Více

Martin Hroch: Na digitalizaci rádií se dívám s nedůvěrou

Martin Hroch šéfuje jedné z nejrozmanitějších mediálních skupin na českém trhu. Firma Radio Investments ovládá síť mainstreamových Kiss rádií, pražské alternativní Rádio 1, hiphopové rádio Spin, rockové Rádio Beat a Country rádio. V rozhovoru pro Digizone.cz se šéf skupiny vyjádřil k digitální budoucnosti českého éteru, k připravované diginovele i k možnostem, které současný trh novým rádiím přinese. Vzhledem k dosud prezentovaným názorům jiných stran jsou postoje Martina Hrocha k digitalizaci mírně odlišné.

Historie skupiny Radio Investments

Začněme historii skupiny Radio Investments na českém trhu. Dnes jste v pozici, že máte pět výrazně vyprofilovaných rádií, zřejmě jako jeden z mála účastníků na trhu. Kudy vedla cesta od začátku působení Kiss rádií po dnešní dobu?

První začátek byl v roce 1991, kdy irsko-česká společnost Radio Bohemia vlastněná irským podnikatelem Denisem O’Brienem a dvěma českými vlastníky Pavlem Ťahanem a Radkem Vaškovičem získala v roce 1991 licenci na pražské rádio s projektem Kiss 98. To rádio začalo vysílat 2. října 1992 a bylo to vůbec první rádio, které vstoupilo na trh velkou zaváděcí kampaní, přineslo do éteru praktiky, které se později staly samozřejmostí – posluchačské soutěže, interaktivitu, street promotion, podporu propagace, a celé propojení rádia s marketingem. Nesmím opomenout, co naše skupina přinesla do českých luhů a hájů – byl to know-how o prodeji reklamního času. Ty základy byly solidní a zafungovaly i na českém trhu. Umožnilo to rozvoj skupiny a vlastně v roce 1995 začaly první akvizice mimo Prahu a rozrůstala se rodina Kiss rádií. Ani jedno Kiss rádio nevzniklo ziskem nové licence. Vždycky šlo o akvizici již existujících stanic, které vysílaly v těch regionech pod jiným jménem, jenže my jsme vždycky koupili obchodní podíl v těch společnostech a postupně jsme se dostali do regionů – Plzeň (Kiss Proton), Brno (Kiss Hády), Ostrava (Kiss Morava), Zlín (Kiss Publikum), České Budějovice (Kiss Jižní Čechy), Kiss Delta (Mladá Boleslav, Pardubicko a okolí). Tím se nastartovala etapa Kiss rádií, pak se chvíli nic nedělo a v roce 2002 jsme rozjeli vysílání Rádia Beat…

Rozhovor Martin Hroch 1

…to bylo ještě s panem Kasalem…

Ano, to vzniklo tak, že byly dvě licenční řízení pro Prahu, po Rádiu Vox a po Limonádovém Joe, a tehdy získalo licenci Rádio Expres a rockový projekt právě Charlieho Kasala. Ten se s námi spojil, protože hledal technické a organizační zázemí. To jsme mu nabídli my a vytvořili jsme společný podnik – Rádio Beat, které od roku 2002 vzkvétá a rozšiřuje se, ale jiným modelem než Kiss. Zatímco Kissy jsou regionální stanice s více studii, Beat jako žánrové rádio vysílá jeden program pro všechny kmitočty v republice a dnes má velice slušné pokrytí v Čechách. Další projekty přišly v roce 2004, tehdy náš majoritní vlastník Denis O’Brien udělal akvizici a koupil evropskou část společnosti Metro Media International, čímž se dostal i k dalším rozhlasovým stanicím v devíti evropských zemích včetně ČR. Díky tomu jsme organizačně přičlenili Country rádio a Rádio 1 do naší skupiny. To byl další skok a po takovém kroku nahoru zase následovala jistá kratší pauza, kdy jsme ladili celou organizaci a nastavovali vzájemná propojení. Pak přišlo ještě spojení s panem Hrycem v roce 2006 s pražskou části Rádia Twist, kde jsme vytvořili nejmladší stanici na trhu nejen historicky ale i cílově – pro nejmladší posluchače – Rádio Spin.

Takže v prvním momentu jste neměli akvizice v plánu? Vznikly jakoby náhodně tím Rádiem Beat a pak se to až rozvinulo?

Ne. My jsme vždycky hledali co nejvíc možností, kde udělat smysluplnou akvizici jak regionálně, tak ekonomicky, abychom koupili relativně zdravou nebo prosperující společnost. To se nám naštěstí vždycky podařilo.

Regionalizace Kiss rádií

A čím se stalo, že jste nenaběhli na vlnu přílišného síťování a programové i organizační centralizace, což je dnes trendem v oblasti rozhlasových stanic? Nejenže jste Kiss rádia ponechali více-méně samostatné v regionech, ale některým jste dali i odlišný formát oproti těm ostatním. Vím například, že Kiss Jižní Čechy je tanečnější, Kiss Delta má zase jiný profil, a pod.

Největší rozdíl je mezi pražským Kissem, který je malinko pro dospělejší publikum, ale jsou tam i jiné decentrální programy – speciální programové prvky, které každé to rádio má úplně odlišné. Abych vysvětlil, proč tomu tak je, musím se vrátit znovu do těch začátků v roce 1992, kdy jsme přinesli taky know-how o prodeji reklamního času. A to je tak silné, že my dokážeme, naštěstí, to rádio financovat právě z lokální reklamy. Abychom ji dokázali dobře dodat, a aby byla efektivní, jsme přesvědčeni, že musí být napojená na fungující, žijící a existující médium. Dost dobře nedokážu popsat entuziasmus obchodního partnera, který kupuje vysílací čas třeba na rádiu, které vysílá úplně z jiného kraje. A on si koupí jakoby „odpojovák“… co to je? Vždyť přece obchod je partnerství a je to partnerství mezi dvěma subjekty. Jestliže ten subjekt tam je lokálně přítomný a vím, že je to fungující firma, tak ve mně vzbuzuje daleko větší důvěru. Takže ty věci se navzájem podporují. Přímý prodej reklamy podporuje existenci těch menších lokálních stanic a proto zachováváme tento model a nejdeme do programového síťování. Pro nás je přímý prodej reklamy a podnikatel na místní úrovni naprosto stěžejní partner.

Tak zatím se vám osvědčuje model kvazi decentralizace. Jak to ale funguje se značkami Kiss rádií, které jsou navzájem podobné? Nemáte problém s tím, že si je vzájemně vybíjíte, když každý posluchač Kissu v jiném regionu má tu značku asociovanou s něčím úplně jiným?

Samozřejmě tohle je vždycky věc kompromisu. Svět není černobílý, abychom si z jednoho modelu dokázali vzít jenom pozitiva a z jiného modelu taky. Každý model má kladné i záporné stránky. To, na co jste narazil, je samozřejmě trošku svazující, ale co se týče značek nebo poslechovosti, tak tam to necítíme jako nějaký omezující faktor. Na druhou stranu, pakliže nejste vysloveně celoplošná ohromná stanice, tak i vaše komunikační aktivity jdou skrze region, kde jste přítomný. Takže i ta regionální odlišnost se dá udělat navenek. Nejsme celoploška, takže nepotřebujeme úplně jednotné komunikační kampaně. Děláme jednotlivé akce v jednotlivých regionech.

Důvod k digitalizaci rádií nechápu, FM pásmo postačuje

Přejděme k digitalizaci. Vaše skupina patří mezi nejvážnější kandidáty na co nejlepší využití, protože máte rádia žánrově vyprofilovaná a máte některé velmi zajímavé cílové skupiny, zejména u Rádia Spin a Rádia 1, které můžete lehce motivovat k nákupu digitálních přijímačů. Jak se tedy díváte na digitální budoucnost, máte vypracované koncepty, kdy byste se mohli do digitalizace aktivně zapojit případně který z avizovaných formátů by vám nejvíce vyhovoval?

Na digitalizaci se já osobně dívám s velkou opatrností a spoustou otazníků. Jestliže nastane i v rozhlasovém vysílání, tak za prvé zcela nechápu ten důvod, protože myslím, že pásmo FM je dostatečné co se týče kapacity pokrytí versus diverzifikace stanic, které se do toho pásma vejdou. Kvalita zvuku definitivně nebude výrazně lepší v digitálním vysílání, protože to, co lidské ucho dokáže zpracovat, FM pásmo celkem uspokojivě obslouží. Přidaná hodnota typu datové služby a pod., tam myslím, že od toho máme spíš mobilní operátory. Takže nevidím příliš důvodů tu digitalizaci nějakým způsobem akcelerovat.

V televizním vysílání jsou ale přínosy zřejmé…

No u televize je to jinak. Tam se v analogu na jedno území vešly maximálně 4 terestrické stanice. Digitální televize umožní minimálně čtyřikrát víc kanálů, jenže řekněte mi kolik z těch kanálů za rok za dva bude uživitelných z reklamního trhu. V českém prostředí se bavíme o deseti milionech obyvatel od narození až po smrt, a to relativně chudých. Druhá věc je, jestli k digitalizaci dojde vůlí politiků nebo technologického vývoje, a když dojde, tak si myslím, že nastane totální liberalizace rozhlasového vysílání v tom smyslu, že zřejmě nepůjde o vysílání na základě licencí, ale spíš že každý, kdo si najde distribuční kanál, bude moci být nějakým způsobem přítomný na trhu. Dojde k velkému žánrovému rozvrstvení, a bude to zase o tom, jaký model financování si která stanice zvolí. Na jednu stranu určitě přežijí silné značky, na druhou stranu vzniknou nové úzce specifické segmenty. Ovšem, jestli to všechno půjde uživit z relativně chudého reklamního trhu, to je pro mně velká otázka.

Právě tam sem mířil v další otázce. Vy jako skupina máte zkušenost s prodejem reklamy i v rámci národní sítě, někdejšího RadioNetu. Jak se díváte na to kolik rádií se reálně na trhu může uživit? Protože již dnes se reálně mluví o tom, že těch rádií na trhu je přebytek a kvůli tomu jsou i modely síťování a fúze menších s většími. Je reálné, že digitalizace přinese větší pluralitu, jenže je možné od té plurality očekávat vyšší kvalitu, případně uživitelnost těch projektů?

Uživitelnost projektu je vždycky poměr náklady versus výnosy. My, tak jak tady dneska sedíme, neznáme reálné náklady na digitální vysílání. Neznáme ani platformu, na které se třeba Evropa shodne. Nevíme jestli to bude DAB nebo jiný formát, nebo jestli půjde o nějaké digitální streamy, WiFi rádia. Všechno je otevřené. Ale tím, že neznáme platformu, neznáme ani reálné náklady a nedokážeme se ani hypoteticky dopracovat k tomu, kolik bude stát technicky pokrýt Českou republiku, Prahu, okresní město a pod. Protože neznáme toto, tak bych nechtěl mluvit o tom, jestli digitalizace nějaké projekty povzbudí nebo naopak celý broadcasting zcela zahluší, zatlumí, a budou se muset hledat úplně nové, jiné formy financování.

Country rádio neuvažuje o DRM

Martin Hroch 3

A pokud jde o vás, máte Country rádio, které vysílá na středních vlnách pro Střední Čechy. Neuvažovali jste eventuelně o testech například v DRM? Nebyla by to významná úspora nákladů, pokud byste vaši cílovou skupinu motivovali k nákupu těchto přijímačů?

Tak domnívám se, že náklady na odbavení digitálního signálu ze střednovlnného vysílače by zůstaly minimálně stejné jako u analogového vysílání. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco střednovlnný přijímač je dneska ještě stále každé autorádio a je v podstatě i v každé domácnosti, tak u toho digitálního přijímače na jakoukoliv v normu se bavíme o stovkách, možná tisících kusů pro celou Českou republiku. A to je největší problém. Dokud nebude platforma, nebude ani zájem o přijímače. A digitální technologie jdou převratně rychle dopředu a myslím si, že i každý výrobce nějaké platformy se musí hrozně obávat, že právě ta jeho nebude konečná. U televize se řeklo – MPEG 2, takhle to bude a analog se vypne – tak to takhle je. Jenže už dneska existuje MPEG 4 formát, který by zase na stejné frekvence dokázal dostat ještě třikrát víc programů. Jak to bude s audiem, které má daleko nižší nároky na datový tok, to si nedokážu vůbec představit.

Jenže právě teď se otevírá možná veřejná diskuse i o platformách…

To ano, jenže bavíme se o něčem, co by mělo začít se vyvíjet reálně tak 10 let… a umíme dnes popsat, co bude za deset let? Ještě se může mnoho věcí změnit. Třeba někdy v budoucnu mobilní operátoři budou poskytovat audio streamy nebo opravdu půjde o wifirádio a budeme všude kolem sebe mít instantní Internet a bude zcela jedno, jestli se díváme na televizi, posloucháme rádio nebo mailujeme nebo s někým telefonujeme. Vize jsou různé, ale dnes já nevidím platformu, na které by se shodlo a řeklo se, že takhle bude vypadat digitální rádio pro rok 2015–2030. Konsenzus tady není a dokud tohle nebude ujasněné, tak jsou všechny tyhle debaty hrozně na vodě.

Takže máte pocit, že těch možností je a bude tolik, že to FM pásmo přestane být za nějaký čas potřebné? Je lepší to nechat na trh, aby se z FM sám stáhl, pokud zjistí, že je to pro něj ekonomicky výhodnější?

Já si myslím, že FM pásmo by se pro rádio nemělo opouštět v žádném případě. Protože FM pásmo je skvělý kompromis, dokáže v uspokojivé kvalitě dodat stereofonní signál pro hudbu. Na druhou stranu ta vlnová délka je relativně příznivá v tom, že není tolik náchylná na terénní vlny, zástavbu, apod. Další pozitivum je výkon versus pokrytí, tam je to taky vcelku dobrý kompromis, a poslední pozitivum je i cena vysílacích technologií, která v posledních letech významně klesá. Takže FM pásmo je podle mne dobře zvolený krok pro audio, a i ta kapacita toho pásma 88–108 je dostačující. Tady v Praze máme asi 20 rozhlasových stanic vysílajících přímo z Prahy, a možná i víc když napočítám programové segmenty státního rádia. Nedokážu si představit, že by se jich tady uplatnilo více.

Digitální novela je dobrým kompromisem, ale má i svá negativa

Aktualizace – 27.3.2009: Vzhledem k tomu, že mezi pořízením tohoto rozhovoru a následným publikováním na Digizone.cz prošel návrh digitální novely několika změnami, rozhodli jsme se dát prostor panu Hrochovi pro vyjádření k současné verzi novely. Původní odpovědi ponecháváme beze změn, přidali jsme k nim jen redakční poznámky, aby byl původní kontext pochopitelný.

Jak se díváte na nejnovější verzi tzv. digitální novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání? Od momentu, kdy jsme pořizovali tento rozhovor, prošel návrh novely značnými změnami. Jaký máte názor na současnou verzi, kterou mimochodem poslanci vrátili do kulturního výboru k novému projednání?

Současná verze je pro mě přijatelným kompromisem, přinášejícím stabilitu do rozhlasového prostředí. Umožňuje, aby digitalizace (až bude známa platforma a sítě) mohla proběhnout naráz a s podporou všech lokálních, regionálních a celoplošných značek včetně Českého rozhlasu. Především sjednocuje konec analogových licencí k jednomu datu – rok 2025. Řeší celoplošným stanicím lokální odpojování s přijatelným omezením, když dovoluje lokálně odpojit maximálně 15 procent vysílacího času týdně, což neumožňuje podstatné vychýlení z celoplošného programu ani formátu stanice. Umožňuje další vývoj rozhlasového trhu jistou liberalizací v případě koncentrace vlastnictví rozhlasových stanic a navrací definici pokrytí před změnu výpočtu z března 2008 (margin – 6dB), čímž řeší problém, který nastal v minulém roce, kdy se některé rozhlasové sítě náhle na ocitly na hraně. Myslím, že v současné podobě představuje vyvážený model, a naději, že tuzemský rozhlasový trh přežije i turbulentní časy hospodářské recese.

Následují původní otázky a odpovědi, které byly pořízeny ještě před změnami v návrhu digitální novely.

A jak se díváte na iniciativu ohledně „digitální novely“ zákona o vysílání? Protože vaše skupina je jedna z mála, která se k tomu vůbec nevyjádřila v médiích. I když se váš názor dá dedukovat z toho, že jste zůstali členy Asociace provozovatelů soukromého vysílání a nepřestoupili jste do opoziční Národní rozhlasové asociace. Mohl byste tedy váš názor říct veřejně?

Z mého osobního pohledu je návrh novely zákona 231 opět kompromisem a jako každý, nemůžete nikdy říct, že je to stoprocentně dobrý pro jednoho, nebo stoprocentně poškozující druhého. Na jedné straně je v tom návrhu celkem dobře ochráněna investice vlastníka do licencovaných společností, do byznysu. To znamená prolongace licence do roku 2019 (nový návrh počítá s rokem 2025 – pozn. red) těm stávajícím subjektům, než se začne digitalizace fakticky rozvíjet… to bych řekl, že je velké pozitivum a to určitě uklidní vlastníky, kteří investovali velké prostředky do technických prostředků pokrytí, do značek, programů atd. To není jen investice do technologie, to je i investice do lidí, je to ohromný objem know-how, které všechna rádia, ty značky, mají a aplikují. A to je velké plus.

A jaká negativa vnímáte?

Hovoří se tam o velkém liberálním kroku, myslím tím nyní legalizaci regionálního odpojování programu u celoplošných stanic. Tady to vnímám jako mírně rizikové pro trh, protože celoplošné stanice by dostaly možnost diferencovat svůj program v regionech. A tam by bylo dobré se zamyslet, zda toto už není nad rámec projektů, se kterými tyto společnosti získaly své licence. Protože pokud jde o odpojení reklamy v regionech, tento stav tady de facto existuje víc jak deset let a trh se s tím naučil žít. Pokud ale celoplošná rádia získají možnost odpojovat i své programové bloky v regionech, tam už to může být do jisté míry obcházení regulátora. Protože vezměte si hypotetickou situaci, že v Brně nějaké rádio získá lokální licenci pro mladé. Za jistých okolností, pokud by prošla možnost programového odpojení celoplošných stanic, se může stát, že celoplošné rádio vytvoří v Brně lokalizovaný program pro mladé na svých frekvencích a tomuto lokálnímu broadcastrovi postaví poměrně efektivní konkurenci. I když je to pouhá teorie a zřejmě by k tomu nedošlo, je fakt, že ten návrh novely zákona by k něčemu takovému vytvořil prostor. A fakticky by mohlo dojít k vytvoření několika různých programů v různých regionech pod hlavičkou jednoho celoplošného rádia. Nebylo by to obcházení regulace? Nechci aby to vyznělo jako kritika, jen si myslím, že tohle může být dobrý bod pro zamyšlení.
Poznámka: Nový návrh toto riziko eliminuje, když stanovuje maximální podíl odpojeného programu na 15 procent vysílacího času týdně, čímž prakticky znemožňuje uvažované vytváření paralelních programů v regionech.

Martin Hroch 4

A jaký máte názor na liberalizaci, pokud jde o koncentraci vlastnictví? Myslíte, že to pomůže vyřešit situaci, kdy není jasná hranice celoplošnosti a není jasné, kolik rádií může mít jedna mediální skupina?

Navrhované pokrytí pro jednoho provozovatele umožní další koncentraci vlastnictví, na druhou stranu si myslím, že tohle je věc, kterou spíš určí trh, myslím především množství peněz, které do rozhlasové reklamy potečou. Tomu by se asi administrativně bránit nemělo. Skupiny, kolem kterých koncentrace probíhá, vznikly přirozenou cestou. Veškeré akvizice byly vyústěním vývoje, byly výsledkem nějakého obchodního, ekonomického záměru, takže do těchto procesů strkat „šroubováky“ a kreslit mantinely „odsud-potud“ mi připadá až příliš ambiciózní od státního regulátora. Nemyslím si, že je to správné.

A pokud jde o vaší skupinu, máte v plánu využít zvýšení té hranice pro další akvizice, a nebo jste již „nasyceni“ ve smyslu, že další projekty by pro vás nebyly rentabilní?

To je otázka, která má dvě roviny. Je vůbec na zamyšlení, jestli při současném pokrytí a programové nabídce v mnoha regionech bude ještě uživitelný nový produkt. A potom je tu možnost akvizice existujícího subjektu, to znamená koupě hráče, který je zaběhlý, a využití jeho kapacity. Otázka je, kolik je ještě takto volných hráčů na českém hřišti. Co se týče potenciálu nových programových segmentů, z toho úhlu, jestli bychom chtěli vytvářet nové nezávislé stanice v regionech, tam si už nejsem jistý, jestli bychom do toho šli. Nevím, kam bych musel zapíchnout prst na mapě, abych se trefil do města, kde by se nové samostatné rádio ještě určitě uživilo.

A vidíte v digitalizaci po otevření trhu prostor pro malé nezávislé stanice nebo spíš vidíte prostor jen ve skupině stanic, které budou žánrově pestré například tak jako jsou ta vaše?

V digitálním světe vidím, že přežijí silné značky, a bude tam prostor pro ty malé nezávislé stanice. Takže prostor bude pro více modelů. Na druhé straně je si třeba říct, co vysílání dnes obsahuje. Je to hudba, kterou točíte, je tam zpravodajství, nějaké programové prvky, mluvené slovo atp., a to všechno generuje náklady. Hudba je relativně nejlevnější, to je o autorských právech a tím to končí. Takže jestli se ten nezávislý alternativní segment bude orientovat na další a další hudební fragmentaci, to je určitě jedna cesta. A nebo jestli v digitálním prostředí budou vysílat mluvené slovo nějací s prominutím „blázni na svobodě“, kteří budou zajímaví a najdou si své posluchače, tak to jsou všechno cesty, kudy se vývoj může ubírat. Možná oba ty směry si tam své místo najdou. Hrozně bude záležet, kolik budou stát distribuční náklady. Jestliže bude platforma digitálního rádia podobná tomu, co dneska je na Internetu, to znamená jen dostat stream na nějakou páteřní síť a software, který to umožní poslouchat, bude volně ke stažení atd., tak to bude jiná situace než když budete muset provozovat síť vysílačů a budete již vlastní distribucí generovat nějaké třeba i nemalé náklady. Znovu se vrátím k modelu studentského nebo nezávislého rádia. Jestliže ta platforma bude takřka beznákladová, tak určitě vzniknou spousty takových stanic. A později to bude zase o tom, že přežijí ti nejsilnější…

Autor je šéfredaktorem státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání www.digitalne.tv

Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 3. 2009 10:32

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+