. Dlužno říct pro negrafiky nebo netypografy, že tato písma více méně splývají. Pro nás má toto písmo několik zajímavých detailů. Nechtěli jsme vybrat font, který by byl příliš výrazný, protože jsme měli na paměti, že se často okouká. Navrhnout úplně nové písmo by nás samozřejmě bavilo, ale soutěžní regule to neumožňovaly. Za čtyři týdny nenavrhnete žádné funkční písmo.
A asi by to výrazně prodražilo zakázku.
Velmi výrazně, protože to má i další konsekvence. Kdyby se Český rozhlas rozhodl pro autorské písmo, musel by to zadat v soutěži, ale na to opravdu nebyl prostor.
Jakým způsobem se vlastně hradí autorovi písma za jeho využití v nějakém novém logu? Bude Český rozhlas platit za to, že jeho logo využívá nějaký konkrétní font, nebo se za to písmo zaplatí jen jednorázově?
Písmo je z hlediska zákona vlastně software. Vy si koupíte licenci pro jeho používání, která se většinou vztahuje na počet procesorů. Některé licence omezují formy využití písma, takže kdybyste vytvořil novou značku jenom z písma, musel byste si za to připlatit. Ale jsou to řády stokorun nebo tisícikorun na jeden počítač. Samozřejmě neplánujeme, že by se písmo z nového loga muselo instalovat do počítačů v celém Českém rozhlasu, bude určeno především grafikům a zpracovatelům z profesionálních řad. V běžném kancelářském použití si vystačí se systémovými písmy tak, jak to je v korporacích obvyklé.
Máte s Českým rozhlasem uzavřenu dohodu o tom, že pokud vznikne nějaká nová stanice nebo projekt, pomůžete jim vytvořit pro ně logo podle nového vizuálu?
Bude na to existovat metodika, takový obecný algoritmus, jak správně takovou značku vytvořit. Samozřejmě se můžete v nějakých extrémních polohách, kdy jde o velmi dlouhý název, dostat do úzkých, kdy nová značka nebude podle algoritmu vypadat úplně správně. V takových případech bychom asi pomohli s konzultací, ale vzhledem k tomu, že máme od rozhlasu přesný seznam a rozsah značek, nečekáme, že by v nejbližší době něco takového nastalo. Ale i kdybychom ji nerealizovali my, bude existovat postup, jak vytvořit další novou značku.
Všimnul jsem si, že ohledně délky některých názvů byl problém i se současnými značkami některých krajských studií Českého rozhlasu, konkrétně ČRo České Budějovice nebo ČRo Hradec Králové, kde jste museli název rozepsat na dva řádky.
Je to dáno něčím, co neumíme překročit. Na jedné straně máte název Brno a na druhé Hradec Králové. S tím se nedá v takovémto univerzálním prostředí, jaké jsme vytvořili, jinak pracovat. Tyto rozsahy přiznáváme. Mně osobně to v případě Českých Budějovic nebo Hradce Králové vůbec nevadí. Jejich loga mi připadají stejně funkční a esteticky vyhovující.
Český rozhlas na jednu stranu odstranil z názvů celostátních okruhů číslice, ale u názvů krajských studií opět nedošlo ke sjednocení v podobě jednotného mustru označování podle krajského města, takže tu nadále existují i ČRo Sever, ČRo Region Středočeský kraj, ČRo Region Vysočina či ČRo Regina. Neměli jste v zadání i vytvoření sady jednotných názvů pro krajská studia, která by využívala názvy krajských měst?
V zadání to nebylo, žádné přejmenovávání krajských studií nám Český rozhlas neavizoval.
Je logo Českého rozhlasu první mediální zakázkou Studia Marvil, nebo jste něco podobného dělali už v minulosti?
Vzhledem k tomu, že něco podobného je už potom jenom Česká televize, tak ne…
Myslím i komerční rádia a televize.
Ne, ale náš kolega Jiří Karásek připravoval nějaké vizuály pro ČT. Stávající podoba Otázek Václava Moravce je z jeho dílny, pracoval na tom jako externista, takže nějakou dílčí zkušenost z mediálního světa jsme měli. V nedávné době jsme také dělali rebranding časopisu Euro, máme za sebou rebranding ČEZ, který jsme dělali před deseti lety. To byla asi ještě rozsáhlejší práce, a mezitím jsme dělali Pražskou burzu, Lesy České republiky, ale i manuál celé vizuální identity pro VZP. Takže se zakázkami takto velkého rozsahu máme poměrně velké zkušenosti. Skoro bych řekl, že kromě Studia Najbrt nikdo jiný takové věci v Česku nerealizoval.
Když jste nakousnul Studio Najbrt, nemůžu se nezeptat, jak se vám osobně líbí rebranding loga České televize.
Myslím si, že Studio Najbrt odvádí standardně profesionální práci. Zrovna logo ČT bych asi nerad komentoval, nemyslím si, že je to zrovna jeden z jejich highlightů, ale to je asi všechno, co bych k tomu chtěl říci. Jinak si jich jako kolegů strašně vážím a myslím si, že pro obor – byť jim to spousta lidí má za zlé – dělají hodně dobrého.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
