Více

Martin Mrnka: Chtěli nás odstavit

Brzy to bude rok, co Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licence šesti novým digitálním televizím. Za normálních okolností by právě začínaly vysílat. Jenže nemají kde a jejich licence stále propírají soudy. Podle ředitele chystané zpravodajské televize Z 1 Martina Mrnky dokonce hrozilo, že se Česká televize a Nova dohodnou, jak dostat novou konkurenci ze hry. Připravované digitální sítě prý chtěly obsadit samy.

Jak jste se dozvěděli o tom, že vám současné televize chtěly zablokovat vstup do éteru?

Dostali jsme takovou informaci v naší Asociaci digitálních televizí. Potvrdily nám ji dostatečně důvěryhodné zdroje. Ostatně nejen nám, ale i národnímu koordinátorovi digitalizace panu Duspivovi, který tuto informaci zveřejnil jako první. Faktem je, že v poslední době někteří představitelé České televize radikálně změnili svůj postoj k digitalizaci.

Jak radikálně?

Už loni na podzim na mediální konferenci v Českém Krumlově koordinátor digitalizace ČT pan Hanuš naznačoval, že by Kavčí hory mohly mít problém s přijetím harmonogramu zavádění digitálního vysílání. Že digitalizace podle jejich názoru nepostupuje tak, jak by postupovat měla.

Martin Mrnka

A vy z toho vyvozujete, že se ČT dohodla s Novou na společném postupu, který by zamezil vzniku budoucí konkurence?

Tak dohodly… Evidentně nejde o dohodu institucí nebo jejích generálních ředitelů. Spíš jde o některé lidi, co mají v obou televizích na starost digitalizaci. Najednou začali postupovat úplně jinak, než jak postupovali do konce loňského roku. Pokud to s digitalizací myslí vážně, měli by zvolit jinou strategii.

Jakou?

Česká televize v souvislosti se zvýšením koncesionářského poplatku slibovala, že v určitém období začne uvolňovat svoje frekvence a přecházet na digitální vysílání. Konec konců jí to umožňuje zákon. V určitém přechodném období může pokrývat diváky částečně analogovým a částečně digitálním signálem, zatímco na těch dřívějších analogových frekvencích můžou vzniknout nové digitální sítě, do kterých se vejdou nové programy. Jenže to podle nás začalo v poslední době někomu vadit. Cítíme k tomu jasné náznaky, ale nemáme žádné přímé důkazy. Prostě s námi nehrají otevřenou hru.

Podle vás tedy ČT nechce uvolnit frekvence pro nové digitální programy.

Neříkám, že to nechce ČT jako taková. Nedovolil bych si ani tvrdit, že to nechce její generální ředitel nebo Rada ČT a běžní zaměstnanci té televize. Spíš lidé, kteří mají na starost projekt digitalizace a kteří se najednou začali chovat jinak, než se chovali dosud.

Připusťme, že by taková dohoda existovala. Co by znamenala pro nové digitální programy?

Na nové televize by nezbyl prostor. Zůstala by jen jedna neúplná digitální síť, která by byla schopná pojmout maximálně pět programů, nikoli šest. Rozhodně by tedy nebyl prostor pro všechny. Rozšiřování takové sítě do dalších regionů by bylo mnohem obtížnější než u sítí, které by podle takové dohody obsadily programy ČT a Novy.

Co když by taková dohoda platila jen dočasně, aby bylo v digitálních sítích vůbec co vysílat, když vaše licence loni v září zpochybnil soud a dodnes nerozhodl o jejich platnosti?

To je věc státu, aby si řekl, co si od digitalizace slibuje. Dosud jsme se bavili o tom, že digitalizace přináší lepší využití kmitočtového spektra, a tedy rozšíření plurality na televizním trhu. To má být hlavní přínos digitalizace pro diváka, místo dnešních dvou komerčních televizí jich bude osm, později víc než dvacet. Originálních českých programů určených pouze českému divákovi. Existují ale výklady, které prezentoval například ředitel televize Nova Petr Dvořák, že pluralitou je míněna pluralita programu, nikoli pluralita vlastníků televizních stanic. Z toho pohledu si můžeme říci dobře, Nova si vytvoří deset nebo patnáct dalších programů, a tím jsme učinili různorodosti trhu zadost. Ale oficiálně to v této zemi zatím nikdo neřekl.

Takovou snahu by asi zarazila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která musí ze zákona dohlížet na pluralitu vysílání.

Rada pro vysílání má v zákoně, pokud se nepletu, napsáno, že jeden vlastník nesmí obsáhnout více než 75 procent trhu. Takže pokud by existovaly dva subjekty, deset programů Novy a deset programů Primy, a byly by ochotné se dohodnout na tom, že Prima bude mít 26 procent trhu a Nova zbývajících 74, stále bychom se ještě pohybovali v rámci zákona.

Ale rada by nemusela Nově ani Primě udělit další licence, protože by prostě konstatovala, že už ovládly dostatečnou část trhu.

Ale jestli jsem správně pochopil jejich úvahu, jim jde o využití takzvaných bonusových licencí, které dostanou komerční televize od státu. Původně měly dostat jednu, Nova teď ale říká, že chce alespoň dvě, nejlépe ale tři nebo čtyři. To bychom se vrátili zpátky na začátek, kdy se v souvislosti s digitalizací uvažovalo o tom, že každá z dnešních televizí by měla dostat celou jednu digitální síť a provozovat si v ní čtyři nebo pět programů. Tím by ale de facto žádná další konkurence nevznikla.

Ale vznikla, protože ty bonusové licence mají komerční televize dostat za to, že státu vrátí analogové frekvence, na kterých se potom postaví ony digitální sítě. Je to prostě podmínka. Digitálních sítí má být šest, takže vám může být úplně jedno, jestli ČT, Nova a Prima obsadí každá jednu.

Tím pádem se vám ale úplně změní trh, na který vstupujete. Nejde ani tak o specializované kanály, jakým bude třeba zpravodajsko-publicistická Z 1, ale o plnoformátové stanice. Ty by se proti konglomerátům mnoha kanálů prosazovaly podstatně obtížněji.

Proč si myslíte, že by vaše Z 1 neměla mít stejný problém? Už dnes existuje ČT 24 a soukromá parlamentní televize 24cz. Nova chtěla také vlastní zpravodajský kanál.

Je otázka, jestli by při současném přístupu Novy ke zpravodajství vůbec mohl takový kanál uspět, protože bulvární zpravodajský program v podstatě nikde na světě neexistuje.

Kdo říká, že by to byl čistě bulvární program? Nova si vybudovala vlastní síť krajánků a její zpravodajství už není tak bulvární. Navíc je nejsledovanější.

Jasně. Pokud by měli dostatek obsahu, mohli by takový kanál rozjet.

Dokonce dříve než vy. A nejde jen o Z 1. Na trh vstupují programy, které se inspirují od projektů, jako je váš, zatímco skutečně digitální televize nemůžou kvůli soudním sporům vysílat. Nebojíte se, že než soudy vyřeší tahanice o vaše licence, ostatní od vás všechno okopírují?

Je to pravděpodobné. V době, kdy jsme podávali žádost o licenci, byl trh celkem volný. Dnes je už pomalu zaplněný. Netýká se to jenom zpravodajských televizí, ale i stanic, které v době vyhlášení licenčního řízení v roce 2004 přišly s určitými nápady a konkurence mezitím řadu těchto nápadů uplatnila. Některé nové televize třeba uvažovaly o využití reality shows, což byl u nás v tu dobu naprosto neznámý pojem. A najednou v roce 2005 vysílají obě komerční televize reality shows. A tak je to jedno s druhým, třeba s původními seriály. Novým televizím nezbude nic jiného, než si zase hledat prostor a témata, kterým se současné programy nevěnují. Bude to ale mnohem těžší než v roce 2004.

Co vlastně digitální televize dělají, když nemůžou vysílat a netuší, kdy a jestli vůbec znovu dostanou licenci?

Óčko vysílá dál v kabelech a na satelitu. Jenom se mu zúžily možnosti a ustoupilo od plánů spojených s rozšiřováním pokrytí. Pokud jde o televizi Barrandov, ti si našli výrobu pořadů pro Primu a Febio TV ještě před soudním rozhodnutím o licencích zmrazilo veškeré investice. My, protože jsme vycházeli ze znění zákona, který po nás žádá, abychom začali vysílat 360 dnů od získání licence, jsme rozjeli přípravy, začali s přestavbou budovy, dokončili tendr na nákup techniky a nabrali jsme řadu profesionálů. Asi měsíc poté, co soud rozhodl, jsme ty lidi zase museli ke své lítosti propustit.

Kolik jich bylo?

Pětadvacet.

O jaké investice jste přišli za dobu, kdy jste se připravovali na vysílání?

Na přímých výdajích, jako jsou platy nebo vývoj pořadů, to bylo několik desítek milionů korun. Pokud jde o celkovou ztrátu, do té se započítává i to, že jsme počítali se vstupem na určitý trh a investor nám musel připravit nějaké peníze na rozjezd, nákup techniky, programu a rekonstrukci domu, z něhož jsme měli vysílat. Tyto peníze byly po celou dobu blokovány, takže nepřímá ztráta by mohla dosáhnout až několika stovek milionů.

Nemohli jste se jí ale vyhnout, když jste dopředu věděli, že udělení licencí může skončit u soudu? Dokonce to bylo pravděpodobné, protože žaloba je jediným opravným prostředkem proti rozhodnutí mediální rady, a zájemců o digitální licence bylo opravdu hodně.

Ano, tušit jsme to mohli. My jsme se ale Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ptali, jestli jsou naše licence platné a zda máme pokračovat v přípravách. Rada nám oznámila, že jsou platné.

Máte to od ní písemně?

Někteří členové asociace ano.

Pokud by tedy došlo na lámání chleba a digitální televize by se soudily se státem o zmařenou investici, bylo by toto vyjádření hlavním argumentem?

To je naprosto předčasné. Někteří členové asociace ale nevyloučili, že v případě zničení celé investice skutečně budou požadovat od státu náhradu.

Soudní spory o platnost digitálních licencí stále probíhají. Dá se odhadnout, kdy by mohly skončit?

Nedá. Nejvyšší správní soud nejspíš rozhodnutí o neplatnosti výsledku licenčního řízení zruší z formálních důvodů. Městský soud v Praze pak bude rozhodovat znovu. Pokud rozhodne tak, že jeho verdikt už nikdo nenapadne u Nejvyššího správního soudu, a jeho rozhodnutí by tedy bylo platné, rada by znovu rozhodovala o licencích mezi žadateli, kteří se přihlásili před třemi lety do výběrového řízení, protože to vlastně stále probíhá. Buď by rozhodla stejně a licence udělila stejným televizím, nebo by je dala někomu jinému. Jenže toto rozhodnutí by s největší pravděpodobností znovu napadnul některý z neúspěšných zájemců, a tak by tu byl nekonečný kolotoč soudních projednávání a odvolávání se všemi těmi lhůtami v řádu měsíců a let.

Nebylo by pro vás za takové situace lepší vysílat po kabelu a na satelitu?

Asi ne. Pokud máte nějaký projekt, do kterého jste vložil peníze a očekáváte určitou sledovanost, musíte se dostat k určitému počtu diváků, abyste měl šanci pokrýt náklady z prodeje reklamy a ještě něco vydělat. U televizí, které mají relativně levný obsah, jako je Óčko, teleshoppingová Top TV nebo křesťanská televize Noe, je možné uživit se jenom v kabelu a na satelitu. U zpravodajské televize, která má přeci jenom vyšší náklady, to je na hraně a u plnoformátových televizí, jako je Febio nebo Barrandov, to je absolutně nemožné.

Ministerstvo kultury připravuje novelu zákona, která dočasně dovolí v digitálních sítích vysílat programy převzaté z kabelu a satelitu. Proč nezačnete vysílat v kabelech a přes ně se nedostanete na klasické vysílače?

Protože nemáme jistotu, jestli potom opravdu dostaneme právoplatnou licenci pro takové vysílání, a s takovou vyhlídkou se těžko pracuje. Taky vám nezaručuje růst, s kterým počítaly obchodní modely všech šesti společností. Sítě by se nerozšiřovaly do dalších regionů, protože si neumím představit, kdo by byl takový sebevrah, aby byl ochoten platit za rozšíření digitálního vysílání mimo Prahu, Brno a Ostravu a neměl jistotu, že o toto vysílání nepřijde.

Kdybyste se ale džentlmensky dohodli s mediální radou a provozovateli vysílačů, mohli byste takhle vysílat v celé republice.

To by ale zase bylo typicky české obcházejí zákona.

Ale jinak se za téhle situace do digitálních sítí stejně nedostanete.

Myslím si, že existují dvě různé cesty. Buď si přiznáme, že digitalizace v této podobě u nás zkrachovala a změníme podmínky udělování licencí a celý zákon, nebo se domluvíme na tom, že je v éteru už tolik volného místa, že není třeba licence udělovat ve složitém řízení, stanovíme nějaký správní poplatek a dáme je všem, kdo o ně budou mít zájem. Oni se pak budou muset domluvit s provozovateli digitálních sítí, za jakých podmínek budou moci vysílat.

Ale to dost dobře nejde, protože i kdyby mohlo digitálně vysílat třeba dvacet televizí, zájemců pořád bude více. Jenom vašeho licenčního řízení se zúčastnilo skoro padesát společností. Takže by se stejně muselo vybírat.

Ano, ale já si myslím, že by se ten výběr dal uskutečnit velice jednoduše, ekonomicky.

Myslíte dražením licencí?

Ne, to by novým televizím zlámalo vaz stejně, jako se to stalo u prodeje licencí UMTS pro mobilní operátory, kdy se vydaly velké peníze jenom na licence a nezbylo na vytváření sítí a jejich obsahu. Výběr by záležel čistě na vztahu majitele licence a provozovatele vysílačů, čili na ekonomické dohodě.

Vysílal by tedy jen ten, kdo měl dobré vztahy s majitelem vysílačů a nabídl by mu nejvíc.

Ten, kdo by to byl schopen ekonomicky zvládnout. Protože upřímně řečeno, mezi zájemci o digitální licence bylo dost společností, které to jenom tak zkoušely, co kdyby jim tu licenci náhodou rada dala. Za těmito zájemci nebyla žádná ekonomická síla.

Říkal jste, že digitální televize potřebují co největší pokrytí signálem. Není to ale spíš tak, že kromě toho pokrytí potřebujete také, aby se co nejdříve vypínaly analogové vysílače, abyste diváky donutili koupit si digitální přijímače? Protože bez nich si vás nikdo nenaladí.

Takový názor se nám snaží vnutit analogové televize, a zaznělo to i od některých lidí z ČT. Nemyslím si, že by to tak bylo. Každý, kdo si mohl vyzkoušet digitální příjem televize, zjistil, že je většinou lepší než analogový a uživatelsky mnohem příznivější. Je to stejné, jako kdybyste se pokoušel dnešním mobilním telefonům konkurovat starým kufříkovým mobilem. Za asociaci jsme už řekli, že pokud se Nova rozhodne zůstat u analogového vysílání, nebráníme jí v tom. Dva nebo tři roky by to bylo tvrdé, ale v další fázi by už šlo o souboj mezi dinosaury a savci. Digitální vysílání je jednoznačně dalším vývojovým stadiem televize a analog s ním nemůže soupeřit.

Co teď budete dělat? Pořád se mluví o nějaké generální dohodě mezi státem, současnými televizemi a novými digitálními programy, aby se s digitalizací hnulo. Jednáte?

O generální dohodě několikrát mluvila jak Nova, tak další televize. Po ničem takovém zatím není vidu ani slechu. Proto jsme vydali prohlášení, v němž přímo vyzýváme poslance a senátory, aby se pokusili se situací něco dělat. Domníváme se, že klíčový problém je v legislativě. Jinou elegantní a rychlou cestu, než je změna zákonů, nevidíme.

Dohodnout se chce i Nova. Její ředitel Petr Dvořák ale říká, že jim chybí vyjednavač na straně státu, který by jim garantoval, že se uzavřená dohoda bude plnit.

O tom by se měly dohodnout politické strany v parlamentu. Dohoda se musí upéct na půdě Poslanecké sněmovny, nikde jinde to není možné. On ten problém poměrně dlouho nikoho netrápil, protože jsme sedm měsíců neměli vládu, ale brzy začne. Už někdy v létě začne německý digitální rozhlas rušit televizní vysílání v severních Čechách. Diváci přijdou o analogový signál Novy, a to se pak nebudeme stačit divit.

Reflex logo

Zkrácená verze rozhovoru vyšla v týdeníku Reflex 9/2007

Anketa

Souhlasíte s názorem Martina Mrnky, že by licence pro vysílání v DVB-T měl dostat každý a vysílal by jenom ten, kdo by se dohodl s provozovatelem multiplexu?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 3. 2007 0:24

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+